Platební styk
JUDr. Dana Šramková, Ph.D., MBA


Obsah prezentace
1.ČNB a její role
2.
2.Pojem „platební styk“ a systém pr. regulace
3.
3.Hotovostní platební styk a omezení plateb      v hotovosti
4.
4.Bezhotovostní platební styk
l


l1.
lČeská národní banka
l cíl, postavení, dohled

Česká národní banka
fotogalerie_obr_bud_01big


1. Rektor MU, 1. Guvernér NBČS, Ministr financí 5 vlád
karel-englis
l
l
l
lKDO JE TO ?

KAREL ENGLIŠ
karel-englis
l"Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej."
l17.srpna 1880 v Hrabyni u Opavy
lzemřel 13.června 1961  v Hrabyni u Opavy
lSociální politika (1916)
lTheorie statistiky a spotřebního hospodářství (1917)
lZáklady hospodářského myšlení (1922)
lSoustava národního hospodářství (1938 )

Základní charakteristika ČNB
lPrávní forma: PO veřejného práva (sui generis)
lSídlo: Praha
lVznik: ze zákona, k 1.1.1993, rozdělením SBČS
l
lÚstřední banka České republiky
l
lOd 1.4.2006 orgán sjednoceného dohledu nad finančním trhem s kompetencemi správního úřadu
l (viz zákon č. 57/2006 Sb.)
l
lPobočky: 7 (v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě)
l
l
l
l

Hlavní cíl ČNB
lpéče o cenovou stabilitu - podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č.6/1993 Sb., o ČNB, ve znění
pozdějších předpisů
l (x dříve: stabilita měny)
l
lJak ČNB tento cíl naplňuje?
lDosažení a udržení cenové stability, tj. vytváření nízkoinflačního prostředí v ekonomice ►
vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst
l(stanovení inflačních cílů, http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html);
lČNB ze zákona podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády (vedlejší cíl), pokud není v rozporu s
cílem hlavním;
lNezávislost je předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě (viz dále).

Pokud to není v rozporu s cílem hlavním (dílčí cíle):
lPéče o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v ČR lPodpora obecné
hospodářské politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu lPodpora obecné hospodářské
politiky v EUé unii se záměrem přispět k dosažení cílů EU. lJednání v souladu se zásadou otevřeného
tržního hospodářství

Postavení ČNB
lCentrální banka je tedy mj.:
l
lústřední bankou České republiky;
l
lsoučástí Evropského systému ústředních bank (http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/ecb_escb/
l http://www.ecb.int/home/html/index.en.html);
l
lsprávcem měny a výlučnou emisní institucí;
l
lbankou bank v její působnosti;
l
lsprávcem účtů státu (např. FÚ), kód banky 0710;

Postavení ČNB - pokračování
lprovozovatelem systémů pro mezibankovní platební styk;
lsubjektem plnícím funkci registru bank, zastoupení zahraničních bank a finančních institucí
vykonávajících bankovní činnosti na území České republiky;
lsubjektem dávajícím do oběhu státní dluhopisy;
lkoordinátorem rozvoje bankovního informačního systému a v neposlední řadě
lsubjektem, kterému jsou zákonem svěřeny kompetence správního úřadu (obdobně jako ústřední správní
úřady je ČNB oprávněna vydávat sekundární normativní právní akty a metodické pokyny heteronomní
povahy).

Role ČNB v platebním styku
lurčuje měnovou politiku;
lvydává bankovky a mince;
l
lřídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a podílí se na
zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich dalším rozvoji;
lvykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků,
jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a pečuje o bezpečné fungování a účelný
rozvoj bankovního systému v České republice.

ČNB jako normotvůrce
lČeská národní banka stanoví vyhláškami (tzv. emisní vyhlášky) mj.
l
a)nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a
jejich vydání do oběhu,
b)
b)ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince.

