Přednáška č. I.
PRÁVNÍ NAUKA
Právo jako normativní systém. Prameny práva.
JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D.
KPT MU PrF v Brně

Organizační informace
nLiteratura
nHarvánek, J. a kol. Právní teorie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013 (POVINNÁ
!!!)
nVEČEŘA, Miloš, Jana DOSTÁLOVÁ, Jaromír HARVÁNEK a Drahomíra HOUBOVÁ. Základy teorie práva :
multimediální učební text. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 106 s. Edice multimediálních pomůcek
PrF MU ; č. 47. ISBN 978-80-210-4683-2.
nŠkop, M., Macháč, P. Základy právní nauky. Praha: Wolters Kluwer
nZpůsob ukončení: zkouška
n

Co je to právo?
nOdlišení práva:
nDaného z povahy lidského bytí (tzn. od přírody, od Boha, od rozumu…)  = přirozené právo
nStanoveného lidmi pro lidi = pozitivní právo
nVzájemný vztah
nPřirozené právo se projevuje skrze právo pozitivní, které je uznává (viz např. preambule Ústavy
ČR)
nPřirozené právo se projevuje skrze principy právního řádu (často nepsané)
nPozitivizace přirozeného práva
n
n

Co je to právo I.?
nje to společenský jev
nnormativní systém, má vztah k realitě
nstručné vymezení fenoménu práva:
ndiskuze na téma Co je právo? Kde ho najdeme?
nodlišenost:
nprávo = systém všeobecně závazných a státem vynutitelných pravidel chování (objektivní smysl) =
objektivní právo (tvoří systém práva, právní řád)
nPrávo = oprávnění k něčemu (subjektivní smysl) = subjektivní právo

Struktura právního řádu
nprávní norma
nprávní institut
nprávní odvětví
nprávní řád
nPOZOR – právní principy jako zvláštní normativy jsou rovněž chápány jako součást právního řádu,
ačkoliv nejsou standardními právními normami (! Nemusí být psané)

Předmět teorie práva
nTP zkoumá problémy společné celému právu, definuje pojmy společné pro všechna právní odvětví,
definuje základní teoretické pojmy a vztahy
n1) Co je to právo? = problém struktury práva
n2) Jak lze právo poznat? = problém metody
n3) Jak lze právo popsat a vysvětlit? = problém právních dogmat (pojmosloví)
n

Teorie práva a ostatní právní vědy
ndalší právní vědy:
nprávní dogmatika (exegeze), právní sociologie, právní  politika, právní psychologie, právní
logika, teorie legislativy, právní lingvistika, právní historie, právní etnografie apod.
nčlenění věd dle právních odvětví
ncivilistika, administrativistika, věda trestního práva, věda finančního práva,
konstitucionalistika, věda mezinárodního práva…

Právo a jiné normativní systémy
nodlišnost od jiných normativních systémů (morálka, náboženství, politika, sport, etiketa...)
spočívá v následujících aspektech:
nzvláštní forma
nViz k tomu formální prameny práva
nobecná závaznost
nNezávislost na konsensu adresáta s obsahem normy
nuplatnění státního donucení
nVynutitelnost/vymahatelnost práva
nSankcionovatelnost porušování právních norem

Charakter práva jako systému
nOtevřenost
nDynamičnost
nCílenost
n„Účel je stvořitelem veškerého práva (Jhering)“
nVazba na materiální prameny práva (společenské zájmy, potřeby a hodnoty)

Forma práva
nPrávo psané
nobecným pramenem psaného práva je právní předpis:
n„Hmotné médium, jímž je komunikována nehmotná právní norma svým recipientům (adresátům). Závazný
písemný dokument, vyjadřující obsah právních norem jako pravidel lidského chování.“ (V. Knapp)
nPrávo kontinentální
nPrávo ČR
nPrávo nepsané
nTradiční právní systémy (Afrika)
nMezinárodní právo (právní obyčeje)
nAnglosaský právní systém „common law“¨- původně právní obyčeje, dnes – marginální význam, dominují
právní předpisy (tzv. statutes, bills) a „case law“ (judikatura)
n

Prameny práva - definice
na) vnější forma PN → formální smysl
nb) zdroj obsahu norem → materiální smysl
nc) zdroj poznání práva → gnozeologický smysl (+ judikatura, literatura..)
nK zapamatování:
nFormální prameny práva (kde platné právo najdu?)
nMateriální prameny práva (z čeho právo vzniklo?)
n

Formální prameny práva
nFormy, ve kterých se nalézá platné právo
nDělení
n1) PRÁVNÍ OBYČEJ
n2) NORMATIVNÍ SMLOUVA
n3) SOUDNÍ / SPRÁVNÍ PRECEDENS
n4) NORMATIVNÍ PRÁVNÍ AKT

