á tni ro v kostce Informační príručka Ministerstva financí České republiky ÚVODEM Vážení spoluobčané, státní rozpočet na rok 2015 je prvním rozpočtem, který sestavovala současná vláda a který plně odráží její priority. Mezi ně patří i prosazování transparentní veřejné správy. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí připravilo, stejně jako v loňském roce, tuto publikaci s cílem poskytnout veřejnosti základní informace o schváleném státním rozpočtu, rozpočtovém procesu a fungování systému veřejných financí v České republice. Mezi nejvýznamnější opatření, která jsou promítnuta do státního rozpočtu schváleného zákonem o státním rozpočtu na rok 2015, patří zejména návrat k valorizaci důchodů v podobě uplatňované před rokem 2013 a opětovné zavedení slevy na poplatníka pro pracující důchodce. Pro podporu rodin s dětmi byla zavedena možnost snížit daňový základ zaměstnavatele o náklady související se zřízením a provozem podnikové školky, možnost uplatnění slevy na dani o náklady za umístění dítěte do školky, také bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na druhé a další dítě a byl rozšířen okruh rodin s dětmi s nárokem na porodné, které bylo zavedeno znova i na druhé dítě. Rovněž došlo ke snížení sazby DPH na léky, knihy a kojeneckou výživu a potraviny pro malé děti. Byla zvýšena platba státu do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, tzn. za děti, důchodce, nezaměstnané apod. V rámci odměňování se podařilo u organizačních složek státu a příspěvkových organizací zajistit zvýšení celkového objemu mzdových prostředků o cca 5%. V sociální oblasti se docílilo navýšení dotací na sociální služby a současně i nárůstu platů pracovníků v těchto službách. Uvedená opatření zvyšují domácí poptávku a společně s růstem veřejných investic a podporou exportu stimulují ekonomické oživení. I přes uvedené navýšení výdajů se vládě podařilo meziročně snížit deficit schváleného státního rozpočtu na rok 2015 o 12 mld. Kč. Vláda tak plní mezinárodní závazky ve fiskální oblasti (zejména dodržuje maastrichtské fiskální kritérium schodku veřejných financí pod 3% HDP). V rámci řízení zadluženosti České republiky došlo poprvé od roku 1995 k poklesu výše státního dluhu, což přináší pozitivní rozpočtové dopady ve formě úspory úrokových výdajů související s nižší výpůjční potřebou státu a dalším zvýšením důvěryhodnosti České republiky a jejího vnímání domácími a zahraničními investory. Ke zvýšení efektivnosti dluhového financování přispívá zejména postupné zapojování volné likvidity vybraných subjektů vládního sektoru do řízení státního dluhu a z toho plynoucí pružnější a stabilnější emisní činnost státu na finančních trzích (rozvoj tzv. cashpoolingu). Pevně věřím, že Vám Ministerstvem financí připravená publikace poskytne řadu nových a zajímavých informací z fiskální a rozpočtové oblasti. Andrej Babiš 1. místopředseda vlády a ministr financí 3 OBSAH ■ STÁTNÍ ROZPOČET - CO, KDO A JAK 6 ■ Co je to státní rozpočet? 6 ■ Základní pojmy 7 ■ Rozpočtový cyklus 9 ■ Príprava a schvalování státního rozpočtu 10 ■ Realizace státního rozpočtu 12 ■ Vyhodnocení plnění státního rozpočtu 14 ■ Státní dluh 16 ■ Státní rozpočet jako součást systému veřejných financí 18 ■ Vazba na rozpočet Evropské unie 20 ■ Financování projektů EU a Národní fond 21 ■ Jak se poznají zdravé veřejné finance 24 ■ Devizové intervence a jejich dopad na státní rozpočet 26 ■ Rozpočtové určení daní 28 ■ STÁTNÍ ROZPOČET 2015 30 ■ Makroekonomická východiska 31 ■ Priority státního rozpočtu 2015 32 ■ Základní ukazatele státního rozpočtu 2015 33 ■ Příjmy státního rozpočtu 2015 34 ■ Výdaje státního rozpočtu 2015 36 ■ Vztah státního rozpočtu k obcím a krajům 40 ■ Vztah státního rozpočtu ke státním fondům 42 ■ Vztah státního rozpočtu ke zdravotním pojišťovnám 43 Státní rozpočet - co, kdo a jak Co je státní rozpočet? Státní rozpočet je základním nástrojem přerozdělování finančních prostředků, které jsou v daném období k dispozici, za účelem zajištění ekonomických, sociálních a politických funkcí státu. Státní rozpočet je vydáván na období jednoho kalendářního roku jako obecně závazná právní norma formou zákona. Prostřednictvím státního rozpočtu vláda realizuje hospodářskou politiku a uskutečňuje své programové priority. Státní rozpočet je hlavní součástí systému veřejných financí a zahrnuje v sobě i financování části činností státních fondů, územních samospráv, zdravotních pojišťoven a různých mimorozpočtových organizací. Státní rozpočet ve své podstatě představuje finanční plán hospodaření státu pro daný rozpočtový rok. Jedná se o souhrn očekávaných příjmů a výdajů. Výdajová strana rozpočtu informuje o tom, kolik stát vydává na financování aktivit státu, např. na školství, na zdravotní péči, důchody či obranu. Příjmová strana rozpočtu obsahuje informace o tom, z jakých zdrojů vláda plánuje tyto aktivity financovat, zda z daní, poplatků nebo jiných příjmů. funkce Věděli jste, že... ...státní rozpočet je nejvýznamnějším článkem rozpočtové soustavy a že jeho podíl na příjmech této soustavy činí kolem 70%? státního rozpočtu 1ALOKAČNÍ - rozděluje prostředky s cílem zajistit efektivní plnění funkcí státu. 2REDISTRIBUČNÍ - přerozděluje prostředky mezi občany s cílem snižovat sociální rozdíly. 3STABILIZAČNÍ - nastavením příjmů a výdajů usiluje o stabilní vývoj ekonomiky. r Zákon o státním rozpočtu najdete zde: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/statni-rozpocet 6 Základní pojmy Příjmy rozpočtu jsou približne z 1/2 tvořeny daněmi, približne z jedné 1/3 pojistným na sociální zabezpečení, a zbývající část príjmu různými poplatky, výnosy spojenými s majetkem státu a prostředky poskytnutými z rozpočtu EU. Výdaje rozpočtu tvoří zejména výdaje na výplatu starobních důchodů (téměř 1/3 celkových výdajů) a další sociální dávky, platy státních zaměstnanců, transfery do místních a krajských rozpočtů, různé dotace, výdaje na investice, výdaje na obsluhu státního dluhu a odvody do rozpočtu EU. Saldo rozpočtu představuje rozdíl mezi očekávanými příjmy a výdaji. Kladné saldo znamená přebytek rozpočtu a záporné saldo se označuje jako schodek nebo deficit. Kapitoly: Příjmy a výdaje státního rozpočtu se rozdělují podle kapitol, které vyjadřují okruh působnosti jednotlivých ústředních orgánů a dalších organizačních složek státu, např. kapitola Ministerstva zemědělství, kapitola Úřadu vlády ČR. Rozpočet ČR má v současnosti 42 kapitol. f JSP1" Mm TISK KORUN ti}* ty VARIANTY STÁTNÍHO ROZPOČTU 1VYROVNANÝ - Příjmy státního | rozpočtu jsou rovny výdajům. 