ČNB jako předkladatel Z
lČNB spolu s MF ČR připravuje a předkládá vládě návrhy Z v oblasti měny a peněžního oběhu…
l
lČNB spolupracuje s MF ČR na přípravě návrhů Z v oblasti… platebního styku, regulace vydávání
elektronických peněz…

Nezávislost ČNB
l
lPersonální
lInstitucionální
lFunkční
lFinanční

Role komerčních (obchodních) bank
lfinanční zprostředkování (obchody s penězi na finančním trhu);
l
lrealizace platebního styku (s výnosy zejména ve formě „poplatků“ a provizí za bankou provedené
služby v oblasti platebního styku);
l
lemise bezhotovostních peněz (jedná se o funkci bankovního sektoru jako celku, základ emise
bezhotovostních peněz spočívá v procesu multiplikace bankovních depozit)

Dohled vykonávaný ČNB:
kontrola dodržování pravidel
lObecně: dohled nevykonává jen ČNB, ale v širším smyslu též např. auditoři
lKonkrétně ČNB:
lPodmínky vstupu do odvětví (např. ne/udělení licence…)
lStanovení a prověřování zákl. povinností (např. u bank)
lPovinné pojištění vkladů (je-li stanoveno Z)
lÚvěry věřitele poslední instance
l


l2.
lPojem
lplatební styk
la systém jeho právní regulace

Pojem „platební styk“
lAčkoliv s pojmem platební styk operuje řada různých právních předpisů, jeho komplexní definici
expresis verbis žádný z nich neobsahuje.
l
lCo si tedy pod tímto termínem představit?

Pojem „platební styk“
- dle ekonomů
lPlatební styk v širším slova smyslu:
l
l „systém organizovaný bankami a finančními institucemi, který umožňuje hotovostní i bezhotovostní
finanční přesuny mezi jednotlivými subjekty hospodářského života – fyzickými i právnickými
osobami“.
l viz Marvanová, M., Houda, M. a kol.: Platební styk (aneb platební a zajišťovací instrumenty ve
vnitřním a zahraničním obchodě). Brno, E.P.B.K. 1993, s. 14

Pojem „platební styk“
v právním pojetí
lV některých případech chápán poněkud úžeji, a to především jako:
l
l platební styk bezhotovostní, případně v hotovostní formě pouze jako tzv. částečně hotovostní
platební styk.

Systém právní regulace platebního styku
l
•Právní regulace platebního styku (v širším smyslu)
•Veřejnoprávní regulace
•Soukromoprávní regulace
•Ústavní
•právo
•Správní
•právo
•Finanční
•právo
•Obchod./občan.
•právo
•Nefiskální část fin. práva:
•veř. bankovní, měnové, devizové právo

Systém právní regulace platebního styku - doplnění
l Chceme-li získat komplexní pohled na danou problematiku, je třeba vzít v úvahu mj. také:
l
lochranu ze strany norem práva trestního (trestné činy hospodářské - proti měně)
laktuální úpravu na úrovni mezinárodní


l3.
lRegulace
lhotovostního
lplatebního styku

Měna
lTento pojem znamená:
l
lkonkrétní formu nebo druh peněz,
l
lkonkrétní soustavu peněz zavedenou v určitém státě a systematicky upravenou právním řádem tohoto
státu.

Právní aspekty peněz
lPrávní podstatu peněz vyjadřují tři vzájemně provázané elementy:
l
1.Peněžní jednotka
2.Peněžní suma (částka)
3.Znak peněz:
-Věc (§ 118 odst. 1 ObčZ, resp. § 489 a n. NOZ)
-Právní prostředek placení na území daného státu
-Platidla, elektronické peníze …

Platidla české měny
lBankovky,
loběžné mince,
lpamětní mince.
l
l Platné bankovky a mince vydané ČNB jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech
platbách na území České republiky.

Oběžné mince
lPlatná kovová platidla oběžné mince o šesti nominálních hodnotách
lPodzim 2008 - konec 50 h (vyhl. ČNB č. 174/2008 Sb.)
l
20 haléřů 1 koruna 2 koruny 5 korun 10 korun 20 korun 50 korun 10 haléřů 50 haléřů

Oběžné mince - pokračování
lRažba - v Česká Mincovna, a.s., Jablonec (dříve též Německo, Kanada)
lLícová strana (revers – „lev“) a rub (avers)
l
l
l
lVýznamný též: tvar a materiál (slitina)
lBližší podoba: vždy vyhláška ČNB
1 Kč

