JUDr. Pavel Salák jr., Ph.D. ÒInst. Just. 3.13pr. Ò ÒObligatio – vztah věřitele a dlužníka vznikající z právem uznaného důvodu ÒVinculum iuris – právní pouto – není závazek jen morální ÒQuo necessitate adstringimur – musí plnit, plnění je vynutitelné ÒAliqui solvendae – předmětem je plnění ÒSecundum – relativní práva – uplatnitelné jen mezi subjekty vztahu ÒNostrae civitatis iura – závazek je vynutitelný jen tehdy, uznává-li to právo římské obce (ius civile v širším slova smyslu) – tzv. typová vázanost ÉŽalovatelné je jen to, co uznává římské právo ÉKaždý závazek má svou žalobu /žaloby/ ÒOdpovědnost za delikt – nexum – dlužník ručí skrze jinou osobu, podřízenou jeho moci /případně sám a plní příbuzní/ ÒPozději i nedeliktní závazky x závazek a ručení jsou odtrženy ÒLex Poetia Papiria de nexis – 326 př. Kr. – zrušilo osobní ručení /ne úplně/ ÒVinculum iuris – právní pouto – postavené na důvěře, do obligačního vztahu nemůže vstoupit třetí osoba ÒJako první se vyvíjí sponse, stipulace a mutuum /mohou i cizinci/ ÒDare - dát ÒFacere – konat /nekonat (non facere) ÒPraestare – ručit, poskytnout záruky Ò ÒDnes: ÒDare, facere, omittere, pati ÒVěřitel na něm musí mít zájem ÒMusí směřovat k jeho uspokojení ÒPlnění majetkové ÒOcenitelné v penězích (princip pekuniární kondemnace) ÒMožné plnění ÉPrávně – např. res extra commercium ÉFakticky – např. socha na měsíci /v době Říma/ ÉNemožnost: objektivní (nikdo nemůže – následuje nulita) x subjektivní (nemůže daný dlužník x jiný subjekt by mohl – nevede k nulitě) ÒDovolené ÉContra legem - protiprávní ÉIn fraudem legis – obcházení zákona ÉContra bonos mores/mores maiorum – proti dobrým mravům ÒUrčité nebo určitelné ÉUrčité – je stanoveno, co je předmět (konkretizována věc, částka peněz) ÉUrčitelné – závislé na vnějších okolnostech, ujednání stran či určení třetí osoby (není určité, ale je stanoven způsob, jak bude určeno) ÉNeurčité – nelze nechat na libovůli výhradně jedné ze stran É Ò ÒDebitor – dlužník ÒCreditor – věřitel Ò ÒVíce subjektů (příklad strana dlužníka) ÒPodílové plnění ÉKaždý z dlužníků plní jen svůj díl, tím je osvobozen - závazek ostatních trvá ÒSolidární plnění ÉPlnění v úplnosti „in solidum“ ÉJeden dlužník plní v plné výši a osvobozuje sebe i ostatní spoludlužníky ÉAutomaticky u nedělitelných plnění (+ spoluvlastníci, společníci, spoluporučníci) ÉPlnění dělitelná – je třeba dohodnout, vůči ostatním dlužníkům má ten, kdo plnil, regres /x ne automaticky a od počátku – bylo původně třeba též dohodnout/ ÒKumulativní plnění ÉKaždý z dlužníků plní v plné výši ÉTypicky u deliktů ÒBipartice /Gaius - Instituce/ ÉEx delicto ÉEx contractu ÒTripartice /Gaius – Res cotidiene/ ÉEx delicto ÉEx contractu ÉEx variis causarum figuris ÒKvadripartice /Justinián/ ÉEx delicto ÉEx contractu ÉQuasi ex delicto ÉQuasi ex contractu ÒDělitelné a nedělitelné ÉPlnění zní na dare - obecně je dělitelné, pokud je dělitelný předmět plnění (finanční částka x kráva) ÉPlnění na facere – obvykle považováno za nedělitelné ÒGenerické obligace ÉPředmět plnění je určen druhově – plní se věc prostřední kvality ÉGenericky určená věc nezaniká – genus numquam perit ÒAlternativní obligace – „Dvě věci jsou zavázány, jednu je třeba plnit.