2PŘEBYTKOVÝ - Příjmy jsou vyšší než výdaje. Přebytky mohou být používány na splácení státního dluhu. 3DEFICITNÍ - Výdaje jsou vyšší než příjmy. Deficit je zpravidla kryt výpůjčkami v podobě státních dluhopisů. w- Příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu mld. Kč I Příjmy I Výdaje •Saldo # ŕ ^ #A ^ ^ <$> <$> ^ <# ^ ^ ^? f f f f f f f f f f f f f f V V (R = rozpočet) VELIKOST STÁTNÍHO ROZPOČTU A MIRA PŘEROZDĚLOVÁNÍ Objem rozpočtu, respektive výše veřejných výdajů, je ukazatelem míry angažovanosti státu v ekonomice a míry přerozdělování, která v jejím rámci probíhá. Rozpočet je jedním z měřítek toho, jakou část domácího produktu stát odčerpá na daních, aby mohl financovat veřejné statky. Česká ekonomika se v tomto ohledu řadí spíše k méně angažovaným státům v Evropské unii (např. podíl veřejných výdajů na HDP v roce 2013 dosáhl 44,5%, zatímco průměr EU v roce 2013 byl 49,3%). Rozpočtový cyklus Ministerstvo financí Ostatní správci kapitol Vláda ť Ministerstvo financí Ostatní správci kapitol Vláda Nejvyšší kontrolní úřad Poslanecká sněmovna duben-srpen rok t-1 Příprava Hodnocení leden-duben rok t+1 zan-prosinec rok t-1 Schvalování Realizace leden-prosinec rok t Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR linisterstva a ostatní ústřední orgány (správci kapitol) V • f HLAVNI INGREDIENCE STÁTNÍHO ROZPOČTU Základním východiskem pro přípravu rozpočtu je hospodářsko-politická strategie vlády (přijatá vládní politika), kterou představují politické a ekonomické priority prezentované v programovém prohlášení vlády Startovní pozici pro přípravu rozpočtu určují návrhy příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol a výsledek hospodaření státu v předcházejícím období. Zároveň se státní rozpočet vždy připravuje ve vazbě na očekávaný vývoj ekonomiky, tedy v návaznosti na aktuální makroekonomickou prognózu zpracovanou Ministerstvem financí, a v souladu se Střednědobým výdajovým rámcem, Střednědobým výhledem (viz dále slovník) a přijatým Konvergenčním programem definujícím směry makroekonomické hospodářské politiky ČR. Příprava a schvalování státního rozpočtu Do 15. dubna Ministerstvo financí předloží vládě předběžný návrh částek výdajového rámce na následující tři roky. Do 30. dubna Vláda koncept projedná a usnese se na návrhu částek. Do 31. května Ministerstvo financí vypracuje a předloží vládě předběžný návrh příjmů a výdajů podle jednotlivých kapitol, návrh střednědobého výdajového rámce a návrh střednědobého výhledu na dva roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. Do 20. června Vláda návrhy projedná, provede případné úpravy a návrhy schválí jako předběžné. Do 30. června Ministerstvo financí oznámí správcům jednotlivých kapitol částky schválené vládou. Příslušní správci sdělí částky státním fondům. Do 31. července Správci kapitol a státní fondy vypracují návrh svého rozpočtu a střednědobého výhledu. Do 31. srpna Ministerstvo financí předloží vládě návrh zákona o státním rozpočtu, návrh střednědobého výhledu a střednědobých výdajových rámců. Do 30. září Vláda návrhy projedná, schválí a předloží Poslanecké sněmovně. POSLANECKÁ SNĚMOVNA V prvním čtení Poslanecká sněmovna projedná základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, které následně buď schválí nebo doporučí vládě změny některých údajů, a stanoví termín pro předložení nového návrhu. Pokud sněmovna základní údaje rozpočtu (tj. celkové plánované příjmy, výdaje, saldo a způsob jeho vypořádání, celkový vztah k rozpočtům územních samosprávných celků) schválí, nelze je již během dalšího projednávání dále měnit. Ve druhém čtení je návrh zákona předmětem podrobné rozpravy, v níž se předkládají pozměňovací či jiné návrhy. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout již pouze formální opravy (gramatické, technické apod.) nebo opakování druhého čtení. Sněmovna hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích zvlášť a na závěr hlasuje o vyslovení souhlasu s celým návrhem zákona o státním rozpočtu. Následně je zákon o státním rozpočtu předložen k podpisu prezidentovi republiky. Přípravu a schvalování státního rozpočtu, jakož i jeho implementaci legislativně upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. 10 Co když Poslanecká sněmovna státní rozpočet neschválí? V případě, že Poslanecká sněmovna zákon o státním rozpočtu na následující rok neschválí do 31. prosince stávajícího roku, hospodaří ministerstva a další organizační složky státu v následujícím roce podle tzv. rozpočtového provizoria, a to do té doby, než sněmovna zákon o státním rozpočtu schválí a ten nabude účinnosti. Během rozpočtového provizoria se v každém měsíci mohou čerpat prostředky maximálně do výše jedné dvanáctiny výdajů stanovených a schválených ve státním rozpočtu pro předchozí rok. Věděli jste, jak se postupuje při neschválení státního rozpočtu? Slovník STŘEDNĚDOBÝ VYHLEĎ: Předběžný plán příjmů a výdajů sestavený na dva roky bezprostředně následující po roce, na který je předkládán státní rozpočet. Obsahuje zejména očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta. Střednědobý výhled má zajistit, aby při sestavování rozpočtu byl brán v úvahu dlouhodobější časový horizont. Střednědobý výhled schvaluje vláda a poté jej předkládá na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu. STŘEDNĚDOBÝ VÝDAJOVÝ RÁMEC: Celkový strop výdajů státního rozpočtu a státních fondů pro rok, pro který je sestavován státní rozpočet, a pro dva následující roky. Jeho cílem je zajistit, aby případné vyšší než očekávané příjmy rozpočtu nebyly přesměrovány na dodatečné výdaje. Při sestavování rozpočtu na další rok je tedy pro výši výdajů závazný výdajový rámec schválený již v předchozím roce. Výdajový rámec pro daný rok se může měnit pouze v úzce vymezených případech stanovených zákonem. Při překročení výdajového rámce mimo tyto případy musí vláda předložit Poslanecké sněmovně odůvodnění. Střednědobý výdajový rámec stanovuje Poslanecká sněmovna na návrh vlády současně se schválením státního rozpočtu. ROZPOČTOVÁ SKLADBA: Jednotné rozčlenění a třídění příjmů a výdajů, podle kterého se sestavuje a řídí státní rozpočet, rozpočty státních fondů a rozpočty krajů a obcí. Mezi základní hlediska třídění příjmů a výdajů patří třídění odpovědnostní (podle kapitol), odvětvové (podle druhu činnosti), druhové (podle účelu určení). Rozpočtová skladba je stanovena vyhláškou Ministerstva financí. 