Příklady na seminář na téma odvolání I. 1. Žalobce uplatnil jednou žalobou dva různé nároky vůči témuž žalovanému. Okresní soud dospěl k závěru, že společné projednání obou těchto nároků není vhodné, a jeden z těchto nároků vyloučil podle § 112 odst. 2 OSŘ k samostatnému projednání. Žalobce s tímto postupem soudu nesouhlasil, a usnesení o vyloučení věci proto napadl odvoláním. Zvažte, zda je odvolání proti usnesení o vyloučení věci k samostatnému projednání přípustné. 2. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že mu žalovaný po podání žaloby 8000 Kč z dlužné částky zaplatil, vzal žalobce v tomto rozsahu žalobu zpět. Co do zbytku uznal soud žalobu po právu, a proto ve výroku I. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 7000 Kč s příslušenstvím, ve výroku II. rozhodl o částečném zastavení řízení (v rozsahu zpětvzetí) a ve výroku III. přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Výroky I. a III. napadl žalovaný odvoláním. Posuďte, zda je jeho odvolání přípustné. 3. Odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal vedlejší intervenient na straně žalovaného, a to ve lhůtě pro odvolání. Samotný žalovaný se odvolání vzdal. Bude odvolání vedlejšího intervenienta za této situace přípustné? Zabývejte se též otázkou, zda vedlejší intervenient je legitimován k podání dovolání. 4. Rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně byl žalovanému doručen dne 1. 6. 2015. Žalovaný – navzdory správnému poučení v prvoinstančním rozsudku – osobně podal proti tomuto rozsudku odvolání u Krajského soudu v Brně dne 5. 6. 2015. Krajský soud v Brně dne 22. 6. 2015 odvolání postoupil Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, neboť dospěl k závěru, že odvolacím soudem není Krajský soud v Brně, ale Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. Naposled uvedený soud poté odvolání odmítl podle § 218a o.s. ř., neboť dospěl k závěru, že lhůta k podání odvolání marně uplynula. Posuďte, zda je usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost správné. 5. Soud I. stupně rozhodl o žalobě Viktorie Kleinové a Jany Kleinové o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že ve výroku I. podílové spoluvlastnictví zrušil, ve výroku II. přikázal pozemek, který byl předmětem spoluvlastnictví, do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobkyň, ve výroku III. uložil každé žalobkyni povinnost zaplatit na vyrovnání jejich podílů dosavadním podílovým spoluvlastnicím Miladě Šafářové 250 000 Kč, Martě Šafářové 100 000 Kč a Magdě Šafářové 350 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku; vy výroku IV. soud uložil žalovaným povinnost k náhradě nákladů řízení. Toto rozhodnutí napadla odvoláním žalobkyně Viktorie Kleinová, a to do výroku o výši peněžité náhrady vůči žalované Magdě Šafářové. Zvažte: · jaké účinky pro ostatní účastníky řízení má odvolání Viktorie Kleinové do výroku III. vůči Magdě Šafářové · jaký vliv na nenapadené výroky má odvolání podané pouze do výroku III. · jak bude soud postupovat, zjistí-li, že nebyly splněny předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (výrok I.), popř. že mělo být vypořádáno jiným způsobem (výroky II. a III.). 6. Žalobkyně napadla odvoláním výrok prvoinstančního rozhodnutí o nákladech řízení, v němž soud vyslovil, že si každý z účastníků sám hradí náklady, které mu s vedením řízení vznikly, neboť s ohledem na předmět sporu se nedá hovořit o tom, který z účastníků měl ve věci převážný úspěch (§ 142 odst. 2 o. s. ř.); žalobkyně se domáhala změny výroku tak, že se jí náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně přiznává. Vzhledem k tomu, že nejde o odvolání proti meritornímu výroku, zvažte, zda · je nutno doručovat odvolání také ostatním účastníkům · zda může soud rozhodnout o odvolání bez nařízení jednání. 7. Žalovaná napadla odvoláním jí nepříznivý rozsudek soudu I. stupně. Jako odvolací důvod uvedla, že znalec, na jehož posudku rozhodnutí především spočívá, byl podplacen. Žalobkyně toto tvrzení odmítla, a krom toho poukázala na to, že takové tvrzení je vzhledem k režimu neúplné apelace v odvolacím řízení nepřípustné. Zvažte, zda k takto vymezenému odvolacímu důvodu může odvolací soud přihlížet. 8. Soud I. stupně vyhověl žalobkyni, neboť vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že od žalobkyně převzala výrobky, za něž nezaplatila. Proti tomuto rozsudku se žalovaná odvolala; v rámci svého odvolání mj. uplatnila námitku promlčení, kterou však předtím v řízení před soudem I. stupně nevznesla. Odvolací soud se námitkou promlčení nezabýval, neboť podle jeho názoru ji nelze podřadit pod žádnou ze skutečností uvedených v § 205a o. s. ř., které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně a které jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem. Je postup odvolacího soudu správný? Zabývejte se otázkou, zda lze námitku promlčení uplatnit teprve v odvolacím řízení.