Plnění rozpočtu a hospodaření s rozpočtovými prostředky  a  kontrola rozpočtového hospodaření

                Hospodaření v rámci rozpočtu představuje složitý proces příjmů a výdajů, tzn. že jde o shromažďování peněžních prostředků, jejich rozdělování a přerozdělování a konečné užití v rámci tvorby a spotřebovávání materiální produkce veřejných statků na místní úrovni.      Volené a výkonné orgány  pravidelně kontrolují průběžné plnění rozpočtu během rozpočtového období, a to věcné i pokladní plnění (tj. stavy na účtech rozpočtu u peněžního ústavu), analyzují příčiny neplnění rozpočtu a hledají vhodná účinná opatření, která by odstranila působení negativních vlivů v rozpočtovém hospodaření obce.

            Vedle průběžné kontroly plnění rozpočtu  je důležitá i následná kontrola plnění rozpočtu provedená po skončení rozpočtového období jak volenými, tak výkonnými orgány.[1]

            Okamžikem kdy Poslanecká sněmovna schválí návrh zákona o státním rozpočtu provede Ministerstvo financí neprodleně rozpis jednotlivých ukazatelů a tímto okamžikem začíná etapa vlastního rozpočtového hospodaření. Je nutné a potřebné, aby byly včasně zajištěny rozpočtové příjmy ke krytí plánovaných výdajů. Veškeré prostředky soustředěné ve státním rozpočtu mohou  být používány pouze pro účely, pro které byly stanoveny.[2]

Kontrola státního rozpočtu

            Plnění a kontrolu státního rozpočtu průběžně provádí   Ministerstvo financí, průběžně  hodnotí  pokladní  plnění státního  rozpočtu a  podává o  něm po  uplynutí prvního a třetího kalendářního   čtvrtletí  informaci   vládě  tak,   aby  ji  vláda předložila do konce měsíce  následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

            Za plnění  státního rozpočtu  odpovídá vláda  Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj  ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva   obsahuje  rovněž   hodnocení  plnění   rozpočtů  územních samosprávných  celků  a  vývoje  státních  finančních aktiv, stavu státních záruk,  vývoje státního dluhu,  jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do  konce roku a v případě  odchýlení od schváleného státního  rozpočtu  informaci  o  krocích  k  zajištění  stability rozpočtového hospodaření.[3]

Sestavování a schválení závěrečného účtu

            Státní  závěrečný  účet  je dokument, který  obsahuje  údaje  o  výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku, jehož  součástí   jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a  předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.

            Součástí státního závěrečného účtu je příloha  tvořící  souhrnné údaje o výsledcích   rozpočtového  hospodaření   územních  samosprávných celků,   závěrečné  účty   státních  fondů,   přehled  o  státních finančních  aktivech  a  pasivech,  přehled  o  státních  zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.

            Návrh státního  závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti  se  správci  kapitol,  územními samosprávnými celky a státními fondy  a předkládá jej vládě.  Současně předkládá návrh na použití  přebytku rozpočtového hospodaření nebo  na úhradu jeho schodku. [4]

Návrh  státního závěrečného účtu  podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30.  dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.  Pokud  saldo  hospodaření  státního  rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o  státním rozpočtu, rozhodne o  použití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud  Poslanecká   sněmovna  při  projednávání   návrhu  státního závěrečného  účtu rozhodne,  že  přebytek,  případně jeho  část se použije   k  financování   výdajů  státního   rozpočtu  v běžném rozpočtovém roce,  převedou se tyto prostředky  do příjmů státního rozpočtu běžného rozpočtového roku. [5]