Opakovací seminář: podnikatel, obchodní korporace jako podnikatel, jednání za obchodní korporaci, informace o podnikatelích – obchodní rejstřík Teoretická část 1: 1) Zavazuje podnikatele jednání jeho zaměstnanců? 2) Na konkrétním případu objasněte význam (resp. skutkové okolnosti), na něž dopadá ust. § 430 odst. 2 ObčZ. 3) Definujte prokuru. Příklad 1 Obchodní společnost KUTILKA, s.r.o. udělila panu Dudkovi prokuru. Do obchodního rejstříku je v příslušné části zapsáno: „Prokurista jedná jménem společnosti samostatně, přičemž činí-li úkon v písemné formě, připojí k obchodní firmě společnosti dodatek označující prokuru a svůj podpis.“ Pan Dudek na pokyn statutárního orgánu společnosti zastavil nemovitost společnosti. Při podpisu kontraktu však ke svému podpisu pan Dudek připojil pouze obchodního firmu KUTILKA s.r.o., zapomněl však dodatek označující prokuru. 1) Jak by měl takový dodatek označující prokuru vůbec vypadat? 2) Jednatel společnosti KUTILKA, s.r.o. následně shledá tento krok za strategickou chybu managementu. Aby však svou chybu nemusel přiznat, odvolává se na to, že k takovému jednání nedostal pan Dudek pokyn a že je tedy smlouva neplatná. A pokud by i platná byla, zavazuje díky chybějícímu dodatku o prokuře přímo pana Dudka. Má pravdu? Zhodnoťte celou situaci. 3) Pan Dudek je - krom udělené prokury - rovněž zaměstnancem společnosti KUTILKA s.r.o., v níž pracuje jako stolař. Poté, co jednatel společnosti prohlásil úkon pana Dudka za neplatný a popřel, že k takovému jednání dal panu Dudkovi pokyn, zaslala panu Dudkovi společnost KUTILKA s.r.o. dopis, v němž mu oznamuje, že podpis smlouvy, jíž byla zastavena její nemovitost, pouvažuje za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a že s ním tedy ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) ZákP okamžitě ruší pracovní poměr. Panu Dudkovi se situace zdá „nespravedlivá“, a proto Vás – renomované advokáty – žádá o právní pomoc. 4) Je přípustný souběh prokury a členství ve statutárním orgánu obchodní společnosti? A co případy souběhů prokury a postavení společníka resp. akcionáře. 5) Jakou povahu má zápis prokury do obchodního rejstříku? A jakou povahu má její výmaz? 6) Lez prokuru udělit pro odštěpný závod? Teoretická část 2: 1) Jednání statutárních orgánů právnických osob je jednáním přímým, nebo nepřímým? Jaký je mezi oběma způsoby rozdíl? 2) Zápisy do obchodního rejstříku jsou svojí povahou zásadně konstitutivní, či deklaratorní? 3) Jmenujte alespoň tři skutečnosti, jejichž zápis do OR má konstitutivní povahu, a alespoň tři skutečnosti, jejichž zápis má povahu deklaratorní (včetně odkazů na konkrétní ustanovení). Příklad 2 Akciová společnost Přesnídávka a.s. měla k 1. 1. 2014 tři členy představenstva (pana Lžičku, předsedu představenstva; paní Vidličkovou, místopředsedkyni představenstva a pana Nožíka). Všichni tři byli zapsání v obchodním rejstříku. Jako způsob jednání akciové společnosti bylo v OR uvedeno následující: „Za společnost jedná představenstvo, a to buď společně všichni členové představenstva, anebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Podepisování za společnost se uskutečňuje tak, že buď společně všichni členové představenstva nebo společně předseda nebo místopředseda představenstva a jeden člen představenstva, anebo jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen, připojí svůj podpis k názvu společnosti či otisku razítka společnosti.“ 1) Paní Vidličková uzavřela kupní smlouvu se společností Kašička a.s. a zakoupila tak pro společnost Přesnídávka a.s. nové obaly pro vyráběné přesnídávky. Jako smluvní strana kupní smlouvy je uvedena společnost Přesnídávka a.s. a tuto obchodní firmu paní Vidličková rovněž připojila ke svému podpisu. K nákupu obalů však paní Vidličková nebyla představenstvem písemně zmocněna. Cena za nákup obalů se předsedovi představenstva, panu Lžičkovi, zdá být až příliš vysoká, a tak na radu svých právníků zaslal společnosti Kašička a.s. písemné vyjádření, že smlouva je absolutně neplatná. Má pan Lžička a jeho právníci pravdu? 2) Bylo by možné písemné zmocnění představenstva doplnit ex post? Změnilo by se nějak Vaše právní hodnocení? 3) Dne 1. 3. 2012 pan Lžička odstoupil z funkce, resp. jeho písemné vyrozumění o odstoupení bylo doručeno společnosti (voz ust. § 66 odst. 1 ObchZ). Na 1. 4. 2012 bylo svoláno shromáždění valné hromady, na němž bylo projednáno odstoupení pana Lžičky a na němž byl předsedou představenstva nově zvolen pan Nový. Zápis nového předsedy do OR byl proveden 10. 4. 2012. 1.3.2012 1.4.2012 10.4.2012 doručení písemného prohlášení o odstoupení p. Lžičky VH, projednáno odstoupení p. Lžičky, volba nového předsedy zápis nového předsedy do OR Smlouva se společností Kašička a.s. byla uzavřena na jednání 8. 4. 2012. Jednání se účastnil i pan Lžička, který je dobrým osobním kamarádem předsedy představenstva Kašička a.s. a který s ním v průběhu měsíce ledna a února faktickou stránku kontraktu domlouval. Fyzicky nepřítomen je naopak pan Nový, který přebírá zboží v Německu. Když dojde na podpis, pan Lžička, paní Vidličková i pan Nožík smlouvu ze zvyku a setrvačnosti podepíší a ani je nenapadne zmínit změnu ve složení představenstva. Po návratu z Německa pan Nový shledává smlouvu nevýhodnou a nechá se slyšet, že „smlouva není směroplatná a že on na ni z firmy nepustí ani korunu.“ Má pravdu? 4) Změnilo by nějak situaci, pokud by o volbě nového předsedy Přesnídávka a.s. protistrana v době podpisu smlouvy věděla?