Organizační struktura EU JUDr. Mgr. Kristina Špottová Specifika organizační struktury EU •Specifická struktura orgánů: •Komise – zájmy EU •Rada – zájmy členských států •Parlament – zájmy lidu • •Vyvažování zájmů EU/členských států •Do přijímání legislativy se zapojují všechny tři orgány • Evropská rada •„Evropský summit“ •Hierarchicky nejvýše •Hlavy států a předsedové vlád •Zásadní politická rozhodnutí •Koncepční otázky rozvoje EU •Postupná institucionalizace –Vrcholné konference, postupně pravidelné, název Evropská rada (JEA), Lisabonská smlouva řadí mezi orgány EU • Evropská rada - složení •Hlavy států a předsedové vlád •+ Předseda Komise •+ Předseda Evropské rady • – „prezident EU“ –Funkční období 2,5 roku –Donald Tusk • Donald_Tusk_2013-12-19.jpg Evropská rada - rozhodování •Zásadně jednomyslně •Možnost zdržet se hlasování • •Nemá legislativní pravomoc •X •Rozhoduje o změně zakládacích smluv • •Závěry jsou určeny dalším orgánům k rozpracování Evropská komise •Reprezentuje nadnárodní zájmy •Sídlo: Brusel, některé útvary v Lucemburku •Nezávislost na členských státech •Rovné zastoupení • •„vláda EU“ Evropská komise - pravomoci •Iniciativní – téměř výlučná legislativní pravomoc, navrhování přijetí rozpočtu •Kontrolní – dodržování práva EU –Členskými státy (řízení na porušení povinnosti) –Subjekty členských států – rozhodování o právech a povinnostech FO a PO (řízení proti podnikům, kontrola podpor, schvalování fúzí) •Výkonná – prováděcí předpisy na základě zmocnění Rady; komitologie (výbory na pracovní úrovni) •Zastupování EU v mezinárodních vztazích – Evropská komise - složení •Sbor komisařů – nejsou zástupci členských států, na státech nezávislí, prosazují zájmy a stanoviska EU •Komisaři nesmí přijímat instrukce od vlád, státy na ně nesmí nijak působit •Neslučitelnost s jinou činností (i neplacenou) -> absolutní nezávislost komisařů (realita?) • Evropská komise - složení •Počet komisařů = počet členských států -> neúměrně vysoký počet •Řešení? – podle Lisabonu systém rotace (třetina států vždy nebude mít komisaře, střídání pravidelné, bez ohledu na lidnatost, velikost atd.) •Rotace odmítnuta dohodou států jako slib Irsku výměnou za schválení Lisabonské smlouvy •-> stále platí 1 komisař za každý stát Evropská komise - složení •Předseda komise •(Jean-Claude Juncker) –Rozhoduje o vnitřní organizaci –Komise – •7 místopředsedů, jeden je •zároveň Vysokým •představitelem Unie pro •zahraniční věci a bezpečnostní politiku •(Federica Mogherini) Ioannes_Claudius_Juncker_die_7_Martis_2014.jpg Evropská komise - složení •Funkční období 5 let •Zánik členství – uplynutím mandátu, smrtí, odstoupením, odvoláním (může jen SDEU) •EP může celé Komisi vyjádřit nedůvěru (zatím se nepovedlo, ale hlasování proběhlo) Evropská komise - ustanovení •Evropská rada designuje předsedu Komise •Předsedu schválí EP •Rada spolu s předsedou Komise přijme seznam komisařů •EP schvaluje Komisi jako celek •Definitivně jmenuje Komisi Evropská rada • Evropská komise - struktura •Každý komisař má svůj kabinet (předjednávání návrhů) •Přidělený resort – generální ředitelství (DG) • •Komisařka z ČR – Věra Jourová (spravedlnost, ochrana spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví) Evropská komise – struktura •Obrovský administrativní aparát •Mnohonárodnostní -> potřeba velkého množství tlumočníků a překladatelů •Útvary s obecnou působností (např. Eurostat) •Útvary se specializovanou působností (např. právní služba) •Meziresortní skupiny a task-forces – dočasné pracovní skupiny Rada Evropské unie - složení •= Rada ministrů nebo jen Rada •Rovné zastoupení členských států •Ministři vlád členských států (obecné otázky projednávají ministři zahraničí nebo ministři pro evropské záležitosti) •Předsednictví – rotační na 6 měsíců (trojice) –2. pol. 2016 – Slovensko –Politická funkce, uplatňování priorit • Rada Evropské unie - pravomoci •Legislativní •Rozpočtová •Uzavírání mezinárodních smluv •Koordinace hospodářské politiky členských států •Zmocnění Komise k přijímání prováděcích aktů •Svolávání mezivládní konference o revizi smluv • •-> rozhodovací činnost (výsledkem