Petr Lavický Přednáška dne 21. 5. 2014 — Důkazní prostředky (ne)upravené v OSŘ —Důkazními prostředky mohou být —ty, které výslovně vyjmenovává a upravuje OSŘ (§ 125 a násl.) —např. výslech svědků, znalecké dokazování, listinné důkazy —všechny další prostředky, lze-li jimi zjistit stav věci —příklady: —konfrontace vyslýchaných osob k obsahu jejich výpovědí —rekonstrukce škodné události —fotografie, obrazové a zvukové záznamy —způsob provedení důkazu určí vždy soud — — Osoba svědka —Svědkem může být —člověk, který určitou skutečnost vnímal svými smysly —je schopen o tom, co vnímal, vypovídat —není-li procesní stranou —Svědek je nezastupitelný —nesvéprávnost, věk nebo vztah k procesním stranám nehraje roli —Zákonná svědecká povinnost —povinnost dostavit se k jednání —povinnost k pravdivé a úplné výpovědi —výpověď lze odepřít z důvodu —nebezpečí trestního stíhání —povinnosti mlčenlivosti Všeobecný výslech (ad generalia) —Zjištění totožnosti —Zjištění vztahu svědka k —stranám —předmětu řízení —dalším okolnostem majícím vliv na věrohodnost —poučení o —povinnostech a právech svědka —trestních následcích křivé výpovědi (§ 346 tr. zák.) Výslech k věci (ad specialia) —Nejprve souvislá výpověď svědka —o skutečnostech, které jsou předmětem výslechu —vždy jde zprostředkování skutečností, nikdy kupř. o obsah právních předpisů —Poté dotazy kladené —předsedou senátu —členy senátu —procesními stranami (jejich zástupci) —znalci —Konkrétní průběh závisí na osobě svědka Nepřípustné otázky —Sugestivní —návodné – obsahují odpověď, kterou si tazatel přeje slyšet —Kapciózní —úskočné – je založena na předstírání nepravdivých nebo neprokázaných skutečností —Spekulativní —vedou svědka k tomu, aby sdělil svůj názor a ne vypovídal o skutečnostech Svědečné —Svědek má právo na svědečné —náhrada hotových výdajů —náhrada ušlého výdělku —Je nutno uplatnit jej do 3 dnů —Poučovací povinnost soudu — Smysl znaleckého dokazování —Posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí —Znalec je ustanovován kvůli své odbornosti, nikoliv proto, aby podával právní závěry —Soud musí znalce ustanovit, i kdyby potřebné odborné znalosti měl sám —Odborné závěry nelze čerpat ani z výpovědi svědka Ustanovení znalce —Usnesením soudu, zásadně po slyšení účastníků —k potřebnosti znaleckého posudku —k osobě znalce (odbornost, náklady, podjatost) —k otázkám kladeným znalci —Procesním soudem, nikoliv soudem dožádaným —u dožádaného soudu lze znalce pouze vyslechnout —zásadně až po shromáždění všech podkladů nezbytných pro provedení znaleckého úkonu Povaha a obsah usnesení o ustanovení znalce —Usnesení o úpravě vedení řízení —Obsah usnesení o ustanovení znalce: —vymezení úkolu znalce (především pomocí otázek); ty se mohou týkat jenom odborného posouzení skutečností —z jakého skutkového stavu má znalec vycházet, k čemu má přihlédnout a s čím se vypořádat (i alternativně) —stanovení lhůty —forma posudku — Soukromá expertiza —Posudek vypracovaný znalcem, kterého si mimo řízení objednala jenom jedna strana —se až do novely č. 218/2011 Sb. posuzoval jak důkaz soukromou listinou —novela na něj reagovala zavedením § 127a OSŘ —Na povaze soukromé expertizy se nic nemění —Soud má pouze při provádění postupovat tak, jako by šlo o znalecký posudek znalce ustanoveného soudem Osoba znalce —Znalcem lze ustanovit —znalce zapsaného v seznamu znalců u KS —ústav specializovaný na znaleckou činnost —v obtížných