Právní obyčej
n nejstarší pramen práva, původně nepsané
n opinio neccesitatis (iuris) + usus longaevus
n znaky: obecnost, uznání státu, vlastní právní síla, vynutitelnost
n odlišnost od zvyklostí (např. obchodní zvyklosti, ...)
nDnes: tradiční právní systémy + mezinárodní právo

Normativní smlouva
nvznik na základě konsenzu stran, jde o „právní úkon“, ale zároveň pramen práva
nOdlišnost od soukromoprávních a veřejnoprávních smluv
npředevším prameny mezinárodního práva smluvního, dále ve vnitrostátním právu kolektivní smlouvy
(obligační x normativní část)

Soudní (správní) precedenty
nJsou to individuální právní akty
nHlavním účelem je řešit konkrétní subjektivní práva a povinnosti (právní případ)
noriginalita + formální obecná závaznost
nratio decidendi x obiter dictum
nprincipy aplikace:
nstare decisis
nargumentace rozdíly (metoda distinkce)

Normativní právní akty (NPA)
nrozhodnutí orgánu veřejné moci (legislativního orgánu), které obsahuje právní normy (tzn. akt
vůle)
nnosič právních norem (médium právní  komunikace)
ntypické pro kontinentální právní kulturu
nhierarchie právní síly/orgánu, který vydal
nDefinice právní síly

Prameny práva v ČR
nNPA (nejfrekventovanější)
ntvorba kodexů (příklady)
nABGB, ZGB, BGB…
nDnes: NOZ, trestní zákoník, správní řád…
ntypologie NPA dle kritéria orgánu
nParlament ČR – zákonodárce, ústavodárce
nVláda ČR – nařízení (čl. 78 Ústavy)
nMinisterstva a jiné správní úřady – vyhlášky (čl. 79 Ústavy)
nZastupitelstva ÚSC (čl. 104 Ústavy) – vyhlášky obcí a krajů
nRada obce a kraje – nařízení obce a kraje

Prameny práva v ČR
nNormativní smlouvy
nmezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy
nPostavení v právním řádu
naplikační přednost před zákonem
npojmové znaky MS podle čl. 10:
nratifikace (souhlas Parlamentu ČR)
nvyhlášení (Sbírka mezinárodních smluv)
nTzv. self-executing charakter
nKolektivní smlouvy (§ 22 a násl. ZP)

Hierarchie pramenů práva ČR
Právní předpisy
nKritérium: právní síla právního předpisu
ndefinice:
nschopnost právní normy být nadřazena (zrušovat) právní normu jinou → soulad právních norem nižší
právní síly s normami vyšší právní síly
nJe odvozena z charakteru NPA
nForma (zákon, vyhláška, ústavní zákon…)
nOrgán (Parlament, vláda, ministerstvo…)

Hierarchie pramenů práva ČR
nNPA vyšší právní síly (zákonné, primární)
nÚstavní zákon (Ústava atd.), zákon, zákonné opatření
nNPA nižší právní síly (podzákonné, sekundární)
nNařízení vlády (čl. 78 Ústavy)
nvyhláška ÚSÚ (čl. 79 odst. 3 Ústavy)
nvyhlášky obcí a krajů v samostatné působnosti (čl. 104 odst. 3 Ústavy)
nNařízení obcí a krajů v přenesené působnosti

Hierarchie pramenů práva ČR
nkritérium zmocnění
na) originální (=původní)
njejich tvůrcem je moc zákonodárná
nvšechny zákonné NPA (vyšší právní síly)
nobecně závazné vyhlášky obcí a krajů SP
nb) derivativní (=odvozené)
njejich tvůrcem jsou orgány veřejné správy
nnařízení vlády, rozhodnutí prezidenta republiky obecně normativní povahy, právní předpisy
ministerstev a jiných správních úřadů, nařízení obcí a krajů v přenesené působnosti
nsecundum et intra legem, na základě zmocnění

Právo EU
nPrimární právo
nSoučást mezinárodního práva veřejného
nVšechny zakládací smlouvy
nŘímské smlouvy (50. léta – ESUO)
nSmlouva o Evropských společenstvích (SES)
nSmlouva o EU (1992)
nSmlouva o fungování EU (SFEU)
nLisabonská smlouva (vyhl. pod č. 111/2009 Sb. m.s.)
nSekundární právo
nSměrnice
nNařízení
nRozhodnutí dalších orgánů EU
nDoporučení
nStanoviska
nJudikatura soudů EU
nESD (Soudní dvůr EU)
nTribunál
nTribunál pro veřejnou službu

Další prameny práva ČR
nObecné právní zásady (právní principy)
nKasační nálezy Ústavního soudu při abstraktní kontrole ústavnosti norem (tzv. negativní
zákonodárná pravomoc)
nUstálená judikatura vrcholných justičních orgánů (NS, NSS, ÚS)
nJudikatura mezinárodních soudních institucí (ESD, ESLP, apod.).
n
n

Děkuji za pozornost.
n