je sekundární právo) Rada Evropské unie - hlasování •Kvalifikovaná většina -> omezení svrchované rovnosti států –Vážené hlasování –„Dvojí většina“: 55 % států, 65 % obyvatelstva (do 2017 na žádost „trojí většina“: hlasů, států, 62 % obyvatel) –Blokační menšina (4 státy) •Jednomyslnost –Méně časté (např. SZBP) –Žádný záporný hlas (možnost se zdržet) •Prostá většina –Procedurální otázky Rada Evropské unie - struktura •Úroveň ministrů •Úroveň stálých zástupců – COREPER –COREPER I (technické záležitosti) –COREPER II (politické otázky) –Předjednání otázek, rozdělení na A (neprojednávají se) a B body • Evropský parlament •Původně Shromáždění, bez reálných pravomocí •„Demokratizační prvek“ •Tři sídla (Štrasburk - plénum, Lucemburk sekretariát, Brusel - výbory) • Evropský parlament - volby •Delegovaní poslanci, později nepřímé volby •1979 první přímé volby •Volby zároveň ve všech členských státech (ve stanoveném rozmezí) •Každých 5 let •Není jednotný volební systém •V ČR stejně jako do Poslanecké sněmovny Evropský parlament - pravomoci •Spolurozhodování (řádný legislativní postup) •Legislativní činnost mimo spolurozhodování •Rozpočtová •Nedůvěra Komisi •Interpelace, výroční zpráva Komise •Schvalování předsedy a celé Komise •Petice •Jmenování ombudsmana •Mezinárodní smlouvy • Evropský parlament - složení •751 poslanců (maximum podle SEU) –Za ČR 21 poslanců •Degresivní proporcionalita •Neslučitelnost funkcí •Imunita •Při hlasování nejsou vázáni žádnými příkazy Evropský parlament - struktura •Jednokomorový •Předseda (Martin Schulz) a •místopředsedové •Stálé parlamentní výbory •Dočasné vyšetřovací výbory •Politické skupiny –EPP (Evropská lidová strana) –S & D (Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů) –ECR (Evropští konzervativci a reformisté) –ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu) Schulz,_Martin-2047.jpg Soudní dvůr Evropské unie - funkce •Mezinárodní soud – spory (mezi EU a členskými státy, mezi členskými státy navzájem) •Ústavní (správní soud) •Zajištění jednotného výkladu Soudní dvůr •28 soudců •Absolutní nezávislost (i na členských státech) •Jmenování dohodou členských států –V ČR vládě navrhuje komise z předsedů ÚS, NS, NSS, zástupců MS, MZV a dalších odborníků) –Ostatní vlády schvalují, návrh je pak představen unijním orgánům, stanovisko předloží výbor dle čl. 255 SFEU, pak se jmenuje dohodou států •Funkční období 6 let (co 3 roky polovina) Soudní dvůr •Předseda –Řídí práci , předsedá plénu, ustanovuje zpravodaje •Generální advokáti (11) –Stanovisko, pro soudce nezávazné –První generální advokát (rotace) •Soudci a generální advokáti mají k dispozici kabinety složené z referendářů •Rozhodování: –Plénum, velký senát, pětičlenné a tříčlenné senáty Soudní dvůr •Jiří Malenovský Michal Bobek • malenovsky.jpg bobek.jpg Tribunál •JEA, založen rozhodnutím Rady 1988 •Soud prvního stupně, Lisabonem přejmenováno na Tribunál •28 soudců •Irena Pelikánová 1057229_990398_Irena_Pelikanova.jpg Tribunál •Od září 2016 pod Tribunál přecházejí pravomoci Soudu pro veřejnou službu – ten je zrušen •Počet soudců Tribunálu se postupně navýší na dvojnásobek •Pracovněprávní spory tak řeší v první instanci Tribunál • •Kasační opravný prostředek od Tribunálu se podává k SD • Soudní dvůr Evropské unie •Rozdělení pravomocí mezi Soudní dvůr a Tribunál • •Jednotlivec k Tribunálu •Členské státy a orgány EU k SD •Porušení práva a předběžná otázka – výhradně SD • •PRAVOMOCI EU Pravomoci EU •Princip svěřených pravomocí • •Výslovné pravomoci •Implicitní pravomoci • •Čl. 352 SFEU Kategorie svěřených pravomocí •Výlučné •Sdílené –Konkurující –paralelní •Koordinační •Podpůrné • Principy subsidiarity a proporcionality (čl. 5 SEU) •Subsidiarita –Sdílené pravomoci –EU jedná pouze, pokud nelze cíle uspokojivě dosáhnout na nižší úrovni •Proporcionalita –Obsah ani forma jednání nepřekročí to, co je nezbytné • •Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality • Právo jako integrační nástroj v nadstátním a mezistátním prostředí EU • • •Role SDEU – motor integrace • •Spillover – přelévání z jedné oblasti integrace do druhé Děkuji za pozornost