11 Realizace státního rozpočtu Realizace schváleného rozpočtu je v pravomoci správců jednotlivých kapitol. Ti mají za úkol zabezpečovat plynulé a hospodárné čerpání výdajů ve své kapitole. Správci kapitol musí respektovat výši výdajů, která byla pro kapitolu schválena ve státním rozpočtu. Zároveň musí Slovník ZÁVAZNÉ UKAZATELE: Nejnižší jednotky struktury rozpočtu kapitoly schvalované v zákonu o státním rozpočtu. Podrobně stanovují, za co mají být prostředky utraceny (u výdajů), nebo z jakých zdrojů pocházejí (u příjmů). Závazné ukazatele mohou být upravovány prostřednictvím rozpočtového opatření, ale pouze v omezené míře. ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ: Změny výše prostředků stanovených v rámci závazných ukazatelů kapitol státního rozpočtu v případě očekávaných nebo neočekávaných změn ve výdajích a příjmech schválených zákonem o státním rozpočtu. Rozpočtovým opatřením nesmí dojít ke změně salda. Nejčastěji mají rozpočtová opatření podobu přesunu rozpočtových prostředků v rámci kapitoly nebo mezi jednotlivými kapitolami. Rozpočtovým opatřením se také rozumí použití mimorozpočtových prostředků, jako například prostředků rezervního fondu a prostředků ušetřených respektovat a dodržovat účelovost prostředků, která je dána závaznými ukazateli pro každou kapitolu v zákoně o státním rozpočtu. Pokud v průběhu roku vyvstane potřeba změnit výši či strukturu prostředků oproti schválenému rozpočtu, je nutné provést rozpočtové opatření. v minulých letech, tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů. Rozpočtová opatření schvaluje zpravidla vláda nebo ministr financí na základě pověření vládou. Rozsah přesunů mezi kapitolami nebo v rámci kapitol je stanoveno zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, kdy např. vláda nebo ministr může povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5% celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a nepřesahující 10% celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u kterého se úprava provádí. Přesuny prostředků nebo změnu jednoho ukazatele státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10% každého ukazatele musí povolit Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Všechny přesuny a úpravy státního rozpočtu včetně závazných podmínek jsou obsahem § 24 výše uvedeného zákona. 12 Vedeli jste, že. ...cesta každé koruny, která projde systémem státní pokladny, je dohledatelná? STATNI POKLADNA ...je informačně-ekonomický systém, ve kterém jsou evidovány veškeré finanční toky ve státní správě. Umožňuje především centralizovat příjmy a řídit výdaje, řídit likviditu a státní dluh a zároveň také slouží k podpoře finančního plánování institucí ústřední vlády a řízení platebního styku včetně provádění finanční kontroly. Státní pokladna umožňuje průběžně monitorovat plnění státního rozpočtu a pružně reagovat na vývoj na příjmové straně. Státní pokladna je základním prvkem optimalizovaného a transparentního řízení veřejných zdrojů. Zprávy o plnění státního rozpočtu Během rozpočtového roku Ministerstvo financí monitoruje plnění příjmů a výdajů rozpočtu a zveřejňuje zprávy a informace o pokladním plnění po uplynutí jednotlivých měsíců, a čtvrtletního a pololetního období. Po skončení rozpočtového roku, který je shodný s kalendářním rokem, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného roku, se zpracovává za příslušný rok celková zpráva - státní závěrečný účet (viz dále vyhodnocení plnění státního rozpočtu). ■ Měsíční pokladní plnění: Ministerstvo financí po skončení každého měsíce na svých internetových stránkách zveřejňuje informace o pokladním plnění za období od začátku roku. ■ Čtvrtletní informace o pokladním plnění: Předkládá ji Ministerstvo financí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny po uplynutí 1. a 3. čtvrtletí.Tato zpráva se soustřeďuje pouze na státní rozpočet (územní rozpočty nejsou zahrnuty), neanalyzuje ekonomický kontext a nenavrhuje ani případné stabilizační kroky. ■ Pololetní zpráva: Předkládá ji vláda Poslanecké sněmovně po skončení prvního pololetí roku. Zpráva obsahuje hodnocení vývoje ekonomiky a plnění státního rozpočtu i územních rozpočtů, informaci o řízení státního dluhu, dále výhled plnění do konce stávajícího roku a v případě odchýlení od schváleného rozpočtu i kroky k zajištění stability rozpočtového hospodaření. Rozpočtové a účetní informace ze všech úrovní státní správy a samosprávy jsou veřejnosti přístupné na informačním portále Ministerstva financí MONITOR: http://monitor.statnipokladna.cz/ 13 Vyhodnocení plnění státního rozpočtu Po skončení rozpočtového roku je možné zjistit výsledné saldo státního rozpočtu jako rozdíl příjmů a výdajů za celý rozpočtový rok. Pokud se výsledné saldo liší od plánovaného, rozhoduje o použití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. ■ Státní závěrečný účet: Po skončení roku se zpracovává státní závěrečný účet. Obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku za jednotlivé kapitoly, státní fondy a územní rozpočty, informace o řízení státního dluhu, aj. Je vypracován Ministerstvem financí ve spolupráci s ostatními správci kapitol a předkládán vládou Poslanecké sněmovně do 30. dubna po skončení hodnoceného rozpočtového roku. Před projednáváním státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou předkládají správci kapitol samostatně závěrečný účet své kapitoly příslušnému výboru Poslanecké sněmovny. Své stanovisko k návrhu SZÚ předkládá sněmovně i Nejvyšší kontrolní úřad. PLAN VERSUS SKUTEČNOST Skutečné výsledky hospodaření se od plánovaného rozpočtu zpravidla liší. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje výši skutečných příjmů a výdajů je vývoj ekonomiky. V případě nižšího než plánovaného růstu přitéká do rozpočtu méně peněz v podobě daní (zejména daní z příjmů či DPH) a zvyšují se některé výdaje (např. platby na podporu v nezaměstnanosti). Odchýlení konečné bilance od původně schváleného rozpočtu může způsobit i neočekávaně nízké či vysoké čerpání prostředků z EU, či mimořádné události (např. povodně či provedená neplánovaná jednorázová platba v rámci rozhodnutí v rámci mezinárodní arbitráže). Plánované a skutečné saldo státního rozpočtu 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 mld. Kč -50 -100 -150 -200 I Plánované saldo ■Skutečné saldo II III MISI % Růst reálného HDP 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 P P P (PRE) = predikce (předpověď, předpoklad, prognóza, odhad budoucích hodnot vybraných makroekonomických ukazatelů) K největším odchylkám hospodaření státu od rozpočtového plánu došlo v letech 1998, 2006, 2008 a 2009. V roce 1998 bylo příčinou navýšení výdajů na odstraňování následků povodní z roku 1997. Ve volebním roce 2006 vzrostl deficit státního rozpočtu namísto plánovaného poklesu kvůli velkému navýšení výdajů, které nemohly pokrýt ani vysokým hospodářským růstem generované daňové příjmy. V roce 2009 stál za výraznou odchylkou skutečnosti od plánu zejména obrovský propad příjmů v souvislosti s hospodářskou krizí. Státní dluh Deficitní hospodaření státního rozpočtu vyžaduje, aby si stát na pokrytí naplánovaných výdajů půjčoval. Činí tak většinou prodejem státních dluhopisů (státní pokladniční poukázky, střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy a spořící státní dluhopisy), v menší míře pak půjčkami od Evropské investiční banky (EIB). Souhrn těchto závazků představuje státní dluh. Např. v roce 2013 dosáhl státní dluh 1 683,3 mld. Kč. Ke konci roku 20U dosáhl státní dluh výše 1 663,7 mld. Kč, když oproti konci roku 2013 klesl o 19,7 mld. Kč. Zhruba 30% státního dluhu drželi zahraniční věřitelé a dluh v zahraniční měně tvořil zhruba 14% státního dluhu. K dosažení uvedených výsledků přispělo zejména zlepšení řízení likvidity státní pokladny. 1800,00 1 600,00 1 400,00 1 200,00 1000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0,00 Vývoj státníhu dluhu -1-1-1-1- 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% •Hrubý státní dluh Hrubý státní dluh na HDP - ESA 2010 (pravá osa) Věděli jste, že. ...podíl státního dluhu na 1 obyvatele vzrostl za posledních 10 let na více jak dvojnásobek a že na každého občana připadá již 160 000,- Kč? > Statni dluh vs. Vládni dluh Vládní dluh oproti státnímu dluhu zahrnuje i dluhové závazky obcí, krajů a jimi zřizovaných příspěvkových organizací, mimorozpočtových fondů (např. veřejných vysokých škol, státních fondů, České exportní banky či Správy železniční dopravní cesty) a zdravotních pojišťoven. V ČR je zadluženost územních samospráv a zdravotních pojišťoven relativně nízká, proto je vládní dluh tvořen převážně státním dluhem ce konci roku 201 k z cca 90 %). 16 Slovník STÁTNÍ DLUH: Souhrn státních finančních pasiv tvořených dluhy státu z vydaných státních dluhopisů, přijatých zápůjček a úvěrů a státem vystavených směnek DLUHOVÁ SLUŽBA: Obecně označuje souhrn plateb připadajících na splátky dluhu (jistiny) a úroky za dané období. U státního rozpočtu zahrnují výdaje na obsluhu státního dluhu ze státního rozpočtu převážně jen úrokové platby (dále pak i poplatky a kurzovou ztrátu/ zisk). Splátka jistiny se započítává jako snížení závazků státu, rozpočet jako takový tedy neovlivňuje. DLUHOVÁ PAST: Splátky dluhu a úrokové výdaje narostou natolik, že si na jejich splácení musí dlužník dále půjčovat. To vyvolává další tlak na růst veřejného dluhu, který bývá označován jako dluhová past. Situaci zadlužených států dále komplikuje to, že věřitelé za další půjčování vyžadují od státu stále vyšší úroky. V ekonomické literatuře tento mechanismus někdy bývá označován jako tzv. efekt sněhové koule. Věděli jste, že... .Splátky úroků za půjčené prostředky po započtení příjmů za aukční prémie a příjmů z řízení likvidity tvoří přibližně 4% celkových výdajů státního rozpočtu a že bez těchto úrokových plateb by deficit státního rozpočtu v roce 2014 byl poloviční? Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu mld. Kč 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Domácí dluh 37,73 41,81 37,68 44,29 43,98 43,76 42,54 Zahraniční dluh 6,87 10,19 10,84 11,19 12,76 13,75 13,16 Celkem 44,60 52,72 48,52 55,48 56,74 57,52 55,69 Více informací o státním dluhu naleznete zde: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/strategie-financovani-a-rizeni-statniho-dluhu 17 Státní rozpočet jako součást systému veřejných financí Státní rozpočet tvoří pouze jednu část systému veřejných financí. Jeho role je klíčová vzhledem k tomu, že je nositelem vládní politiky a že ostatní části systému veřejných financí jsou na něj významně navázány. Proto se pozornost veřejnosti často omezuje právě jen na hospodaření se stát- ním rozpočtem. Nicméně z ekonomického hlediska je nezbytné sledovat vývoj celého sektoru vládních institucí (vládní sektor). Do něj spadají kromě institucí ústřední vlády i instituce subsektorů místních vládních institucí (územní samospráva) a fondů sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny). Struktura výdajů vládního sektoru (2013, podle standardu ESA 2010) ústřední vláda 65% uzemni samospráva 22% zdravotní pojišťovny 13% Rozpočtová statistika Státní rozpočet ČR je sestavován a vyhodnocován ve struktuře tzv. rozpočtové skladby. Pro mezinárodní srovnání se používají mezinárodně uznávané standardy pro vládní finanční statistiku (GFS - Goverment Finance Statistics nebo ESA -European systém of accounts), od kterých se česká rozpočtová skladba v některých ohledech odlišuje. Národní metodika např. do příjmů a výdajů zahrnuje i některé položky, které mají finanční charakter a neměly by ovlivňovat saldo (splátky půjček, příjmy z privatizace) či interní převody. Opomíjí naopak mimorozpočtové a naturální operace či opotřebení majetku. Liší se i okamžikem zaznamenání příjmů a výdajů či vymezením vládního sektoru. Podle standardu GFS (používaného MMF - Mezinárodním měnovým fondem) se vzhledem k dostupnosti datových zdrojů v ČR v současnosti sleduje hospodaření tzv. „veřejných rozpočtů", zatímco podle standardu ESA (používaného EU i ČSÚ) zahrnuje sektor vládních institucí i příspěvkové organizace, výzkumné instituce a další jednotky. 