Mezinárodně právní ochrana lidských práv – podzim 2015 Pavel Kandalec - - - Příklad č. 1 trestní řízení – délka vazby SKUTKOVÝ STAV: Stěžovatel, pan Singh byl vzat do vazby pro trestný čin nedovoleného překročení státní hranice. Horní sazba tohoto trestného činu byla 3 roky. Stěžovatel byl nakonec odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců a také k trestu vyhoštění. Poté, co tento trest celý vykonal, byla na něj návazně uvalena vyhošťovací vazba. Vyhoštění však nemohlo být provedeno, neboť stěžovatel neměl pas (tvrdil, že je státním občanem Indie). Indické velvyslanectví mu ani přes opakované výzvy a dokonce i diplomatické nóty nevystavilo indický pas, neboť mělo pochybnosti o jeho totožnosti. V rozhodování o prodloužení vazby docházelo k průtahům, které byly zapříčiněny tím, že příslušný soud neměl k dispozici trestní spis, neboť ten byl různě zapůjčen (např. Ústavnímu soudu v souvislosti s ústavní stížností či dalším soudům). Celá věc byla komplikována též tím, že pan Singh žádal v průběhu vyhošťovací vazby o azyl. Takto stěžovatel strávil ve vyhošťovací vazbě 2 a půl roku. Česká republika se hájila tím, že nebylo možné postupovat rychleji. Za všechno si v podstatě může pan Singh sám. Byla obava, že se bude vyhýbat vyhoštění (viz jeho žádosti o azyl). Průtahy byly zapříčiněny indickou ambasádou. Kvůli stěžovatelově opakovaným ústavním stížnostem spis pendloval, a proto docházelo k průtahům při rozhodování o vazbě. - Singh proti České republice (25. 1. 2005, Přehled rozsudků ESLP č. 333) Příklad č. 2 trestní řízení – délka vazby SKUTKOVÝ STAV: Stěžovatel, pan Tariq byl dne 17. 12. 1997 zadržen a následně vzat do vazby (koluzní a útěkové). Byl podezřelý ze spáchání pokusu trestného činu podvodu, kterého se měl dopustit vystavením falešných poštovních příkazů ve výši více než 50 mil. Uvalení vazby soudce odůvodnil tak, že stěžovatel má súdánské občanství a skutečnost, že bude pravděpodobně odsouzen k dlouhodobému trestu odnětí svobody, představuje riziko útěku a vyhnutí se trestnímu stíhání. Jeho vazba byla následně dvanáctkrát prodloužena, a to vždy s tím stejným odůvodněním: súdánské občanství, riziko dlouhého trestu, riziko útěku. Nakonec byl stěžovatel z vazby propuštěn až po uplynutí celé maximální délky vazby – po čtyřech letech. ESLP: Trvání důvodného podezření o tom, že zadržená osoba spáchala trestný čin, je podmínkou sine qua non zákonnosti pokračující vazby. Po určité době to však již není dostačující. Soud se opakovaně drží toho, že závažnost obvinění nemůže sama o sobě sloužit k ospravedlnění dlouhého trvání vazby (viz. Ilijkov proti Bulharsku). Zejména vzhledem k neexistenci jakéhokoliv pokusu mařit soudní proces ze strany stěžovatele je těžké akceptovat, že pouhý fakt, že byl cizinec, který měl rodinu v zahraničí, mohl odůvodnit závěr, že riziko jeho útěku trvalo během celých čtyř let vazby. - Tariq proti České republice (18. 4. 2006, Přehled rozsudků ESLP č. 376) - - - Příklad č. 3 trestní řízení – utajení svědci SKUTKOVÝ STAV: Stěžovatel, pan Krasniki je státním občanem Makedonie. Byl odsouzen za spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (zkráceně řečeno za distribuci drog). Jedinými důkazy proti němu byla výpověď dvou svědků, kteří si přáli zůstat v utajení. ESLP: Se svědeckými výpověďmi získanými za podmínek, za nichž nemohla být práva obhajoby zajištěna v rozsahu běžně požadovaném ESLP je třeba zacházet s nejvyšší možnou opatrností. Je-li zachována anonymita svědků, potýká se obhajoba s mimořádnými obtížemi. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy ve spojení s čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy vyžaduje, aby znevýhodnění obhajoby bylo dostatečně vyváženo zvláštním postupem soudních orgánů. V zásadě by obviněnému nemělo být bráněno provést ověření věrohodnosti anonymního svědka. - Krasniki proti České republice (28. 2. 2006) - - -