případech (zvláštní vědecké posouzení) vědecký ústav, vysoká škola či obdobné instituce —výjimečně osobu nezapsanou v seznamu znalců —Několik znalců —společný posudek —jednotlivé posudky Jmenování a odvolání znalce —Znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo na základě pověření předseda KS —předpokladem je mj. souhlas se jmenováním —Slib —Zápis do seznamu znalců u KS —výkon znalecké činnosti není na obvod KS vázán —Odvolání znalce (§ 20 ZZT) —lze se bránit žalobou ve správním soudnictví (č. 188/2004 Sb. NSS) Vyloučení znalce —Znalec je zastupitelný —může být nahrazen jiným znalcem —lze jej proto vyloučit, je-li dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti —znalec je povinen podjatost oznámit —účastník může podjatost namítnout —o vyloučení rozhoduje předseda senátu; opravný prostředek není přípustný Podání znaleckého posudku —Není-li znalec podjatý a nejde-li o případ, kdy může odepřít znalecký posudek (obdobně jako svědek), je povinen znalecký posudek podat —Posudek podává osobně —Možnost přibrání konzultanta —posouzení zvláštních dílčích otázek —odpovědnost znalce není dotčena —nárok na náhradu nákladů s tím spojených má znalec jenom tehdy, vyslovil-li soud s přibráním konzultanta souhlas Součinnost se znalcem —Poskytnutí spisů soudem —Přítomnost znalce při dokazování (např. při místním ohledání) —Součinnost třetích osob —povinnost dostavit se ke znalci, předložit potřebné předměty, podat nutná vysvětlení, podrobit se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonat nebo snášet —ukládá soud —součinnost může vynucovat pouze soud (pořádková pokuta, předvedení) Části znaleckého posudku —Nález —popis zkoumaného materiálu (jevů) a souhrn skutečností, k nimž znalec přihlížel —Posudek —výčet otázek a odpovědi na ně —odborné závěry, jak k nim znalec dospěl a na základě jakých úvah —v žádném případě nesmí obsahovat právní závěry —Znalecká doložka Forma posudku — —Písemně s vyslechnutím znalce při jednání — —Písemně bez slyšení znalce —nelze v řízení o svéprávnosti —dodatečný výslech je možný — —Ústně do protokolu Hodnocení znaleckého posudku —Závěry ZP nemůže soud bez dalšího přebírat —Soud jej hodnotí volně jako každý jiný důkaz —Nepřezkoumává odbornou správnost, ale —logičnost odůvodnění —úplnost ve vztahu k zadání —zda znalec měl dostatečné podklady —vztah k ostatním výsledkům dokazování Odstraňování pochybností —Dotazováním znalce, doplněním posudku, vypracováním nového posudku —Revizním znaleckým posudkem —jiný znalec či ústav —měl by mít k dispozici i původní ZP —věc znovu posoudí a vyjádří se i k původnímu ZP —Revizní znalecký posudek se nařizuje i v případě, kdy účastník předloží expertizu znalce, kterou si sám opatřil Znalečné —Náhrada hotových výdajů —Odměna (v. č. 37/1967 Sb.) —O výši znalečného rozhodne předseda senátu bezprostředně po podání znaleckého posudku —Znalečné se vyplatí do 2 měsíců od právní moci usnesení o jeho přiznání Odborné vyjádření —Jde-li o méně složité odborné problémy, postačí odborné vyjádření —Podle § 127 odst. 1 jej musí poskytnout orgán veřejné moci —např. policejní zpráva —nelze brát vždy doslova – viz např. lékařské posudky —Nejde o znalecký důkaz, ale o důkaz listinný — Pojem listiny —Listinou je —písemnost podávající určitou zprávu —zpráva je zachycena na movitém podkladu, který lze předložit soudu —Listinou není —písemnost nehmotné povahy (elektronický dokument) —pravidla