Veřejný majetek Teze k tématu veřejný majetek v právu a ve společnosti 1. Ekonomický základ veřejné správy Ø Vysoký praktický význam pro realizaci veřejné správy (v určité míře nezbytnost); v případě samosprávy faktickou podmínkou vzniku (proto také před 1989 vzniknout nemohla) Ø Pro ekonomický základ (subjektu veřejné správy) rozhodující majetek + rozpočet Ø Problematika má své ústavněprávní souvislosti 2. Pojem a podstata veřejného užívání a veřejného vlastnictví Ø Klíčovým pojmem = tzv. veřejné vlastnictví, jeho subjekt = subjekt veřejné povahy Ø Za takový subjekt lze považovat zejména stát, územní samosprávný celek, subjekt zájmové samosprávy, jinou veřejnoprávní korporace, samostatný veřejný ústav či veřejný fond Ø Typicky tedy jde o subjekt veřejné správy jako tzv. právnickou osobu veřejného práva, resp. obecně „veřejný subjekt“ (avšak tento subjekt nemusí být vždy vlastnicky způsobilý, viz např. příspěvkové organizace) Ø Veřejné vlastnictví ale nelze ztotožňovat s vlastnictvím ve veřejnoprávním smyslu Ø Základ teorie = soukromé právo, veřejné právo ale má své místo v podobě určitých veřejnoprávních omezení či institutů Ø Předmětem veřejná věc jakožto věc určená veřejným účelům (nikoli konstantní pojem, tzn. proměny v čase) Ø Jde o smíšený institut, kdy se na veřejnou věc hledí v podstatě jako na obvyklý předmět vlastnického práva („soukromého“), ale omezený veřejným účelem Ø Případně se (naopak) až absolutizuje veřejné určení takové věci a v důsledku toho bagatelizuje vlastnické právo konkrétního vlastníka (souvisí se „socializačními“ a „liberalizačními“ tendencemi ve společnosti) 3. Pojem a zdroje veřejného majetku Ø Základní dělení veřejných věcí: § finanční (či fiskální) majetek (důležitý svou kapitálovou hodnotou nebo výnosem) § majetek správní (sloužící přímo úkolům veřejné správy, např. kancelářské budovy, služební vozidla, inventář apod.) § věci v obecném užívání či také tzv. veřejné statky [např. obecné (ze zákona) a zvláštní (na povolení) užívání pozemních komunikací] Ø Veřejná věc jakožto předmět ovlivňuje obsah veřejného vlastnictví (rozsah a povahu oprávnění a právních povinností) Ø Někdy bude veřejnoprávní úprava příslušného druhu veřejné věci komplementem úpravy soukromoprávní, zatímco jindy tomu bude do značné míry naopak Ø Základní zásady ve spojitosti s veřejným majetkem: § subjektu veřejné správy nelze upřít právo na žádný druh majetku § subjekty veřejné správy využívají svůj majetek zejména k zajišťování svých funkcí a úkolů (přičemž by měl být respektován veřejný zájem) § majetek subjektu veřejné správy musí mít odpovídající rozsah, druh a kvalitu (k zajišťování viz výše) Ø Výhradní majetek jakožto majetek pouze ve vlastnictví státu a jiných „veřejných subjektů“ (viz. čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod); prozatím zákonně neupraven Ø Od veřejného majetku nelze oddělit problematiku závazků, resp. dluhů (závazky z činnosti subjektů veřejné správy či související s jejich majetkem) 4. Nabývání veřejného majetku (následující body budou podrobně rozebrány v rámci témat majetku státu a územních samosprávných celků) Ø S problematikou veřejného majetku úzce souvisí otázky nabývání, hospodaření a nakládání s veřejným majetkem Ø Subjekt veřejné správy přirozenou cestou o svůj majetek přichází, musí ho tedy doplňovat, nabývat k němu vlastnické právo § Podstatná hlediska účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti § I v případě veřejných subjektů nejčastěji smlouvou, která zakládá závazkový právní vztah (v režimu příslušného obecného soukromoprávního předpisu, případně režimu zvláštního právního předpisu); pro toto nabývání lze také vysledovat určitá (obvykle dílčí) „veřejnoprávní“ pravidla a omezení § Vedle toho však také mimosmluvní nabývání jako tzv. jiné nabývání, kdy