18 Sektor vládních institucí OBCE (územní samospráva) KRAJE (územní samospráva) Dobrovolné svazky obcí Regionální rady regionů soudržnosti ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ÚSTREDNÍ VLADA STATNI ROZPOČET + Národní fond + zdroje z privatizace Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond životního prostředí Státní zemědělský intervenční fona Státní fond rozvoje bydlení Státní fond kultury Státní fond kinematografie Státní příspěvkové organizace (např. dětské domovy, léčebny, fakultní nemocnice, muzea a divadla celostátního významu) Veřejné výzkumné instituce Veřejné vysoké školy Další (např. SŽDC, PGRLF, ČEB) Příspěvkové organizace (např. zákl. a stř. školy, nemocnice, místní muzea, divadla, knihovny, domovy pro seniory, domy dětí a mládeže) Asociace krajů Svaz měst a obcí a další Asociace zdravotních pojišťoven Centrum mezistátních úhrad a další *SŽDC = Správa železniční dopravní cesty, PGRLF= Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ČEB = Česká exportní banka Věděli jste, že. ...podíl výdajů ústřední vlády na celkových výdajích vládního sektoru se v roce 2013 pohyboval na hranici 65%? Vazba na rozpočet Evropské unie Česká republika dostává ze společného rozpočtu EU formou různých programů a politik více peněz, než do něj odvádí, je tedy čistým příjemcem. Klíčovou úlohu v pozitivní bilanci ČR ve vztahu k rozpočtu EU hrají především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (více než 60% prostředků přijatých v letech 2004-201 4). Další významnou polož- ku příjmů ČR z evropského rozpočtu představují prostředky na Společnou zemědělskou politiku (necelých 30 %), z nichž přibližně 2/3 směřují na přímé platby zemědělcům a 1/3 na rozvoj venkova. Z hlediska vztahu k hrubému domácímu produktu ČR činily celkové příjmy České republiky z rozpočtu EU v roce 2014 přibližně 2,8% HDP a podíl čistých příjmů na HDP dosáhl 1,8%. m Id. Kč 140 Čistá pozice vůči rozpočtu EU I Celkové příjmy z rozpočtu EU Celkové platby do rozpočtu EU ■Čistá pozice vůči rozpočtu EU 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Věděli jste, že... ..z rozpočtu EU již Česká republika získala o 410 mld. Kč více, než do něj vložila. 20 financovaní projektu eu a národní fond ■ Národní fond byl vytvořen za účelem správy prostředků poskytnutých z Evropské unie (např. ze strukturálních fondů, z Fondu solidarity, Fondu soudržnosti) a dalších programů. Jeho příjmem jsou prostředky z EU či jiných zahraničních fondů a výdajem prostředky určené na realizaci projektů podporovaných z těchto fondů. ■ I když Národní fond není součástí státního rozpočtu, je na státní rozpočet pevně napojen. Podíl EU na výdajích projektu je totiž nejprve předfinancován z příslušné kapitoly státního rozpočtu a poté je dané kapitole proplacen z účtů Národního fondu. Národní fond získává prostředky z rozpočtu EU v podobě zálohových plateb na začátku programového období a dále na základě certifikace uskutečněných výdajů. Zároveň je na české straně zapotřebí zajistit nutné spolufinancování, ať již ze státního rozpočtu, územních rozpočtů, státních fondů či soukromých zdrojů. ■ Výše výdajů na předfinancování přijatých projektů z EU je obtížně předvídatelná, protože realizace jednotlivých projektuje ovlivňována celou řadou navazujících faktorů, z nichž se některé projevují až v různých stádiích realizace projektu. Z hlediska státního rozpočtu platí, že pokud nedojde k vyčerpání prostředků určených na předfinancování, stávají se tyto nevyčerpané prostředky součástí nároků z nespotřebovaných výdajů a mohou být použity na stejný účel v následujících letech. Slovník FONDY EVROPSKÉ UNIE: Hlavní nástroje realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, jejichž prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. V základě se člení na strukturální a investiční fondy, kam se např. řadí: EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ (EFRR/ERDF) se zaměřením na modernizaci a posilování hospodářství, ze kterého jsou podporovány investiční (infrastrukturní) projekty. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND (ESF), který podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA (EAFRD) určený např. ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech. FOND SOUDRŽNOSTI (FS), jinak také kohezní fond, který je určen na podporu chudších států, nikoli pouze regionů. Fond poskytuje zejména prostředky na velké investiční projekty v oblasti životního prostředí, dopravní infastruktury většího rozsahu, ochranu životního prostředí a na oblast energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a to v členských státech Unie, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90% průměru EU. Do ostatních fondů např. patří FOND SOLIDARITY (EUSF), ze kterého je hrazena zejména pomoc regionům členských států postižených přírodními katastrofami, pokud jsou škody vyšší než 0,6 % HDP daného státu. Orientační schéma průběhu čerpaní finančních prostředků z EU RO/ZS Vyhlásení výzvy Výběr projektu Ukončení etapy nebo celého projektu Předložení žádosti o průběžnou nebo závěrečnou platbu ze strany příjemce na ŘO/ZS HODNOCENI A VÝBĚR PROJEKTU REALIZACE Schválení žádosti o platbu na ŘO/ZS PROPLACENI Podání projektové žádosti Schválení projektu (podepsána smlouva nebo vydáno rozhodnutí) IM< tu Q_ £U r+ fl> fl> 3 n (D o N to Proplacení prostředků příjemci (průběžná nebo závěrečná platba) Zařazení žádostí o platbu do souhrnné žádosti a její předložení na PCO REFUNDACE DO SR Refundace souhrnné