Pamětní mince
lRazí se z drahých kovů
lObvykle se razí stříbrné mince (200 Kč)
lnapř. u příležitosti vstupu České republiky do schengenského prostoru
l (vyhl. ČNB č. 101/2008 Sb.)
lUnikátní pamětní zlaté mince (2000 Kč až 10 000 Kč):
lcelozlaté či zajímavé např. kombinací stříbra o ryzosti 999/1000 - mezikruží a zlata o maximální
ryzosti 999,9/1000  - střed mince (viz vyhl. ČNB č. 163/2004 Sb.)
lDále http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/, k drahým kovům též viz www.puncovniurad.cz
l

Bankovky
lV současné době jsou v oběhu bankovky o sedmi nominálních hodnotách
lod 100 Kč po 5 000 Kč
lPodzim 2008 - konec 20 Kč (vyhl. ČNB č. 173/2008 Sb.)
lJaro 2011 – konec 50 Kč (vyhl. ČNB č. 21/2011 Sb.)
l
l
lBankovka:
llícní strana (vyobrazena osobnost),
lrubová strana,
lnepotištěná část – tzv. kupon.
20 Kč 50 Kč bankovky - briketa

Bankovky - pokračování
lBližší podoba: vždy vyhláška ČNB
l
lNejvyšší četnost: nominál 1000 Kč
l
lDne 1. dubna 2008 byly vydány do oběhu bankovky po 1 000 Kč vzoru 2008
l - vyhl. ČNB č.100/2008 Sb.
l - mezin. ocenění Bankovka roku
l   (http://www.novinky.cz/clanek/152177-ceska-tisicovka-se-stala-svetovou-bankovkou-roku.html)
l
lhttp://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/

Oběh bankovek a mincí
lNucený oběh bankovek a oběžných mincí:  § 16 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB
l
lPodrobnější úpravu přijímání peněz a nakládání s nimi obsahuje
lZákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a prováděcí vyhl. ČNB č. 274/2011 Sb.
l(do 30.6.2011 vyhláška ČNB č. 37/1994 Sb.)
l

Oběh bankovek a mincí
 - pokračování
lOprávnění ČNB prohlásit za neplatné a stáhnout z oběhu bankovky a mince, které ČNB vydala
ls tím, že jejich nominální hodnotu uhradí výměnou za jiné nově vydané bankovky a mince
lviz § 19 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB
l
lPříklady:
lvyhláška ČNB č. 2/2007 Sb.: ukončení platnosti bankovek vzor 1993
lvyhláška ČNB č. 79/2003 Sb.: ukončení platnosti mincí po 10 a 20 haléřích
l… viz výše (50 haléře, 20 korunové bankovky)

Oběh bankovek a mincí - pokračování
lOdmítání tuzemských peněz bez zákonného důvodu
ltrestný čin: ohrožování oběhu tuzemských peněz ( viz § 239 odst. 2 trestního zákoníku)
l
lZákonné důvody – omezení co do:
lKvality a/nebo
lKvantity (viz dále)

Ad Kvalita: Peníze opotřebované a poškozené
lZhoršení kvality původně bezvadných bankovek i mincí:
l„přirozenou cestou“ v rámci oběhu (tzv. opotřebování)
ljiným způsobem (tzv. nestandardní poškození)
l
l
l
lBankovky a mince opotřebované oběhem ČNB stahuje z oběhu, ničí je a nahrazuje bankovkami a mincemi
novými.

Peníze opotřebované a poškozené - pokračování
lFyzické osoby mohou přijetí oběhem opotřebovaných nebo poškozených zákonných peněz odmítnout.
l
lPrávnické osoby přijímají i zákonné peníze opotřebované oběhem, pokud se jimi platí a pokud jsou
celé a celistvé.

Zvláštní případy znehodnocení
lNestandardní poškození
lBankovky, které jsou perforovány (proděravěny) velkými otvory nebo přetištěny některým z textů
"SPECIMEN", "VZOR", "VZOR zkušebna platidel ČNB" nebo "CHYBOTISK zkušebna platidel ČNB„
l
l
l
lBudou odebrány bez náhrady

Pozměněné bankovky a mince
lSpecifický způsob úpravy pravých bankovek - např. slepení částí dvou různých bankovek či s přesně
vodorovně odříznutým horním nebo dolním okrajem :
l
l
l
l
ljsou přibližně o 5-7 mm užší ("nižší"),
lchybí jejich horní nebo dolní část,
lbankovkám složeným z více částí chybí některá část mezi horním a dolním okrajem, které jsou k sobě
přilepeny.
l
l
lPozměňování peněz ve smyslu § 233 trestního zákoníku
lBankovky jsou proto odebírány bankami a právnickými osobami bez náhrady
l
1000 Kč

