DOKAZOVÁNÍ, SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
Mgr. Miloslav Hrdlička


DOKAZOVÁNÍ V CIVILNÍM SOUDNÍM ŘÍZENÍ (ZEJMÉNA § 120 A NÁSL. OSŘ)
¢


DOKAZOVÁNÍ – POJEM A CHARAKTERISTIKA
¢Dokazování – právem upravený postup soudu a účastníků, který směřuje ke zjištění skutkových
poznatků o skutečnostech rozhodných pro dané řízení(pro rozhodnutí)
¢
¢V tomto procesu hraje nejdůležitější roli soud, ale je nutné upozornit i na roli procesních stran,
která je různá v jednotlivých fázích dokazování
¢
¢Nutné odlišit od tzv. osvědčení skutečností –
•Skutečnost není dokázána, ale  postačí, pokud se jeví jako pravděpodobná
•Např. u předběžných opatření
¢
¢

VYBRANÉ PROJEVY ZÁSAD CIVILNÍHO PROCESU V OBLASTI DOKAZOVÁNÍ
¢Rozdílné uplatnění zásad ve sporném a nesporném řízení
¢
¢Sporné řízení
•Zásada projednací (aktivita na procesních stranách)
¢
¢Nesporné řízení
•Zásada vyšetřovací (aktivita na soudu, účastníci nezbaveni povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti
a označit důkazy, ale neuplatní se plně pravidla o tzv. břemenu tvrzení a břemenu důkazním)
•
¢Společné pro obě řízení:
•Zásada ústnosti
•Zásada přímosti
•Zásada volného hodnocení důkazů

POVINNOSTI A PROCESNÍ BŘEMENA SPOJENÁ S DOKAZOVÁNÍM
¢Účastníci mají obecně povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy na podporu svých
tvrzení (§101 OSŘ a 120 OSŘ)
¢Břemeno tvrzení a břemeno důkazní – procesní odpovědnost stran za to, že budou tvrdit rozhodné
skutečnosti a navrhnou důkazy k prokázání svých tvrzení skutkového stavu
¢Rozdíl mezi sporným a nesporným řízením v uplatnění břemen
¢Tzv. neunesení břemene (tvrzení a důkazního) – rozhodnutí v neprospěch toho účastníka, který
netvrdil všechny rozhodné skutečnosti, popřípadě neoznačil všechny skutečnosti
—Uplatní se pouze ve sporném řízení

JEDNOTLIVÉ FÁZE PROCESU DOKAZOVÁNÍ
¢Navrhování důkazů
¢
¢Obstarávání důkazních prostředků
¢
¢Provádění důkazů
¢
¢Hodnocení důkazů
¢

NAVRHOVÁNÍ DŮKAZŮ - § 101 OSŘ A §120 OSŘ
¢Sporné řízení
—Povinnost navrhnout(označit) důkazy na procesních stranách(v souladu se zásadou projednací)
—Soud může provést jiné důkazy jen za předpokladu, že je třeba objasnit některé skutečnosti a tato
potřeba musí vyplynout z obsahu spisu(§ 120/2 OSŘ)
—
¢Nesporné řízení
—Účastníci mají povinnost tvrzení i označit důkazy
—Soud má ale povinnost provést i jiné než navrhnuté důkazy, pokud je to třeba  ke zjištění
skutkového stavu (§ 20 a 21 ZZŘS – povinnost soudu zjistit všechny skutečnosti důležité pro
rozhodnutí)

OBSTARÁVÁNÍ DŮKAZNÍCH PROSTŘEDKŮ
¢Hlavní role soud:
—Ustanovuje znalce
—Vyžádá si vydání listiny(mimo níže uvedené)
—Předvolá svědka
—Vyžádá si zprávy o důležitých skutečnostech(§128 OSŘ)
—Zajistí předmět ohledání
¢
¢Žalobce má povinnost k žalobě přiložit písemné důkazy(§ 79/2 OSŘ)
¢
¢Žalovaný má tuto povinnost ve vyjádření k žalobě(§ 114a OSŘ)
¢Při obstarávání důkazních prostředků povinnost účastníků i třetích osob k součinnosti

PROVÁDĚNÍ DŮKAZŮ(§ 122 OSŘ)
¢Provést důkaz může pouze soud
¢
¢Možnost dožádání(=důkaz proveden jiným soudem) - stranám musí být umožněno se zúčastnit provádění
důkazů a vyjádřit se
¢
¢Soud provádí dokazování zásadně při jednání
¢
¢Strany musí mít možnost se k důkazům vyjádřit
¢
¢Soud rozhoduje, které důkazy provede
¢
¢Někdy právní předpis stanovuje, který důkaz musí soud provést – např. § 38 ZZŘS - Soud vyslechne
posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede
popřípadě další vhodné důkazy.
¢Neexistuje povinnost provést veškeré důkazy navržené účastníky, ale pozor na tzv. opomenuté
důkazy.

