Osobní obchodní společnosti Příklad 1 Paní Marková, pan Neruda a paní Opalová jsou společníky veřejné obchodní společnosti. Ve společenské smlouvě je stanoveno, že obchodním vedením je pověřena výhradně paní Opalová a že ke změně společenské smlouvy je zapotřebí souhlasu nejméně prosté většiny počítané ze všech společníků. Paní Marková dostane od svého známého nabídku na uzavření kontraktu. Vyhodnotí ji jako velmi výhodnou a tak smlouvu podepíše. 1) Co se skrývá pod pojmem „obchodní vedení“? 2) Jaký je vztah tzv. obchodního vedení a jednání společnosti vůči třetím osobám. 3) Kdo je u VOS obecně pověřen obchodním vedením (odkažte na příslušné zákonné ustanovení). 4) Jak vyhodnotíte podpis paní Markové? Byla paní Marková oprávněna k podpisu smlouvy? A pokud nebyla, je společnost i přes absenci takového oprávnění jednáním paní Markové zavázána? 5) Vzniklá situace stran podepsané smlouvy donutí společníky naší VOS k hluboké úvaze nad konstrukcí její společenské smlouvy. Jejich společným záměrem je, aby k obchodnímu vedení byli oprávněni nově všichni tři společnici. Neví však, jak tohoto cíle dosáhnout. Pan Neruda si přečte zákon o obchodních korporacích a navrhuje odvolání pověření paní Opalové. Ta se však brání, že žádnou ze svých povinností neporušila, natož pak podstatným způsobem. Jak celou situaci vyřešit ke spokojenosti všech? 6) Účastníci se při „odvolávání“ paní Opalové rozhádali natolik, že se paní Marková a pan Neruda rozhodli společnost zrušit a likvidátorem jmenují pana Nerudu. Paní Opalová je ale proti a tvrdí, že takové rozhodnutí bez jejího souhlasu přijmout nejde (že v této záležitosti je zapotřebí souhlasu všech společníků). Má pravdu? 7) Jaký by byl likvidační podíl jednotlivých společníků, pokud by se jim i přes peripetie ad 6) podařilo společnost zrušit. 8) Všechny předchozí úkoly modifikujme tak, že se nejedná o VOS, nýbrž o KS. Komplementáři jsou paní Opalová a paní Marková. Pan Neruda je komanditistou. Příklad 2 Paní Marková, pan Neruda a paní Opalová jsou společníky veřejné obchodní společnosti. Pan Neruda však náhle zemře. 1) Vyřešte tuto situaci, pokud na úmrtí některého ze společníků společenská smlouva nepamatuje. Pan Neruda byl ženatý a měl dvě děti. Zohledněte tedy při řešení i jejich nároky. 2) se změní situace, pokud by společenská smlouva připouštěla dědění společenstevního podílu (pan Neruda má v tomto případě pro zjednodušení jediného syna). 3) Syn pana Nerudy na společnosti participovat nechce, protože však nelze přijmout pouze část dědictví (odkažte na příslušné ustanovení ObčZ/ZOK) a protože v dědickém řízení vyšlo najevo, že jeho otec vlastnil rovněž diamantové doly v Argentině, je pro syna pana Nerudy odmítnutí dědictví krajně nevýhodné. Má nějakou šanci ze společnosti „vystoupit“? Nezhorší se postavení věřitelů společnosti? Jak bude dědic podílu ručit za závazky společnosti? 4) Všechny předchozí úkoly modifikujte pro komanditní společnost (pan Neruda a paní Marková jsou komanditisty, paní Opalová je komplementářkou). Příklad 3 Veřejná obchodní společnost paní Markové, pana Nerudy a paní Opalové dosáhla zisku. Společníci by mezi sebe zisk rádi rozdělili. Pan Neruda (vklad 5.000,-- Kč splaceno 100 %), paní Markovou (vklad 5.000,-- Kč, splaceno 80 %), paní Opalová (vklad 6.000,-- Kč, splaceno 50 %). 1) Dokážete jim poradit, podle jakého klíče zisk rozdělit, pokud zisk činí 6.000,-- Kč? 2) Jak by se dělila případná ztráta? 3) Situaci modifikujme pro KS. Zisk činí 140.000,- Kč. Pan Neruda je komplementářem, paní Marková komanditistkou (vklad 5.000,-- Kč, splaceno 80 %), paní Opalová komanditistkou (vklad 6.000,-- Kč, splaceno 50 %). Příklad 4 Pracujte s pojmem komanditní suma. 1) Pokuste se objasnit tento termín a osvětlit jeho podstatu (účel). 2) Uvažujme situaci, kdy vklad komanditisty činí 120.000,-- Kč. Komanditní suma společníka pak je 300.000,-- Kč. - Jaké je ručení společníka, splatí-li celý vklad? - Jaké je ručení společníka, splatí-li dvě třetiny vkladu? - Jakou povahu má změna zápisu komanditní sumy do OR?