Reprodukce – právní úprava
lPro reprodukci bankovek, mincí a jiných symbolů peněz :
l
lBakovky: § 13 zákona o oběhu bank. a mincí
lMince:     § 14 zákona o oběhu bank. a mincí
l
l(dříve vyhláška ČNB č. 553/2006 Sb.)
l
lvztahuje se na ni zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon.
l

Ad Kvantita: Pravidla pro přijímání mincí
lMince přijímají bez omezení pouze Česká národní banka a jiné banky (s pokladnou).
l
lOstatní právnické a fyzické osoby mohou odmítnout přijetí:
lmincí nad 50 ks v jedné platbě,
lplatných českých pamětních mincí,
lčeskoslovenských pamětních mincí.

Omezení plateb v hotovosti
dle zákona č. 254/2004 Sb.
lpovinnost provádět vybrané nadlimitní platby bezhotovostním převodem
l„nadlimitní platby“, jejichž výše přesahuje částku:
l270 tis. Kč
ldříve 350 tis. Kč,m resp. 15 tis. EUR
ldo uvedeného limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně provedené týmž
poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.
lDo 30.11.2014 výjimka - reálné kontrakty (viz judikatura)
l

Omezení plateb v hotovosti
negativní věcné vymezení
lOmezení plateb v hotovosti se nevztahuje na:
1.vložení peněžních prostředků v hotovosti na účet jejich výběr z účtu u peněžního ústavu,
2.výměnu bankovek nebo mincí,
3.předání nestand. poškoz. tuzem. bankovek nebo mincí ČNB,
4.zadržení bankovek nebo mincí, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou padělané nebo
pozměněné, a jejich předání ČNB,
5.předání nebo převedení peněžních prostředků při provádění směnárenských obchodů,
6.předání nebo převedení peněžních prostředků při poskytování služeb spočívajících v přepravě
bankovek a mincí osobou oprávněnou k poskytování těchto služeb, nebo
7.předání nebo převedení peněžních prostředků při poskytování služeb spočívajících ve zpracování
bankovek a mincí osobou oprávněnou k poskytování těchto služeb.

Omezení plateb v hotovosti
sankce ukládané FÚ a CÚ od 19.8.2008
lFO: přestupek, pokuta až do výše 500.000 Kč     (již není stanovena min. hranice).
lPO: správní delikt, pokuta až do výše 5 mil. Kč    (již není stanovena min. hranice).
l
lPodstatné je, že pokuta může být uložena nejen poskytovateli platby, ale i jejímu příjemci (platí
pro FO i PO)
lPO a podnikající FO neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno
požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila
l


l4.
lRegulace
lbezhotovostního
lplatebního styku

Základní právní úprava
lS účinností do 31.10.2009:
lzákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku
lS účinností od 1.11.2009:
lZákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku
lPrávní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí účinnosti tohoto Z řídí tímto Z, i
když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto Z.
lVznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly
přede dnem nabytí účinnosti tohoto Z, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Zákon o platebním styku
lSYSTEMATIKA ZÁKONA:
1.obecná ustanovení (vč. nové terminologie)
2.poskytovatelé platebních služeb a vydavatelé elektronických peněz
3.platební systémy
4.Pr a Po při poskytování platebních služeb a vydávání el.peněz
5.správní delikty
6.dohled
7.společná a závěrečná ustanovení

ad A. Terminologie
lPlatební transakce:
lVložení, výběr, převod peněžních prostředků
lPeněž. prostředky svěřené instituci k provedení plat. transakce nejsou vkladem dle zákona o
bankách
lPeněžní prostředky:
lHotovost, bezhotovost, el. peníze
lPlatební prostředky:
lZařízení či mezi poskytovatelem a uživatelem dohodnuté postupy, kterými uživatel dává platební
příkaz
lPlatební příkaz:
lPokyn poskytovateli, v němž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce


lPlatební služba – viz § 3 Z:
l
lpojata poměrně široce;
lrůzné druhy s návazností na různé požadavky pro povolení k činnosti plateb. Instituce;
lnapř. i bezhotovostní obchody s cizí měnou  (dříve v režimu deviz. licence dle deviz. Z).
l

