Společnost s ručením omezeným Příklad 1 Paní Adamová, pan Barták a pan Cvrček jsou společníky společnosti s ručením omezeným. Všichni tři společníci mají ve společnosti třetinové podíly. Společenská smlouva společnosti je přitom k institutu obchodního podílu velmi strohá a zmiňuje jej jen na několika málo místech (tam, kde je to nezbytné). 1) Paní Adamová by svůj obchodní podíl ráda převedla na pana Bartáka. Je převod obchodního podílu možný? 2) Pan Cvrček je zásadně proti převodu podílu na pana Bartáka. Vadí mu, že by pan Barták měl ve společnosti většinový podíl. Může plánovaný kontrakt paní Adamové s panem Bartákem pan Cvrček nějak zhatit? 3) Pan Barták si převod obchodního podílu rozmyslel. Protože však paní Adamová nutně potřebuje získat jistý finanční obnos, najde pro svůj obchodní podíl jiného „kupce“ (pana Douděru). Vstup pana Douděry do společnosti už panu Cvrčkovi nevadí, protože poměr sil zůstane zachován. Problém s tím ve výsledku nemá ani pan Barták a s převodem podílu souhlasí. Jak má paní Adamová postupovat, aby svůj obchodní podíl na pana Douděru mohla převést (uveďte chronologicky krok za krokem)? 4) Paní Adamová uzavřela s panem Douděrou dne 1. 1. 2008 „smlouvu o úplatném převodu obchodního podílu“. Smlouva o převodu byla dne 15. 1. 2008 doručena společnosti a změna v osobě společníka byla následně zapsána do OR. Společnost dosáhla nevídaných zisků a paní Adamové začalo být počátkem roku 2012 líto, že podíl vůbec kdy převáděla. Uvědomila si ale, že přestože byla smlouva označena jako smlouva o úplatném převodu, na účet jí tehdy nepřišly žádné peníze. Byť je tedy smlouva označena jako smlouva o úplatném převodu, jedná se fakticky o převod bezúplatný. Ve starých dokumentech našla onu smlouvu a zjistila, že si s panem Douděrou tehdy dokonce ani nesjednali kupní cenu. Paní Adamová tedy žaluje o určení neplatnosti předmětné smlouvy, protože podle ní chybí její podstatná náležitost - cena. Kdo je společníkem společnosti a proč? Musí být ve smlouvě vždy vyjádřeno, zda je úplatná, či bezúplatná? 5) Paní Adamová uzavřela s panem Douděrou smlouvu o převodu obchodního podílu, kterou prostřednictvím poštovního doručovatele ihned zaslali do sídla společnosti. Dopis se však (pod heslem „dnes podáte, zítra dodáme“) zatoulal a byl doručen o dva týdny později. V mezidobí proběhlo shromáždění valné hromady společnosti. Přestože se však pan Douděra řádně dostavil, pan Barták a pan Cvrček mu neumožnili hlasovat. Uvedli, že od paní Adamové nemají žádnou zprávu o tom, že k podpisu smlouvy skutečně došlo a že k hlasování je tak stále oprávněna toliko paní Adamová. Kdo má pravdu? Kdy je převod podílu vůči společnosti účinný? A kdy je převod účinný vůči třetím osobám (osobám stojícím mimo společnost)? 6) Pan Cvrček nenadále zemře. Jediný dědic pana Cvrčka na společnosti nemá žádný zájem. Protože je ale součástí zůstavitelova majetku spadajícího do dědického řízení rovněž zámeček u Prahy vysoké hodnoty, je pro dědice pana Cvrčka krajně nevýhodné dědictví (jako celek) odmítnout. Dokázali byste pro něj vymyslet kulantní řešení, které by akcentovalo jeho „potřeby“? 7) Dědic pana Cvrčka dědictví včetně obchodního podílu na společnosti odmítl. Paní Adamová stejně jako pan Barták jsou zmatení. Kdo je nyní společníkem společnosti namísto pana Cvrčka? Jak má společnost dál postupovat? Příklad 2 Paní Adamová a pan Barták svolali schůzi valné hromady. Pan Cvrček se nedostavil. Paní Adamová a pan Barták se však v průběhu schůze rozhodli, že odhlasují také záležitost, která nebyla na programu. Konec konců, mají většinu a pan Cvrček − i kdyby byl přítomen − by byl přehlasován. 1) Jak ZOK chápe pojem „valná hromada“? Kdo valnou hromadu „tvoří“? 2) Za jakých podmínek je možné změnit program zasedání valné hromady? 3) Situaci modifikujme: všichni tři společníci mají eminentní zájem přijmout usnesení. Přijetí usnesení však nesnese odkladu. Je nezbytné přijmout ho ihned (nikoli až za 15 dnů po oznámení konání valné hromady). Paní Adamová, pan Barták a pan Cvrček tedy sedí ve stejné místnosti v sídle společnosti a lámou si hlavu nad tím, jak to udělat. Dokážete jim poradit? 4) Pan Cvrček žádá jednatele společnosti o svolání zasedání valné hromady. Je však odmítnut. Pan Cvrček na svolání schůze ale trvá. Dokážete mu poradit, jak může docílit toho, aby byla schůze valné hromady svolána? 5) Existuje i jiná alternativa, jak přijmout rozhodnutí společníků, přestože jednatel zasedání valné hromady nechce svolat? 6) Pan Barták schůzi valné hromady z osobních důvodů nestíhá (vdává se mu dcera a on má spoustu práce s přípravami). Přemluvil však svého kamaráda, kterému důvěřuje a kterého by na shromáždění rád poslal namísto sebe. Oba pánové si ale nejsou jistí, jestli to vůbec jde a pokud ano, jakou formu by plná moc měla mít. Poraďte jim. 7) Kdy je shromáždění valné hromady usnášeníschopné? Jaké většiny je zapotřebí pro přijetí jejího usnesení? Kdy musí mít usnesení valné hromady formu notářského zápisu? 8) Paní Adamová a pan Barták jmenovali na schůzi valné hromady nového jednatele. Společenská smlouva však pro jmenování jednatele vyžaduje souhlasu všech společníků. Pan Cvrček má tedy pocit, že takové usnesení není „směroplatné“, a tak se rozhodne navrhnout soudu, aby k takovémuto usnesení nebylo dále přihlíženo. Má šanci na úspěch? 9) Paní Adamová a pan Barták se rozhodli změnit společenskou smlouvu (změna má spočívat v tom, že ze společenské smlouvy bude vypuštěna věta, která připouští převod obchodního podílu na osoby stojící mimo společnost). Pan Cvrček je však proti. Usnesení se mu vůbec nelíbí a považuje jej za zásah do svých práv. Může se proti usnesení nějak bránit?