DISKREČNÍ PRAVOMOC VEŘEJNÉ
SPRÁVYSPRÁVY
SPRÁVNÍ PRÁVO I
27.10.2016
doc.JUDr.Soňa Skulová, Ph.D.
OSNOVA PŘEDNÁŠKY:
Pojmy „diskrece“, „správní uvážení“
Legislativní řešení problému „volnost vs. vázanost“
veřejné správy.veřejné správy.
Neurčité pojmy.
Diskreční pravomoc. Správní uvážení.
Správní uvážení jako projev pravomoci správního
orgánu.
Identifikace a druhy správního uváženíIdentifikace a druhy správního uvážení
Otázka tzv. absolutního volného uvážení
Meze a hlediska správního uvážení
Přezkum správního uvážení
DNEŠNÍ TÉMA:
Návaznost na správní právo procesní v problematikách:
základních zásad činnosti SO (kapitola 2. v učebnici
Správní právo procesní),
Procesních pojmů a institutů a jejich aplikace – vady
řízení,
Rozhodnutí (jeho zákonnost a správnost),
Přezkoumání rozhodnutí ( jeho zákonnosti a správnosti
v odvolacím řízení, a pak zejména v přezkumném
řízení), ale i dalších postupů, i nečinnosti,řízení), ale i dalších postupů, i nečinnosti,
Také v soudním přezkumu (s.ř.s. - zejména zákonnost
rozhodnutí, „zneužití správního uvážení“, zjevné
nepřiměřenosti sankce;
- o.s.ř. část V. – „správnost“).
PŘÍKLAD: NEURČITÉNEURČITÉ POJMYPOJMY + SPRÁVNÍSPRÁVNÍ UVÁŽENÍUVÁŽENÍ V PRÁVNÍ
ÚPRAVĚ:
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění:
§ 67
1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky, které se
projednávají jen na návrh.projednávají jen na návrh.
§ 95a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, úřadům městských částí hlavního města Prahy,
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto
zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 11
1) Za přestupek lze uložit tyto sankce: napomenutí, pokutu, zákaz činnosti,
propadnutí věci, zákaz pobytu.
3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě
pachatele postačí samotné projednání přestupku.
§ 12
1) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku,
zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl
spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl
pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení.
OTÁZKA (ŘEČNICKÁ):
PŘIPADÁ V ÚVAHU, ABY ČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ („SO“) BYLA
ZCELA PŘESNĚ PRÁVEM VYMEZENA A OMEZENA?
Není-li plná právní vázanost veřejné správy možná:
lze pro situace, kde není založeno konkrétní a přesné
pravidlo, resp. hlediska pro rozhodování
připustit ničím neomezenou vůli SO ?
(ani u nenárokových plnění ? – občanství, mezinárodní
ochrana, dotace)ochrana, dotace)
LIBOVŮLE (ARBITRÁRNOST) = POPŘENÍ ZÁKLADU
PRÁVNÍHO STÁTU (PRINCIPU PRÁVNÍ JISTOTY).
ÚS i NSS: „V právním státě je libovůle nepřípustná.“
NSS – 906 Sb.NSS – 6 A 25/2002-42 ( + RS NSS č.950
Sb.NSS):
“Absolutní či neomezené správní uvážení v moderním právním
státě neexistuje. Každé správní uvážení má své meze,
vyplývající v prvé řadě z ústavních principů zákazu libovůle,
principu rovnosti, zákazu diskriminace, příkazu zachovávat
lidskou důstojnost, principu proporcionality atd. Dodržení těchtolidskou důstojnost, principu proporcionality atd. Dodržení těchto
mezí podléhá soudnímu přezkumu.“
Jak se správní právo s tímto problémem vyrovnává ?
= dnešní téma.
LEGISLATIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMU
„volnost vs. vázanost“ veřejné správy:
= nástroje pozitivního práva:= nástroje pozitivního práva:
I. Neurčité pojmy ( v příkladu zeleně).
II. Správní uvážení. Diskreční pravomoc ( = širší
pojem).
- - - - - - - (Pozn.:
Je zde také další, odlišný institut, jenž nese také specifický
prostor pro uvažování SO :
„volné hodnocení důkazů“.
Zde SO vázán také, a to principem materiální pravdy a procesními
pravidly).
SPRÁVNÍ UVÁŽENÍ (DISKRECE, DISKREČNÍ PRAVOMOC).
Správní uvážení /“SU“/ (tradičně tzv. volná úvaha
správního orgánu) - zpravidla v rámci řešení konkrétnísprávního orgánu) - zpravidla v rámci řešení konkrétní
věci.
= uvážení v klasickémklasickém smyslusmyslu (stricto sensu), resp.
v (legislativně) technickém pojetí.
Pojem „diskreční pravomoc“ - obsahově širší:
Zahrnuje: - správní uvážení /klasické/
+ zmocnění k normotvorné činnosti.
