PLATNÉ ZNĚNÍ příslušných částí zákonů, které se mění návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony I. Změna zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (celý text zákona) ČÁST první úvodní ustanovení § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy [DEL: Evropských společenství :DEL] ^[DEL: 1 :DEL] ^)Evropské unie^1^), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy [DEL: Evropských společenství^2) :DEL] Evropské unie^2) a upravuje a) některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, b) některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání. § 2 Povinné osoby (1) Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí a) úvěrová instituce, kterou je 1. banka, 2. spořitelní a úvěrní družstvo, b) finanční instituce, kterou, pokud není úvěrovou institucí, je 1. centrální depozitář, osoba vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osoba vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů, osoba vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů^4), 2. organizátor trhu s investičními nástroji, 3. osoba s povolením k poskytování investičních služeb^5) [DEL: s výjimkou investičního zprostředkovatele^6), :DEL] 4. investiční společnost, samosprávný investiční fond, hlavní administrátor investičního fondu[DEL: , penzijní společnost a penzijní fond :DEL] a penzijní společnost, 5. platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu3), 6. osoba oprávněná k poskytování leasingu, záruk, úvěrů nebo peněžních půjček anebo k obchodování s nimi, 7. osoba oprávněná ke zprostředkování spoření, leasingu, úvěrů nebo peněžních půjček, 8. pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění^7), s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna nese odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností, 9. osoba, která vykupuje dluhy a pohledávky a obchoduje s nimi, 10. osoba oprávněná ke směnárenské činnosti podle [DEL: devizového zákona :DEL] zákona o směnárenské činnosti, 11. osoba neuvedená v bodech 1 až 10, oprávněná k provádění nebo zprostředkování platebních služeb nebo poštovních služeb, jejichž účelem je dodání poukázané peněžní částky, 12. osoba oprávněná k poradenské činnosti pro podnikatele ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie nebo k poradenství a službám v oblasti fúzí a koupě obchodních závodů^9), 13. osoba poskytující služby peněžního makléřství, 14. osoba poskytující služby úschovy cenností, [DEL: c) :DEL] [DEL: držitel povolení k provozování sázkových her v kasinu podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách :DEL] c) provozovatel hazardní hry podle zákona upravujícího hazardní hry s výjimkou provozovatele peněžité, věcné, okamžité anebo číselné loterie, hry bingo nebo tomboly, d) osoba oprávněná k obchodování s nemovitostmi nebo ke zprostředkování obchodu s nimi, e) auditor, daňový poradce a účetní, f) soudní exekutor při provádění další činnosti exekutora podle exekučního řádu a při úschově peněz, cenných papírů nebo jiného majetku, g) notář při úkonech v rámci notářské úschovy^8) anebo advokát nebo notář při úschově peněz, cenných papírů nebo jiného majetku svého klienta, anebo jestliže klientem požadované služby mají spočívat nebo spočívají v jednání jménem klienta nebo na jeho účet při 1. obstarávání koupě nebo prodeje nemovitosti nebo obchodního závodu9) anebo jeho části, 2. správě peněz, cenných papírů, obchodních podílů nebo jiného majetku svého klienta, včetně jednání jménem klienta nebo na jeho účet v souvislosti se zřízením účtu u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce anebo účtu cenných papírů a správou takového účtu, 3. zakládání, řízení nebo provozování obchodní společnosti, podnikatelského seskupení nebo jiného obdobného útvaru, a to bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou osobu či nikoliv, jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání takového subjektu, nebo 4. inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech prováděných při bezhotovostním i hotovostním platebním styku, anebo jakémkoli jiném jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá, h) [DEL: osoba nenaplňující znaky podle písmen a) až g), poskytující jiné osobě služby, které spočívají v :DEL] osoba neuvedená v písmenu g), poskytující v rámci své podnikatelské činnosti nebo svěřenského nebo jiného obdobného vztahu jiné osobě služby, které spočívají v 1. zakládání právnických osob, 2. jednání jménem právnické osoby, anebo [DEL: jiná osoba :DEL] jiné osoby v obdobném postavení, pokud výkon této služby je pouze dočasný a souvisí se založením a správou právnické osoby, 3. poskytování sídla, adresy, popřípadě i dalších s tím souvisejících služeb pro jinou právnickou osobu, 4. jednání jako pověřený akcionář pro jinou osobu, pokud tato není společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva [DEL: Evropských společenství :DEL] Evropské unie, nebo 5. jednání jejím jménem nebo na její účet při činnostech uvedených v písmenu g), [DEL: i) :DEL] [DEL: osoba, která poskytuje služby uvedené v písmenu h) v rámci svěřeneckého vztahu nebo jiného obdobného smluvního vztahu podle cizího právního řádu, :DEL] [DEL: j) :DEL] i) osoba oprávněná k obchodování s kulturními památkami^10) nebo s předměty kulturní hodnoty^11) nebo ke zprostředkování takových obchodů, [DEL: k) :DEL] j) osoba oprávněná k obchodování s použitým zbožím nebo ke zprostředkování takových obchodů nebo k přijímání věcí do zástavy, [DEL: l) :DEL] k) národní správce rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů^27) (dále jen „národní správce“),[DEL: . :DEL] l) osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou. (2) Povinnou osobou je rovněž a) zahraniční právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1, která na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky, organizační složky nebo provozovny, a to v rozsahu činnosti touto pobočkou, organizační složkou nebo provozovnou vykonávané, b) na území České republiky působící zahraniční osoba, pokud jako podnikatel vykonává činnosti uvedené v odstavci 1, [DEL: c) :DEL] [DEL: Středisko cenných papírů, :DEL] [DEL: d) :DEL] [DEL: podnikatel, který není uveden v odstavci 1, jestliže přijímá platbu v hotovosti v hodnotě 15 000 EUR nebo vyšší, :DEL] [DEL: e) :DEL] [DEL: právnická osoba, která není podnikatelem, pokud je oprávněna poskytovat jako službu některou z činností uvedených v odstavci 1, nebo pokud přijímá platbu v hotovosti v hodnotě 15 000 EUR nebo vyšší. :DEL] c) podnikatel, který není uveden v odstavci 1, při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší, d) právnická osoba, která není podnikatelem, pokud je oprávněna poskytovat jako službu některou z činností uvedených v odstavci 1, nebo při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. (3) Povinnou osobou není, s výjimkou osoby uvedené v odstavci 2 písm. [DEL: d) a e) :DEL] c) a d), osoba, která činnosti uvedené v odstavci 1 nevykonává jako předmět svého podnikání. § 3 Základní pojmy (1) Legalizací výnosů z trestné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá například a) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, c) v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti, nebo d) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného pod písmeny a), b) nebo c). (2) Financováním terorismu je a) shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru12), teroristického útoku13) nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu14), nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činu, nebo b) jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu^14), nebo osoby pachateli blízké ve smyslu trestního zákona15), nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění. (3) Financováním šíření zbraní hromadného ničení je shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva29). [DEL: (3) :DEL] (4) Pro účely tohoto zákona není rozhodující, zda k jednání uvedenému v [DEL: odstavci 1 nebo 2 :DEL] odstavcích 1 až 3 nebo ke spáchání trestného činu došlo nebo má dojít zcela nebo zčásti na území České republiky nebo v cizině. (5) Pro účely tohoto zákona se financováním terorismu rozumí také financování šíření zbraní hromadného ničení. § 4 Další pojmy (1) Obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí každé jednání povinné osoby s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí služby této jiné osobě. (2) Obchodním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí smluvní vztah mezi povinnou osobou a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude obsahovat opakující se plnění. (3) Příkazem klienta se pro účely tohoto zákona rozumí každý jeho úkon, na jehož základě má povinná osoba nakládat s majetkem. (4) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí a) u podnikatele 1. fyzická osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování obchodního závodu^9) tohoto podnikatele; nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby nebo jiných osob, 2. fyzická osoba, která sama nebo na základě dohody s jiným společníkem nebo společníky disponuje více než 25 % hlasovacích práv tohoto podnikatele; disponováním s hlasovacími právy se rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou, 3. fyzické osoby jednající ve shodě, které disponují více než 25 % hlasovacích práv tohoto podnikatele, nebo 4. fyzická osoba, která je na základě jiné skutečnosti příjemcem výnosů z činnosti tohoto podnikatele, b) u nadace nebo nadačního fondu 1. fyzická osoba, která má být příjemcem alespoň 25 % z rozdělovaných prostředků, nebo 2. nebylo-li rozhodnuto, kdo bude příjemcem výnosů nadace nebo nadačního fondu, fyzická osoba nebo okruh osob, v jejichž zájmu byly založeny, nebo v jejichž zájmu působí, c) [DEL: u spolku podle jiného právního předpisu^16), ústavu, obecně prospěšné společnosti anebo jiné obdobné osoby a v případě svěřeneckého vztahu nebo jiného obdobného vztahu podle cizího právního řádu fyzická osoba :DEL] u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, ústavu, církve nebo náboženské společnosti fyzická osoba, 1. která disponuje více než 25 % jejich hlasovacích práv nebo majetku, 2. která má být příjemcem alespoň 25 % z rozdělovaných prostředků, nebo 3. v jejímž zájmu byly založeny nebo v jejímž zájmu působí, nebylo-li rozhodnuto, kdo bude příjemcem jejich výnosů[DEL: . :DEL] , d) u svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní subjektivity fyzická osoba, 1. která je zakladatelem, 2. která je svěřenským správcem, 3. která je obmyšleným, 4. v jejímž zájmu byl založen nebo v jejímž zájmu působí, není-li určen obmyšlený, 5. která je oprávněná k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu, nebo 6. která fakticky nebo právně vykonává přímo či nepřímo prostřednictvím jiné osoby rozhodující vliv nad svěřenským fondem nebo jiným právním uspořádáním bez právní subjektivity, e) fyzická osoba nebo osoby, které fakticky vykonávají nejvyšší řídící funkci, nelze-li skutečného majitele určit podle písmene a) až d). (5) Politicky exponovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí [DEL: a) fyzická osoba, která je ve významné veřejné funkci s celostátní působností, jako je například hlava státu nebo předseda vlády, ministr, náměstek nebo asistent ministra, člen parlamentu, člen nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného vyššího soudního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen účetního dvora, člen vrcholného orgánu centrální banky, vysoký důstojník v ozbrojených silách nebo sborech, člen správního, řídicího nebo kontrolního orgánu obchodního závodu^9) ve vlastnictví státu, velvyslanec nebo chargé d´affaires, nebo fyzická osoba, která obdobné funkce vykonává v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací, a to po dobu výkonu této funkce a dále po dobu jednoho roku po ukončení výkonu této funkce, a která :DEL] [DEL: 1. má bydliště mimo Českou republiku, nebo :DEL] [DEL: 2. takovou významnou veřejnou funkci vykonává mimo Českou republiku, :DEL] a) fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci, jako je například hlava státu, předseda vlády, ministr, zástupce ministra (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, člen nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen účetního dvora, člen vrcholného orgánu centrální banky, vysoký důstojník v ozbrojených silách nebo sborech, člen správního, řídícího nebo kontrolního orgánu obchodního závodu^9) ve vlastnictví státu, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, nebo fyzická osoba, která obdobné funkce vykonává v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací, b) fyzická osoba, která 1. je k osobě uvedené v písmenu a) ve vztahu manželském, partnerském anebo v jiném obdobném vztahu nebo ve vztahu rodičovském, 2. je k osobě uvedené v písmenu a) ve vztahu syna nebo dcery nebo je k synovi nebo dceři osoby uvedené v písmenu a) osobou ve vztahu manželském (zeťové, snachy), partnerském nebo v jiném obdobném vztahu, 3. je k osobě uvedené v písmenu a) ve vztahu sourozeneckém nebo je k sourozenci osoby uvedené v písmenu a) osobou ve vztahu manželském, partnerském nebo v jiném obdobném vztahu, [DEL: 34. je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo :DEL] [DEL: 45. je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v písmenu a). :DEL] 4. je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní subjektivity, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo 5. je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní subjektivity, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v písmenu a). (6) Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad vydaný orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. [DEL: (7) Korespondenčním bankovním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí smluvní vztah mezi úvěrovou institucí nebo zahraniční úvěrovou institucí, působící prostřednictvím své pobočky na území České republiky, a úvěrovou nebo obdobnou institucí v zahraničí, který úvěrové instituci, zahraniční úvěrové instituci, působící prostřednictvím své pobočky na území České republiky anebo úvěrové nebo obdobné instituci v zahraničí umožňuje provádět platby do zahraničí, nebo přijímat platby ze zahraničí prostřednictvím druhé smluvní strany. :DEL] (7) Korespondenčním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování bankovních služeb jednou bankou jako „korespondenční bankou“ jiné bance jako „respondenční bance“, včetně poskytování běžného nebo jiného závazkového účtu a souvisejících služeb, jako je řízení hotovosti, mezinárodní převody finančních prostředků, zúčtování šeků, průběžné korespondenční účty a devizové služby; vztahy mezi úvěrovými institucemi, mezi finančními institucemi a mezi úvěrovými institucemi a finančními institucemi navzájem, v nichž jsou korespondenční institucí respondenční instituci poskytovány obdobné služby, včetně vztahů vytvořených za účelem transakcí s cennými papíry a převodů finančních prostředků. (8) Virtuální měnou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má či nemá emitenta, která není peněžním prostředkem ve smyslu zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží či služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta. (9) Osobou poskytující služby spojené s virtuální měnou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup a prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou. § 5 Identifikační údaje (1) Pro účely tohoto zákona se identifikačními údaji rozumí a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde‑li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; [DEL: u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a). :DEL] u fyzické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti, c) u svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní subjektivity jeho označení. (2) Odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a odst. 2, mohou být kromě informací v odstavci 1 získávány další údaje k identifikaci, jakými jsou zejména kontaktní telefon, adresa pro doručování elektronické pošty, údaje o zaměstnání nebo zaměstnavateli. § 6 Podezřelý obchod (1) Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, nebo složité či neobvykle objemné obchody, e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen, g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele, h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi. (2) Podezřelým je obchod vždy, pokud a) klientem nebo skutečným majitelem je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí^17), b) předmětem obchodu je nebo má být zboží nebo služby, vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí^17), nebo c) klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná. ČÁST druhá základní povinnosti povinných osob Hlava I Identifikace a kontrola klienta § 7 Povinnost identifikace [DEL: (1) Jestliže je povinná osoba účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku 1 000 EUR, před jeho uskutečněním vždy identifikuje klienta, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. :DEL] (1) Povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, když je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. (2) Bez ohledu na limit stanovený v odstavci 1 identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde o a) podezřelý obchod, b) vznik obchodního vztahu, [DEL: c) uzavření smlouvy o účtu, vkladu na vkladní knížce nebo vkladním listu nebo sjednání jiné formy vkladu, :DEL] [DEL: d :DEL] c) uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky nebo smlouvy o úschově, [DEL: ed) uzavření smlouvy o životním pojištění, má-li klient právo jednostranně hradit další pojistné nad sjednaný rámec plateb jednorázového nebo běžně placeného pojistného, :DEL] [DEL: fe :DEL] d) nákup nebo přijetí kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty, použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí ke zprostředkování jejich prodeje anebo přijímání věcí do zástavy, nebo [DEL: gf :DEL] e) výplatu zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele. (3) Povinná osoba identifikuje osobu, která má právo na plnění ze životního pojištění, nejpozději v době vyplacení pojistného plnění. (4) Povinná osoba stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a odst. 2 a s ohledem na odstavec 1 pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodů odpovídající hodnoty, při jejichž dosažení vždy provede identifikaci klienta. § 8 Provádění identifikace (1) První identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, a každé fyzické osoby jednající jménem klienta, který je právnickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak. (2) Při identifikaci klienta, který je a) fyzickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z průkazu totožnosti, jsou‑li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti, b) právnickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci právnické osoby a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo ovládající osobou této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje. (3) V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda klient není politicky exponovanou osobou a zda není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí^17). ([DEL: 3 :DEL] 4) Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce podle odstavce 2 a dále předložením plné moci; tato plná moc se nevyžaduje, jestliže osoba, která jinak nebyla zmocněna k nakládání s peněžními prostředky na účtu, ukládá na účet hotovost a současně doručuje povinné osobě již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady, nebo pouze doručuje doklady, na základě kterých má být uskutečněna dispozice s peněžními prostředky na účtu. [DEL: (45) Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem, provádí se identifikace zákonného zástupce podle odstavce 2. Zákonný zástupce doloží identifikační údaje zastoupeného. :DEL] (5) Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, provádí se identifikace zákonného zástupce nebo opatrovníka podle odstavce 2. Zákonný zástupce doloží identifikační údaje zastoupeného, opatrovník předloží i příslušné rozhodnutí soudu. ([DEL: 5 :DEL] 6) Při dalších obchodech s klientem, který byl již identifikován podle odstavce 2, ověří povinná osoba vhodným způsobem totožnost konkrétní jednající fyzické osoby. Toto ověření lze provést i bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem klienta, který je právnickou osobou. ([DEL: 6 :DEL] 7) V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech povinná osoba kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů klienta, informací získaných v rámci kontroly klienta (§ 9)[DEL: nebo důvodnost :DEL] , důvodnost zjednodušené kontroly klienta (§ 13) nebo výjimky z kontroly klienta ([DEL: § 13 :DEL] § 13a) a zaznamenává jejich změny. ([DEL: 7 :DEL] 8) Jestliže povinná osoba při uzavírání obchodu má podezření, že klient nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, vyzve klienta, aby doložil plnou moc podle odstavce 3. Každý je povinen této výzvě vyhovět, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak; advokát nebo notář může tuto povinnost vůči povinné osobě splnit též předáním kopií příslušných částí dokladů, z nichž identifikační údaje zjistil. ([DEL: 8 :DEL] 9) Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení identifikace nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona. [DEL: § 9 :DEL] [DEL: Kontrola klienta :DEL] [DEL: (1) Povinná osoba před uskutečněním jednotlivého obchodu v hodnotě 15 000 EUR nebo vyšší, obchodu, na který se vztahuje povinnost identifikace podle § 7 odst. 2 písm. a) až d), obchodu s politicky exponovanou osobou dále v době trvání obchodního vztahu provádí také kontrolu klienta. Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona. :DEL] [DEL: (2) Kontrola klienta zahrnuje :DEL] [DEL: a) získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, :DEL] [DEL: b) zjišťování skutečného majitele, pokud klientem je právnická osoba, :DEL] [DEL: c) získání informací potřebných pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co povinná osoba ví o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, :DEL] [DEL: d) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků. :DEL] ([DEL: 3) Povinná osoba provádí kontrolu klienta podle odstavce 2 v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Osobám oprávněným k provádění kontroly plnění povinností podle tohoto zákona (§ 35) povinná osoba odůvodní přiměřenost rozsahu kontroly klienta nebo ověření splnění podmínek pro výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13, a to s ohledem na výše uvedená rizika. :DEL] § 9 Kontrola klienta (1) Kontrolu klienta provádí povinná osoba: a) před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah 1. nebo nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty 15 000 EUR nebo vyšší, 2. s politicky exponovanou osobou, nebo 3. s osobou usazenou v zemi, kterou na základě označení Evropské komise nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou, b) v situacích, na které se vztahuje povinnost identifikace podle § 7 odst. 2 písm. a) až c), a to nejpozději před uskutečněním transakce, c) v době trvání obchodního vztahu, d) uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) při obchodu v hodnotě 2 000 EUR nebo vyšší, nebo e) uvedená v § 2 odst. 2 písm. c) a d) při obchodu v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. (2) Kontrola klienta zahrnuje zejména a) získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, b) zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní subjektivity, a přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele, c) průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, d) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, a e) v rámci obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou též přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku. (3) Povinná osoba provádí kontrolu klienta podle odstavce 2 písm. c) a d) v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Osobám oprávněným k provádění kontroly plnění povinností podle § 35 odůvodní přiměřenost rozsahu kontroly klienta a doloží způsob jejího provádění nebo ověření splnění podmínek pro výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13, a to s ohledem na výše uvedená rizika. (4) Při posuzování možného rizika podle odstavce 3 povinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a odst. 2. (5) Povinná osoba stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a odst. 2 a s ohledem na odstavec 1 pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodů odpovídající hodnoty, při jejichž dosažení vždy provede kontrolu klienta. (6) Při provádění kontroly klienta povinná osoba zjišťuje a zaznamenává u a) skutečného majitele údaje ke zjištění a ověření jeho totožnosti, b) obmyšlených svěřenských fondů nebo jiných právních uspořádání bez právní subjektivity, kteří jsou určeni na základě určitých vlastností nebo příslušnosti k určité kategorii, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního obmyšleného v okamžiku výplaty výnosů nebo v okamžiku, kdy obmyšlený uplatní svá nabytá práva, c) oprávněné osoby ze životního pojištění, která je 1. určena jako konkrétní osoba nebo právní uspořádání bez právní subjektivity, její jméno a příjmení nebo název, 2. určena na základě jejího vztahu k pojištěnému anebo jinak, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétní oprávněné osoby v okamžiku výplaty plnění, 3. politicky exponovanou osobou, všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu. (7) Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. (8) Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona. (9) Je-li v situaci popsané v odstavci 6 písm. c) bod 3. zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí být před výplatou plnění nebo při byť i jen částečném postoupení pojištění informován statutární orgán povinné osoby nebo jím určená osoba s řídící pravomocí v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. § 10 [DEL: Identifikace klienta provedená notářem, krajským úřadem nebo obecním úřadem :DEL] Zprostředkovaná identifikace[DEL: :DEL] [DEL: (1) Jestliže provedení první identifikace klienta povinnou osobou podle § 8 odst. 1 brání vážné důvody, na základě žádosti klienta nebo povinné osoby může takovou identifikaci provést notář, anebo v přenesené působnosti krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. :DEL] (1) Na žádost klienta nebo povinné osoby může identifikaci klienta podle § 8 odst. 1 provést notář, kontaktní místo veřejné správy anebo v přenesené působnosti krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. (2) Notář, kontaktní místo veřejné správy nebo úřad uvedený v odstavci 1 sepíše o identifikaci listinu, která je veřejnou listinou, v níž uvede a) kdo, na čí žádost a pro jaký účel identifikaci provedl, b) identifikační údaje klienta, c) osvědčení prohlášení identifikované fyzické osoby, osoby jednající jménem identifikované právnické osoby nebo zástupce identifikované osoby o účelu provedené identifikace a o potvrzení správnosti identifikace, popřípadě o výhradách k provedené identifikaci, d) místo a datum sepsání listiny, popřípadě místo a datum, kde a kdy k identifikaci došlo, jsou-li odlišná od místa nebo data sepsání, e) podpis toho, kdo provedl identifikaci, otisk jeho úředního razítka a pořadové číslo evidence listin o identifikaci. (3) Přílohou listiny o identifikaci jsou kopie těch částí dokladů, použitých k identifikaci, z nichž lze zjistit identifikační údaje a dále druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti, a kopie žádosti, byla-li podána písemně. Je-li tímto způsobem prováděna identifikace zmocněnce, je přílohou i originál plné moci nebo její ověřená kopie. Uvedené přílohy se pevně spojí do svazku k listině o identifikaci. (4) Kopie dokladů musí být pořízeny takovým způsobem, aby příslušné údaje byly čitelné a byla zajištěna možnost jejich uchování po dobu stanovenou v § 16, a musí obsahovat i kopii vyobrazení identifikované fyzické osoby v průkazu totožnosti v takové kvalitě, aby umožňovala ověření shody podoby. (5) Notář, kontaktní místo veřejné správy a úřad uvedený v odstavci 1 vede samostatnou evidenci listin o identifikaci, která obsahuje a) pořadové číslo a datum sepsání, b) údaje o identifikované osobě 1. jméno, příjmení, trvalý nebo jiný pobyt, rodné číslo nebo datum narození identifikované fyzické osoby nebo fyzické osoby jednající za identifikovanou právnickou osobu, 2. v případě identifikace právnické osoby její obchodní firmu nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, identifikační číslo osoby a sídlo, c) účel identifikace. (6) Evidence listin o identifikaci se vede po dobu kalendářního roku. Po jejím uzavření je uložena po dobu 10 let. § 11 Převzetí identifikace (1) Povinná osoba nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny a) úvěrovou nebo finanční institucí, s výjimkou osoby oprávněné ke směnárenské činnosti podle [DEL: devizového zákona :DEL] zákona o směnárenské činnosti, držitele poštovní licence podle zákona upravujícího poštovní služby, platební instituce, jejíž činnost spočívá převážně v poskytování platebních služeb, při nichž dochází k převodům peněžních prostředků, kdy plátce ani příjemce nevyužívají účet u poskytovatele platebních služeb plátce, a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platební styk, nebo b) zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí, s výjimkou zahraniční osoby oprávněné ke směnárenské činnosti, zahraniční platební instituce, jejíž činnost spočívá převážně v poukazování peněz, nebo zahraničního poskytovatele platebních služeb s obdobným postavením jako má poskytovatel platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platební styk, jestliže působí na území státu, který jí ukládá srovnatelným způsobem povinnost identifikace, kontroly klienta a uchování záznamů, podléhá v tomto státu zákonné povinné profesní registraci a je nad ním vykonáván dohled, zahrnující kontrolu plnění těchto povinností, včetně možnosti kontroly jednotlivých obchodů a kontroly na místě. (2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e) a g) nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny osobou stejného typu působící na území státu, který jí ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie a v němž je vůči ní uplatňován dozor na úrovni odpovídající právu Evropské unie. ([DEL: 2 :DEL] 3) [DEL: Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1, musí mít zajištěno poskytnutí informací, včetně kopií příslušných dokladů o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu a totožnosti skutečného majitele od úvěrové nebo finanční instituce, popřípadě od zahraniční úvěrové nebo finanční instituce, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla. Úvěrová nebo finanční instituce se souhlasem identifikované osoby na vyžádání neprodleně poskytne informace včetně kopií příslušných dokladů podle věty první jiné povinné osobě, pokud tato na ni při identifikaci klienta nebo zjištění příslušných údajů spoléhá. :DEL] Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí mít zajištěno poskytnutí informací, včetně kopií příslušných dokladů, o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti skutečného majitele od úvěrové nebo finanční instituce nebo osoby, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla. ([DEL: 3 :DEL] 4) Za provedení úkonů podle odstavce 1 a 2 odpovídá povinná osoba, jako by je provedla sama. Povinná osoba dále nepřevezme informace o identifikaci klienta, informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu nebo zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle odstavců 1 a 2, vzniká-li pochybnost o správnosti nebo úplnosti těchto informací, a není-li předem zajištěno naplnění podmínky podle odstavce 3. [DEL: (45) V případě smlouvy o finančních službách uzavírané distančním způsobem podle občanského zákoníku provede povinná osoba identifikaci klienta tak, že :DEL] [DEL: a) první platba z této smlouvy bude uskutečněna prostřednictvím účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, :DEL] [DEL: b) klient zašle povinné osobě kopii dokladu, potvrzujícího existenci účtu podle písmene a), kopie příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit identifikační údaje a dále druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; kopie musí být pořízeny způsobem uvedeným v § 10 odst. 4. :DEL] ([DEL: 56 :DEL] 5) Úvěrová nebo finanční instituce nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly před uskutečněním obchodu provedeny osobou, která jedná jejím jménem a na její účet a je vázána jejími vnitřními předpisy, a jestliže úvěrová nebo finanční instituce nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby. Informace včetně kopií příslušných dokladů podle věty první, pokud byly pořizovány, se ukládají u povinné osoby. ([DEL: 67 :DEL] 6) Úvěrová nebo finanční instituce při poskytování investičních služeb nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny investičním zprostředkovatelem v souladu s tímto zákonem a jejími vnitřními předpisy. Povinná osoba za provedení těchto úkonů odpovídá, jako by je provedla sama. (7) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) a b) bodech 1 až 11, která uzavře s klientem písemnou smlouvu o poskytnutí finanční služby, může bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem klienta, je-li klient právnickou osobou, provést identifikaci klienta, jestliže a) klient zašle povinné osobě kopie pořízené způsobem uvedeným v § 10 odst. 4 1. příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit identifikační údaje příslušné fyzické osoby, druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti, 2. dokladu potvrzujícího existenci účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, b) první platba z této smlouvy se uskuteční prostřednictvím účtu podle písm. a) bodu 2 a c) povinná osoba nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta. (8) Bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem klienta, je-li klient právnickou osobou, může povinná osoba provést identifikaci klienta, jestliže a) klient sdělí povinné osobě identifikační údaje podle § 5 odst. 1 a požadované další údaje k identifikaci podle § 5 odst. 2 jí stanoveným způsobem, b) povinná osoba ověří totožnost příslušné fyzické osoby u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu30^) a c) povinná osoba nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta. ([DEL: 78 :DEL] 9) V případech uvedených v [DEL: odstavcích 1 a 4 až 6 :DEL] odstavcích 1, 2 a 5 až 8 povinná osoba ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky a zda podle informací, které má povinná osoba k dispozici, nepředstavuje některý z klientů, některý z produktů nebo některý konkrétní obchod zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. V případě pochybnosti se výjimka neuplatní. Při posuzování rizika povinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a odst. 2. (10) Povinné osoby si za účelem plnění povinností podle § 9 mohou vzájemně vyměňovat příslušné informace související s obchody, jež se jejich prostřednictvím uskutečňují. Výměna informací a spoléhání se na jinou osobu při činnostech podle odstavců 6 a 7 není možné u osob působících ve vysoce rizikových třetích zemích, s výjimkou poboček a dceřiných společností osob usazených v některém z členských států Evropské unie, naplňujících v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie. § 12 Společné ustanovení k identifikaci podle § 10 a 11 Byla-li provedena identifikace a další úkony podle § 10 nebo podle § 11 [DEL: odst. 4 a 6 :DEL] odst. 5 až 8, identifikační údaje a další informace a doklady tam uvedené musí být uloženy u povinné osoby před uskutečněním obchodu. § 13 [DEL: Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta :DEL] Zjednodušená identifikace a kontrola klienta [DEL: (1) Povinná osoba nemusí provádět identifikaci a kontrolu klienta, pokud je klient :DEL] (1) Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, a to pokud je klient a) úvěrovou nebo finanční institucí, b) zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí působící na území státu, který ukládá této instituci v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva [DEL: Evropských společenství^1 :DEL] ^)Evropské unie^1), a s ohledem na plnění těchto povinností je nad ní vykonáván dohled, c) společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva [DEL: Evropských společenství :DEL] Evropské unie, d) skutečným majitelem peněžních prostředků uložených na účtu úschov notáře, advokáta, soudního exekutora nebo soudu, e) ústředním orgánem státní správy České republiky, Českou národní bankou nebo vyšším územním samosprávným celkem, nebo f) klientem, 1. kterému byly svěřeny významné veřejné funkce podle předpisů [DEL: Evropských společenství a :DEL] Evropské unie, 2. jehož identifikační údaje jsou veřejně dostupné a není důvod pochybovat o jejich správnosti, 3. jehož činnosti jsou průhledné, 4. jehož účetnictví podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace[DEL: , :DEL] a 5. který je odpovědný buď orgánu Evropské unie nebo orgánům členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, anebo u něhož existují jiné vhodné kontrolní postupy zajišťující kontrolu jeho činnosti. (2) [DEL: Povinnost identifikovat a kontrolovat klienta není třeba plnit u :DEL] Zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta může povinná osoba uplatnit také u a) smlouvy o životním pojištění, o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo o doplňkovém penzijním spoření, jestliže jednorázové pojistné nebo vklad nepřesahuje částku 2 500 EUR, nebo pokud běžné pojistné nebo souhrn vkladů v jednom kalendářním roce nepřesahuje částku 1 000 EUR, b) smlouvy o důchodovém spoření a pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle právního předpisu upravujícího důchodové spoření, c) systémů zaměstnaneckého penzijního pojištění, provozovaných na území České republiky institucemi z členských států Evropské unie nebo států Evropského hospodářského prostoru podle jiného právního předpisu^18), pokud jsou příspěvky placeny srážkou ze mzdy a pravidla systému nedovolují postoupení členského podílu v rámci příslušného systému, nebo [DEL: d) elektronických peněz, pokud nejvyšší částka elektronicky uchovávaná na médiu, které nelze dobíjet, nepřekročí částku 250 EUR, nebo 500 EUR, jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení vnitrostátní platební transakce, nebo, pokud lze médium dobíjet, je pro kalendářní rok stanoven celkový limit ve výši 2 500 EUR, s výjimkou případů, kdy je na žádost držitele elektronických peněz v témže kalendářním roce zpětně vyměněna částka celkem 1000 EUR nebo více, :DEL] [DEL: e) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně je pro kalendářní rok stanoven celkový limit transakcí realizovaných z jednoho telefonního čísla ve výši 2 500 EUR, nebo :DEL] [DEL: f :DEL] d) dalších produktů, pokud představují nízké riziko zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a splňují současně následující podmínky: 1. smlouva o poskytnutí produktu má vždy písemnou formu, 2. platby v rámci tohoto produktu se provádějí pouze prostřednictvím účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce, působící na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, nebo působící na území státu, který jí ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva [DEL: Evropských společenství :DEL] ^1)Evropské unie^1) a s ohledem na plnění těchto povinností je nad ní vykonáván dohled, 3. daný produkt ani jednotlivé platby nejsou anonymní a jejich povaha je taková, že umožňují rozpoznání podezřelého obchodu, 4. daný produkt má předem stanovený limit maximální hodnoty obchodu, který