žádosti ze strany PCO CERTIFIKACE Předložení prostředků k certifikaci na PCO o TJ n o Proplaceno z EK do PCO REFUNDACE Z EK Certifikovaní výdajů a předložení EK TJ n o m EK - Evropská komise, MF - Ministerstvo financí, PCO - Platební a certifikační orgán, ŘO - Řídicí orgán, ZS - Zprostředkující subjekt, SR - státní rozpočet 23 Jak se poznají zdravé veřejné finance Pro hodnocení „fiskálního zdraví" se používá řada mezinárodně uznávaných indikátorů. Hodnotí se přitom výsledek za celý sektor vládních institucí, tedy kromě výsledků hospodaření ústřední vlády se bere v úvahu i hospodaření územních samosprávných celků a fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven). Evropská unie kritéria pro zdravé a udržitelné veřejné finance začlenila od roku 1997 do právního rámce EU v podobě Paktu o stabilitě a růstu (dále jen „Pakt"). K jednotlivým indikátorům přiřadila i hraniční hodnoty a stanovila postup a postihy v případě jejich trvalejšího překračování (tzv. postup při nadměrném schodku). Poměr salda k HDP Podle Paktu by neměl schodek vládního sektoru překračovat 3% HDP. Tuto hodnotu je nutné chápat jako limit nikoliv jako cílovou hodnotu. Stejně je nutné chápat i další uvedené kritérium, kterým je poměr dluhu k HDP Poměr dluhu k HDP Pokuddluhpřesáhneurčitouúroveň.můžese vzhledem k vysokým úrokovým splátkám anebo ztrátě důvěry věřitelů stát neudržitelným. Podle Paktu by neměl dluh vládního sektoru překračovat 60 % HDP, a je-li vyšší, musí se k této hranici snižovat. Strukturální saldo Představuje saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázové operace. Strukturální saldo izoluje vlivy, které nejsou zcela pod kontrolou vlády, a ilustruje skutečnou fiskální disciplínu vlády. Sledování stabilního strukturálního salda umožňuje vládě stimulovat ekonomiku „v dobách zlých" a zároveň by mělo zajistit, aby vláda „v dobách dobrých" vysoké rozpočtové příjmy rovnou neutrácela, ale šetřila je „na horší časy". Růst výdajů Výdajové pravidlo Paktu říká, že reálné výdaje vládního sektoru by neměly růst rychleji, než roste potenciální produkt (nejvyšší udržitelný výkon ekonomiky) ve střednědobém horizontu. Rychlejší růst výdajů je přípustný jen, je-li kompenzován opatřeními vlády k trvalému zvýšení příjmů. 24 Více informací o Paktu o stabilitě a růstu a ukazatelích fiskálního zdraví najdete zde: http://www.mfcr.cz/ assets/cs/media/Makro--fiskalni-vyhled_2013--Q4_Metodicka-prirucka--Fiskalni-vyhled-CR.pdf % hdp Deficit vládního sektoru o 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Kritérium 3% HDP 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Poznámka: rok 2014 = predikce % HDP 70 Dluh vládního sektoru 60 50 40 30 20 10 Kritérium 60% HDP 0 i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Poznámka: rok 2014 = predikce Deficit vládního sektoru České republiky v letech 2009-2012 hranici 3% HDP překračoval, nicméně v roce 2013 dosáhnul hodnoty 1,3% HDP. Na základě tohoto výsledku Rada EU s Českou republikou ukončila postup při nadměrném schodku, čímž zároveň potvrdila, že dosažený výsledek chápe jako důvěryhodný a udržitelný. Dluh vládního sektoru dosáhl svého vrcholu v roce 2013 na hodnotě 45,7% HDP, v aktuálním výhledu se však předpokládá postupný pokles dluhové kvóty. Česká republika si na doporučení Evropské komise stanovila střednědobý cíl v podobě strukturálního deficitu ve výši 1 % HDP. Strukturální saldo bylo v roce 2013, kdy došlo k vyvrcholení konsolidačních snah vlády, dokonce mírně přebytkové. V roce 201U se pohybovalo přibližně na úrovni střednědobého cíle, nicméně v dalších letech výhledu je předpokládán o něco vyšší strukturální deficit. Ministerstvo financí každoročně vypracovává a do 30. dubna předkládá Evropské komisi tzv. Konvergenční program, ve kterém představuje priority hospodářské politiky pro příští období a opatření, jež mají zajistit soulad s fiskálními pravidly Paktu. Devizové intervence Co jsou devizové intervence? Devizové intervence jsou nákupy či prodeje cizích měn za českou korunu Českou národní bankou (ČNB) na devizovém trhu, jejichž cílem může být buď tlumení míry kolísání hodnoty aktiva nebo jeho výnosové míry na devizovém trhu, popř. uvolnění nebo zpřísnění měnové politiky. Na co devizové intervence působí? Devizové intervence jako měnově politický nástroj měnové politiky působí na vývoj ekonomiky a mohou tak přímo i nepřímo ovlivňovat plnění jednotlivých ukazatelů státního rozpočtu. Provádění devizových intervencí je plně v kompetenci ČNB. Jaký je cíl provádění devizových intervencí? Cíl použití kurzu jako dalšího měnově politického nástroje je stejný jako u úrokových sazeb. To znamená udržet cenovou stabilitu v české ekonomice v souladu s inflačním cílem ČNB (od roku 2010 je platný inflační cíl ČNB ve výši 2 %). Kurz CZK/EUR (v Kč) 36 n-1-1-1-1-1-1-1-1- 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 DOPAD DEVIZOVÝCH INTERVENCI NA STÁTNÍ ROZPOČET Přijatá opatření: Na základě vnějšího a vnitřního ekonomického vývoje ČNB intervenovala na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Zároveň stanovila, že nepřipustí výraznější pokles kurzu koruny vůči euru pod tuto hodnotu a že nad touto hodnotou nechá kurz volně kolísat. Důvodem rozhodnutí bylo přesvědčení, že dlouhodobější oslabení koruny odvrátí hrozbu deflace, navrátí inflaci k přijatému inflačnímu cíli ve výši 2%, a podpoří tak ekonomický růst. Objem devizových intervencí je v případě potřeby neomezený. Doba působnosti devizových intervencí: Na konci července 2014 ČNB oznámila a v listopadu 2014 potvrdila, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Příjmová strana: Na příjmové straně lze pozitivní dopad na státní rozpočet spatřovat v oblasti příjmových daní (daň z příjmu fyzických resp. právnických osob) a v oblasti daní ze spotřeby (DPH). Výdajová strana: Na výdajové straně vede vyšší růst spotřebitelských cen k potřebě vyšší valorizace důchodů, která působí na zvýšení výdajů státního rozpočtu. Naopak pokles počtu nezaměstnaných související se zrychleným ekonomickým růstem ušetří prostředky na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Významnější negativní efekty na saldo státního rozpočtu jsou spojeny v návaznosti na změnu kurzu koruny (slabší koruny) s refinancováním splatných státních dluhopisů emitovaných v eurech. Další dopady: Uvedené opatření ČNB vedlo k mírné podpoře ekonomického růstu a k mírnému zrychlení růstu spotřebitelských cen. Skokové oslabení kurzu mělo také za následek možnost zazávazkovat vyšší objem projektů a prostředků v operačních programech spolufinancovaných EU (což má zprostředkovaný dopad na státní rozpočet v podobě vyšších požadavků na národní financování projektů a předfinancování podílu EU) a jednak mělo dopad na operační programy v té podobě, že pro čerpání alokace v eurech je nutné vykázat vyšší objem výdajů v korunách. 