o listinách pro ně však platí obdobně (§ 3026/1 OZ) Pravost a správnost listiny —Pravost listiny —listina pochází od osoby, která je uvedena jako její vystavitel —jinak jde o listinu falešnou (nepravou) —Správnost listiny —obsahová pravdivost Rozlišování listin na veřejné a soukromé —Veřejná listina —listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci —listina musí být výsledkem uplatnění veřejné moci —v případě překroční pravomoci nejde o veřejnou listinu —např. soudní rozhodnutí, protokoly apod. —listina, kterou za veřejnou prohlásí zákon —např. notářské zápisy (§ 6 notářského řádu) —Soukromá listina —všechny listiny, které nejsou veřejnými listinami Domněnky spojené se soukromými listinami —Soukromá listina podepsaná protistranou —domněnka uznání pravosti i správnosti listiny —pravost podpisu se nepresumuje —Nepodepsaná soukromá listina —žádné domněnky —je-li pravost nebo správnost zpochybněna, je strana zatížená DB povinna je prokázat —ani prokázání pravosti nezakládá domněnku správnosti —výjimkou jsou faktury, účtenky, záruční listy apod. (§ 566/2 OZ): dovolává-li se jich druhá strana, presumuje se jejich správnost Domněnky spojené s veřejnými listinami —Potvrzující veřejné listiny —původce jimi potvrzuje, že se za jeho přítomnosti stala určitá skutečnost —např. notářský zápis o skutkovém ději a stavu věcí —je-li pravá, presumuje se správnost údaje o době pořízení a o skutečnostech v listině potvrzených —Veřejná listina zachycující projev vůle —např. uznání dluhu či smlouva ve formě notářského zápisu o právním jednání —je-li listina podepsána, presumuje se, že to, co je v ní projeveno, je skutečnou vůlí jednajícího Provádění důkazu listinami —Důkaz se provede tak, že soud při jednání —listinu (její relevantní část) přečte —sdělí podstatný obsah (části) listiny —předloží listinu účastníkům k nahlédnutí, je-li to dostačující —Nelze kupř. provést důkaz spisem v jiné věci jako celkem, ale jenom konkrétními listinami (jejich částmi) v něm založenými — Pojem a předmět ohledání —Přímé vnímání předmětu ohledání —Předmět ohledání —hmotné věci —osoby (tělo) —častěji bude vhodnější ustanovit znalce —důkaz reprodukcí obrazového nebo zvukového záznamu patří spíše mezi ostatní (výslovně neupravené) důkazní prostředky Provádění důkazu ohledáním —Ohledání se provádí —u jednání, lze-li tam předmět ohledání dopravit (hmotné movité věci) —na místě samém (hmotné nemovitosti) —nutno předvolat účastníky —Lze přibrat znalce —např. při zjišťování hranic pozemků — Výslech účastníků —Smyslem není uvádění nových skutečností, ale prokázání pravdivosti tvrzení účastníka —Ve sporech lze tento důkaz nařídit —nelze-li prokazovanou skutečnost dokázat jinak —souhlasí-li s tím účastník, který má být vyslechnut —Nařídí-li soud důkaz —je účastník povinen se dostavit k výslechu —musí vypovídat pravdivě a úplně (bez sankce trestního stíhání) —při provádění důkazu se postupuje obdobně jako u výslechu svědka — Výslech člena statutárního orgánu —FO, která je členem statutárního orgánu, se vyslechne jako účastník (§ 126/4 OSŘ) —FO, která byla členem statutárního orgánu, se vyslechne obdobně jako svědek (§ 126a OSŘ) —neplatí podmínka jejího souhlasu (má povinnost dostavit se a pravdivě a úplně vypovídat; trestní následky křivé výpovědi nehrozí) —neplatí, že účastník musí být v důkazní nouzi —Členové jiných orgánů PO, zaměstnanci apod. mohou být vyslýcháni jako svědkové