“ ÉDo okamžiku dospělosti pohledávky je právo výběru na straně dlužníka ÉZanikne-li jedna z věcí, omezuje se plnění na zbývající (pokud zanikla vyšší mocí, má dlužník možnost žádat náhradu škody ÉPokud by plnění bylo nemožné z viny dlužníka a další vyšší mocí, může věřitel použít actio doli ÒAlternativa facultas – „Jedna věc je zavázána, ale je možno plnit dvě.“ ÉJestliže zanikne předmět plnění, není třeba plnit ÉNapř. noxae datio ÒAkcesorické obligace ÉNesamostatné ÉPřipojeny k hlavní obligaci, na které jsou závislé É ÒZávazek, kde dluh není podepřen ručením – nejsou žalovatelné ÒDobrovolné plnění není považováno ani za nedluh /indebitum/ ani za bezdůvodné obohacení ÒHlavní typy ÉZávazek otroka ÉZávazek osoby alieni iuris ÒDalší ÉPactum nudum – netypizovaný závazek, poskytnutí peněz mezi manželi, závazek nedospělce bez souhlasu poručníka, SC Macedoniamum – nelze žalovat syna alieni iuris o peníze mu půjčené, ani když se stane sui iuris ÒOchrana ÉCivilní právo – neexistuje ÉHonorární právo ÐPactum nudum – actio in factum concepta (později žaloby na často se opakující situace) ÐActiones adiectae qualitis - intence jmenuje osobu podřízenou x kondemnace jmenuje nositele moci (patera familias nebo zaměstnavatele): ×A. quod iussu – proti PF, pokud podřízená osoba jednala z jeho příkazu, plná odpovědnost ×A. de in rem verso – proti PF za jednání osob bez peculia, odpovídá se do hodnoty obohacení ×A. de peculio – proti PF za osoby s peculiem, odpovědnost „dumtaxat peculio“ – do hodnoty peculia ×A. tributoria – proti PF, na poměrné vyrovnání, pokud přednostně uspokojil své pohledávky k peculiu ×A. exercitoria – proti PF nebo vlastníkovi lodi (exercitor navis) za závazky osoby, která je kapitánem lodě (magister navis) ×A. institoria – proti PF, pokud je předmětem peculia dílna, nebo pokud je dílna pronajata jiné osobě É Ò ÒVěc ve vlastnictví jedné osoby zvětší majetek osoby jiné ke škodě první osoby, aniž by existoval právní důvod, nebo z důvodu protiprávního ÒMůže být důsledkem jednání vlastníka věci i osoby jiné ÒOchrana – kondikce - condictiones ÉC. ex causa furtiva ÐAktivně legitimován pouze bývalý vlastník ÐJe pasivně zděditelná ÉC. ob causam datorum /causa data causa non secuta ÐBezdůvodné obohacení z nenastalého důvodu ÐByla předána věc, ale očekávané protiplnění nepřišlo – směřuje na vrácení dané věci ÉC. ob turpem causa ÐObohacení z potupného důvodu - na straně příjemce musí být potupný důvod ÐPokud by byl potupný důvod na obou stranách, má lepší postavení držící ÉC. ob iniustam causam ÐPlnění bylo vymáháno v rozporu s právem (stipulace vynucená násilím) ÉC. sine causa ÐVěc je předána z důvodu, který později odpadl (donatio mortis causa a dárce přežije) Ò ÒViz přednáška prof. Vojáčka příště :o) ÒObecně – má akcesorickou povahu ÒZajištění: ÉOsobní – ručení, solidární obligace ÉVěcné – zástavní právo ÒPůvodně nemožný – nesmí vstoupit třetí strana (vyjma dědické sukcese) ÒNepřímý převod: ÉDelegatio ÐJednostranné jmenování náhradníka ÐJe-li předmětem hrazení dluhu – je povinnost přijmout /hradit novému subjektu/ ÐJe-li předmětem delegace pohledávky nebo dluhu – je na třetí osobě, zda se s novým subjektem zaváže ÉNovatio ÐPostoupení pohledávky i převzetí dluhu ÐZáměna jednoho ze subjektů - je potřeba spolupráce všech subjektů ÐJde o zánik obligace – zanikají obligace akcesoricky navázané na původní závazek ÉZáměna subjektů v intenci