Nicméně - pro SU se používá také označení „diskrece“,
jako opak rozhodování vázaného.
DISKREČNÍ PRAVOMOC
Pojem „diskrece“.
Obecně - slovníkový význam:
„Uvážlivost, rozvážnost, volnost jednání a rozhodování,
vlastní úsudek, volné uvážení, úvaha.“
(ale také taktnost, zdrženlivost, rezervovanost).
– od plné (absolutní) vůle panovníka (státu)
HISTORICKÝ VÝVOJ POJMU, RESP. ŘEŠENÍ
OTÁZKY VÁZANOSTI VS. VOLNOST V ROZHODOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
VŮČI ADRESÁTŮM:
směrem ke svazování veřejné správy ústavou a zákony (koncept právního
státu, konstituování správního práva),
- až po současnou vázanost celým právním řádem.
( srov. § 2 odst. 1 spr. řádu) = princip legalityprincip legality
(čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl.2 odst. 2 LZPS – „Státní moc slouží všem
občanům, a lze ji uplatňovat v případech, v mezích a způsoby, kteréobčanům, a lze ji uplatňovat v případech, v mezích a způsoby, které
stanoví zákon.“ ) .
+ respekt k ZPS, a ochrana veřejných subjektivních práv osob,
včetně soudní ochrany.
PRINCIP LEGALITY – UNIVERZÁLNÍ A OBECNÝ, AVŠAK:
Složitost řešených věcí a problémů:Složitost řešených věcí a problémů:
- struktura veřejných úkolů a cílů veřejné správy („veřejný
zájem“),
- spektrum práv a legitimních zájmů adresátů („dotčených
osob“).
+ nutnost vyvažovat zájmy veřejné s právy a zájmy jednotlivců
(adresátů), či zájmy dotčených osob navzájem vždy
v konkrétním případě ( při vydávání ISA, SSA, i NSA, i při
zásazích, zákrocích a donucení).
PRINCIP LEGALITY – UNIVERZÁLNÍ A OBECNÝ, AVŠAK II:
Obtížná katalogizace a zakotvení všech hledisek pro
rozhodování SO.
Příklad: Jakými hledisky se řídit při ukládání správní sankce ? - viz
shora - zákon o přestupcích - § 12 o.1.
Požadavky (kritéria) na kvalitu činnosti a přijatých řešení :
ne vždy úplným a přesným výčtem,
ne vždy (zcela) právní povahy,
(např. efektivnost, vhodnost, etičnost, přijatelnost, adekvátnost,(např. efektivnost, vhodnost, etičnost, přijatelnost, adekvátnost,
správnost, spravedlnost,…)
ne vždy konkrétní a jednoznačná:
neurčité pojmy, obecné zásady.
RESUMÉ:
Plná vázanost veřejné správy zákonem není prakticky
zajistitelná, a bránila by účinným a pružným řešením
(„řešení odpovídající okolnostem daného případu“ - § 2
odst. 4 s.ř.)
a zároveň:
není přípustná plná rozhodovací volnost těch, kteří
vykonávají veřejnou správu.vykonávají veřejnou správu.
Řešením je tedy – kompromis mezi vázaností a volností
– nikoliv však jakýkoliv.
SPOLEČNÉ ZNAKY NEURČITÝCHNEURČITÝCH POJMŮPOJMŮ A SPRÁVNÍHOSPRÁVNÍHO
UVÁŽENÍUVÁŽENÍ
Zajišťují potřebnou míru volnosti (rozhodovacího prostoru),Zajišťují potřebnou míru volnosti (rozhodovacího prostoru),
Náročné na identifikaci a aplikaci.
Liší se:
funkcífunkcí
způsobem uplatnění pravomoci.
Zařazením v právní normě
NEURČITÉ POJMY (NP):
ve správním právu časté („veřejný pořádek“, „noční klid“,
„bezúhonnost“,..).„bezúhonnost“,..).
- problém nemožnosti přesně vymezit rozsah a obsah
pojmu.
Při aplikaci neurčitého pojmu jde o otázku (pravomoc)
subsumpční.
Správní orgán musí NP vyložit, definovat, a poté posoudit, zda
zkoumaný jev lze pod něj podřadit.
Nutno použít obvyklé interpretační metody.
NEURČITÉ POJMY:
Míra neurčitosti se může v čase měnit.
Míru neurčitosti snižuje: příkladmé výčty znaků
pojmu, metodika, judikatura, teorie, tradice.
Pro legislativu platí: Míra určitosti a přesnosti
právních úprav musí být adekvátní významu
upravované věci.upravované věci.
Srov. např. oprávnění policistů použít zbraň +
určení toho, co je zbraň :
ZÁKON Č. 273/2008 SB., O POLICII ČESKÉ REPUBLIKY, V PLATNÉM ZNĚNÍ:
§ 56
Použití zbraně
(1) Policista je oprávněn použít zbraň
a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvub) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu
nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem
zadržet,
d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného
zákroku,
e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt
anebo prostor,
f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou
vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení
dané podle jiného právního předpisu nezastaví, …..