Elektronické peníze
l= peněžní hodnota, která:
l
la) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
l
lb) je uchovávaná elektronicky,
l
lc) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a
l
ld) je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.

ad D. Pr a Po při poskytování plat.služeb a vydávání el.peněz
lSmlouva o platebních službách:
lKaždá smlouva, kdy se poskytovatel zavazuje uživateli poskytnout peněžní službu dle § 3 Z
lNení dán konkrétní smluvní typ dle SP, může být i innominát
lObecně lze členit na:
lRámcovou smlouvu (transakce nejsou ve smlouvě jednotlivě určené => širší info povinnosti)
lSmlouvu o jednorázové platební transakci (jednotlivě určená/určené transakce, => méně
předsmluvních info povinností)
l

Ne/možnost změn v neprospěch
l
lZákladní princip jednostranné kogentnosti:
l
lPoskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ust. ZPS v neprospěch uživatele, pokud
tento zákon nestanoví jinak.

Úplata - § 77 Z
lObecně zákon u platební smlouvy nereguluje
lZásadně nelze úplata za plnění povinností dle Z
lÚplata lze jen: pokud Z výslovně připustí a je přiměřená a odpovídá nákladům poskytovat.
l

Informační povinnosti poskytovatele vůči uživateli
lPředsmluvní i za trvání smlouvy
lPoskytnout: stačí na trv. nosiči dat
lZpřístupnit: tedy uživatel musí pro info něco aktivně vykonat: stačí sdělit údaj k vyhledání info
(nesmí být pro uživatele nepřiměřeně zatěžující)
lNení-li prokázán opak, má se za to, že poskytovatel info neposkytl ani nezpřístupnil

Změna rámcové smlouvy ze strany poskytovatele
lNávrh min. 2 měsíce předem
l
lLze dohodnout mechanismus: pokud v návrhu na změnu všechna info dle § 94/3 a uživatel neodmítne,
souhlasí
l
lOdmítne-li uživatel návrh, může bezplatně  a okamžitě smlouvu vypovědět

Změna úrokových sazeb a směnných kurzů
lI bez předchozího návrhu:
lLze dohodnout, že:
lposkytovatel jednostranně bez předchozího oznámení změní, pokud je změna založena na změně
referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle § 82 písm. i)
lZměna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu
l
lJakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být
uplatněna i bez oznámení.

Výpověď rámcové smlouvy
lDává uživatel: Kdykoliv písemně
lLze i u smlouvy na dobu určitou
lMůže být sjednána výpov. doba, ale max 1 měsíc
lLze sjednat úplatu, ale jen přiměřenou, odpovídající skuteč.nákladům poskytovatele
lÚplata poskytovateli nenáleží, pokud rámcová smlouva trvala rok (a déle)
lNelze úplatu při výpovědi z důvodu odmítnutí návrhu poskytovatele na změnu smlouvy
l

Výpověď rámcové smlouvy
lDává poskytovatel:
l
lU smlouvy na dobu neurčitou musí být možnost výpovědi ze strany poskytovatele výslovně sjednána (§
96 ZPS)
lVýpovědní lhůta min. 2 měsíce
lPravidla pro způsob výpovědi (jako u poskytování info před uzavřením smlouvy dle § 80/1 ZPS)

Autorizace platební transakce
lPlátce dá k transakci souhlas
lMůže být před i po provedení transakce
lK jednotlivé transakci i k více
lLze i prostřednictvím platebního prostředku
lForma a postup musí být dohodnuty mezi plátcem a poskyzovatelem

Platební prostředky
lLze dohodou omezit celkovou částku transakcí provedených plateb. prostředkem za určité období
lLze domluvit pravidla zablokování prostředku
lDržitel musí používat dle smlouvy a neprodleně oznámit ztrátu, odcizení, neautorizované použití
l
l
l

Platební prostředky
lPoskytovatel (vydavatel) musí:
l
lZajistit ochranu bezpečnost. prvků
lNevydat nevyžádáný plat. prostředek
lZajistit držiteli kdykoli možnost oznámení ztráty…
lZajistit držiteli kdykoli žádost o odblokování
lNa žádost poskytnout doklad prokazující oznámení ztráty…
lZabránit užití prostředku po oznámení ztráty…
l
l
l
l

Platební prostředky – platební transakce
lLze žádat vrácení částky transakce
ldo 8 týdnů dle § 103 ZPS
lZákaz provádění srážek z částky platební transakce dle § 107 ZPS
lOkamžikem přijetí platebního příkazu je okamžik, kdy poskytovatel plátce obdrží platební příkaz
přímo od plátce nebo z podnětu příjemce.