ÐPodobně jako adjektické žaloby – dlužník/věřitel uveden v intenci, v kondemnaci nová osoba ÐDo litiskontestace je možno plnit původnímu věřiteli ÉCessio - až od císařství ÐCedent (původní věřitel) převádí neformální dohodou možnost vymáhat plnění na nového věřitele (cesionář) - dohoda je pro dlužníka účinná, až když je mu tato skutečnost oznámena ÐJe možno převádět jen pohledávky, nikoliv dluhy ÐVyloučeny pohledávky: jež jsou předmětem soudního řízení, na osoby vysokého společenského postavení ÐOdpovídá se za pravost (nomen verum), nikoliv za vymahatelnost pohledávky (nomen bonum), leda by byla pohledávka darována ÐCísař Anastasius – nelze vymáhat vyšší částku, než za kolik byla pohledávka získána ÒNáhrada škody – damnum (vyjádřitelné v penězích) ÒCausální nexus: událost + škoda ÒSložky: ÉDamnum emergens – skutečná škoda ÉLucrum cessans – ušlý zisk ÉInteresse – rozdíl současného stavu a stavu, kdy by nedošlo ke škodě ÐHradí se u actiones bona fidei ÐNěkdy omezen /právní vady u kupní smlouvy – dvojnásobek ceny věci/ ÐDruhy: pozitivní (nesplnění závazku), negativní (škoda vznikla jednáním věřitele, který věřil, že smlouva bude splněna) Ð ÐStanovení výše škody Ð Výpočet: Ð verum rei pretium – reálná cena, kterou má věc na trhu Ð aestimatio – ocenění Ð Nehradí se: Ð Nehmotná škoda (zohyzdění – nešlo ocenit na peníze) Ð Pretium affectionis – cena obliby Ð Ð É ÒCulpa – zavinění (v širším slova smyslu) ÉDolus – úmysl – odpovídá se vždy, nelze vyloučit ani dohodou ÉCupla – nedbalost (v užším slova smyslu), několik typů: ÐCulpa omnis – obecná jakkoliv zaviněná škoda ÐCupla lata (Justinián – je-li smlouva v prospěch věřitele) ÐCulpa levis – lehká nedbalost - kritériem je péče pečlivého (diligentis) patera familias – (Justinián – je-li smlouva v zájmu dlužníka nebo obou stran) ÐCulpa in concreto – vyžaduje se diligentia quan in suis (sui rebus) – snížení objektivního kritéria na subjektivní úroveň (sociletas, depositum, spoludědicové) ÉCassus – náhoda ÐCassus minor – lze zabránit – custodia – péče diligentissimus pater familias ×Objektivní odpovědnost – tam, kde je předmětem návrat věci (commodatum, locatio -conductio,…) + lodníci, hostinští, … ÐCassus maior – nelze zabránit (vis maior) – Casum sentit dominus x furtum + mora debitoris ×Jsou to: přírodní jevy, právní akty (prohlášení za res extra commercium), jednání třetích osob, které není možno ovlivnit (nepřítel, lupič,…) ×Receptum nautarum – odpovědnost i za ztroskotání a piráty ÒPodle ius civile – zánik ipso iure ÉSolutio ÉSolutio per as et liberam ÉAcceptilatio ÉConfusio ÉConcursus causarum ÉContrarius consensus ÉRecessio ÉNovatio ÉSmrt a kapitisdeminuce ÉDodatečná nemožnost plnění ÒPodle honorálního práva – zánik ope exceptionis ÉCompensatio ÉPactum de non petendo ÉTransactio ÉPraesriptio longi temporis ÒSOLVERE DICIMUS QUI FECIT QUOD FACERE PROMISIT ÒMusí být splněny všechny náležitosti: Éčas: není-li dohodnut, tak na požádání (s přiměřenou lhůtou) + prodloužení – „příročí“ – moratorium Émísto: není-li dohodnuto, tak bydliště věřitele Éosoba: věřiteli (poručníkovi, osobě alieni iuris, vedlejšímu věřiteli) ÉPředmět: není-li je možno ÐPřijmout místo plněného (jiné plnění: místo peněz hodinky) ÐPřijmout na plnění (přijme hodinky, aby je zpeněžil a pak je splněno) ÐProdlení – mora ×Mora