INTERPRETACE PRÁVA C:\chose\chose\škola\_VŠ\PRF\Teorie práva\lady_justice.jpg INTERPRETACE PRÁVNÍ NORMY vfunkce poznávací (kognitivní) ¢ vysvětlovací (explikativní) ¢ ¢ vpoužití právní argumentace (právo nelze ¢ dokazovat, ale přesvědčovat o jeho obsahu) ¢ ¢ v smysl správné vyložení toho co zákonodárce zformuloval (ratio legis aplikované na konkrétní právní případ). ¢ ¢ OBJEKT INTERPRETACE ¢Primární - Heteronomní právo (normativní text) ¢ ¢Sekundární - Autonomní právo právní skutečnosti – zejm. statuty smlouvy) ¢ ¢Stopy, výpovědi svědků… ¢ ROZHODNUTÍ – QUAESTIONES IURIS 1.Popis (deskripce) interpretovaného právního předpisu 2.Položená otázka – co je po právu de lege lata (quid iuris)? Čili právní problém 3.Mnohoznačné výkladové domněnky(hypotézy), které mají být potvrzeny nebo vyvráceny ¢ MOŽNÉ VARIANTY POSTUPU PŘI INTERPRETACI SUBJEKTEM APLIKACE PRÁVA ¢Není pochybnost – vystačí se standardními metodami výkladu ¢Je pochybnost – použije další,nadstandardní, metody k odstranění pochybnosti ¢Neodstraní pochybnost ani tak, musí se rozhodnout pro jedno řešení ¢Existuje mezera v právu – může ji překlenout analogií ¢ SPRÁVNÁ INTERPRETACE ¢Kdo je oprávněn podávat autoritativní (závaznou) interpretaci práva a zda je právně závazná obecně či individuálně ¢Metody interpretace ¢Možnost použití výkladu rozšiřujícího či zužujícího ¢ DRUHY A TECHNIKY INTERPRETACE ¢Druhy výkladu – dle subjektu vLegální orgán zmocněný právotvůrcem ¢____________________________________________________ vOficiální- interní nadřízený orgán ¢____________________________________________________ vAutentický právotvůrce ¢____________________________________________________ vSoudní judikatura soudy vyšších instancí ¢ Výklad Ústavního soudu Ústavní soud ¢----------------------------------------------------------------------------------------- vVýklad aplikujícího orgánu ¢____________________________________________________ vDoktrinální právní věda ¢____________________________________________________ v Laický výklad neodborný A. VÝKLAD LEGÁLNÍ ¢ Je vnímán v historických souvislostech jako výklad zákonodárce, resp. určitého orgánu zákonodárného sboru.Původně byl v některých státech, založených na kontinentální právní kultuře, obecně právně závazný.Později se začal tento pojem používat pro výklad subjektu, který je zákonem výslovně zmocněn k vydávání obecně závazného výkladu bez ohledu na to, zda právní normu vydal či nevydal.Získává tak v této formě významnou normotvornou pravomoc. ¢ B. VÝKLAD OFICIÁLNÍ ¢(Služebně závazný, interní) – je používaný ve veřejné správě. Podává ho subjekt nadřízený pro své podřízené formou normativních či individuálních interních instrukcí, které jsou pro podřízené orgány či pracovníky obecně či individuálně závazné. Nezavazuje však externě, tj.ty subjekty, které stojí mimo právní vztah nadřízenosti a podřízenosti.Může mít však externí dopad v rozhodnutích orgánů veřejné správy vůči nepodřízeným subjektům práva. Zde je třeba zdůraznit, že oficiálním