nepřekročí částku 15 000 EUR, a v případě spořících produktů nepřekročí jednorázový vklad částku 2 500 EUR nebo součet pravidelných vkladů v kalendářním roce nepřekročí částku 1 000 EUR, 5. plnění z daného produktu nelze uskutečnit ve prospěch třetích stran, kromě případů úmrtí, invalidity, překročení předem určeného pokročilého věku nebo podobných událostí, 6. u produktů umožňujících investovat prostředky do finančního majetku nebo pohledávek, včetně pojištění nebo jiného druhu podmíněných pohledávek, jsou plnění z tohoto produktu uskutečnitelná pouze v dlouhých časových lhůtách, daný produkt nemůže být použit jako zajištění a neprovádí se žádné zrychlené platby, nejsou využita ustanovení o odstoupení a v průběhu obchodního vztahu není učiněn úkon k jeho předčasnému ukončení. [DEL: (3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 povinná osoba ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky a zda podle informací, které má povinná osoba k dispozici, nepředstavuje některý z klientů, některý z produktů nebo některý konkrétní obchod zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. V případě pochybnosti se výjimka podle odstavců 1 a 2 neuplatní :DEL] . (3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 povinná osoba pouze a) ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky, b) vhodným způsobem zjistí a zaznamená identifikační údaje klienta a c) zjistí podle informací, které má k dispozici, zda některý z klientů, poskytovaný produkt nebo konkrétní obchod nepředstavuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu; v případě pochybnosti se výjimka podle odstavců 1 a 2 neuplatní. (4) Zjednodušená identifikace a kontrola klienta [DEL: Výjimka podle odstavce 2 :DEL] se nepoužije u klienta, který je politicky exponovanou osobou. § 13a Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta (1) Povinnost identifikovat a kontrolovat klienta není třeba plnit u a) elektronických peněz uchovávaných na médiu, které nelze dobíjet, pokud nejvyšší uchovávaná částka nepřekročí 250 EUR, nebo 500 EUR, jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení vnitrostátní platební transakce, b) elektronických peněz uchovávaných na médiu, které lze dobíjet, pokud celkový měsíční limit pro platby nepřesahuje 250 EUR, nebo c) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně celkový limit plateb realizovaných z jednoho telefonního čísla pro kalendářní rok nepřesahuje 2 500 EUR. (2) Nástroje uvedené v odstavci 1 lze používat výhradně k nákupu zboží či služeb a nesmí být financovány anonymními elektronickými penězi. (3) Výjimka podle odstavce 1 se nepoužije, když je na žádost držitele elektronických peněz zpětně vyměněna částka celkem 100 EUR nebo více. (4) Povinná osoba sleduje transakce uskutečňované prostřednictvím nástroje uvedeného v odstavci 1 tak, aby bylo možné zjistit podezřelý obchod podle § 6. [DEL: § 14 :DEL] [DEL: Výjimka z povinnosti uvádět informace o plátci při převodech peněžních prostředků :DEL] [DEL: Povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se stanoví povinnost doprovázet převody peněžních :DEL] [DEL: prostředků informacemi o plátci :DEL] [DEL: 20) :DEL] [DEL: , se nevztahují na převody peněžních prostředků nebo peněžní služby, jimiž se provádí platba za poskytování zboží a služeb, pokud :DEL] [DEL: a) se převod uskuteční v České republice, :DEL] [DEL: b) poskytovatel platebních služeb příjemce je prostřednictvím příjemce platby vždy schopen určit konkrétního plátce a účel platby :DEL] , [DEL: :DEL] [DEL: c) převáděná částka nepřekročí částku 1 000 EUR. :DEL] [DEL: § 15 :DEL] [DEL: Neuskutečnění obchodu :DEL] [DEL: (1) Povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu v případě, že je dána identifikační povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2 a klient se odmítne podrobit identifikaci anebo odmítne doložit plnou moc podle § 8 odst. 3, neposkytne potřebnou součinnost při kontrole podle § 9, nebo z jiného důvodu nelze provést identifikaci anebo kontrolu klienta, anebo má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů. :DEL] [DEL: (2) Povinná osoba neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, pokud jí není znám původ majetku užitého v obchodu. :DEL] [DEL: (3) Zaměstnanec povinné osoby neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou bez souhlasu bezprostředního nadřízeného nebo statutárního orgánu této povinné osoby. :DEL] § 14 Výjimka z povinnosti uvádět informace doprovázející převody peněžních prostředků Povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků20), se nevztahují na převody peněžních prostředků nebo peněžní služby, jimiž se provádí platba za dodávku zboží nebo poskytování služeb, pokud a) se převod uskuteční v České republice, b) poskytovatel platebních služeb příjemce je prostřednictvím příjemce platby vždy schopen pomocí jedinečného identifikátoru transakce vysledovat převod peněžních prostředků od fyzické nebo právnické osoby, která má s příjemcem dohodu o dodávce zboží nebo poskytnutí služeb, a c) převáděná hodnota nepřekročí 1 000 EUR. § 15 Neuskutečnění obchodu (1) Povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu anebo ukončí obchodní vztah v případě, že je dána identifikační povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2 a a) klient 1. se odmítne podrobit identifikaci, 2. odmítne doložit plnou moc podle § 8 odst. 4, nebo 3. neposkytne potřebnou součinnost při kontrole podle § 9, b) z jiného důvodu nelze provést identifikaci anebo kontrolu klienta, nebo c) má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů. (2) Povinná osoba neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, a to ani v rámci obchodního vztahu, pokud jí není znám původ majetku užitého v obchodu. (3) K obchodnímu vztahu s politicky exponovanou osobou je třeba souhlas statutárního orgánu nebo jím určené osoby s řídící pravomocí v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Hlava II Uchovávání informací § 16 Uchovávání údajů povinnou osobou [DEL: (1) Identifikační údaje získané podle § 8 odst. 1 a 2 nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se stanoví povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci ^20), kopie dokladů předložených k identifikaci, byly-li pořizovány, údaj o tom, kdo a kdy provedl první identifikaci klienta, dokumenty odůvodňující výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13, a v případě zastupování originál nebo ověřenou kopii plné moci, uchovává povinná osoba po dobu 10 let od ukončení obchodního vztahu s klientem. :DEL] (1) Povinná osoba uchovává po dobu 10 let od uskutečnění obchodu nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem a) identifikační údaje získané podle § 8 odst. 1 až 3 nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků ^20), b) kopie dokladů předložených k identifikaci, byly-li pořizovány, c) údaj o tom, kdo a kdy provedl první identifikaci klienta, d) informace a kopie dokumentů získané v rámci kontroly klienta podle § 9, e) dokumenty odůvodňující výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a a f) v případě zastupování originál nebo ověřenou kopii plné moci nebo číslo jednací rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka. (2) Údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace uchovává povinná osoba nejméně 10 let po uskutečnění obchodu nebo ukončení obchodního vztahu. (3) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 [DEL: písm. j) a k) :DEL] písm. i) a j) uchovává údaje a doklady po dobu nejméně 10 let po ukončení obchodu nebo obchodního vztahu, byla-li hodnota obchodu 10 000 EUR nebo vyšší; v ostatních případech 5 let po ukončení obchodu. (4) Lhůta podle odstavců 1 až 3 začíná běžet prvním dnem kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byl uskutečněn poslední úkon obchodu známý povinné osobě. § 17 Spolupráce při uchovávání údajů Jestliže se na konkrétním obchodu s týmž klientem podílí více povinných osob, mohou být údaje podle § 16 uchovávány pouze u některé z nich za předpokladu, že ostatní zúčastněné povinné osoby mají zajištěno poskytování potřebných informací včetně kopií příslušných dokladů bez zbytečného odkladu. Hlava III Postup při podezřelém obchodu § 18 Oznámení podezřelého obchodu (1) Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí to [DEL: Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) :DEL] Finančnímu analytickému úřadu (dále jen „Úřad“) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, oznámí povinná osoba podezřelý obchod neprodleně po jeho zjištění. (2) V oznámení podezřelého obchodu uvede povinná osoba identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, identifikační údaje všech dalších účastníků obchodu, které má v době podání oznámení k dispozici, informace o podstatných okolnostech obchodu a jakékoli další informace, které by mohly s podezřelým obchodem souviset a jsou významné pro jeho posouzení z hlediska opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. (3) V oznámení se neuvádí údaje o zaměstnanci povinné osoby nebo osobě v obdobném pracovněprávním vztahu, která podezřelý obchod zjistila. [DEL: (4) Oznámení podezřelého obchodu přijímá ministerstvo prostřednictvím Finančního analytického útvaru. Způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní ministerstvo adresu pro doručování a další možnosti spojení pro podávání oznámení podezřelého obchodu. :DEL] (4) Oznámení podezřelého obchodu přijímá Úřad. Způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní Úřad adresu a podmínky pro doručování a další možnosti spojení pro podávání oznámení podezřelého obchodu. (5) Jestliže se oznámení podle odstavce 2 týká rovněž majetku, na který se vztahuje mezinárodní sankce vyhlášená za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv nebo boje proti terorismu, povinná osoba na to v oznámení upozorní. V oznámení uvede dále i stručný popis tohoto majetku, údaje o jeho umístění a jeho vlastníkovi, pokud je oznamovateli znám, a informaci, zda hrozí bezprostřední nebezpečí poškození, znehodnocení nebo užití tohoto majetku v rozporu se zákonem. (6) Oznamovatel současně sdělí [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu jméno, příjmení a pracovní zařazení kontaktní osoby (§ 22) nebo osoby, která za povinnou osobu zpracovávala oznámení podezřelého obchodu, a možnosti telefonického, popřípadě elektronického spojení s touto osobou, pokud tyto informace nemá [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad k dispozici. (7) Zjistí-li v souvislosti se svou činností podezřelý obchod více povinných osob společně, na základě sdílení informací podle § 39 odst. 2, je splněna povinnost oznámit podezřelý obchod podle odstavců 2 až 4 všemi povinnými osobami, pokud oznámení podá alespoň jedna z nich, a v oznámení uvede, za které další povinné osoby oznámení podává. § 19 Oznámení podezřelého obchodu se podává písemně doporučeným dopisem nebo ústně do protokolu v místě určeném po předchozí domluvě. Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané elektronicky technickými prostředky zajišťujícími zvláštní ochranu přenášených údajů. § 20 Odklad splnění příkazu klienta (1) Pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu klienta by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků určených k financování terorismu, povinná osoba může splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem. Majetek, jehož se příkaz klienta týká, vhodným způsobem zajistí proti manipulaci, která by byla v rozporu s účelem tohoto zákona. Na odklad splnění příkazu klienta upozorní povinná osoba [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad v oznámení o podezřelém obchodě. (2) Podle odstavce 1 se nepostupuje v případě, kdy odložení splnění příkazu klienta není možné[DEL: , zejména u operací prováděných elektronickými platebními prostředky, :DEL] nebo kdy je povinné osobě známo, že by takové odložení mohlo zmařit nebo jinak ohrozit šetření podezřelého obchodu; o splnění příkazu klienta povinná osoba ihned informuje [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad. (3) Jestliže hrozí nebezpečí podle odstavce 1 a šetření podezřelého obchodu si pro složitost vyžaduje delší dobu, [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad rozhodne a) o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však [DEL: na dobu 72 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu ministerstvem :DEL] o další 2 pracovní dny, nebo b) o odložení splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, u povinné osoby, u níž se tento majetek nachází, až na dobu [DEL: 72 hodin :DEL] 3 pracovních dnů. (4) Rozhodnutí o odkladu splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku podle odstavce 3 nabývá právní moci jeho vyhlášením. Vyhlášení může být provedeno ústně, telefonicky, telefaxem nebo elektronicky; vždy se však následně doručuje stejnopis písemného vyhotovení. Proti rozhodnutí o odkladu splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku není [DEL: přípustný rozklad :DEL] přípustné odvolání. Při rozhodování o tomto opatření je účastníkem řízení pouze povinná osoba, která podala oznámení podezřelého obchodu, nebo u níž se nachází majetek, který má být předmětem podezřelého obchodu. (5) Povinná osoba obratem sdělí [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu vykonání rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) a potvrdí čas, od něhož se počítá běh lhůty podle odstavce 3 písm. b). [DEL: Ministerstvu :DEL] Úřadu dále průběžně podává informace o všech podstatných skutečnostech týkajících se majetku uvedeného v rozhodnutí. (6) Jestliže [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad do konce lhůty stanovené v odstavci 3 povinné osobě nesdělí, že podalo trestní oznámení, povinná osoba příkaz klienta provede. (7) Podá-li [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 1 nebo 3 oznámení orgánu činnému v trestním řízení podle § 32 odst. 1, [DEL: povinná osoba provede příkaz klienta po uplynutí 3 kalendářních dnů :DEL] odklad splnění příkazu klienta nebo zajištění majetku podle odstavců 1 nebo 3 se prodlužuje o 3 pracovní dny ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení do konce této lhůty nerozhodne o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu. O podání trestního oznámení informuje [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad povinnou osobu před uplynutím lhůty podle odstavce 1 nebo 3. Hlava IV Další povinnosti povinných osob § 21 Systém vnitřních zásad [DEL: (1) Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající postupy vnitřní kontroly a komunikace za účelem naplnění povinností stanovených tímto zákonem. :DEL] [DEL: (2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d), h) a i) vypracuje v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „systém vnitřních zásad“). :DEL] (1) Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik podle § 21a odst. 2 a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem. (2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, na základě hodnocení rizik podle § 21a a v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „systém vnitřních zásad“). Součástí písemného systému vnitřních zásad je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 2. Systém vnitřních zásad včetně hodnocení rizik schvaluje statutární orgán povinné osoby. (3) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 [DEL: písm. b) až d), h) a i) :DEL] písm. b) až d) a h) nemusí vypracovat systém vnitřních zásad písemně, jestliže v oblastech činnosti podléhajících působnosti tohoto zákona nezaměstnává další osoby, nebo pro ni nepracují další osoby na základě jiného vztahu. (4) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 [DEL: písm. b) až d), h) a i) :DEL] písm. b) až d) a h), která smluvně vykonává činnost podléhající působnosti tohoto zákona pouze pro jednu jinou povinnou osobu, nemusí vypracovat vlastní systém vnitřních zásad, pokud se řídí systémem vnitřních zásad této jiné povinné osoby, v němž je její činnost dostatečně popsána. (5) Systém vnitřních zásad podle odstavce 2 zahrnuje a) podrobný demonstrativní výčet znaků podezřelých obchodů, které se mohou vyskytovat při činnosti konkrétní povinné osoby, b) způsob identifikace klienta, zahrnující opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, c) postupy pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu, d) přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, e) postup pro zpřístupnění údajů uchovávaných podle části druhé hlavy II příslušným orgánům, f) postup povinné osoby od zjištění podezřelého obchodu do okamžiku doručení oznámení [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v § 18 odst. 1, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchodu a určení osob, které podezřelý obchod vyhodnocují, g) pravidla a postupy, kterými se při nabízení služeb nebo produktů povinné osoby řídí třetí osoby jednající jménem nebo na účet povinné osoby, h) opatření, která vyloučí zmaření nebo podstatné ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti bezodkladným splněním příkazu klienta, i) technická a personální opatření, která zajistí provedení odkladu splnění příkazu klienta podle § 20, a ve stanovené lhůtě splnění povinností podle § 24, j) v případech uvedených v § 25 odst. 4 popis doplňkových opatření k účinnému zvládání rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. (6) Úvěrová instituce, platební instituce, instituce elektronických peněz, finanční instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) doručí [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu systém vnitřních zásad do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou; oznámení o změnách v systému vnitřních zásad včetně jeho nového znění doručí [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu do 30 dnů ode dne jejich přijetí. Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4 má povinnosti podle věty první vůči České národní bance. (7) Zahraniční úvěrová nebo finanční instituce, která na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky, organizační složky nebo provozovny, nemusí pro jejich činnost vypracovat zvláštní systém vnitřních zásad, pokud je jejich činnost upravena obdobným vnitřním předpisem této zahraniční úvěrové nebo finanční instituce a tento vnitřní předpis splňuje požadavky alespoň rovnocenné požadavkům tohoto zákona. Uvedený vnitřní předpis musí být k dispozici v českém jazyce. (8) Zjistí-li [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad nebo Česká národní banka nedostatky v systému vnitřních zásad, který jim byl zaslán podle odstavce 6, stanoví termín k jejich odstranění. Povinná osoba ve stanoveném termínu podá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků. (9) [DEL: Prováděcí právní předpis stanoví v mezích stanovených odstavcem 5 písm. c) a d) požadavky na zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad některými povinnými osobami, vůči nimž Česká národní banka vykonává dohled. :DEL] Je-li to účelné pro účinné naplňování požadavků tohoto zákona, může Česká národní banka v mezích stanovených odstavcem 5 písm. c) a d) vyhláškou stanovit další požadavky na zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad a hodnocení rizik podle § 21a některými povinnými osobami, vůči nimž Česká národní banka vykonává dohled ^21). § 21a Hodnocení rizik (1) Povinná osoba identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci její činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. (2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou písemné hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro typy poskytovaných obchodů a obchodních vztahů, to v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Zohlední v něm rizikové faktory, zejména typ klienta, účel, pravidelnost a délku trvání obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah, typ produktu, hodnotu a způsob uskutečnění obchodu a rizikovost zemí nebo zeměpisných oblastí, k nimž se obchody vztahují. (3) Součástí hodnocení rizik podle odstavců 1 a 2 jsou i opatření pro vnitřní kontrolu a prověřování zaměstnanců povinné osoby a podle rozsahu a povahy činností povinné osoby i zřízení specializované vnitřní kontroly nebo auditu. (4) Povinná osoba hodnocení rizik podle odstavce 2 pravidelně aktualizuje, a to zejména před zahájením poskytování nových produktů. (5) Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně postupů ochrany údajů v rozsahu, který právo třetího státu umožňuje, a strategií a postupů pro sdílení informací v rámci skupiny. Uvedené strategie a postupy se rovněž uplatňují v pobočkách a dceřiných společnostech v jiných členských státech a třetích zemích. § 22 Kontaktní osoba (1) Povinná osoba určí konkrétního zaměstnance k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 a k zajišťování průběžného styku s [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem, pokud tyto činnosti nebude zajišťovat přímo statutární orgán. O určení této osoby a o případných následných změnách informuje úvěrová nebo finanční instituce [DEL: neprodleně ministerstvo :DEL] a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c), d) a h) neprodleně Úřad s uvedením jména, příjmení, pracovního zařazení a údajů pro spojení včetně telefonického a elektronického. (2) Člen statutárního orgánu úvěrové nebo finanční instituce nesmí být kontaktní osobou, ledaže by to bylo nezbytné s ohledem na velikost instituce, způsob řízení či počet zaměstnanců. (3) Kontaktní osobou úvěrové nebo finanční instituce nesmí být zaměstnanec, který je odpovědný za uzavírání nebo vypořádávání jejích obchodů, anebo je osobou podílející se na výkonu vnitřního auditu. (4) Nezajišťuje-li činnosti kontaktní osoby přímo statutární orgán, povinná osoba zajistí kontaktní osobě možnost přímé komunikace se statutárním a dozorčím orgánem povinné osoby. § 23 Školení zaměstnanců (1) Povinná osoba zajistí nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců proškolení zaměstnanců, kteří se mohou při výkonu své pracovní činnosti setkat s podezřelými obchody, a proškolení všech zaměstnanců před zařazením na takováto pracovní místa. (2) Školení podle odstavce 1 povinná osoba zajistí také pro osoby, které se na předmětu činnosti povinné osoby podílejí na základě jiné než pracovní smlouvy, pokud se tyto osoby mohou při výkonu své činnosti setkat s podezřelými obchody. (3) Obsahem školení je zejména typologie a znaky podezřelých obchodů, požadavky stanovené povinnou osobou pro provádění identifikace a kontroly klienta a postupy pro zjišťování rizikových faktorů klienta a postupy při zjištění podezřelého obchodu. Povinná osoba obsah školení průběžně doplňuje a aktualizuje. (4) Povinná osoba vede evidenci o účasti a obsahu školení, a to nejméně po dobu 5 let od jejich konání. § 24 Informační povinnost (1) Povinná osoba na žádost sdělí [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu v jím stanovené lhůtě údaje o obchodech souvisejících s povinností identifikace nebo ohledně nichž [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad provádí šetření, předloží doklady o těchto obchodech nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu při prověřování oznámení a výkonu správního dozoru a poskytne informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů. (2) Povinné osoby poskytnou klientům před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace požadované podle zákona o ochraně osobních údajů31). Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění týkající se povinnosti povinných osob podle tohoto zákona zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jak jsou uvedeny v § 1. § 24a (1) Povinná osoba ve svých pobočkách a dceřiných společnostech, nacházejících se ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, uplatňuje opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů, která jsou alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie^1). Za tím účelem jim předává relevantní informace o uplatňovaných metodách a postupech. (2) Pokud právní předpisy takové země nedovolují uplatňování rovnocenných opatření, informuje o tom Úřad; v takovém případě přijme povinná osoba odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. (3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě Evropské unie, zajistí, že tato pobočka nebo provozovna dodržuje vnitrostátní předpisy v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu tohoto jiného členského státu. (4) Povinná osoba na žádost Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede povinná osoba účinný systém, odpovídající velikosti instituce a povaze její podnikatelské činnosti. Hlava V Zvláštní ustanovení o některých povinných osobách § 25 Zvláštní ustanovení o úvěrových a finančních institucích (1) Úvěrová nebo finanční instituce nesmí vstoupit do korespondenčního [DEL: bankovního :DEL] vztahu se zahraniční úvěrovou, finanční nebo obdobnou institucí (dále jen „respondenční instituce“), a) která je zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku v zemi, v níž není fyzicky přítomna ani se zde nenachází její skutečné vedení, a která není přičleněna k žádné regulované finanční skupině, b) o níž je jí známo, že umožňuje využívání svých účtů institucí uvedenou v písmenu a), nebo c) která neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu alespoň rovnocenná požadavkům práva [DEL: Evropských společenství^1) :DEL] Evropské unie^1), a pokud již do takového vztahu vstoupila, musí jej ukončit v době co nejkratší. (2) Úvěrová nebo finanční instituce před navázáním korespondenčního [DEL: bankovního :DEL] vztahu s respondenční institucí a) shromáždí dostatek informací o respondenční instituci a povaze jejího podnikání a dalších rizikových faktorech, b) z veřejně dostupných informací zjistí, jaká je kvalita dohledu, kterému respondenční instituce podléhá, [DEL: c) zhodnotí opatření prováděná respondenční institucí proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, :DEL] c) zjistí a zhodnotí opatření prováděná respondenční institucí proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně způsobu a kvality provádění identifikace a kontroly klientů a schopnosti poskytnout tyto informace na vyžádání, jakož i schopnosti poskytování informací o plátci a příjemci při převodech peněžních prostředků. (3) K navázání korespondenčního [DEL: bankovního :DEL] vztahu musí vydat souhlas statutární orgán úvěrové nebo finanční instituce nebo vedoucí pobočky zahraniční úvěrové nebo finanční instituce působící na území České republiky. [DEL: (4) Úvěrová a finanční instituce ve svých pobočkách a většinově vlastněných dceřiných společnostech, nacházejících se ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, uplatňuje opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů, která jsou alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropských společenství^1). Za tím účelem jim předává relevantní informace o uplatňovaných metodách a postupech. Pokud právní předpisy takové země nedovolují uplatňování rovnocenných opatření, informuje o tom ministerstvo; v takovém případě přijme povinná osoba odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. :DEL] [DEL: (5) Systém vnitřních zásad úvěrové nebo finanční instituce schvaluje její statutární orgán. :DEL] [DEL: (6) Úvěrová nebo finanční instituce na žádost ministerstva v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede úvěrová nebo finanční instituce účinný systém, odpovídající velikosti instituce a povaze její podnikatelské činnosti. :DEL] ([DEL: 7 :DEL] 4) Práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro úvěrové instituce, se vztahují i na Českou národní banku při vedení účtů a poskytování dalších bankovních služeb. § 26 Zvláštní ustanovení o auditorech, účetních, soudních exekutorech a daňových poradcích (1) Ustanovení § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1 se nevztahují na auditora, účetního, soudního exekutora nebo daňového poradce, pokud jde o informace, které získá od svého klienta nebo které získá o svém klientovi během zjišťování jeho právního postavení, během jeho zastupování v soudním řízení anebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, bez ohledu na to, zda jsou takové informace získány před tímto řízením, během něj nebo po něm. (2) Má-li auditor, účetní, soudní exekutor nebo daňový poradce za to, že klient žádá o právní poradenství za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti nebo za účelem financování terorismu, odstavec 1 se nepoužije. (3) Oznámení podle § 18 učiní a) auditor Komoře auditorů České republiky, b) soudní exekutor Exekutorské komoře České republiky, c) daňový poradce Komoře daňových poradců České republiky. (4) Příslušná profesní komora oznámení přijaté podle odstavce 3 přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo s § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, komora na to oznamovatele upozorní. Splňuje-li oznámení podmínky uvedené ve větě první, komora postupuje tak, aby je předala [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. § 27 Zvláštní ustanovení o advokátech a notářích (1) Ustanovení § 9, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1 se nepoužijí u advokáta, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta, b) obhajobou klienta v trestním řízení, c) zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo d) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenech b) a c), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena. (2) Ustanovení § 9, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1 se nepoužijí u notáře, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta^22), b) zastupováním klienta v řízení před soudy v rozsahu svého oprávnění stanoveného jiným právním předpisem^23), nebo c) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenu b), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena. (3) Oznámení podle § 18 učiní advokát České advokátní komoře a notář Notářské komoře České republiky. Česká advokátní komora nebo Notářská komora České republiky (dále jen „komora“) oznámení advokáta nebo notáře přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo 2, § 2 odst. 1 písm. g) anebo § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení advokáta nebo notáře náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, komora na to advokáta nebo notáře upozorní. Splňuje-li oznámení advokáta nebo notáře podmínky uvedené ve větě první, komora postupuje tak, aby je předala [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. (4) Sdělení údajů, předložení dokladů nebo poskytnutí informací podle § 24 odst. 1 vyžaduje [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad po advokátovi nebo notáři prostřednictvím komory. Advokát nebo notář sdělí [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje, předloží doklady nebo mu poskytne požadované informace prostřednictvím komory. (5) Advokátem se pro účely tohoto zákona rozumí i evropský advokát podle zákona o advokacii. § 28 [DEL: Zvláštní ustanovení o osobách přijímajících hotovost 10 000 EUR nebo vyšší :DEL] Zvláštní ustanovení o platbách v hotovosti Podnikatel a právnická osoba uvedená v § 2 odst. 2 [DEL: písm. e) :DEL] písm. d), pokud se povinnou osobou stává pouze tehdy, jestliže [DEL: přijímá platbu :DEL] uskutečňuje obchod v hotovosti ve výši [DEL: 15 000 EUR :DEL] 10 000 EUR nebo vyšší, má v rámci tohoto jednotlivého obchodu povinnost a) provést identifikaci klienta podle § 8, popřípadě ji nahradit identifikací podle § 10 nebo 11, pokud se na tento obchod nebo na klienta nevztahuje [DEL: výjimka :DEL] [DEL: podle § 13 :DEL] možnost zjednodušeného postupu podle § 13 nebo výjimka podle § 13a, b) odmítnout uskutečnění obchodu, jestliže má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi, jestliže se klient odmítne podrobit identifikaci nebo odmítne doložit plnou moc podle § 8 odst. [DEL: 3 :DEL] 4; o této skutečnosti současně informuje [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad, c) provádět kontrolu klienta podle § 9 odst. 2, d) uchovávat informace podle § 16 odst. 1 a 2, e) podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18, f) informační podle § 24, g) mlčenlivosti podle § 38. § 29 Zvláštní ustanovení o provozování peněžních poštovních služeb (1) Vykonávat činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může pouze osoba, která je držitelem osvědčení o způsobilosti vydaného [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem. Osvědčení se vydává na žádost osoby, která hodlá tuto činnost vykonávat. (2) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad vydá osvědčení podle odstavce 1, pokud žadatel, osoba, která je společníkem žadatele, statutárním orgánem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, osoba, která bude řídit podnikání žadatele, a skutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými. (3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný a) úmyslně, nebo b) z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnost prokazuje a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem, b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b). § 29a Zvláštní ustanovení o národním správci (1) Národní správce uchovává informace o osobách s účtem v Rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, včetně smlouvy a dokladů předložených k otevření účtu a informací spojených s kontrolou klienta po dobu 10 let od ukončení příslušného obchodního vztahu. (2) Národní správce dále a) provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu, b) podává oznámení podezřelého obchodu podle § 18, c) zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace podle § 21 odst. 1, d) určí kontaktní osobu podle § 22, e) provádí školení zaměstnanců podle § 23, f) plní informační povinnost podle § 24, g) dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38. § 29b Zvláštní podmínky pro podnikání některých povinných osob (1) Jestliže povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) až h) vykonává svoji podnikatelskou činnost jako právnická osoba, skutečným majitelem takové právnické osoby nebo tím, kdo řídí její podnikání, může být jen osoba bezúhonná. (2) Nesplňuje-li skutečný majitel nebo ten kdo řídí podnikání právnické osoby uvedené v odstavci 1 podmínku bezúhonnosti, je to důvodem k nevydání příslušného podnikatelského oprávnění, k pozastavení výkonu nebo k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. ČÁST třetí činnost [DEL: ministerstva :DEL] ÚŘADU a dalších orgánů Hlava I Činnost [DEL: ministerstva :DEL] ÚŘADU a dalších orgánů Finanční analytický úřad § 29c (1) Zřizuje se Úřad jako finanční zpravodajská jednotka pro Českou republiku se sídlem v Praze, který je správním úřadem a je organizační součástí Ministerstva financí. (2) Jménem státu Úřad samostatně působí v oblastech činnosti upravených tímto a dalšími právními předpisy. (3) Při činnosti Úřadu jsou uplatňována taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba. (4) Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. § 29d (1) V čele Úřadu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra financí. (2) Ředitel schvaluje organizační řád a organizační strukturu Úřadu. § 30 Získávání informací (1) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad může vyžadovat informace nezbytné pro plnění povinností podle tohoto zákona od Policie České republiky, zpravodajských služeb a orgánů veřejné moci. (2) Při šetření podezřelého obchodu může [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad v souladu se zákonem upravujícím správu daní, vyžadovat od orgánů věcně příslušných podle jiných právních předpisů ke správě daní informace získané při správě daní; tyto orgány informují bezodkladně [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad o podezření, že daňový subjekt zneužívá systém správy daní k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu. [DEL: (3) Ministerstvu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona :DEL] [DEL: a) :DEL] [DEL: referenční údaje ze základního registru obyvatel, :DEL] [DEL: b) :DEL] [DEL: z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje o obyvatelích, :DEL] [DEL: c) :DEL] [DEL: z informačního systému cizinců údaje o cizincích, :DEL] [DEL: d) :DEL] [DEL: z registru rodných čísel údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v písmenech b) nebo c). :DEL] [DEL: (4) Pokud to umožňuje technický stav, poskytuje Ministerstvo vnitra ministerstvu údaje uvedené v odstavci 3 pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. :DEL] [DEL: (5) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, jejichž použití je v daném případě nezbytné. :DEL] (3) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z evidence uvedené v odstavci 4. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Správce evidence nebo zpracovatel jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět. (4) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu a výkon správního dozoru žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačního systému evidence občanských průkazů3^2), informačního systému evidence cestovních dokladů3^3), informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů^33), informačního systému cizinců, informačního systému evidence obyvatel3^4), katastru nemovitostí3^5), základního registru obyvatel3^6), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^36), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí^36), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností^36), informačního systému územní identifikace^36), registru silničních vozidel3^7), centrálního registru silničních vozidel^37), registru historických a sportovních vozidel^37), registru řidičů3^8) a centrálního registru řidičů^38). (5) Úřad žádá o poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 pouze způsobem, který mu umožní uchovávat identifikační údaje zaměstnance, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první jsou správce evidence nebo zpracovatel povinni zachovávat mlčenlivost. (6) Na základě oznámení zpravodajské služby o zjištění skutečností nasvědčujících podezřelému obchodu zahájí [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad šetření podezřelého obchodu; o výsledku tohoto šetření informuje zpravodajskou službu. § 30a Národní hodnocení rizik (1) Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni České republiky (dále jen „národní hodnocení rizik“). Na zpracování národního hodnocení rizik a jeho průběžné aktualizaci se podílí rovněž povinné osoby, Česká národní banka, orgány činné v trestním řízení, ostatní zainteresované státní orgány a další instituce. (2) Posouzení rizik podle odstavce 1 zohlední i hodnocení rizik provedená orgány Evropské unie a dalšími nadnárodními či mezinárodními institucemi. (3) Národní hodnocení rizik slouží zejména ke zdokonalení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni státní správy a u povinných osob. (4) Národní hodnocení rizik se aktualizuje zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. (5) Na základě dílčího hodnocení rizik jednotlivými subjekty podle odstavce 1 Úřad vypracovává a předkládá vládě k projednání konečnou verzi národního hodnocení rizik a jeho aktualizace. § 31 Zpracování informací (1) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad soustřeďuje a analyzuje údaje získané při své činnosti podle tohoto zákona. Je [DEL: oprávněno :DEL] oprávněn vést údaje získané při plnění úkolů podle tohoto zákona v informačním systému za podmínek, které stanoví zákon o ochraně osobních údajů. K tomu účelu je [DEL: oprávněno :DEL] oprávněn sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům. (2) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad neposkytuje podle zákona o ochraně osobních údajů na požádání dotčené osobě zprávu o informacích, které jsou o ní uchovávány v