Platební transakce - lhůty
lDohodnuté dle pravidel § 108 a n. ZPS
l
lPřipadne-li okamžik přijetí peněžních prostředků od uživatele nebo okamžik připsání částky
platební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele,
platí, že k přijetí nebo připsání došlo na začátku následující provozní doby poskytovatele.

Platební transakce: lhůty dle Z
lT: do konce následujícího pracovního dne  od okamžiku přijetí plateb. příkazu:
l
lV této lhůtě musí „banka plátce“ zajistit připsání prostředků na účet „banky příjemce“
l
lNeplatí pro transakce v rámci „jedné banky“

Platební transakce - lhůty
lT: neprodleně po připsání na účet „banky příjemce“:
lV této lhůtě musí „banka příjemce“ připsat prostředky na účet příjemce
l
lU transakcí či účtů vedených v jiné měně než je měna členského státu
lT: do konce pracovního dne po dni, kdy byla připsána na účet „banky příjemce“
l
lNeplatí pro transakce v rámci jedné banky

Platební transakce - lhůty
lV rámci jedné banky v ČR v CZK:
lT: Nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu
lpro připsání prostředků na účet příjemce
l
lKratší T rovněž pro spotřebitele a drobné podnikatele při vkládání hotovosti v měně členského
státu na účet vedený v téže měně

Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou transakci
lJestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně po té,
co mu plátce neautorizovanou platební transakci oznámil,
la) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl,
kdyby k tomuto odepsání nedošlo,
lb) vrátí částku platební transakce plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
l
lToto neplatí, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce.

lPlátce nese ztrátu z neautorizované
lplatební transakce
ldo částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena
l1. použitím ztraceného nebo odcizeného plat. prostředku, nebo
l2. zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných
bezpečnostních prvků,
lv plném rozsahu, pokud tuto ztrátu
lzpůsobil svým podvodným jednáním nebo
ltím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností dle § 101 Z.
Textové pole:

lPlátce NEnese ztrátu z neautorizované platební transakce
l
lpokud plátce nejednal podvodně a
lztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku, nebo
lposkytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoliv
oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.
Textové pole:

Textové pole:
lJestliže uživatel tvrdí,
l že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena
nesprávně, je poskytovatel povinen doložit,
lže byl dodržen postup, který umožňuje ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební
transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo
jinou závadou.
l
lOdpovědností poskytovatele dle Z dotčena jeho odpovědnost za škodu ani za bezdůvodné obohacení.
l
lPoskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na podmínkách a rozsahu odpovědnosti poskytovatele
podle Z, které jsou pro uživatele výhodnější podle obecné právní úpravy.

Zproštění odpovědnosti
lJestliže splnění stanovené povinnosti zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná,
nezávislá na vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit, neodpovídá
povinná strana za nesplnění této povinnosti.
l
lUživatel a poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel odpovídá za nesplnění povinnosti
i v tomto případě.

Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
lPrávní regulace tzv. „praní špinavých peněz“ (AML):
lzákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a
financování terorismu
lnahradil dřívější zákon č. 61/1996 Sb.
llegalizace = jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající
z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem
lukládá povinnosti FO, PO  (zvl. povinnosti advokáta)
lpovinnost nahlásit převoz hotovosti nad 10 000 EUR do/z EU
lstanoví sankce (pokuty, …)
l
lTČ - skutková podstata v § 216 trest. zákona (dříve § 252a starého TZ) :
lzastírání původu (příp. usilování o podstatné ztížení či znemožnění zjištění původu) věci nebo
jiné majetkové hodnoty získané trestnou činností, s cílem vzbudit zdání, že taková věc nebo hodnota
byly nabyty v souladu se zákonem, nebo
lumožnění spáchání takového činu jinému