Přednáška č. I.
PRÁVNÍ NAUKA
Právní normy
Pojem, prvky, struktura, působnost.
JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D
KPT PrF MU v Brně

Pojem „právní norma“
nDefinice
nregulativní idea, vyjadřující mětí
nobecně závazné pravidlo chování vynutitelné státem
nMateriální znaky:
nregulativnost (předmět je regulovatelný - příklad ad absurdum
n„Psi jsou povinni na svého pána vrtět ocasem.“
nzávaznost
nobecnost
nvymezení okruhu adresátů, předmět úpravy atd.
nvynutitelnost
nNení závislá na přítomnosti sankce v právní normě

Právní norma a právní řád
nFormální znaky:
nPravomoc normotvůrce
nForma (= formální pramen práva)
nPrávní norma je základní jednotkou systému práva (právního řádu)
nPrávní norma – právní institut – právní odvětví
nNenormativní součásti právního řádu (negativní vymezení)
nlegální definice
nexplikace
npreambule
nprávní principy (obecné zásady právní)

Modality lidského chování
n1) z hlediska normotvůrce:
npříkaz (souvztažnost se zákazem)
nzákaz
ndovolení (explicitní - implicitní)
n2) z hlediska subjektu:
noprávnění (výslovně x mlčky)
npovinnost (vždy výslovně)
n3) ústavní zakotvení
nÚstava: čl. 2 odst. 3, 4 Ústavy + čl. 2 odst. 2, 3 Listiny
nOdlišné postavení adrestátů z hlediska regulace jejich vystupování v právních vztazích
nStát a veřejnoprávní korporace vykonávající veřejnou moc
nOstatní účastníci právních vztahů
n

Struktura právních norem
na) klasická struktura (H - D - S)
nKondicionální schéma H - D
n H + non D → S
nhypotéza - skutková podmínka nastoupení právního následku
ndispozice - vlastní právní pravidlo chování (konstituující a nutný prvek PN)
nsankce - právní následek při nesouladu lidského chování s dispozicí právní normy
nb) antecedent (skutková podmínka)   konsekvent (normativní věta)

Druhy právních norem
nPrávní normy lze členit podle různých kritérií:
na) normy s klasickou strukturou
n1) kritérium právní síly (dle formy NPA)
n2) struktura normy (přítomnost jednotlivých součástí právní normy)
n3) modu normativity
nPřikazující
nZakazující
nOpravňující
nb) zvláštní typy norem

Kritérium právní síly
nkritériem je formální pramen práva (viz předchozí přednáška), v němž je právní norma obsažena
nústavní, zákonné a podzákonné právní normy
npůvodní a odvozené (kritérium zmocnění)
notázka závaznosti pro jednotlivé subjekty (soudy, Ústavní soud, zákonodárce, ústavodárce,...)
nÚstava ČR - srv. čl. 88 odst. 2 (ÚS),  čl. 95 odst. 1, 2 (soudy); čl. 9 odst. 2 (tvorba práva)

Struktura normy
npodmíněné x nepodmíněné
npřítomnost hypotézy
nperfektní x imperfektní
npřítomnost sankce
nPrávní norma má vždy DISPOZICI

Míra autonomie subjektů
nKogentní x dispozitivní normy
nnorma dispozitivní:
nnorma má subsidiární charakter („není-li dohodnuto jinak“)
nnorma vyjadřuje možnost chování (ponechává je na vůli účastníků)
nJednostranně dispozitivní normy (stanoví minimální či maximální hranici, kterou subjekty nemohou
svou vůlí vyloučit)
nnorma kogentní:
nnorma přikazuje chování jejích adresátů bezvýhradně
nnelze se od ní odchýlit
nOdlišná úprava OZ x ZP

Kogentní, nebo dispozitivní?
nNový občanský zákoník (§ 1 odst. 2 NOZ)
nNezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona;
zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení
osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
nZákoník práce (§ 2)
n(1) Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto
zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se
od něj není možné odchýlit. Odchýlení od ustanovení uvedených v § 363 odst. 1, kterými se
zapracovávají předpisy Evropských společenství, není možné, to však neplatí, jestliže jde o
odchýlení ve prospěch zaměstnance.
n (2) K odchylné úpravě práv nebo povinností podle odstavce 1 může dojít smlouvou a za podmínek
stanovených tímto zákonem též vnitřním předpisem.
n (3) Odchylná úprava práv týkající se mzdových, popřípadě platových práv a ostatních práv v
pracovněprávních vztazích (§ 307) nemůže být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví tento
zákon, kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis jako nejméně nebo nejvýše přípustné.

Druhy právních norem
nb) zvláštní typy norem
nblanketové (norma zmocňující k vydání právního předpisu)
nodkazující (odkazuje na použití jiného právního předpisu či jiné části téhož právního předpisu)
nkompetenční normy
nz. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
nteleologické finální normy (nemají normativní povahu)
ndoporučující normy (např. vzorové stanovy společenství vlastníků byt. jednotek, vzorové stanovy
občanského sdružení...)

Působnost právních norem
nčasová
nvymezení „života“ právní normy
nschválení → platnost → účinnost → zrušení
nobecný zákaz retroaktivity (princip právní jistoty)
nvýjimky: je-li užití pozdějšího předpisu ve prospěch adresáta normy
nnepravá x pravá retroaktivita (vztahuje se i na vznik a zánik právního vztahu)
ntrestní právo: připuštěna, pokud je pro pachatele použití dřívější právní úpravy příznivější (čl.
40 odst. 6 LPS – příkaz retroaktivity ve prospěch)
nDerogace = zánik/zrušení právní normy
nzánik právních norem:
na)  DEROGACE = zánik platnosti právního předpisu nebo jeho části
nzrušení předpisu legislativním orgánem, který ho vydal
nzrušení předpisu jiným legislativním orgánem
nzměny a doplnění - „přímé“ novelizace
nrozhodnutí ústavního či správního soudu o protiústavnosti předpisu či jeho části
nderogační klauzule:
ngenerální x demonstrativní x enumerativní

Působnost právních norem
nVěcná
nskutková charakteristika případů – předmětu právní úpravy
nprávní vztah normou upravený
nnormy působí v komplexech (systematické vnímání pr. řádu)
nprávní institut → právní odvětví → právní subsystém (právo soukromé/veřejné)

Působnost právních norem
nOsobní
notázka spektra subjektů (dle věku, dle kvalifikace, funkce...), kterým norma ukládá práva a
povinnosti
ncizozemci x občané v cizině
nvýjimky z osobní působnosti:
nimunity (prezident - čl. 65 Ústavy, poslanci, senátoři - čl. 27 Ústavy, soudci - zákon o soudech a
soudcích) → tzv. exempce
nDiplomatické mise (mezinárodní právo)

Působnost právních norem
nProstorová
nprincip teritoriality x princip personality
ncelostátní působnost x lokální působnost
nexteritorialita působení právních norem
nna základě tzv. kolizních norem
nobčan státu, který vycestoval za hranice (např. cestovní pas)
nna základě mezinárodní smlouvy
ntrestní právo

n
n
Děkuji Vám za pozornost.