Výhrady k mezinárodním lidskoprávním smlouvám prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc., Masarykova univerzita Mezinárodní lidskoprávní závazky postkomunistických zemí: příklady České republiky a Slovenska Praha 2015 Zkoumané otázky • • •1. Přípustnost výhrad •2. Důsledky výhrad a námitek k výhradám •3. Role kontrolních orgánů – východisko ? 1. Přípustnost výhrad •Výhrady povolit nebo zakázat? •Výhody: nechuť států měnit režim daný vnitrostátním právem - více smluvních stran •Nevýhody: výhradami dochází k fragmentaci mezinárodně právního instrumentu •= výhrady jsou dvojsečné •posudek MSD k výhradách k Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia: "výhrady lze uplatňovat" - - rovnováha •ale podmínka: soulad s předmětem a účelem smlouvy • Přípustnost výhrad: úprava •Výslovně povolené: –Evropská úmluva o LP –Úmluva o právním postavení uprchlíků –Meziamerická úmluva o LP • •Mlčí: –oba Pakty –Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia •Rozsah dovolených výhrad (zvláštní vymezení): –EÚLP - čl. 57 • •Pakt I: 150 smluvních stran - výhrady povoleny •- původní záměr: „výhrady povoleny jen v souladu s předmětem a účelem smlouvy“ (to je ale ve VÚSP) •- případně: že nesmí být námitka více než 2/3 stran (objektivní kritérium, ale státy mlčí) –- je to tak v Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace •- někdy výhrady zakázány (protokoly k EÚLP, Opční protokol č. 2 k Paktu I) Základní kritérium: soulad s předmětem a účelem smlouvy •- hlavní kritérium podle VÚSP •- nehraje roli zvláštní povaha smluv o LP •Kritéria - co je rozpor s předmětem a účelem smlouvy: K M P –1) narušuje podstatný prvek smlouvy –2) narušuje obecný smysl (účel) smlouvy –3) je proti "raison d'être" smlouvy • •navíc u LP: –1) nedělitelnost práv –2) provázanost práv •obecný smysl (cíl) smlouvy •závažnost působení výhrady • Příklady problematických výhrad: • •1) Muslimské země: aplikace Paktu musí být v souladu se šariou (VP) vč. žen –některé země jen k jednotlivým článkům •2) USA - proti autonomnímu výkladu (Pakt čl. 7 - odkaz na Ústavu USA) + další - odvolávky na své vnitrostátní právo • 2. Důsledky výhrad a námitek k výhradám • •- režim VÚSP nebo režim jiný? •připomínka režimu VÚSP •Vídeňský režim se aplikuje na neplatnost výhrad • Důsledky výhrad a námitek proti výhradám podle Vídeňské úmluvy ? •Ke smlouvám erga omnes: část ustanovení VÚSP - nelze - není zde vztah inter partes (čl. 20/4 a 21) •smysl reakce jiné smluvní strany: jen politická •- ukázat nepřijatelnost - politický nátlak •odvolání se na vnitrostátní právo: rozpor s předmětem a účelem smlouvy •taktéž nederogovatelnost určitého LP •námitka k výhradě nemůže mít u LP přímé právní účinky - nemůže způsobit její neplatnost •ale: možná reakce kontrolního orgánu • Problematické důsledky neplatných výhrad •VÝHRADY NEPLATNÉ: •ESLP: Belilos 1988 - interpretační prohlášení (= výhrada) je v rozporu s čl. 57, "Švýcarsko je vázáno úmluvou", Loizidou - totéž •= k výhradě se nepřihlíží •Výbor pro LP - General Comment 24: Při uplatnění neplatné výhrady Pakt nebude účinný vůči státu, který takovou výhradu učinil (?) •= dvě protikladná řešení důsledků neplatné výhrady • 3. Zvláštní role kontrolního orgánu •Důsledky nedovolené výhrady: •nejasné – nejsou nikde stanoveny •kdo určí zda je nedovolená a pokud ano, její důsledky •co pak dál •jedině orgány pověřené kontrolou, příp. řešením sporů • Může kontrolní orgán posuzovat přípustnost výhrad ? •VÚSP s těmito orgány nepočítala - nestanoví jejich pravomoc • KMP - Draft guideline - 61th session: •1) Ano, při výkonu funkcí může posuzovat •2) Ale musí to být orgán s rozhodovací pravomocí •3) Nemůže svým rozhodnutím nahradit souhlas státu být vázán smlouvou (= diskutabilní, znamená to, že výhrada znamená nesouhlas s plným zněním smlouvy, tedy se smlouvou - ? -- nebo se jen nepřihlíží k výhradě ?) •4) Nezáleží na postoji ostatních států (argument Švýcarska - Belilos) •5) neplatnost výhrady nezpůsobuje mezinárodní odpovědnost •6) neplatné i nedovolené výhrady: nemají právní účinky (takže se k nim prostě nepřihlíží ?) • Závěr •tedy: •nikoli jako samostatnou otázku - nemá pravomoc •ale určitě ano v konkrétních případech při jejich rozhodování, musí totiž vymezit rozsah vázanosti státu • Celkové závěry •Nepřípustnost výhrady: rozpor s předmětem a účelem smlouvy – velmi častý výskyt • •Specifikum smluv o LP v podobě povahy erga omnes (ryze právní důsledky výhrad nenastávají pro vztahy mezi smluvními státy, nepoužitelnost VÚSP) •je kompenzováno •specifikem existence kontrolních orgánů a jejich pravomocí přípustnost výhrady posoudit a přihlédnout k výsledku při rozhodování