informačním systému vedeném podle tohoto zákona. (3) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad uchovává údaje a doklady o přijatých oznámeních a o vlastním šetření po dobu 10 let od konce roku, v němž bylo šetření ukončeno. Přijetím nového oznámení nebo obnovením šetření v téže věci nebo vůči stejnému subjektu se běh lhůty podle věty první přerušuje do ukončení nového šetření. (4) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad vede a nejméně jednou ročně uveřejňuje na internetových stránkách statistické přehledy o účinnosti a výsledcích opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Orgány činné v trestním řízení poskytují [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu průběžně zobecněné informace o řízeních ve věcech souvisejících s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu. § 31a zrušen [DEL: Finanční analytický útvar :DEL] [DEL: Součástí ministerstva je Finanční analytický útvar, který je technicky oddělen od jiných pracovišť ministerstva a jsou v něm uplatňována taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při provádění jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba. :DEL] Kontrola činnosti Finančního analytického útvaru § 31b (1) Kontrolu činnosti [DEL: Finančního analytického útvaru :DEL] Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje stálou komisi podle zákona upravujícího jednací řád Poslanecké sněmovny (dále jen „stálá komise“), a vláda. (2) Stálá komise se skládá ze sedmi členů. Členem stálé komise může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (3) Stálá komise není oprávněna zasahovat do personálních pravomocí [DEL: ministerstva :DEL] ředitele Úřadu a nahrazovat jeho řídící činnost. § 31c (1) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad předkládá stálé komisi a vládě zprávu o [DEL: činnosti Finančního analytického útvaru :DEL] své činnosti za uplynulý kalendářní rok do 31. března následujícího kalendářního roku. (2) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad poskytne stálé komisi na její žádost informaci o [DEL: činnosti Finančního analytického útvaru :DEL] své činnosti. (3) Ve zprávě podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 se neuvádí identifikační údaje osob ani informace, na které se vztahuje mlčenlivost podle jiného právního předpisu28), a nelze v nich podat informaci o [DEL: případě, o kterém nebylo ukončeno šetření vedené podle tohoto zákona, a o případě předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit probíhající šetření :DEL] neukončeném šetření vedeném podle tohoto zákona, nebo o šetření vedeném na základě § 30 odst. 6 nebo § 39 odst. 1 písm. a) a m) anebo předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit činnost orgánu činného v trestním řízení nebo zpravodajské služby. (4) Zprávu podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 lze projednávat pouze na neveřejném zasedání stálé komise nebo uzavřeném jednání schůze vlády; stálá komise je projednává za účasti zástupce [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu. (5) Členové stálé komise mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance na pracoviště [DEL: Finančního analytického útvaru :DEL] Úřadu. § 32 Nakládání s výsledky šetření (1) Zjistí-li [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podá oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny související informace z výsledků vlastního šetření. (2) Zjistí-li [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad skutečnosti, které jsou významné pro výkon činnosti Policie České republiky, orgánů Finanční správy České republiky nebo [DEL: celních orgánů :DEL] orgánů Celní správy České republiky, informuje o těchto zjištěních Policii České republiky, Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel a poskytne mu všechny související informace z výsledků vlastního šetření, pokud poskytnutí takových informací není v rozporu s účelem tohoto zákona[DEL: nebo pokud nepostupovalo podle odstavce 1 :DEL] . § 33 Mezinárodní spolupráce (1) V rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě vzájemnosti [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad spolupracuje se zahraničními orgány a mezinárodními organizacemi se stejnou věcnou působností, zejména při předávání a získávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem. (2) Za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu tímto zákonem stanoveném, může [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad spolupracovat i s dalšími mezinárodními organizacemi. § 34 Povolování výjimek (1) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad na základě žádosti rozhodne, že [DEL: povinná osoba :DEL] finanční instituce, která některou z činností uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) vykonává pouze příležitostně nebo ve velmi omezené míře a takovým způsobem, že je vyloučeno nebo značně omezeno její zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebude v souvislosti s touto činností považována za povinnou osobu podle tohoto zákona. (2) Výjimka podle odstavce 1 se udělí, pokud a) vykonávaná činnost je pouze doplňkovou činností, která přímo souvisí s hlavní činností povinné osoby, která jinak s výjimkou činnosti uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) není povinnou osobou podle tohoto zákona, a je poskytována pouze v souvislosti s hlavní činností povinné osoby, b) celkový roční obrat z této činnosti nepřesahuje 5 % z celkového ročního obratu povinné osoby a současně nepřekročí částku, kterou [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad v rozhodnutí stanoví s ohledem na druh činnosti, c) je zajištěno, že hodnota jednotlivého obchodu nebo více obchodů v rámci činnosti uvedené v písmenu a) uskutečněných v průběhu 30 po sobě jdoucích dnů s týmž klientem nepřekročí částku 1 000 EUR. (3) K žádosti podle odstavce 1 povinná osoba písemně doloží splnění podmínek v odstavcích 1 a 2. (4) Výjimku podle odstavce 1 lze udělit i na dobu určitou. V rozhodnutí stanoví [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad případné další povinnosti v rozsahu povinností povinných osob za účelem zabránění zneužití výjimky pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. (5) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad výjimku udělí pouze tehdy, je-li při výkonu činnosti povinné osoby vyloučeno nebo značně omezeno nebezpečí jejího zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. (6) Povinná osoba umožní dozorčímu úřadu (§ 35 odst. 1) v době trvání výjimky podle odstavce 1 kontrolu plnění stanovených podmínek a kontrolu, zda tato výjimka není zneužívána k činnostem, které by usnadňovaly legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Dozorčí úřady mají stejná oprávnění jako při provádění kontroly povinné osoby. (7) Povinnost povinné osoby stanovená v § 18 a postup [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu vůči povinné osobě podle § 24 při provádění šetření podezřelého obchodu nejsou rozhodnutím o výjimce podle odstavce 1 dotčeny. (8) Výjimku podle odstavce 1 [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad rozhodnutím odejme, jestliže a) se významně změnilo hodnocení rizikovosti příslušné činnosti z hlediska možnosti zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo b) ten, komu byla udělena výjimka, porušil stanovené podmínky. (9) [DEL: Rozklad :DEL] Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 8 nemá odkladný účinek. Hlava II Správní dozor § 35 Výkon správního dozoru (1) Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem povinnými osobami je [DEL: ministerstvo, které :DEL] Úřad, který současně kontroluje, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu povinnými osobami. Kontrolu plnění povinností stanovených tímto zákonem dále provádí a) Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled^21), b) správní úřady s působností nad dodržováním zákona [DEL: o loteriích a jiných podobných hrách :DEL] upravujícího hazardní hry u držitelů povolení k provozování sázkových her uvedených v § 2 odst. 1 písm. c), c) Česká obchodní inspekce u povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 [DEL: písm. j) a k) :DEL] písm. i) a j). (2) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad dále vykonává kontrolu plnění povinností podle přímo použitelného předpisu [DEL: Evropských společenství, kterým se stanoví povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci :DEL] Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků^20); Česká národní banka vykonává kontrolu plnění povinností podle uvedeného předpisu u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled^21). (3) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad poskytuje ostatním dozorčím úřadům informace z vlastní činnosti potřebné pro výkon správního dozoru nebo dohledu. (4) Ostatní dozorčí úřady poskytnou [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu na vyžádání písemná stanoviska nebo jinou požadovanou součinnost. (5) Pokud dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu uvedeném v § 18 odst. 2. (6) Dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) uplatňuje při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona svá dozorová oprávnění podle zvláštních právních předpisů upravujících jeho působnost. § 36 Podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti Zjistí-li [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad, že právnická nebo fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zvlášť závažným způsobem nebo opětovně porušuje některou z povinností stanovených v tomto zákoně nebo uložených rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, předloží podnět ke zrušení nebo odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti orgánu, který je podle jiného právního předpisu oprávněn o jeho odnětí rozhodnout. Tento orgán je povinen do 30 dnů ode dne doručení podnětu [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad vyrozumět o svých opatřeních a o způsobu jeho vyřízení. § 37 Zvláštní ustanovení o správním dozoru u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce (1) Ustanovení této hlavy se na advokáty, notáře, auditory, soudní exekutory a daňové poradce nevztahují. (2) Příslušná komora je povinna provést na základě písemného podnětu [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem a uvědomit písemně [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad o jejím výsledku v jím stanovené lhůtě. ČÁST čtvrtá MLČENLIVOST § 38 Povinnost mlčenlivosti (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou povinné osoby a jejich zaměstnanci, zaměstnanci [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu, zaměstnanci ostatních dozorčích úřadů a fyzické osoby, které jsou pro povinnou osobu, [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad nebo jiný dozorčí úřad činné na základě jiné než pracovní smlouvy, povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem nebo plnění povinností stanovených v § 24 odst. 1 nebo § 31c. (2) Převedením osob uvedených v odstavci 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného smluvního vztahu k povinné osobě, [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu nebo jinému dozorčímu úřadu ani tím, že povinná osoba přestala vykonávat činnosti uvedené v § 2, povinnost mlčenlivosti nezaniká. (3) O skutečnostech uvedených v odstavci 1 je povinen zachovávat mlčenlivost každý, kdo se o nich dozví. (4) Zprostit osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 povinnosti mlčenlivosti je v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo v jednotlivých případech jím pověřený člen vlády. § 39 Výjimky z mlčenlivosti (1) Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se nelze dovolávat vůči a) orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu z trestné činnosti nebo financováním terorismu, anebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu, b) specializovaným policejním složkám pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud jde o informace získané podle § 42 odst. 3, c) zahraničnímu orgánu uvedenému v § 33 při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, pokud to jiný právní předpis nezakazuje, d) Policii České republiky, Generálnímu finančnímu ředitelství nebo Generálnímu ředitelství cel, pokud jde o skutečnosti, které jsou součástí informace uvedené v § 32 odst. 2, e) dozorčím úřadům uvedeným v § 35 odst. 1 a příslušným orgánům profesních komor advokátů, notářů, auditorů, soudních exekutorů nebo daňových poradců, f) správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle jiného právního předpisu, g) správnímu orgánu oprávněnému vykonávat státní kontrolu nebo vést sankční správní řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, h) orgánu oprávněnému podle jiného právního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad předloží podnět k odnětí takového oprávnění, i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle jiného právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci, j) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné [DEL: oznámení :DEL] sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; povinná osoba může v tomto případě sdělit klientovi, že bylo jednáno podle tohoto zákona, až po dni, ve kterém bylo vykonáno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu nebo ve kterém skončila lhůta stanovená v § 20 odst. 7; v ostatních případech až po předchozím písemném souhlasu [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu, k) soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle tohoto zákona, l) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu24), m) příslušné zpravodajské službě, jedná-li se o informace, které jsou významné pro plnění jejích úkolů v oblastech působnosti vymezených zákonem upravujícím zpravodajské služby. (2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se, za předpokladu, že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nelze dovolávat při sdělování informací mezi a) úvěrovými nebo finančními institucemi, včetně zahraničních úvěrových a finančních institucí, jestliže působí na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva [DEL: Evropských společenství :DEL] Evropské unie, a pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech^25), b) povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f) nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva [DEL: Evropských společenství :DEL] Evropské unie, pokud vykonávají svou profesní činnost jako zaměstnanci nebo v obdobném pracovněprávním vztahu, v rámci téže právnické osoby a mezi právnickými osobami, které jsou spolu smluvně nebo personálně propojeny, nebo c) úvěrovými nebo finančními institucemi, nebo mezi povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f), nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva [DEL: Evropských společenství :DEL] Evropské unie, a to v případech, které se týkají stejného klienta a stejného obchodu, a na nichž se podílí dvě nebo více osob, pokud jsou ze stejné profesní kategorie a vztahují se na ně rovnocenné povinnosti o zachování profesního tajemství a ochrany osobních údajů. (3) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí. (4) Výjimky uvedené v odstavci 1 písmen c) až m) a) se uplatní jen v nezbytně nutném rozsahu podle účelu poskytované informace, a to zejména s ohledem na ochranu informací o oznamovatelích podezřelých obchodů, b) nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům osoby, jíž se informace týká, nebo účelu, pro který byla žádost podána. § 40 Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce (1) Ustanovení této části se s výjimkou § 39 odst. 1 písm. e) na advokáty a notáře nevztahují. (2) Ustanovení této části se s výjimkou § 39 odst. 1 písm. e) a odst. 2 na auditory, soudní exekutory a daňové poradce nevztahují. (3) Advokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce je však i ve vztahu ke klientovi povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech uvedených v § 38 odst. 1; to neplatí, pokud mají být tyto skutečnosti klientovi sděleny ve snaze odradit ho od zapojení se do nedovolené činnosti. (4) Odstavce 1 až 3 se použijí i u jiných osob, na které se podle jiných právních předpisů vztahuje povinnost mlčenlivosti uložená advokátům, notářům, auditorům, soudním exekutorům a daňovým poradcům. ČÁST pátá přeshraniční převozy § 41 Oznamovací povinnost při přeshraničních převozech (1) Fyzická osoba při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropských společenství a při výstupu z České republiky do takové oblasti je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz platných platidel v české nebo cizí měně, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze, cenných papírů na doručitele nebo na řad, jakož i dalších investičních nástrojů, které jsou podepsané, ale neobsahují jméno příjemce, v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž právnická osoba, která věci uvedené v odstavci 1 dováží nebo vyváží. Tuto povinnost za právnickou osobu plní fyzická osoba, která má tyto věci při sobě při překročení hranice území Evropských společenství. (3) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropských společenství nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole. (4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má osoba i tehdy, pokud na území Evropských společenství dováží nebo z něj vyváží anebo v zásilce přijímá nebo odesílá v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo. (5) V oznámení podle odstavců 1 až 4 se uvedou identifikační údaje oznamovatele, identifikační údaje vlastníka a zamýšleného příjemce přepravované věci, jsou-li oznamovateli známy, popis přepravované věci, údaje o původu věci a účelu dovozu nebo vývozu a trasa a způsob přepravy. (6) Oznámení se podává na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. Tiskopis společného ohlašovacího formuláře Evropské unie je k dispozici u celního úřadu; [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad společný ohlašovací formulář Evropské unie, včetně všech jeho ostatních jazykových verzí zveřejněných Evropskou komisí, rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů. (7) Pro přepočet jiné měny na euro podle odstavců 1, 3 nebo 4 se použije po celý kalendářní měsíc kurz vyhlášený Českou národní bankou a platný předposlední středu předchozího kalendářního měsíce. Celní úřad sdělí osobám na základě ústní žádosti výši kurzů pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 4. Hodnotou cenných papírů se rozumí jejich aktuální tržní cena, popřípadě cena stanovená podle kurzů na oficiálních trzích. § 42 Činnost celních orgánů (1) Celní úřady kontrolují plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41. (2) Celní úřady zaznamenávají a zpracovávají oznámení uvedená v § 41 včetně osobních údajů v nich uvedených. Za účelem výkonu kontroly podle odstavce 1 mohou zaznamenávat a zpracovávat i informace o převozu nebo zaslání věci, uvedené v § 41 odst. 1, v hodnotě nižší než 10 000 EUR. (3) Celní úřady prostřednictvím Generálního ředitelství cel neprodleně zasílají [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu údaje o plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41 včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti. (4) Celní úřad může při zjištění porušení povinností stanovených v § 41 odst. 1 až 4 zajistit věci, kterých se porušení povinnosti týká. Proti rozhodnutí celního úřadu o zajištění věci není přípustné odvolání a je vykonatelné okamžikem jeho ústního vyhlášení tomu, kdo má věci u sebe. Písemné vyhotovení rozhodnutí se doručuje tomu, u koho byly věci zajištěny; o zajištění se dále vyrozumí stejnopisem rozhodnutí ten, kdo věci dováží nebo vyváží, a jejich majitel, pokud jsou tyto osoby rozdílné od toho, u koho byly věci zajištěny, a jsou-li celnímu úřadu známy. (5) Osoba, které bylo rozhodnutí o zajištění věci podle odstavce 4 oznámeno, vydá věci celnímu úřadu. Nejsou-li zajištěné věci na výzvu celnímu úřadu vydány, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty. Osobě, která věci vydala nebo jíž byly odňaty, vystaví celní úřad o této skutečnosti potvrzení. (6) Nebudou-li zajištěné věci k dalšímu řízení potřebné, nebude-li rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání a nepřichází-li v úvahu jejich použití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce, vrátí je celní úřad bez zbytečného odkladu osobě, která je vydala nebo jíž byly odňaty. ČÁST šestá správní delikty § 43 Porušení povinnosti mlčenlivosti (1) Zaměstnanec povinné osoby, zaměstnanec [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu nebo jiného dozorčího úřadu, anebo fyzická osoba, která je pro povinnou osobu, [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad nebo jiný dozorčí úřad činná na základě jiné než pracovní smlouvy, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti [DEL: stanovenou v :DEL] podle § 38 odst. 1 nebo 2. (2) Fyzická osoba neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 3. (3) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 1 nebo 2. (4) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 3 se uloží pokuta do 200 000 Kč. (5) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 3 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu. § 44 Neplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta (1) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost identifikace klienta podle § 7, b) opakovaně nesplní povinnost kontroly klienta podle § 9, c) [DEL: uskuteční obchod nebo uzavře obchodní vztah v rozporu se zákazem uvedeným v § 15, nebo :DEL] poruší zákaz uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15, nebo d) nesplní povinnost uchovávat údaje podle § 16. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a d) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. [DEL: § 45 :DEL] [DEL: Nesplnění informační povinnosti :DEL] [DEL: (1) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že :DEL] [DEL: a) nesplní informační povinnost podle § 24, nebo :DEL] [DEL: b) v případě uvedeném v § 25 odst. 4 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. :DEL] [DEL: (2) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí správního deliktu tím, že :DEL] [DEL: a) v rozporu s § 25 odst. 4 nepředá relevantní informaci své pobočce nebo většinově vlastněné dceřiné společnosti nacházející se ve státě, který není členem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, o uplatňovaných metodách a postupech kontroly klienta a uchovávání záznamů v těchto zemích, nebo :DEL] [DEL: b) nesdělí informaci podle § 25 odst. 6. :DEL] [DEL: (3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. :DEL] § 45 Nesplnění informační povinnosti (1) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 1 nebo § 24a odst. 4, b) nepředá relevantní informaci své pobočce nebo dceřiné společnosti podle § 24a odst. 1, c) nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití podle § 24a odst. 1, nebo d) v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů jiného členského státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu svojí pobočkou nebo provozovnou působící v tomto jiném členském státě. (2) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. § 46 Nesplnění oznamovací povinnosti (1) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu podezřelý obchod podle § 18 odst. 1. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. § 47 Nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta (1) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost odložit splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 1. (2) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost odložit splnění příkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem podle § 20 odst. 3. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. (4) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. § 48 Nesplnění povinností k prevenci (1) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou. (2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 6 uložena povinnost doručit [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu nebo České národní bance systém vnitřních zásad a oznámení o jeho změnách, se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních zásad nebo oznámení o jeho změnách nedoručí podle § 21 odst. 6, neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky nebo nepodá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků podle § 21 odst. 8. [DEL: (3) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23. :DEL] (3) Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí správního deliktu tím, že a) nevypracuje hodnocení rizik ve stanoveném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě, nebo b) hodnocení rizik pravidelně neaktualizuje. (4) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 21 odst. 1 nezavede nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem, b) nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23. ([DEL: 4 :DEL] 5) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnosti stanovené pro navazování korespondenčního bankovního vztahu podle § 25 odst. 1, 2 nebo 3. ([DEL: 5 :DEL] 6) Povinná osoba uvedená v § 29 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29. ([DEL: 6 :DEL] 7) Za správní delikt podle odstavců 1 až [DEL: 3 :DEL] 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. ([DEL: 7 :DEL] 8) Za správní delikt podle odstavce [DEL: 4 nebo 5 :DEL] 5 nebo 6 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. § 49 Porušení povinností při převodech peněžních prostředků (1) Povinná osoba jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb se při převodu peněžních prostředků dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem [DEL: Evropských společenství, který určuje obsah informací, doprovázejících takové převody :DEL] Evropské unie^ upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků^20), a) nezajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace o plátci a příjemci, b) nemá zavedeny efektivní postupy pro identifikaci chybějících nebo neúplných informací o plátci a příjemci, c) nepřijme odpovídající opatření vůči poskytovateli platebních služeb plátce, který při převodu peněžních prostředků nezajistí, aby platba byla doprovázena informací o plátci a příjemci, nebo d) nezpřístupní na vyžádání poskytovateli platebních služeb příjemce úplné informace o plátci a příjemci v případech, kdy převod není doprovázen úplnou informací o plátci a příjemci. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. § 50 Neplnění oznamovací povinnosti při přeshraničních převozech (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropských společenství nebo při výstupu z České republiky do takové oblasti podle § 41 odst. 1 nebo 4, nebo b) nesplní oznamovací povinnost při odeslání poštovní nebo jiné zásilky z České republiky mimo území Evropských společenství nebo přijetí takové zásilky z oblasti mimo území Evropských společenství podle § 41 odst. 3 nebo 4. (2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní oznamovací povinnost při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropských společenství nebo při výstupu z České republiky do takové oblasti podle § 41 odst. 2 nebo 4, nebo b) nesplní oznamovací povinnost při odeslání poštovní nebo jiné zásilky z České republiky mimo území Evropských společenství nebo přijetí takové zásilky z oblasti mimo území Evropských společenství podle § 41 odst. 3 nebo 4. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč nebo propadnutí věci. (4) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo propadnutí věci. Společná ustanovení o správních deliktech § 51 (1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a byla a) ke spáchání správního deliktu užita, nebo b) správním deliktem získána nebo nabyta za věc tímto deliktem získanou. (2) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), rozhodne se o jejím zabrání, jestliže a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo c) vlastník není znám. (3) Propadnutí věci nelze uložit a věc nelze zabrat, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu. (4) Vlastníkem propadlé nebo zabrané věci se stává stát. § 51a (1) Za správní delikt povinné osoby podle § 43 až 49 může správní orgán uvedený v § 35 odst. 1 s přihlédnutím k povaze a závažnosti, jakož i k dalším okolnostem spáchaného správního deliktu, uložit též sankci zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu. (2) Sankce zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu spočívá v uveřejnění výrokové části pravomocného rozhodnutí o správním deliktu na internetových stránkách Úřadu po dobu 5 let. (3) Sankci zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu nelze uložit, pokud se má za to, že a) by její uložení bylo zcela zjevně nepřiměřené povaze a závažnosti spáchaného správního deliktu, nebo b) by tím došlo k ohrožení stability finančních trhů. (4) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o správním deliktu nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než pachatele. § 52 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) [DEL: Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správních deliktů spáchaných povinnou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. j) a k) a správních deliktů podle § 50, v prvním stupni projednává ministerstvo :DEL] Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správních deliktů podle § 50, projednává Úřad nebo jiný orgán uvedený v § 35 odst. 1, podle toho, kdo nejdříve zahájil řízení, nebo, bylo-li zahájeno v týž den ten, kdo zjistil porušení povinnosti nejdříve. [DEL: (6) Správní delikty spáchané povinnou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. j) a k) projednává v prvním stupni dozorčí úřad. :DEL] ([DEL: 7 :DEL] 6) Správní delikty podle § 50 projednává celní úřad. Přestupek podle § 50 odst. 1 může příslušný celní úřad postoupit k projednání celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má pachatel přestupku trvalý pobyt. ([DEL: 8 :DEL] 7) [DEL: Pokuty a náhrady nákladů řízení vybírá správní orgán, který je uložil. :DEL] Pokuty a náhrady nákladů řízení jsou splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Příjem z pokut a z náhrad nákladů řízení je příjmem státního rozpočtu. Je‑li správní delikt projednáván Českou národní bankou, je příjem z náhrady nákladů řízení příjmem České národní banky; na příjmy z náhrady nákladů řízení vedeného Českou národní bankou podle tohoto zákona se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. ([DEL: 9 :DEL] 8) Není-li ve lhůtě splatnosti pokuta zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít zajištěné věci uvedené v § 41 odst. 1, 3 a 4, pokud je zajistil; postupuje přitom podle ustanovení o celním zástavním právu podle celního zákona. § 52a (1) Úřad vede evidenci zahájených a ukončených řízení o správních deliktech podle § 43 až 49 (dále jen „evidence“). (2) Příslušný dozorčí úřad, který zahájil řízení o správním deliktu podle § 43 až 49, sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence následující údaje: a) datum zahájení řízení o správním deliktu, b) identifikační údaje podezřelého ze správního deliktu, c) zákonné označení správního deliktu, d) popis skutku, v němž je správní delikt spatřován a e) označení orgánu, který vede řízení o správním deliktu. (3) Po pravomocném ukončení řízení o správním deliktu podle § 43 až 49 příslušný dozorčí úřad sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence údaj o způsobu ukončení řízení a zároveň mu zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o správním deliktu. (4) Evidence je vedena elektronicky. Údaje z evidence poskytne Úřad dozorčímu úřadu uvedenému v § 35 odst. 1 pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti na vyžádání nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Úřad průběžně sleduje jednotlivě vedená řízení o správních deliktech podle § 43 až 49 a na vyžádání dozorčích úřadů je informuje o předchozích řízeních vedených s týmž subjektem a řízeních s podobným předmětem. § 53 Podle jiného právního předpisu^26) se projedná jednání, které má znaky správního deliktu podle § 43 až 48, dopustí-li se jej advokát, notář, auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce jako povinná osoba. Dozorčí úřad uvedený v § 35 odst. 1 bezodkladně odevzdá věc k projednání orgánu příslušnému podle takového jiného právního předpisu a na jeho žádost učiní nezbytná šetření k zajištění důkazních prostředků. ČÁST sedmá společná a závěrečná ustanovení § 54 (1) Povinnosti, které tento zákon ukládá povinným osobám, se vztahují pouze k činnostem, které jsou předmětem jejich podnikání nebo jimi poskytovaných služeb. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, mají povinné osoby uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro příslušný typ povinné osoby uvedené v § 2 odst. 1. (3) Částkou uvedenou v eurech, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 41 odst. 7), se pro účely tohoto zákona rozumí odpovídající hodnota v jakékoliv měně stanovená podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou a platného pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona; pokud tento kurz ještě není v tomto dni k dispozici, použije se kurz platný pro předchozí den. [DEL: Je-li platba rozdělena na několik samostatných plnění, je hodnotou obchodu nebo platby jejich součet, jestliže spolu tyto platby souvisí. :DEL] (4) Je-li platba rozdělena na několik samostatných plnění, je hodnotou obchodu nebo platby jejich součet, jestliže spolu tato plnění souvisí. [DEL: (4) :DEL] (5) Platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou zejména drahé kovy nebo drahé kameny, se považuje za platbu v hotovosti. [DEL: (5) :DEL] (6) Povinná osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet nabízejí její produkty nebo služby třetí osoby, zajistí, aby tyto osoby uplatňovaly postupy k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve stejném rozsahu jako tato povinná osoba. (7) Smlouva o účtu, jednorázový vklad a pojistná smlouva je pro účely tohoto zákona vždy obchodním vztahem. (8) Povinnosti a omezení vztahující se k politicky exponovaným osobám se uplatní a) nejméně po dobu 12 měsíců poté, co klient přestal vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než povinná osoba na základě hodnocení rizik vyloučí u tohoto klienta riziko specifické pro politicky exponované osoby, b) také vůči klientovi, jehož skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba. (9) Ustanovení vztahující se ke klientovi se přiměřeně použijí i vůči osobě jednající jménem klienta. (10) Pravidla zákona o ochraně osobních údajů se na činnosti vykonávané povinnými osobami podle tohoto zákona použijí jen v rozsahu povinností správce při zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů39). § 55 (1) Řízení vedené podle tohoto zákona je vždy neveřejné. (2) Na základě přijatého oznámení podezřelého obchodu nebo jiného podnětu provádí [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad šetření, ve kterém postupuje bez zbytečných průtahů. (3) Po ukončení šetření [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad bez zbytečného odkladu vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti toho, kdo podal oznámení podezřelého obchodu. Jiná osoba se o šetření a jeho ukončení nevyrozumívá. [DEL: (4) Pověření zaměstnanci ministerstva se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem, vydaným na základě zákona o provádění mezinárodních sankcí. :DEL] (4) Zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem, jehož vzor stanoví vyhláškou Ministerstvo financí. § 56 zrušen [DEL: Zmocňovací ustanovení :DEL] [DEL: Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 21 odst. 9. :DEL] § 57 Přechodná ustanovení (1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona, s výjimkou řízení o přestupku nebo jiném správním deliktu, spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je předchozí právní úprava pro obviněného příznivější. (2) Osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může v této činnost bez osvědčení o způsobilosti podle § 29 pokračovat nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d), h) a i), která má vypracovaný systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření podle dosavadních právních předpisů, vypracuje do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření ve smyslu § 21 odst. 2. (4) Úvěrová instituce, finanční instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 5, 6, 10 a 11 a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c), která má vypracovaný systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření podle dosavadních právních předpisů, doručí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření vypracovaný ve smyslu § 21 odst. 2. § 58 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. 2. Vyhláška č. 343/2004 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu podle § 5 odst. 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. 3. Vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. 4. Vyhláška č. 283/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. § 59 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. ******************************************* II. Změna zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí (výňatek) § 9 Výjimky ze sankčního režimu (1) [DEL: Ministerstvo :DEL] [DEL: financí (dále jen „ministerstvo“) :DEL] Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) může, pokud to připouští obsah dokumentu podle § 2, povolit v souladu s tímto dokumentem a v nezbytně nutném rozsahu výjimky ze zákazu nebo omezení a) na poskytování ošetření a lékařské péče, b) na poskytování humanitární pomoci, není-li omezena v dokumentu podle § 2; za takovou pomoc se považují zejména dodávky potravin, ošacení, léků, zdravotnického materiálu a jiných humanitárních potřeb nezbytných pro ochranu zdraví, záchranu života a důstojné ubytování civilistů a poskytování s tím souvisících služeb včetně organizace a realizace záchranných operací, c) na poskytování dávek sociální péče, státních sociálních dávek, dávek důchodového pojištění, dávek nemocenského pojištění (péče), podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a na platby pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, d) na poskytování mzdy, náhrady mzdy, odstupného a dalších plateb vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného pracovního vztahu, e) na poskytování výživného, f) na náhradu škody způsobené činností, která nemá souvislost s prováděním mezinárodních sankcí ve smyslu tohoto zákona, a na výplatu pojistného s tím spojeného, g) k úhradě pohledávky subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, jestliže tato pohledávka nevznikla porušením mezinárodních sankcí, h) k platbám subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankce, dlužným na základě smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly předtím, než byly vůči subjektu nebo osobě vyhlášeny mezinárodní sankce, pokud jsou tyto platby uskutečněny na účet v České republice nebo v jiném státě Evropské unie, na němž jsou všechny vkládané prostředky majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo i) na jiný účel, stanovený v dokumentu podle § 2 písm. c). (2) Výjimku lze poskytnout na žádost nebo i bez žádosti. [DEL: Ministerstvo :DEL] úřad v rozhodnutí o povolení výjimky stanoví podmínky jejího uplatnění tak, aby [DEL: mohlo :DEL] mohl její uplatnění kontrolovat, a tak, aby nedocházelo k maření účelu mezinárodních sankcí. V případě závažného porušení podmínek pro uplatnění výjimky ji [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad zruší. § 10 Oznamovací povinnost (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, je povinen učinit o tom bez zbytečného odkladu oznámení [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu. (2) Jestliže při přípravě nebo při uzavírání smlouvy vznikne podezření, že na jednu ze stran závazkového vztahu se vztahují mezinárodní sankce, nebo že předmětem závazkového vztahu je nebo má být majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, avšak toto podezření není možné před nebo při uzavírání smlouvy hodnověrně ověřit, vzniká oznamovací povinnost podle odstavce 1 bezprostředně po uzavření smlouvy. (3) Oznámení se podává písemně nebo ústně do protokolu a v případě nebezpečí z prodlení i elektronicky nebo faxem. Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané elektronicky, které je podepsáno uznávaným elektronickým podpisem. § 11 Nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, nesmí nakládat s tímto majetkem jinak než za účelem jeho ochrany před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením, pokud není v tomto zákoně uvedeno jinak, a to od okamžiku, kdy se dozví, že majetek je považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. (2) Ten, u koho se nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, má nárok uplatňovat vůči státu náhradu nezbytně nutných nákladů souvisejících s jeho správou a ochranou od okamžiku doručení oznámení [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu podle § 10. Nárok na náhradu nákladů podle tohoto ustanovení nemá subjekt nebo osoba, na něž se vztahují mezinárodní sankce, ani osoby s nimi spolupracující, jim blízké či s nimi podnikatelsky nebo jiným způsobem spojené. (3) Vzniká-li pochybnost, že osoba uvedená v odstavci 1 odpovídajícím způsobem zabezpečuje ochranu majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo je-li to třeba k zabezpečení jeho správy například s ohledem na předpokládanou dobu trvání k němu se vztahujících mezinárodních sankcí, [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad vyzve k vydání takového majetku. Ten, u koho se nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, jej na výzvu [DEL: ministerstva vydá ministerstvu :DEL] vydá Úřadu nebo jím určené osobě. Majetek nevydaný dobrovolně může být odňat. O vydání nebo odnětí majetku se sepíše protokol, v němž se uvede dostatečně přesný popis vydaného nebo odňatého majetku. Kopie protokolu se vydá tomu, kdo majetek vydal nebo jemuž byl odňat, jako potvrzení o převzetí věci. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na majetek, u kterého vzniká oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1. (5) [DEL: Ministerstvo :DEL] úřad vydá oprávněné osobě, případně osobě určené podle písmene b) nebo c) majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, jestliže a) je osobou, na kterou se nevztahují mezinárodní sankce, a prokáže, že je vlastníkem nebo oprávněným držitelem tohoto majetku, b) je v dokumentu podle § 2 uvedeno, že má být konkrétní osobě vydán, nebo c) tak pravomocně rozhodl příslušný tuzemský státní orgán, nebo příslušný orgán cizího státu anebo mezinárodní organizace, jehož rozhodnutí je na základě mezinárodního práva vykonatelné na území České republiky. § 12 Řízení před [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem (1) [DEL: Ministerstvo :DEL] úřad může na základě posouzení, zda majetek má být považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, rozhodnout a) o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, b) o odnětí majetku, který nebyl vydán na výzvu podle § 11 odst. 3, c) o převzetí tohoto majetku do správy státu za účelem jeho správy nebo následného vydání oprávněnému, d) o ustanovení nebo odvolání správce tohoto majetku a případně i o jeho odměně, e) o prodeji tohoto majetku nebo jeho části podle § 13 odst. 3, f) o výjimečném užití majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, ve smyslu § 9 nebo za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství, g) o vydání tohoto majetku ve smyslu § 11 odst. 5, nebo h) že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud 1. takovou skutečnost vlastník nebo oprávněný držitel prokazatelně doloží, 2. taková skutečnost vyplyne z šetření [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu, 3. takový majetek je prokazatelně bezcenný nebo má zcela nepatrnou hodnotu, nebo 4. mezinárodní sankce k němu se vztahující byla zrušena. (2) [DEL: Ministerstvo :DEL] Úřad ve lhůtě do 30 dnů od přijetí oznámení podle § 10 odst. 1 sdělí oznamovateli, zda je majetek považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud do této lhůty nerozhodne podle odstavce 1 písm. a), b), c), g) nebo h). Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena. (3) [DEL: Rozklad :DEL] Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až d) nemá odkladný účinek. [DEL: Rozkladu :DEL] Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. e) lze odejmout odkladný účinek v případě majetku podléhajícího zkáze. (4) Vykonatelnost rozhodnutí, proti kterému [DEL: rozklad :DEL] odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek [DEL: rozkladu :DEL] odvolání vyloučen, nastává dnem jeho doručení poslednímu z účastníků řízení, kterými jsou ten, na jehož návrh bylo rozhodováno, a ten, kdo má majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, u sebe, nebo ten, kdo jej vydal anebo komu byl odňat. V případě nebezpečí z prodlení lze rozhodnutí, proti kterému [DEL: rozklad :DEL] odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek [DEL: rozkladu :DEL] odvolání vyloučen, vyhlásit ústně; v tom případě nastává vykonatelnost rozhodnutí okamžikem jeho vyhlášení. (5) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. (6) Pověření zaměstnanci [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem. (7) Ten, u koho se nachází majetek, o němž [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad provádí šetření, na požádání sdělí [DEL: ministerstvu :DEL] tomuto Úřadu v jím stanovené lhůtě všechny informace, které má o tomto majetku a případně i o dalších skutečnostech s ním souvisejících a o osobách, které mají vztah k tomuto majetku nebo se jakýmkoli způsobem podílely na nakládání s ním. Na žádost [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu předloží doklady o tomto majetku, osobách či dalších skutečnostech s tímto majetkem souvisejících, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu. (8) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 7 může [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně, jestliže povinnost nebyla splněna ani po předchozím uložení pokuty. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 500 000 Kč. Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu. § 13 Správa vydaného nebo odňatého majetku (1) Správu vydaného nebo odňatého majetku po dobu trvání mezinárodních sankcí nebo do doby jeho vydání oprávněnému zajišťuje [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad, není-li dále uvedeno jinak. Ve vztahu k tomuto majetku je [DEL: ministerstvo oprávněno :DEL] Úřad oprávněn ke všem úkonům a ke všem řízením, které s jeho správou souvisí a k nimž by byl oprávněn jeho vlastník. (2) Na úhradu nákladů spojených se správou se přednostně použijí přírůstky a výnosy z vydaného nebo odňatého majetku během jeho správy; není-li jich, lze, není-li možné jiné řešení, na úhradu takových nákladů použít výnosu z prodeje majetku nebo jeho části v nezbytném rozsahu. (3) Je-li to vzhledem k okolnostem nezbytné k zachování hodnoty majetku, [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad rozhodne o prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části; výtěžek z takového prodeje je po dobu trvání sankce majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. (4) [DEL: Ministerstvo :DEL] úřad vede vydaný nebo odňatý majetek v samostatné účetní evidenci a provádí jeho inventarizaci. (5) Při správě vydaného nebo odňatého majetku má [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad zejména povinnost tento majetek řádně ochraňovat a pečovat o jeho zachování, účelně a hospodárně jej spravovat, chránit jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím a včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu bezdůvodného obohacení, chránit jej tím, že průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv, která jinak přísluší vlastníku, věřiteli nebo majiteli cenných papírů, zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv. [DEL: Ministerstvo přitom není oprávněno :DEL] úřad přitom není oprávněn uzavřít jako pronajímatel smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, uzavřít smlouvu o prodeji podniku nebo jeho organizační složky, zřídit k tomuto majetku zástavní právo nebo zatížit nemovité věci věcným břemenem, nebo provést zajišťovací převod práva náležejícího do vydaného nebo odňatého majetku. (6) Správu vydaných nebo odňatých a) radioaktivních látek a radioaktivních odpadů vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů, b) tabákových výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce, c) jedinců (exemplářů) rostlin a živočichů vykonává Ministerstvo životního prostředí, zbraní, střeliva a výbušnin vykonává Ministerstvo vnitra. (7) [DEL: Ministerstvo :DEL] úřad může podle povahy a rozsahu věcí a práv, která tvoří vydaný nebo odňatý majetek, pověřit jeho správou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. (8) Nemůže-li správu vydaného nebo odňatého majetku vykonávat [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad ani orgán pověřený podle odstavce 7, [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad pověří podle povahy tohoto majetku výkonem jeho správy organizační složku státu. (9) Nemůže-li být správa vydaného nebo odňatého majetku vykonávána [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem, orgánem pověřeným podle odstavce 7 ani organizační složkou státu podle odstavce 8, může [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad uzavřít smlouvu o výkonu správy vydaného nebo odňatého majetku s osobou podnikající v příslušném oboru. Obsahem takové smlouvy musí být výše úplaty za výkon správy a ujednání o odpovědnosti za škodu způsobenou na spravovaném majetku v době výkonu jeho správy, jinak je smlouva neplatná. (10) Rozhodnutím [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu o ustanovení správce podle odstavce 7 nebo 8 nebo smlouvou uzavřenou podle odstavce 9 vzniká správci ve vztahu k vydanému nebo odňatému majetku oprávnění k zastupování vlastníka při všech úkonech nebo řízeních, které s jeho správou souvisí a k nimž by byl oprávněn jeho vlastník. Rozsah takového oprávnění k zastupování vlastníka může [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad v rozhodnutí nebo smlouvě upravit. Na činnost správce se povinnosti a omezení podle odstavce 5 vztahují obdobně; správce se při své činnosti řídí též pokyny [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu. § 14 Shromažďování informací a údajů[DEL: :DEL] (1) [DEL: Ministerstvo je k naplnění účelu tohoto zákona oprávněno :DEL] úřad je k naplnění účelu tohoto zákona oprávněn zpracovávat informace včetně osobních údajů. Osobní údaje zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, s ohledem na ochranu před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života. (2) Orgány veřejné moci včetně územních samosprávných celků vykonávajících státní správu poskytují [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu na jeho žádost informace včetně osobních údajů z jimi spravovaných informačních systémů. Informace získané podle tohoto zákona může [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad využít kromě plnění jeho účelu pouze k účelům boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti7). (3) [DEL: Ministerstvu :DEL] úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje o obyvatelích, c) z informačního systému cizinců údaje o cizincích, d) z registru rodných čísel údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) nebo c). Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, jejichž použití je v daném případě nezbytné. (4) Pokud to umožňuje technický stav, poskytuje Ministerstvo vnitra [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu údaje uvedené v odstavci 3 pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Informace shromážděné při plnění povinností podle tohoto zákona uchovává [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad po dobu nezbytně nutnou k naplnění jeho účelu. Tyto informace může poskytnout v odpovídajícím rozsahu pouze v souladu s oprávněními podle § 16 odst. 3. (6) Při činnosti podle tohoto zákona a k naplnění jeho účelu [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad využívá informace z evidence, která je určena k plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. (7) [DEL: Ministerstvo je oprávněno :DEL] úřad je oprávněn vést údaje získané při provádění tohoto zákona v informačním systému za podmínek, které stanoví zvláštní zákon8). K tomu účelu je [DEL: oprávněno sdružovat :DEL] oprávněn sdružovat informace získané podle tohoto zákona s informacemi shromážděnými podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v jediném informačním systému. [DEL: Ministerstvo :DEL] úřad neposkytuje na žádost podle zvláštního zákona zprávu o informacích, které jsou uchovávány v informačním systému vedeném podle tohoto zákona, pokud by tím bylo ohroženo plnění úkolů podle tohoto zákona. (8) Zjistí-li [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad skutečnosti, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čin, učiní oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny údaje a důkazy o nich, které má k dispozici, jestliže s oznámením souvisejí. (9) [DEL: Ministerstvo :DEL] úřad k naplnění účelu mezinárodních sankcí spolupracuje zejména při předávání a získávání informací v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě vzájemnosti se zahraničními orgány se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí. Za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu tímto zákonem stanoveném, může [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad spolupracovat i s mezinárodními organizacemi. § 15 Kontrola (1) Státní orgány, do jejichž působnosti patří výkon kontroly, kontrolují při výkonu své působnosti též plnění povinností podle tohoto zákona; v ostatních případech kontroluje plnění povinností podle tohoto zákona [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad. Při zjištění nedostatků, zejména porušení povinnosti podle tohoto zákona, předají státní orgány podklady k sankčnímu řízení ve věcech týkajících se jeho věcné působnosti Ministerstvu průmyslu a obchodu, v ostatních věcech [DEL: ministerstvu :DEL] Úřadu, a dále s nimi na tomto řízení spolupracují. (2) Česká národní banka kontroluje plnění povinností podle tohoto zákona u osob podléhajících jejímu dohledu, a to v rozsahu činností, nad nimiž u těchto osob vykonává dohled. § 16 Povinnost mlčenlivosti (1) Zaměstnanci [DEL: ministerstva :DEL] Úřadu a orgánů uvedených v § 15 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění. Povinnost zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona má i ten, kdo se v souvislosti s šetřením prováděným [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem seznámí s informacemi získanými na základě tohoto zákona. (2) Povinnost mlčenlivosti osob uvedených v odstavci 1 nezaniká skončením pracovněprávního nebo jiného vztahu k orgánu uvedenému v § 15. (3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 a 2 se nelze dovolávat vůči a) orgánu činnému v trestním řízení, pokud vede řízení o trestném činu souvisejícím s uplatňováním mezinárodních sankcí nebo s terorismem, nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu, b) státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti9), c) orgánu státní správy odpovědnému za uplatňování kontrolního režimu při předávání informací významných pro plnění povinností podle zvláštních právních předpisů o kontrole dovozu a vývozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, d) osobám vykonávajícím kontrolu podle § 15, e) soudu rozhodujícímu v občanském nebo správním soudním řízení spory týkající se nároku vyplývajícího z tohoto zákona, f) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu majetkové újmy způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; v tom případě však lze příslušné informace omezit nebo jejich sdělení odložit až do doby, kdy jejich poskytnutí nemůže ohrozit naplnění účelu tohoto zákona, g) příslušnému zahraničnímu orgánu při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje, h) příslušné zpravodajské službě České republiky při poskytnutí informací významných pro plnění jejích úkolů, nebo i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci. (4) Podá-li [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad oznámení podle § 14 odst. 8, může ve smyslu odstavce 3 písm. e) nebo f) poskytnout informace oprávněnému pouze se souhlasem příslušného orgánu činného v trestním řízení. Společná ustanovení o správních deliktech § 20 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k míře, významu a době ohrožení zahraničněpolitického nebo bezpečnostního zájmu státu. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^10) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Podle tohoto zákona se posuzuje též správní delikt, který spáchala česká osoba v cizině, jestliže jím porušila omezení nebo zákaz, které má podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice. (6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Ministerstvo průmyslu a obchodu, jestliže uplatnění mezinárodní sankce, která byla nebo mohla být správním deliktem ohrožena, zahrnuje zahraniční obchod s vojenským materiálem nebo režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Jinak správní delikt podle tohoto zákona projedná [DEL: ministerstvo :DEL] Úřad. [DEL: (7) :DEL] [DEL: Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. :DEL] (7) Pokuty a náhrady nákladů řízení jsou splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Příjem z pokut a z náhrad nákladů řízení je příjmem státního rozpočtu. [DEL: (8) :DEL] [DEL: Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. :DEL] § 22 (1) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o provedení režimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. (2) Tímto zákonem není dotčena povinnost ústředních orgánů státní správy a České národní banky prosazovat v rámci své věcné působnosti plnění povinností vyplývajících z mezinárodních sankcí, ani jejich povinnost v rámci své působnosti jednat v příslušných odborných mezinárodních orgánech. Pokud z takových jednání nebo z mezinárodních sankcí vyplyne potřeba vydat v rámci zmocnění podle tohoto zákona nařízení vlády týkající se jejich věcné působnosti, spolupracují na jeho přípravě s [DEL: ministerstvem :DEL] Úřadem. § 23 Zmocnění (1) Vláda může stanovit nařízením úpravu postupů k naplnění ustanovení předpisů Evropských společenství podle § 2 písm. c). (2) [DEL: Ministerstvo :DEL] úřad stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu plnění oznamovací povinnosti a stanoví vzor služebního průkazu podle § 12 odst. 6. ****************************************** III. Změna zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (výňatek) § 25a (1) Jde-li o právnickou osobu, do veřejného rejstříku se o jejím skutečném majiteli^ zapíše také a) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, b) datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno, c) státní příslušnost a d) údaj o 1. podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na účasti v právnické osobě, 2. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo 3. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak. Skutečným majitelem se rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (2) Skutečnosti zapisované o skutečném majiteli se neuvádí v opisu zápisu z veřejného rejstříku ani se neuveřejňují, s výjimkou údajů o jméně, roce a měsíci narození, obci bydliště a státní příslušnosti skutečného majitele. Opis zápisu podle § 3 až 5 může také v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. d) obdržet ten, kdo prokáže oprávněný zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku) a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 2 alinea 3 trestního zákoníku. (3) Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli a) soudu pro účely soudního řízení, b) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti, c) správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy, d) zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb, e) Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, f) České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, g) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle jiného právního předpisu16), i) exekutorovi pro účely exekučního řízení, j) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, a k) povinné osobě v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (4) Ministerstvo spravedlnosti umožní přístup podle odstavce 3, bude-li zjistitelná identita konkrétních fyzických osob, které k údajům o skutečném majiteli mohou přistupovat. Podmínky přístupu k údajům o skutečném majiteli stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Za umožnění přístupu podle odstavce 3 písmena k) náleží náhrada nákladů. Výši náhrady nákladů stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou v hodnotě odpovídající skutečně vynaloženým nákladům spojeným s provozem a aktualizací aplikace umožňující přístup podle věty první. ______________________________ 16) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. ******************************************* IV. Změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (výňatek) § 38 (1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. (2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí. (3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání a) soudu pro účely občanského soudního řízení;^8) b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;^9) c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu, d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního předpisu^9c), e) [DEL: Ministerstva financí :DEL] příslušného orgánu za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí, f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku, g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,^9b) i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků, j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v oblasti potlačování financování terorismu^26) v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení tohoto jiného právního předpisu, k) zrušeno, l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona^10c). Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat. (4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky. (5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných nákladů. (6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů. (7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti. (8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce. (9) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 8 obdobně a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 8 a 11 obdobně. (10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona10b) tím nejsou dotčena. (11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. ******************************************* V. Změna zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (výňatek) § 53 (1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní a) [DEL: Ministerstvu financí :DEL] příslušnému orgánu na základě zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí, b) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při plnění informační povinnosti ve věci veřejné podpory poskytované správcem daně, c) soudu, jde-li o 1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní, 2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo 3. údaje potřebné pro účely rozhodnutí o výživném, d) správnímu orgánu, který vede řízení o správním deliktu, který se týká porušení povinnosti při správě daní, e) Ministerstvu práce a sociálních věcí při výkonu jeho působnosti a dalším orgánům sociálního zabezpečení při výkonu jejich působnosti, jde-li o údaje, které mohou tyto úřady vyžadovat v rozsahu nezbytném k plnění úkolů ve své působnosti, f) zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své zákonné pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty, g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti a pokud jsou oprávněny kontrolovat správu daní, h) Českému statistickému úřadu, jde-li o údaje nezbytné pro potřeby sestavování národních účtů Evropských společenství a pro potřeby vedení statistických registrů, i) Komoře daňových poradců nebo České advokátní komoře ke kárnému řízení s jejím členem, jakož i orgánu, který jmenoval znalce nebo tlumočníka, pro řízení o jeho odvolání, j) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, k) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu. ******************************************* VI. Změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (výňatek) § 11 Další omezení práva na informace (1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud: a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu, b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, nebo c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas^8a). (2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona^9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, nebo c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského^2b). (3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu^11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. (4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o a) probíhajícím trestním řízení, b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků, c) plnění úkolů zpravodajských služeb,^12) d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu, e) činnosti [DEL: Ministerstva financí :DEL] Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, f) údajích vedených v evidenci incidentů podle zákona o kybernetické bezpečnosti, ze kterých bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila nebo jejichž poskytnutí by ohrozilo účinnost reaktivního nebo ochranného opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Ustanovení zvláštních zákonů^13) o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena. ******************************************* VII. Změna zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (výňatek) § 3 Informační systémy veřejné správy (1) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů.^1) (2) Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky (dále jen "orgány veřejné správy"). (3) Zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy vedené a) zpravodajskými službami;^2) b) Policií České republiky při plnění jejích úkolů;^3) c) celními orgány při plnění jejich úkolů, s výjimkou správy cel, daní a jiných peněžitých plnění a správního řízení, d) orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s trestním řízením^3a), s výjimkou evidence Rejstříku trestů^3b), e) Policií České republiky a Vězeňskou službou České republiky při poskytování zvláštní ochrany a pomoci ohroženým osobám podle zvláštního právního předpisu^3c), f) [DEL: Ministerstvem financí :DEL] Finančním analytickým úřadem v rámci činnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; g) Národním bezpečnostním úřadem, zpravodajskou službou nebo Ministerstvem vnitra při provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zvláštního zákona^5), h) v působnosti Ministerstva obrany, při činnostech vykonávaných podle zvláštních právních předpisů^6), i) Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti při zpracování osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu^6a), j) správními úřady a orgány územních samosprávných celků v přenesené působnosti při činnostech souvisejících se zajišťováním obrany státu podle zvláštního právního předpisu^6b), k) orgány veřejné správy a právnickými osobami, pokud jsou používané výlučně k podpoře krizového řízení^6c). (4) Mají-li informační systémy uvedené v odstavci 3 písm. b) až k) vazby na jiné informační systémy veřejné správy realizované prostřednictvím informačních činností, vztahuje se na ně zákon pouze v rozsahu těchto vazeb, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. (5) Zákon se nevztahuje na provozní informační systémy správců informačních systémů veřejné správy, s výjimkou vazeb provozních informačních systémů na informační systémy veřejné správy. (6) Zákon se rovněž nevztahuje na informační systémy veřejné správy nakládající s utajovanými informacemi^5). (7) Práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů při zpracovávání informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony^7) nejsou tímto zákonem dotčeny. (8) Provozovatel je povinen při provozování informačního systému [§ 2 písm. d)] zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému. ******************************************* VIII. Změna zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu (výňatek) § 6 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při své činnosti nebo v souvislosti s ní dozvěděli, zejména o poměrech osob nakládajících se surovými diamanty, jak osobních, tak i souvisejících s jejich podnikáním. Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu jsou zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona i po skončení výkonu své činnosti. (2) Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu jsou povinni informace získané při své činnosti poskytnout na žádost správnímu orgánu a soudu, projednává-li tento orgán opravný prostředek, vede-li řízení o pozůstalosti, vede-li insolvenční řízení u osoby nakládající se surovými diamanty, projednává-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních jednání osoby nakládající se surovými diamanty nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky. (3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu zproštěni osobou nakládající se surovými diamanty pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu. (4) Povinnost zachovávat mlčenlivost neplatí a) vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,^4) b) jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, c) vůči [DEL: příslušné organizační složce Ministerstva financí :DEL] příslušnému orgánu, vyžaduje-li údaje na základě zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, d) vůči Nejvyššímu státnímu zastupitelství, pokud provádí šetření k zjištění podmínek žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle zvláštního zákona, e) vůči Policii a zpravodajským službám za podmínek stanovených v § 4 odst. 3. (5) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití informací získaných v rámci plnění úkolů v systému certifikace surových diamantů nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo pro jednání, které by způsobilo někomu újmu. (6) Příslušný pracovník ředitelství a příslušný pracovník úřadu mohou při vědecké, publikační a pedagogické činnosti využívat informace v anonymizované formě. (7) Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích podle zvláštních právních předpisů^5a) není tímto zákonem dotčena. (8) Povinnost zachovávat mlčenlivost neplatí rovněž vůči orgánům Společenství, které plní úkoly související s prováděním Kimberleyského systému certifikace. ******************************************* IX. Změna zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (výňatek) § 640 O porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost nejde, poskytne-li osoba uvedená v § 639 informace ve věcech podle § 639 pro účely a) občanského soudního řízení, b) soudního řízení správního, c) trestního řízení, d) správy daní, e) dohledu nad finančním trhem, f) poskytování informací [DEL: Ministerstvu financí :DEL] příslušnému orgánu při plnění povinností podle zákona upravujícího boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, g) bankovního informačního systému České národní banky podle zákona upravujícího činnost České národní banky, h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou, i) exekučního řízení, j) insolvenčního řízení, k) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění povinností podle zákona upravujícího činnost Bezpečnostní informační služby, nebo l) kontroly a ukládání sankcí organizátorem evropského regulovaného trhu. ******************************************* X. Změna zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (výňatek) § 128 Výjimky z povinnosti zachovávat mlčenlivost (1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 127 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona, b) soudu, c) orgánu činného v trestním řízení, d) správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro výkon jejich správy, e) příslušného orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu, f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zdravotní pojišťovny ve věci vymáhání náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost^32), i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost^33), j) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů^34), k) Úřadu pro ochranu osobních údajů, l) soudního exekutora podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů a exekuce, a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti orgánu nebo úřadu podle písmen a) až j). (2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání. Informace podle odstavce 1 písm. l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených. (3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 126 a 127 není výměna informací mezi příslušnými orgány dohledu členských států a a) orgány, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dohled nad finančními trhy, b) orgány a osobami působícími při likvidaci nebo úpadku pojišťovny, c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí, d) odpovědnými pojistnými matematiky a úřady odpovědnými za kontrolu těchto pojistných matematiků při výkonu jejich činností, a to za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá stejným podmínkám stanoveným tímto zákonem; orgány a osoby, které získaly takové informace, zachovávají o nich mlčenlivost. (4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu příslušný orgán dohledu podle odstavce 3 písm. a) o každé skutečnosti, kterou považuje za podstatnou pro výkon dohledu tohoto příslušného orgánu. Na vyžádání příslušného orgánu dohledu Česká národní banka sdělí žádajícímu orgánu dohledu veškeré jí známé skutečnosti včetně výhrad k posuzovaným osobám. (5) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být určeny výhradně pro výkon dohledu. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být poskytnuty jiné osobě nebo uveřejněny bez výslovného souhlasu příslušného orgánu dohledu, který je poskytl, nebo pouze pro takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán sdělí příslušnému orgánu dohledu jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji k přijetí takové informace. (6) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu ani podání vysvětlení, či svědecké výpovědi v trestním řízení, občanském soudním řízení a ve správním řízení ze strany pojišťovny nebo zajišťovny nebo osob pro ni činných, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně nebo v souvislosti s převodem kmene zajišťovacích smluv přebírající zajišťovně nebo pojišťovně. (7) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není též plnění povinnosti vůči [DEL: Ministerstvu financí :DEL] příslušnému orgánu vyplývající ze zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu^35) nebo ze zákona o provádění mezinárodních sankcí^36) a vůči Ministerstvu financí, jde-li o plnění povinnosti vyplývající z tohoto zákona, pro účely analýz finančního trhu a přípravy právních předpisů v oblasti finančního trhu. ******************************************* XI. Změna zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výňatek) § 11 (1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství, b) důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče, c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, d) zásahu do integrity, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, e) pozůstalostních v prvním stupni řízení, f) svéprávnosti, podpůrných opatření, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, g) veřejného rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, h) přiznání statusu veřejné prospěšnosti, i) volebních, j) kompetenčních žalob, k) zápisu údajů o spolku, pobočném spolku, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a jejich pobočné organizaci, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny, l) výmazu osoby z veřejného rejstříku, m) výmazu podnikatele z obchodního rejstříku, n) náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem[DEL: . :DEL] ,[DEL: :DEL] o) zápisu údajů o skutečném majiteli společenství vlastníků jednotek do veřejného rejstříku nebo jeho změny, p) zápisu do veřejného rejstříku, jímž se mění pouze údaj podle § 25a odst. 2 písm. d) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. ________________________________ 1) [DEL: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. :DEL] [DEL: Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře. :DEL] [DEL: :DEL] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015, o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.[DEL: :DEL] 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící. [DEL: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků. :DEL] [DEL: :DEL] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006. 4) § 91 až 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [DEL: 6) :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: § 29 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb.[DEL: :DEL] :DEL] 3) Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 7) § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 81 a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 9) § 502 občanského zákoníku. 10) § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 11) § 1 odst. 1 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb. ^27) § 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 12) § 93 trestního zákona. 13) § 95 trestního zákona. 14) Čl. 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (2002/475/SVV). 15) § 89 odst. 8 trestního zákona. 2^9) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 96/1975 Sb., o Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. [DEL: 16) :DEL] [DEL: § 214 až 302 občanského zákoníku. :DEL] 17) § 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. 17) § 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. ^30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES 18) Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [DEL: 20) :DEL] [DEL: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006. :DEL] 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006. 21) § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 31) § 11 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 22) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 358/1992 Sb. 23) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb. 3^2) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. 3^3) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. ^34) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) 36) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů 37) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ^38) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 28) Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 377/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů. ^26) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., § 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.