výkladem není vázán soud ve svém přezkumném řízení (správní soudnictví). ¢ C. VÝKLAD AUTENTICKÝ ¢ (z latinského authenticus – původní, pravý, spolehlivý, hodnověrný) je takový výklad, který podává ten orgán veřejné moci, který právní normu vydal. ¢ D. VÝKLAD SOUDNÍ ¢Nejvyššího soudu ¢Nejvyššího správního soudu ¢ ¢Ústavního soudu ¢Evropského soudu pro lidská práva ¢Soudního dvora EU ¢ ¢Závaznost inter partes, patrný posun k nejen „morální závaznosti“ v současnosti ¢ FUNKCE – ¢KOGNITIVNÍ ¢HODNOTÍCÍ ¢ROZHODOVACÍ ¢ ¢Jedná se o prostor,který mají orgány aplikující právo (soudy) při výkladu a použití právních norem na konkrétní případ- je rozdílný v různých historických dobách a kulturách ¢- Princip vázané či volné aplikace práva ¢- Soudcovský formalismus kontra soudcovský aktivismus ¢ E. VÝKLAD ORGÁNŮ APLIKUJÍCÍCH PRÁVO ¢ Je individuálně právně závazný ( pro jedinečný, konkrétní případ) pouze tehdy, když se stává součástí aktu aplikace práva. Pro řešení dalších obdobných případů není právně závazný. Může ale pro ně mít faktický orientační význam (ustálená interpretační praxe). Výklad právní praxe je velmi významným typem. ¢ ¢ OBSAH JUSTIFIKACE ¢ ¢Ratio decidendi (Základ nebo důvod rozhodnutí.Podstata kauzy, která určuje obsah rozhodnutí ).Bývá shrnut do tzv. právních vět . ¢ ¢Obiter dictum (Mimochodem řečeno. Poznámky nikoliv přímo k věci, podpůrné argumenty) ¢ INTERPRETACE PŘI UPLATNĚNÍ KASAČNÍHO PRINCIPU PŘI APLIKACI PRÁVA ¢ K principu kasace a /apelace/ (viz i o aplikaci práva.) Orgán II.instance-odvolací přezkoumává rozhodnutí po právní stránce. Shledá-li rozhodnutí nesprávným,zruší je a věc vrátí k dalšímu řízení.V odůvodnění vyslovuje svůj právní názor, jímž je ten, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, vázán. Z pohledu našeho tématu je významná situace,kdy právní názor se týká nesprávného výkladu práva. Takový výklad je pro další řízení ex lege závazný. Zvláštní význam rozhodnutí Ústavního soudu. ¢ F. DALŠÍ MOŽNÉ VÝKLADY ¢ ¢Výklad doktrinální ¢ ¢Výklad laický DĚLENÍ DLE ROZSAHU INTERPRETACE, K VLASTNÍMU TEXTU q qdoslovný (adekvátní) ¢ qrozšiřující (extenzivní) ¢ qzužující (restriktivní) ¢ ¢ DĚLENÍ DLE METODY VÝKLADU ¢A/ standardní metody: qgramatický qlogický qgramaticko-logický qsystematický qkomparativní qústavně konformní ¢ GRAMATICKÝ (JAZYKOVÝ VÝKLAD) ¢Základní pravidla jazykového výkladu vkaždá část právního textu má svůj smysl a význam (čárka za větou je něco jiného než středník nebo tečka) vje nezbytné brát v potaz všechny okolnosti-nadpisy, marginální rubriky, systémové zařazení v zákonodárce nic neříká dvakrát vvýznam slov je používán jako v obecném spisovném jazyce, pokud se nejedná o speciální oblast (např. technickou) vodchýlit se od významu slov v obecném jazyce lze jen z nutného důvodu, a to s ohledem na významovou ustálenost a ostrost právního jazyka vodborné výrazy je třeba hodnotit dle jejich významu v příslušné zvláštní oblasti (zvláštním odborném jazyce) 1) ¢ ¢ ZÁKLADNÍ PRAVIDLA vžádné