Seminář č. V. – Jednoduché a složité případy v právní praxi


Zadání příkladů:


I.         Přečtěte si úryvek z knihy R. Dworkina Law’s Empire (Ríša práva), jehož text naleznete
ve dvou souborech uložených v Učebních materiálech předmětu v ISu. Konkrétně se otázky týkají textu
na s.28-37, 50-67 těchto úryvků. Promyslete si odpovědi na následující otázky:


1) V čem spočívá rozdíl mezi vnitřním a vnějším pohledem na právo? Jaké
mají silné a slabé stránky?
2) Jak byste rozhodli v Elmerově případě a na základě jakých argumentů?
3) Jaké argumenty rekapituluje Dworkin ve prospěch "doslovné" interpretace?
Jaký máte na tuto interpretaci názor?
4) Jak byste charakterizovali teoretickou neshodu? O jakých dalších druzích
neshod se Dworkin zmiňuje?
5) Jak Dworkin vymezuje právní pozitivismus, školu přirozeného práva a
školu právního realismu? Jaké jsou jejich vztahy k problému teoretické
neshody?



II.        Přečtěte si úryvek z knihy Z. Kühna „Aplikace práva ve složitých případech. K úloze
právních principů v judikatuře. Praha: Karolinum, 2002, s. 45, kde autor uvádí klasické pojmové
znaky složitého případu v pojetí našeho právního myšlení:


„…ustanovení právních předpisů, která připouštějí různý výklad, ustanovení právních předpisů,
z nichž nevyplývá žádný jednoznačný výklad za použití standardních interpretačních pravidel,
popřípadě další případy, v nichž právní předpis dává soudci jistou míru uvážení, případy rozporu
aplikované právní normy v jejím apriorním významu s jinou právní normou, eventuálně případy napětí
mezi funkcionálním smyslem práva a doslovným významem textu (či dokonce případy napětí mezi
funkcionálním smyslem práva a jakýmkoliv možným výkladem textu právního předpisu, k němuž může
interpret dojít na základě standardních interpretačních argumentů).“[1]


            Co je podle Vašeho názoru zdrojem složitosti právního případu?



III.                   Otázky k judikátu č. II. (Pl.ÚS 36/01 ze dne 25.06.2002, odměna správce
konkursní podstaty)


1)         Definujte dva stěžejní právní problémy případu.

2)         Vyhledejte v odůvodnění argumenty per analogiam. Byly podle Vašeho názoru naplněny
podmínky pro jejich užití (ceteris paribus, tj. obdobnost věcí)?

3)         Jak ÚS definoval nepravou mezeru v zákoně a jaké metody pro její vyplnění připouští?

4)         Jak ÚS vymezil odpovědnost zákonodárce za „opomenutí“?

5)         Zvolil ÚS subjektivní, či objektivní pojetí teleologie pro odůvodnění právního závěru o
protiústavnosti posuzovaného ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání?

6)         Jakou úlohu sehrál v odůvodnění teleologický argument reductionis ad absurdum?

7)         Najděte v odůvodnění další argumenty, o něž je tento teleologický úsudek opřen.


III.      Přečtěte si usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013 č.
j. 1 As 21/2010 65, publ. pod č. 2838/2013 Sb. NSS, a přemýšlejte o následujících problémech:


1)         V jakém ustanovení Nejvyšší správní soud shledal mezeru?

2)         O jaký typ mezery šlo? Obecně jej charakterizujte.

3)         Diskutujte o podmínkách vyplnění takové mezery pomocí interpretace.

4)         Vymezte argumenty, které Nejvyšší správní soud použil k vyplnění mezery.

5)         Jaký je Váš názor na tento výklad?
________________________________

[1] Kühn, Z. Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha:
Karolinum, 2000, s. 45. Další literatura zejm. Tryzna, J. Právní principy a právní argumentace.
Praha: Auditorium, s. 220 – 266.