27 Rozpočtové určení daní Rozpočtové určení daní představuje soubor zákonem stanovených pravidel (zák. č. 243/2000, Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům), která vymezují komu příslušná vybraná daň nebo její část plyne, resp. komu je k dispozici. Rozpočtové určení daní a výše daňových příjmů tak sehrávají rozhodující úlohu na příjmové straně rozpočtů jednotlivých příjemců. Rozpočtové určení daní zároveň představuje klíč, na základě kterého se přerozděluje inkaso z vybraných daní mezi příslušné příjemce. Co se přerozděluje? Přerozdělují se finanční prostředky (příjmy ze sdílených daní a příjmy z výlučných daní) vybrané zejména z DPH a daní z příjmů, tj. daně z příjmů právnických a fyzických osob, které správce daně (nejčastěji finanční úřad) vybere v průběhu rozpočtového roku. Komu jsou prostředky určeny? Dle zákona o rozpočtovém určení daní se jedná nejčastěji o státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů. Obce, kraje a stát si přerozdělují mezi sebe výnos z DPH, z daní z příjmů (fyzických a právnických osob), což je zřejmé z následujícího schématu rozpočtového určení daní. Schéma rozpočtového určení daní SFDI = Státní fond dopravní infrastruktury 28 Slovník PRÍJMY ZE SDÍLENÝCH DANI: prostředky vybrané na daních dělené mezi více úrovní vládního sektoru (např. mezi obce, kraje a státní rozpočet). Podíly na daních definují, jakou část z vybraných prostředků získávají obce a kraje jako celek. Tyto celkové objemy je třeba dále přerozdělit mezi všech 6248 obcí (včetně hl. m. Prahy) a 13 krajů. Zatímco u krajů jsou příslušná procenta, podílu na výnosu sdílených daní stanovena v zákoně, v případě obcí zákon udává postup, jak tato procenta spočítat. Jde o mechanismus zohledňující počet obyvatel, velikost katastrálního území a počet dětí mateřských škol a žáků základních škol. Příslušné procento podílu každé obce je uvedeno ve vyhlášce Ministerstva financí. PŘÍJMY Z VÝLUČNÝCH DANÍ: příjemcem prostředků vybraných na příslušné dani je pouze jedna úroveň vládního sektoru (např. obecní rozpočty). Výlučným příjmem obcí je např. výnos z daně z nemovitých věcí a výnos daně z příjmů právnických osob v případě, kdy je poplatníkem obec Státní rozpočet 2015 Makroekonomická východiska Každý rozpočet vychází z předpokládaného vývoje ekonomické činnosti. Očekávali se např. v daném období, na které se rozpočet sestavuje, slabý hospodářský růst, je nutné počítat s nízkými daňovými příjmy a při rostoucí nezaměstnanosti i s vyššími sociálními dávkami. Důležitý je i očekávaný demografický vývoj a vývoj evropské a světové hospodářské a politické situace. Státní rozpočet ČR vychází z makroekonomické predikce (předpokladu) Ministerstva financí, která se v průběhu roku aktualizuje. Ekonomika ČR se na počátku roku 201 k nacházela ve fázi oživení po nejdelší recesi v historii samostatné ČR, trvající 6 čtvrtletí. Úroveň sezónně vyrovnaného HDP by za rok 201U měla překročit úroveň z roku 2008. Ministerstvo financí předpokládá pokračování oživování i v roce 2015, které bude kriticky závislé na stabilitě a dynamice vnějšího okolí české ekonomiky. Z domácích faktorů by měla pozitivně přispívat spotřeba domácností, čemuž napovídá zlepšující se důvěra spotřebitelů a snižující se míra nezaměstnanosti, která reflektuje zlepšující se pozici v hospodářském cyklu. Poprvé od roku 2009 se také předpokládá výraznější kladný příspěvek tvorby fixních investic související s přepokládaným zlepšením čerpání EU fondů i příznivější situací v soukromém sektoru. Přes hospodářské oživení je však inflace očekávána na velmi nízké úrovni, zejména kvůli klesajícím cenám energií. Hlavní makroekonomické indikátory 2013 2014 2015 Predikce červenec 2014 HDP reálný (růstv%) -0,9 2,7 2,5 Průměrná míra inflace (%) 0,6 1,7 Zaměstnanost (růst v %) 1,0 0,5 0,2 Míra nezaměstnanosti (%) 7,0 BA 6,1 Objem platů a mezd (růst v %) -0,9 2,9 3,9 Více informací o makroekonomické predikci Ministerstva financí najdete zde: http://www.mfcr.cz/cs/verejny--sektor/prognozy/makroekonomicka predikce Priority státního rozpočtu 2015 Pro rok 2015 jsou v rámci státního rozpočtu vytvořeny základní předpoklady pro naplnění hlavních politických a ekonomických priorit, mezi které zejména patří: Podpora hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti (například zvýšení investic do infrastruktury). Udrženi deficitu vládního sektoru pod 3% HDP Věděli jste, že... od roku 2013 Česká republika splňuje kritérium Maastrichtské smlouvy o schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu? Poměr salda k HDP (v %) 2013 skutečnost 2014 2015 2016 2017 Fiskální výhled (listopad 20 U) -1,3 -1,5 -2,2 -u -1,1 i Zvyšovaní konkurenceschopnosti české ekonomiky (další rozvoj infrastruktury a dlouhodobá podpora výzkumu a inovací). Efektivní čerpání prostředků EU (lepší využití prostředků EU - zejména u investic). Lepší nakládání s veřejnými zdroji Příjmovou stránku rozpočtu by měl dále posílit lepší výběr daní. Prioritou je přijímání opatření, která výrazně omezí krácení daní, a přispějí tak ke zvýšení daňových příjmů při současném zachování daňové zátěže. Odpovědnější nakládání s veřejnými zdroji má např. zajistit lepší správa majetkových účastí státu v podnicích. 32 Základní ukazatele státního rozpočtu 2015 • Příjmy státního rozpočtu 2015...............1 118,5 mld. Kč • Výdaje státního rozpočtu 2015...............1 218,5 mld. Kč • Saldo státního rozpočtu 2015....................-100 mld. Kč Vesrovnánís rozpočtem schváleným na rok2014sepříjmyvroce2015navyšujío19,2mld.Kč. U výdajů za porovnávaná období dochází k nárůstu o 7,2 mld. Kč. Schodek je v roce 2015 plánován o 12 mld. Kč nižší než v roce 2014. Při meziročním srovnání celkových příjmů státního rozpočtu očištěných o vliv příjmů z rozpočtu EU a příjmů plynoucích z finančních mechanismů dochází v roce 2015 k nárůstu příjmů o 30,5 mld. Kč. Současně je pro tento rok uvažováno se zapojením příjmů z privatizačního účtu ve výši 16,5 mld. Kč, které jsou určeny na kompenzaci deficitu důchodového systému. Základní ukazatele státního rozpočtu 2012-2015 mld. Kč 1250 1000 750 500 250 L 051 1 152 1173 1211 1218 1092 1099 1118 101 2012 2013 2014R 2015R Vývoj deficitu státního rozpočtu 2000-2015 100 <$>