debitoris ÎProdlení dlužníka – dlužník u dospělé pohledávky neomluvitelně neposkytl plnění, někdy nutné dlužníka vyzvat (justiniánské právo - ne u deliktu, stanovené doby plnění a u nezastižitelného dlužníka) ÎDlužníka je možno žalovat, zvyšuje se odpovědnost dlužníka i za cassus maior (vis maior) + možnost žádat úroky z prodlení ×Mora creditoris ÎProdlení věřitele – věřitel bezdůvodně nepřijal nabízené plnění, nebo nevytvořil podmínky pro splnění obligace ÎDlužník odpovídá jen za škodu způsobenou úmyslně, pokud zanikne věc genericky určená, obligace zaniká ÎPřestávají se počítat úroky, dlužník se nemůže dostat do prodlení, při žalobě může použít námitku podvodu, má nárok na náhradu škody a nákladů ÎMůže plnit náhradním způsobem: uschovat u sebe, uschovat ve veřejné pokladně, prodat předmět obligace, předmět opustit /vyhodit/ ×Purgatio morae ÎPříslušná strana splní – končí účinky prodlení, ale zůstává povinnost nahradit škodu, která prodlením vznikla ÒIUS CIVILE ÒIUS HONORARIUM ÒAcceptilatio ÉDvoustranné jednání opačné k tomu, jež vedlo ke vzniku závazku ÉNutný souhlas dlužníka ÉTypy: ÐAcceptilatio verbis ÐAcceptilatio literis ÒPactum de non petendo ÉNeformální dohoda věřitele a dlužníka, že dluh nebude vymáhán vůbec nebo po určitou dobu ÉOchrana exceptio pacti ÉTypy: ÐDe non petendo in rem – přísluší i dědicům dlužníka nebo solidárním spoludlužníkům ÐDe non petendo in personam – námitku smí použít výlučně dlužník • Confusio – splynutí • Osoba dlužníka a věřitele splyne – např. věřitel se stane dlužníkovým dědicem • Concursus causarum – souběh kauz • Věřitel obrží plnění z jiného důvodu - obě kauzy musí být lukrativní (Salvus Iulianus) • Recessio – jednostranné odstoupení • U kupní smlouvy na základě adjektických dohod (např. dohoda o znelíbení se) • U společenské smlouvy • Novatio - novace • Nahrazení původního závazku novým závazkem se stejným obsahem, ale nějakým novým prvkem (aliquid novi) • Pokud by plnění nové obligace bylo jiné, obligace se kumulují • Zanikají akcesoricky navázané závazky • Justinián – musí být jasně vyjádřená vůle k novaci • Novatio necessaria – dochází k ní litiskontestací • Smrt a kapitsdeminuce • Archaické právo – původně nepřenosné x u smluv se připouštěl přechod na dědice • Klasické právo • Nepřenosné závazky osobní povahy (mandatum, societas) • Pasivně (výjimečně i aktivně) nezděditelné jsou poenální žaloby z deliktů • Dodatečná nemožnost plnění • Předmětem musí být individuálně určená věc a nemožnost musí nastat až po vzniku obligace • Zánik z důvodu náhody x z viny dlužníka trvá dále • Compensatio (započtení) • Pohledávky se započítají a poté se plní případný zbytek • Podmínky, aby došlo k započtení (dle justiniánského práva): • Vzájemné • Platné • Dospělé • Snadno prokazatelné • Stejného druhu – nemusí být stejné kauzy • Vyloučené pohledávky např. z deliktu, proti státní pokladně • Druhy: • Voluntaria – na základě dohody (pacta – římské právo klasické původně neznalo) • Necessaria – na základě soudního rozhodnutí (obligace zaniká rozsudkem, nikoliv započtením) • Transactio (smír) • Dohoda věřitele a dlužníka, že si učiní ústupky, aby se vyhnuli soudnímu řízení • Klasické právo – stipulace x v neformální podobě patří mezi innomináty • Ochrana: exceptio pacti, actio praesriptis verbis (justiniánské právo)