slovo nesmí být pokládáno za zbytečné, žádné slovo nesmí být doplněno vshodným výrazům je nutno přikládat shodný význam vlegální definice (legální výklad) určují význam pojmů – to však pouze v rámci, pro který jsou vytvořeny ¢definici termínu v jednom pramenu práva (právním odvětví) nelze automaticky aplikovat pro texty jiných pramenů práva (právních odvětví) ¢tzv. neurčité pojmy dávají orgánu aplikujícímu právo prostor pro uvážení ( kontra menší míra právní jistoty účastníků) v ¢ ¢ ¢ FAKTORY JAZYKOVÉHO VÝKLADU vmluvnice (gramatika) vsémantika (významosloví) vtext a jeho textový rámec (kontext) ¢ ¢ LOGICKÝ VÝKLAD PRÁVNÍ NORMY ¢Metody logického výkladu vindukce vdedukce ¢ ¢Techniky logického výkladu (argumenty) va contrario vper eliminationem va fortiori : ¢ - a maiori ad minus ¢ -a minori ad maius vreductione ad absurdum va tabula vargumentum silentio legi va simili - per analogiam : ¢ -iuris ¢ - legis ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ DŮKAZY VYLOUČENÍM ARGUMENTA PER ELIMINATIONEM,PER EXCLUSIONEM,NEGAT DER ALTERIS ¢ ¢Důkaz vyloučením (taxativní výpočet) ¢ ¢Důkaz z opaku (argumentum a contrario) ¢ ¢Důkaz mlčením zákona (argumentum e silentio legis) ¢Proces negování ¢ DŮKAZ OD SILNĚJŠÍHO POJMU K SLABŠÍMU ARGUMENTUM A FORTIORI, A POTIORI ¢ ¢ ¢ ¢Argumentum a maiori ad minus ¢ ¢Argumentum a minori ad maius ¢ DŮKAZ PODOBNOSTÍ ¢ ¢Argumentum a simile, ¢ ¢Argumentum per analogia legis ¢ ¢Argumentum per analogia iuris, ratio iuris ¢ ARGUMENTUM REDUCTIONE AD IMPOSSIBLE ¢ ¢Závěr v rozporu -s jinou právní normou ¢ -s faktickou možností ¢ chování ¢ ¢Úsudek: ¢ zásada, že právní normy jsou pro lidi – k užitku ¢ ARGUMENTUM AD ABSURDUM ¢ ¢ ¢Závěr nesmyslný nebo bez rozumného či spravedlivého smyslu KVAZI ARGUMENTACE ¢ ¢Vyhrožování (argumentace ad baculum) ¢ ¢Působení na city (ad misericordiam) ¢ ¢Společenský apel (ad populum) ¢ ¢Individuální apel (ad hominem) ¢ ¢Dovolávání se autority (ad verecundiam)-ten se v právní interpretaci používá,pokud jde o právní výklad doktrinální ¢ NEPŘÍPUSTNÉ TECHNIKY LOGICKÉHO VÝKLADU (ARGUMENTY) vad populum („co by tomu lidé řekli“) vad baculum (pod pohrůžkou násilí) vad miseriocordiam (na základě soucitu) vad ignorantiam (využití neznalosti) vad verecundiam (odvoláním se autoritu uznávanou jiným) vex autoritate (odvolání se na obecnou sociální autoritu) vad veritatem (z objektivních důvodů) ¢ ¢ ¢ ¢ ¢B/ „nadstandardní metody": ¢ qTeleologický q ¢Účel zákona (aniž by byl změněn zákon sám), se teleologickou interpretací přizpůsobuje měnícím se podmínkám; ¢ ¢nemění se text zákona, ale jeho smysl a dopad vzhledem k změněné společenské situaci ¢ NADSTANDARDNÍ METODY VÝKLADU: HISTORICKÝ VÝKLAD ¢Z okolností vydání předpisu ¢ occasio legis ¢se usuzuje na jeho účel, smysl ¢ ratio legis ¢ ¢Objektem není text normativního aktu, ale: ¢ - proč byl akt vydán ¢ -co bylo jeho vydáním sledováno ¢ -jaké byly společenské podmínky jeho vydání ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Děkuji za pozornost ¢J ¢