zejména jde o nabývání zákonem (zákon sám je „nabývacím titulem“), nabývání na základě zákona (zákon tady upravuje situace a podmínky, za nichž veřejný subjekt může, resp. musí majetek nabýt), nabývání děděním ze závěti a nabývání rozhodnutím příslušného orgánu 5. Hospodaření s veřejným majetkem Ø Při výkonu vlastnického práva (a jiných majetkových práv) subjektem veřejné správy jde v zásadě o držbu, užívání a z části požívání majetku, neboli (souhrnně vyjádřeno) o hospodaření s tímto majetkem § Při hospodaření s majetkem se uplatňují (v případě státu a územních samosprávných celků) určité základní povinnosti při hospodaření, mezi které lze zařadit zejména: · povinnost využívat majetek účelně a hospodárně v souladu se zájmy, funkcemi a úkoly pro daný veřejný subjekt · povinnost vést majetek v evidenci · povinnost pečovat o zachování a rozvoj majetku · povinnost chránit majetek před neoprávněnými zásahy · povinnost trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky · povinnost rozhodnout o nepotřebnosti majetku a naložit s nepotřebným majetkem způsoby a za podmínek stanovených právními předpisy · povinnost neručit za závazky jiných osob § Za specifické kategorie hospodaření pak lze označit jednak finanční hospodaření či např. také tzv. prozatímní hospodaření s majetkem státu 2. Nakládání s veřejným majetkem Ø A dále jde při výkonu vlastnického práva (a jiných majetkových práv) subjektem veřejné správy o činění právních dispozic s tímto majetkem, neboli nakládání s ním (společně s výše uvedeným hospodařením s veřejným majetkem také společně jakožto hospodaření v širším smyslu) § Současný model nakládání s majetkem je v principu založen na soukromoprávních jednáních (typicky smlouvě) a určitém veřejnoprávním ovlivňování vůle nakládajícího § V případě nakládání s majetkem lze rozlišovat zejména mezi „nakládáním běžným“ a „nakládáním jinými způsoby“ · Za prvně uvedené lze považovat nakládání v podobě převodu vlastnictví k věci (zcizení) či přenechání majetku do (dočasného) užívání jinou osobou · Za „nakládání jinými způsoby“ pak lze považovat různé případy od určitých podmínek či omezení při uzavírání některých druhů smluv, jakož i o některých dalších omezeních týkajících se nakládání s majetkem až nakládání s majetkem při účasti veřejných subjektů v jiných právnických osobách a sdruženích (společnostech) 6. Odpovědnost a kontrola při hospodaření a nakládání s veřejným majetkem Ø Odpovědnost lze rozdělit na odpovědnost za porušení povinnosti při hospodaření s tímto majetkem a na odpovědnost za škodu, která na tomto majetku vznikne Ø Pro řádné a efektivní hospodaření, resp. jeho ochranu, má zásadní význam kontrola dodržování povinností při hospodaření a nakládání s veřejným majetkem § Předmět kontroly zde představuje výše zmíněné dodržování povinností v souvislosti s majetkem veřejného subjektu a měla by být zaměřena na povinnosti, které jsou stanoveny jak v právních předpisech, tak v předpisech vnitřních (organizačních); konečně předmětem kontroly by měla být rovněž sama kontrolní činnost, resp. její provádění § Provádění kontrolní činnosti je v zásadě věcí kontrolních orgánů a kontrolních útvarů daného veřejného subjektu; pokud jde o samotný proces provádění kontrolní činnosti (kontrolní metody či postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných) lze obecně odkázat především na právní předpisy specializované na tuto problematiku (relevantní mohou být ale také takto „orientované“ vnitřní předpisy) § Vedle načrtnuté klasické „majetkoprávní“ kontroly lze upozornit také na obecnější kontrolní mechanismy jako je např. kontrola občany STUDIJNÍ PRAMENY Obecná studijní literatura o HAVLAN, Petr. Veřejný majetek. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 169 s. ISBN 9788021056060. o dále viz osnova předmětu