PROBLEMATIKA TZV. OPOMENUTÝCH DŮKAZŮ
¢Pojem používaný zejména judikaturou ESLP a ÚS
¢
¢Jedná se o porušení práva na spravedlivý proces
¢
¢Jedná se o důkazy, které
—Soud odmítl provést důkaz a toto ani v odůvodnění rozhodnutí neodůvodnil
—Soud důkaz provedl, ale žádným způsobem ho nehodnotil
—
¢Judikatura:I. ÚS 854/09, II. ÚS 1437/07, II. ÚS 262/04
¢

HODNOCENÍ DŮKAZŮ
¢Zásada volného hodnocení důkazů - vyjádřena v ustanovení § 132 OSŘ
¢
¢Jedná se vlastně o myšlenkový proces soudce
¢
¢Podstata – zákon soudu neukládá, jakou důkazní sílu mají jednotlivé důkazní prostředky
¢
¢Týká se výlučně hodnocení pravdivosti(věrohodnosti všech důkazů – i např. znaleckého posudku).
¢
¢Netýká se závažnosti důkazu – její relevance(tedy např. se ukáže, že skutečnost byla dokázána, ale
není právně významná z hlediska uplatněného práva) ani zákonnosti důkazů
¢
¢Soudce by měl být přesvědčen o správnosti svého hodnocení – často užíván pojem – s „praktickou
jistotu“
¢
¢Zásada volného hodnocení důkazů nesmí být zaměňována s pojmem svévole

PŘEDMĚT DOKAZOVÁNÍ
¢Negativní vymezení - Které skutečnosti nejsou předmětem dokazování?
¢
—Skutečnosti obecně známé(tzv. notoriety)
—Skutečnosti úředně známe – např. informace v informačním systému datových schránek (rozhodnutí ÚS
sp.zn. II. ÚS 3518/11)
—Právní předpisy – pouze ohledně těch, které jsou uvedeny ve Sbírce zákonů ČR
¢
¢Soud může vzít za svá shodná skutková tvrzení účastníků – neprovádí se dokazování
¢Z výše uvedeného plyne, že předmětem dokazování jsou zejména (mezi účastníky) sporné skutečnosti
—

DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY – VÝČET A CHARAKTERISTIKA
¢Ustanovení § 125 OSŘ:
•Důkazní prostředek je jakýkoli prostředek, kterým lze zjistit stav věci
¢ +
•upravuje demonstrativní výčet důkazních prostředků(tedy je možné využít i jiných důkazních
prostředků – např. konfrontace, audiovizuální záznam).
¢
¢Výčet:
ØVýslech svědka
ØZnalecký posudek, odborné vyjádření
ØListina
ØZprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob
ØVýslech účastníků
¢

VÝSLECH SVĚDKA I.(§ 126 OSŘ)
¢Soud předvolá osobu, která je označena jako svědek
¢Svědek – nezastupitelná osoba, která nějakou skutečnost vnímala pomocí vlastních smyslů
¢Tato předvolaná osoba má povinnost vypovídat (§ 126 OSŘ)
¢V případě nedostavení se je možné využít předvedení(§ 52 OSŘ) či pořádkové pokuty (§53 OSŘ)
¢Svědek má povinnost vypovídat pravdu a nic nezamlčovat – i trestněprávní sankce při porušení
¢Odmítnout výpověď může jen z důvodu, že by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nebo osobám
blízkým
¢
¢
¢
¢

VÝSLECH SVĚDKA (§ 126 OSŘ) – PRŮBĚH I.
¢Výslech ad generalia(všeobecný)
¢
—Zjištění totožnosti
—Zjištění poměru svědka k věci a k účastníkům
—Zjištění jiných skutečností, které by mohly mít vliv na věrohodnost výpovědi
—Poučení o právech svědka(právo odepřít výpověď, právo na svědečné)
—Poučení o povinnostech(vypovídat pravdu a nic nezamlčovat)
—Poučení o trestních následcích – křivá výpověď - § 346 trestního zákoníku
¢