j> # #n & & & & # V V V f f f T5 f í5 ^ l Mandatorní výdaje I Quasi mandatorní výdaje Čistě nemandatorní výdaje * roky 2014 a 2015 : údaje z rozpočtu Z dlouhodobého hlediska dochází k trvalému narůstání podílu mandatorních výdaju na celkových výdajích. Např. v roce 2012 tvořily mandatorní výdaje 56,7% celkových výdaju státního rozpočtu. Spolu s quasi-mandatorními výdaji, které v posledních letech spíše klesaly, zaujímaly v roce 2012 mandatorní výdaje 74,6% celkových výdaju. To znamená, že dlouhodobě průměrně pouhých 25 % státního rozpočtu připadá na výdaje, které lze z roku na rok aktivně ovlivňovat. K narůstání váhy mandatorních výdajů v posledních letech, např. v roce 2013 to bylo již 57,2%, nejvíce přispíval růst objemu důchodů a dluhové služby. Trend narůstání mandatorních výdajů nadále pokračuje a v rozpočtu pro rok 2015 se očekává jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu ve výši 58,5 %). Vztah státního rozpočtu k obcím a krajům Kraje a obce mají vysoký stupeň finanční nezávislosti. Dvě třetiny příjmů obcí a jedna třetina příjmů krajů pochází z vlastních zdrojů (podílu na inkasu vybraných daní). Transfery ze státního rozpočtu hrají významnou roli u krajů. U obcí jsou méně významné. Rozhodovací pravomoc krajů a obcí je však omezena tím, že si nemohou samy autonomně určovat daňovou sazbu. Ostatní Příjmy krajů transfery (rok 2015:139,7 mld. Kč) 0% STÁTNÍ ROZPOČET Rozpočtové a účetní informace obcí a krajů jsou veřejnosti přístupné na informačním portále Ministerstva financí MONITOR: http://monitor.statnipokladna.cz/2013/ 40 Saldo rozpočtů krajů (v mld. Kč) 10 i 0 -5 i-1-1 -10 -1 ön cí5 ÖA ^ c? \° \N O n) ^ ❖ # # # # # v\ # 20 10 0 -10 Saldo rozpočtů obcí (v mld. Kč) -20 J c> cř (v öfe öA c?' c? \° \n n> n) ^ ^ # ^ ^ # # # # # Kraje v posledních letech hospodařily s mírným schodkem. Oproti tomu se obce po přechodném období deficitního hospodaření, spojeném s hospodářskou krizí, dostaly do přebytku, zejména v důsledku omezování investiční činnosti. Od roku 2013 příjmy obcí pozitivně ovlivňuje novela zákona o rozpočtovém určení daní, která posílila daňové příjmy obcí. V uvedeném roce obce dosáhly nejlepšího výsledku hospodaření od roku 2000, a to přebytku ve výši 17,5 mld. Kč. Vztah státního rozpočtu ke státním fondům Státní fondy jsou součástí rozpočtové soustavy. Jsou zřizovány zvláštními zákony za účelem plnění konkrétní funkce. Mezi největší fondy patří Státní fond dopravní infrastruktury a Státní zemědělský intervenční fond. Do těchto fondů státní rozpočet přispívá objemnými dotacemi, nicméně jejich převážná část má podobu předfinancování plateb EU (např. na společnou zemědělskou politiku či kohezní politiku). Zbývající část výdajů pokrývají tyto dva fondy vlastními příjmy. Ostatní fondy financují svou činnost také zejména z vlastních zdrojů či z přebytků minulých let. v mld. Kč 2015 NÁZEV FONDU SPRÁVCE PŘÍJMY VÝDAJE CELKEM z toho CELKEM dotace ze SR dotace na společné programy EU a ČR STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 1,72 0,21 3,26 STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY MINISTERSTVO DOPRAVY 49,83 19,10 5,83 49,83 STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ 0,89 0,13 2,19 STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ 40,45 1,30 38,76 40,45 STÁTNÍ FOND KULTURY MINISTERSTVO KULTURY 0,06 0,05 STÁTNÍ FOND KINEMATOGRAFIE MINISTERSTVO KULTURY 0,75 0,50 0,77 42 Vztah státního rozpočtu ke zdravotním pojištovnám Do sektoru vládních institucí patří také rozpočty zdravotních pojišťoven, které tvoří fond povinného veřejného zdravotního pojištění, z něhož jsou hrazeny zdravotní služby včetně léků. Ze státního rozpočtu je tento fond dotován platbami za tzv. státní pojištěnce, tedy osoby, za které pojistné hradí stát. Patří mezi ně zejména tyto skupiny: • nezaopatřené děti • důchodci • osoby na mateřské či rodičovské dovolené • uchazeči o zaměstnání Příjmy zdravotních pojišťoven (v mld. Kč, predikce pro 2015) Celkem 247,5 mld.Kč Ostatní příjmy, 2, STATNI ROZPOČET Dotace ze státního rozpočtu; 62,2 Vlastní výběr pojistného, 182,8 Vlastní výběr pojistného je pozitivně ovlivněn vývojem hospodářského růstu a tím i očekávaným růstem mezd, zvýšením platů ve veřejném sektoru a zvýšením minimální mzdy. Transfer ze státního rozpočtu vzroste v roce 2015 kvůli zvýšení vyměřovacího základu platby za tzv. státní pojištěnce (platí od 1. 7. 2014). Toto navýšení bude použito na kompenzaci výpadku příjmů vzniklých poskytovatelům zdravotních služeb kvůli zrušení regulačních poplatků. 43 t Ministerstvo financí I Název: Státní rozpočet 2015 v kostce Informační příručka Ministerstva financí ČR Autoři: Ministerstvo financí - Sekce veřejné rozpočty Vydavatel: Ministerstvo financí, Letenská 15, Prahal Tisk: Ministerstvo financí Vydání: první Počet stran: 44 Rok vydání: 2015 Neprodejné © Ministerstvo financí ISBN 978-80-85045-74-1 (pro tištěnou verzi) ISBN 978-80-85045-75-8 (pro online verzi) Kontakt: Informační kancelář Ministerstva financí E-mail: informace@mfcr.cz Tel: +420 257 042 719 +420 257 042 722 Tato publikace byla připravena na základě dat dostupných k 31.12. 2014 Elektronická verze publikace je k dispozici pro stažení na: http://www. mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/statni-rozpocet