VÝSLECH SVĚDKA (§ 126 OSŘ) – PRŮBĚH II.
¢Výslech ad specialia(výslech k věci)
—Svědek by měl sám souvisle vylíčit vše, co ví o předmětu výslechu
—Poté kladeny otázky soudem – k vyjasnění některých skutečností
—Poté mohou klást otázky účastníci řízení, jejich zástupci, znalec.
¢
¢Nesmí být kladeny otázky nesouvisející s předmětem řízení a otázky tzv. kapciósní – úskočné a
klamavé
¢
¢Nárok na svědečné
¢
¢Hodnocení důkazů soudem – nejen to, co svědek vypověděl
¢

ZNALECKÝ POSUDEK I., ODBORNÉ VYJÁDŘENÍ(§ 127 A 127A OSŘ)
¢Soud má vyžádat od orgánu veřejné moci odborné vyjádření a pokud to není dostačující – ustanoví
znalce
¢Znalecký posudek je vypracován v případech, kdy jsou pro rozhodnutí soudu důležité nějaké odborné
znalosti
—Někdy ukládá povinnost vyhotovit jej zákon(§ 38 ZZŘS) nebo vyplývá z judikatury(stanovení nové
hranice pozemků – R 65/72)
¢Osoba znalce je zaměnitelná(svědek ne)
¢Znalec nemůže být podjatý – možnost stanovit jiného
¢Právní úprava postavení znalců – zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících + OSŘ
¢Soud musí vymezit znalci konkrétní úkol
¢Znalecký posudek se skládá z:
—Nálezu – popis relevantních skutečností
—Posudku – odborné posouzení skutečností, vyjádření znalce k zadanému úkolu
—Znalecké doložky – označení znalce, ve kterém seznamu znalců je zapsán, v jakém oboru
¢Znalecký posudek – především ústní – mohou být znalci kladeny otázky i ze strany účastníků a
jejich zástupců. Obvykle vypracován i písemný znalecký posudek.
—
¢
¢

ZNALECKÝ POSUDEK II. (§ 127 A 127A OSŘ)
¢Znalecký posudek předložený jednou ze stran – až do novely OSŘ provedené zákonem č. 218/2011 Sb.
považován za listinný důkaz – vliv ve fázi hodnocení důkazů
¢Výše uvedená novela vložila do OSŘ § 127a, který dopadá na znalecké posudky předložené stranou
¢Výslovně zákon hovoří o způsobu provádění takového důkazu
¢Stále zřejmě nutné oddělovat znalecké posudky zadané k vypracování soudem a znalecké posudky
předložené účastníkem

LISTINA(§129 OSŘ)
¢Důkaz listinou se provádí tak, že předseda senátu listinu přečte, popřípadě sdělí její obsah
¢
¢Je třeba rozlišit listiny soukromé a veřejné – toto dělení nově v NOZ
¢Veřejné listiny:
—listiny, které byly vydány státními orgány v mezích jejich pravomoci a další listiny, které za
veřejné prohlásí zákon(např. notářské zápisy)
—Zkoumána pravost – zda byla vydána uvedeným orgánem
—Pravdivost – považována za pravdivou, dokud není prokázán opak(vyvratitelná právní domněnka)
¢
¢Soukromé listiny:
—Zkoumána pravost i pravdivost – může být zpochybněna pouhou námitkou
—Důkazní břemeno je pak na subjektu, který se listiny dovolává
—
¢Rozdíl je tedy v důkazní síle
—
¢
¢
¢

VÝSLECH ÚČASTNÍKA(§131 OSŘ)
¢Podpůrný důkaz – je možné k němu přistoupit až tehdy, pokud
—Nelze prokazovanou skutečnost prokázat jinak
—Účastník musí souhlasit
—§ 22 ZZŘS – speciální úprava - Výslech účastníků je možné nařídit vždy, je-li toho ke zjištění
skutkového stavu třeba. Souhlas účastníka se nevyžaduje.
¢
¢Účastník není trestně odpovědný za svou výpověď
¢
¢Průběh – obdobně jako u výslech svědka

INSTITUTY SPOJENÉ S DOKAZOVÁNÍM
¢Úvaha soudu nahrazující důkaz(§ 136 OSŘ)
¢
¢Jedná se situace, kdy by bylo nemožné určit výši nároku vůbec nebo jen s nepoměrnými
obtížemi(vzhledem k předmětu řízení)
¢
¢Využitelné např. při stanovení výše nemajetkové újmy
¢
¢Soud potom sám stanoví výši nároku
¢
¢Tato úvaha není volná – musí být opřena o důležité argumenty, odůvodněna a přezkoumatelná v
instančním postupu.
¢
¢Není možné využít při stanovování základu nároku – tedy samotné existence nároku
—

SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
¢


SOUDNÍ ROZHODNUTÍ - CHARAKTERISTIKA
¢Jedná se procesní úkon soudu, kterým uskutečňuje svou činnost
¢Definice – je to výrok soudu, který má závazné právní důsledky stanovené objektivním právem
¢Základní rysy:
—Autoritativnost – soud státním orgánem, vykonává funkci donucovací
—
—Závaznost – vázanost procesních subjektů včetně soudu(někdy i třetích osob – např. § 27 ZZŘS)
—
—Specifičnost – tento procesní úkon vyhrazen pouze soudu
¢

SOUDNÍ ROZHODNUTÍ – ČLENĚNÍ
¢Podle obsahu rozhodnutí
—Rozhodnutí ve věci samé(meritorní)
—Ostatní rozhodnutí(nemeritorní) – někdy též označovány jako procesní
ØTermín věc sama – předmět občanskoprávního soudního řízení, tj. v návrhu uplatněný nárok,
subjektivní právo nebo právem chráněný zájem
ØSoud by měl zjistit předmět soudního řízení – důležité pro rozhodnutí – co může soud v rozhodnutí
přiznat
¢Podle právních účinků
—Konstitutivní - mění se hmotněprávní vztah (např. zrušení a vypořádání podílového
spoluvlastnictví)
—Deklaratorní – hmotněprávní vztah pouze zjištěn (neměněn rozhodnutím)
¢

SOUDNÍ ROZHODNUTÍ – ČLENĚNÍ II.
¢Podle obsahu výroku
—Na plnění
—Určovací
—Statusové
—(někdy též uváděny tzv. rozhodnutí o založení, změně nebo zrušení právního vztahu)
¢Podle vyčerpání předmětu řízení
—Konečný
—Částečný(§ 152/2 OSŘ)
—Mezitimní(§ 152/2 OSŘ)
¢Podle toho, který subjekt rozhodnutí vydal(podle instance, složení soudu)
¢
—
¢
—

SOUDNÍ ROZHODNUTÍ - FORMY
¢Rozsudek(se rozhoduje ve věci samé - § 152/1 OSŘ)
¢Usnesení(ve věcech, kdy podle zákona nemá být rozhodnuto rozsudkem - § 167/1 OSŘ). Meritorní i
nemeritorní
¢Platební rozkaz – soud rozhoduje o věci samé v tzv. zkráceném řízení
¢Elektronický platební rozkaz
¢Směnečný(nebo šekový) platební rozkaz
¢Evropský platební rozkaz

PROCES VZNIKU SOUDNÍHO ROZHODNUTÍ
¢Vznik(vynesení) soudního rozhodnutí
¢
¢Vyhlášení soudního rozhodnutí
¢
¢Písemné vyhotovení soudního rozhodnutí
¢
¢Doručení soudního rozhodnutí
¢
¢

SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
¢Právní moc
¢
¢
¢Vykonatelnost

PRÁVNÍ MOC SOUDNÍHO ROZHODNUTÍ
¢Právní moc je možné chápat jako vlastnosti soudního rozhodnutí (které rozhodnutí nabylo dodatečně
při splnění stanovených předpokladů) spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti
¢
¢Rozlišujeme:
—Formální stránka právní moci
—Materiální stránka právní moci
ØPozitivní stránka
ØObjektivní meze
ØSubjektivní meze
ØNegativní stránka

FORMÁLNÍ PRÁVNÍ MOC
¢Ustanovení § 159 OSŘ – doručený(řádně, účinně) rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním
—Po uplynutí lhůty pro podání odvolání – 15 dní od doručení písemného vyhotovení
—V případě rozhodnutí soudu druhé instance – již doručením
¢
¢Vyjadřuje konečnost rozhodnutí
¢
¢
¢

MATERIÁLNÍ PRÁVNÍ MOC – POZITIVNÍ STRÁNKA
¢Jedná se o závaznost rozhodnutí
¢
¢Rozlišujeme:
•Objektivní meze závaznosti
•Co zavazuje?
•Pouze výrok
•Subjektivní meze závaznosti
•Koho rozhodnutí zavazuje? – § 159a OSŘ
•Obecně - účastníky řízení a soud- tedy inter partes
•Statusové věci – erga omnes - § 27 ZZŘS
•
•

MATERIÁLNÍ PRÁVNÍ MOC – NEGATIVNÍ STRÁNKA
¢Nezměnitelnost rozhodnutí – ve smyslu § 159a/4 OSŘ
¢
¢Pravomocný rozsudek zakládá překážku rei iudicatae, která je neodstranitelným nedostatkem procesní
podmínky – nové řízení se zastavuje
¢
¢Výjimky – mimořádné opravné prostředky
¢        – § 163 OSŘ

VYKONATELNOST SOUDNÍHO ROZHODNUTÍ
¢Vlastnost soudního rozhodnutí spočívající v jeho vynutitelnosti(povinností v něm stanovených)
prostřednictvím(za pomoci) státního donucení
¢Rozlišujeme:
—Formální stránku vykonatelnosti
¢§ 161 OSŘ – jakmile uplyne tzv. pariční lhůta = lhůta k dobrovolnému splnění povinnosti stanovené
v rozhodnutí
¢Pokud není v rozsudku stanovena povinnost k plnění – vykonatelný jakmile nabude právní moci
—Materiální stránku vykonatelnosti
¢§ 261a OSŘ – stanovuje, co musí být v rozhodnutí uvedeno – označení osob, rozsah a obsah
povinností, atd.
¢Vykonatelnost usnesení - § 171 OSŘ
¢

JEDNOTLIVÉ FORMY SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ
¢


ROZSUDEK (§ 152 a násl. OSŘ)
¢Rozsudkem se rozhoduje ve věci samé
¢
¢Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 OSŘ)
¢
¢Vyhlašuje se vždy veřejně
¢
¢Soud rozhoduje obvykle na základě zjištěného skutkového stavu
¢Výjimky (u rozsudků):
—Rozsudek pro uznání
—Rozsudek pro zmeškání

SPECIÁLNÍ PŘÍPADY ROZSUDKŮ
¢Rozsudek pro uznání(§ 153a OSŘ)
—Předpoklad:
¢Uznání žalovaného
—Fikce uznání nároku – např. § 114b, §114c OSŘ
—Význam i např. pro odvolací důvody - § 205b OSŘ
¢Rozsudek pro zmeškání(§ 153b OSŘ)
—Předpoklady:
¢Nedostavení se žalovaného k prvnímu jednání bez řádné omluvy
¢Návrh žalobce
—Tvrzení považována za nesporná - fikce
¢Podle § 25/2 ZZŘS – nelze vydat v řízeních upravených v ZZŘS

PÍSEMNÉ VYHOTOVENÍ ROZSUDKU (§ 157 a § 158 OSŘ)
¢Záhlaví
¢
¢Výrok(enunciát)
¢
¢Odůvodnění
¢
¢Poučení
¢
¢Podpis

USNESENÍ (§ 167 a násl. OSŘ)
¢Zpravidla se touto formou rozhoduje o procesních otázkách
¢
¢Zákon může stanovit, že usnesením se rozhodne i meritorně – např. v řízení o pozůstalosti
¢
¢Pokud není speciální právní úprava – použije se přiměřeně úprava pro rozsudek
¢
¢Usnesením se rozhoduje např.:
¢ při zastavení řízení, odmítnutí návrhu, o smíru, věci, které se týkají vedení řízení
¢

PLATEBNÍ ROZKAZ (§ 172 a násl. OSŘ)
¢Rozhodnutí ve věci samé
¢
¢Podmínky pro vydání - § 172 OSŘ
¢
¢Platební rozkaz musí být řádně doručen do vlastních rukou.
¢
¢Není možné podat odvolání, ale obranou je tzv. odpor
¢ (Odvolání jen k výroku o nákladech řízení)
¢
¢

ELEKTRONICKÝ PLATEBNÍ ROZKAZ (§ 174a OSŘ)
¢Jedná se o platební rozkaz, kdy
— návrh na jeho vydání byl podán na elektronickém formuláři podepsaným zaručeným elektronickým
podpisem
—Týká se peněžitého plnění do max. výšky 1000 000 Kč.
—
¢Možnost využít právní úpravu platebního rozkazu
—

SMĚNEČNÝ (NEBO ŠEKOVÝ) PLATEBNÍ ROZKAZ (§ 175 OSŘ)
¢Nutné předložit v prvopisu směnku (nebo šek)
¢Vydání nutné navrhnout
¢Požadovaná částka má být zaplacena do 15 dnů
¢
¢Obrana – Námitky, které musí být odůvodněné
—Neruší se směnečný platební rozkaz, ale soud nařídí jednání ohledně námitek
—
¢Odvolání – pouze proti výroku o nákladech řízení
—

DĚKUJI ZA POZORNOST
¢