ZÁKON Č. 273/2008 SB., O POLICII ČESKÉ REPUBLIKY, V PLATNÉM ZNĚNÍ – POKR.
(2) Použití zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až
f) je přípustné pouze za podmínky, že užití donucovacího
prostředku by bylo zřejmě neúčinné.
(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm.(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm.
a) až e) je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje,
aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude
použito zbraně. Od výzvy s výstrahou lze upustit v případě, že je
ohrožen život nebo zdraví policisty nebo jiné osoby a zákrok
nesnese odkladu.
(4) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti,
zejména neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život
osoby, proti níž zákrok směřuje.
(5) Zbraní podle této hlavy se rozumí zbraň střelná včetně střeliva a
doplňků zbraně, vyjma vrhacího prostředku majícího povahu
střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně
zneschopňujícími účinky, dále zbraň bodná a sečná, výbušnina,
speciální výbušný předmět, průlomový pyrotechnický prostředek
a speciální náloživo.
DEFINICE SPRÁVNÍHOSPRÁVNÍHO UVÁŽENÍUVÁŽENÍ (SU)(SU):
situace, kdy s naplněním hypotézy právní normy
není spojena jediná právně přípustná dispozice.není spojena jediná právně přípustná dispozice.
= Aplikujícímu správnímu orgánu je ponechána
možnost výběru z nejméně dvou variant dalšího
postupu (dispozic).
Fakticky = ponechání zákonem předvídaného
prostoru
Fakticky = ponechání zákonem předvídaného
prostoru k vlastní úvaze správního orgánu.
Pozn.: ve správním řádu se pojem nevyskytuje.
Pouze v s.ř.s. (§ 78 odst. 1).
SPRÁVNÍ UVÁŽENÍ JAKO PROJEV PRAVOMOCI SPRÁVNÍHO ORGÁNU:
Specifický projev či součást pravomoci správního orgánu.
Avšak:
Legislativně-politickým důvodem zařazení správního uvážení
do předpisů není, aby byla umožněna subjektivní zvůle
správních orgánů, nýbrž,
„aby mohli vyhověti speciálním požadavkům jednotlivých
konkrétních případů. Uvažování představuje, obrazně řečeno,konkrétních případů. Uvažování představuje, obrazně řečeno,
bránu, kterou vcházejí do budovy právního řádu
mimoprávní motivace."
(A.Merkl)
ÚČEL DISKREČNÍ PRAVOMOCI (SU)
= PRUŽNOST, VHODNOST, PROPORCIONALITA ZVOLENÝCH ŘEŠENÍ,
RESP. ROZHODNUTÍ:
Avšak stabilityAvšak při zachování dostatečné míry stability ( včetně
předvídatelnosti).
Správní orgán může využívat svou …“odbornost,
zkušenost, přizpůsobivost nastalým a těžko
předvídatelným situacím, a to i z hlediska důsledkůpředvídatelným situacím, a to i z hlediska důsledků
zásahu. (V.Vopálka)
SU JAKO PROJEV PRAVOMOCI SPRÁVNÍHO ORGÁNU:
Zda a jaký prostor pro volnou úvahu bude
správě ponechán - svěřeno především dosprávě ponechán - svěřeno především do
pravomoci zákonodárce.
Zákonodárce nemá, co do úpravy volné úvahy
veřejné správy, vlastní volnou úvahu
(…zákonodárce je vázán určitými základními
hodnotami, jež Ústava prohlašuje zahodnotami, jež Ústava prohlašuje za
nedotknutelné.“ ( Pl. ÚS 19/93).
POZN. : TEORIE „DIFERENCOVANÉHO PRINCIPU LEGALITY“:
= vyšší intenzita pro výkon mocenské, vrchnostenské= vyšší intenzita pro výkon mocenské, vrchnostenské
funkce VS,
a méně intenzivní u tzv. vlastní hospodářské správy (např.
rozhodování o využití prostředků z rozpočtu ÚSC).
Stupeň zákonné determinace má odpovídat předmětu
úpravy.úpravy.
(= ideální stav)
DRUHY SPRÁVNÍHO UVÁŽENÍ:
- dle toho, zda zakládá možnost :- dle toho, zda zakládá možnost :
podle dané normy postupovat či nepostupovat (=
„uvážení jednání“)
(SO může uložit pořádkovou pokutu - § 62 s.ř.),
volby některého z více nabízených konkrétních
řešení dané věci (= „uvážení volby“).řešení dané věci (= „uvážení volby“).
(SO může uložit pořádkovou pokutu do výše 50 tis Kč – ibid, a
může ji také snížit či prominout – odst. 6).
PROBLÉM IDENTIFIKACE SU:
= které případy jsou správním uvážením, a které
nikoliv.nikoliv.
Řešení - pouze přímo ze znění a z kontextu
jednotlivých ustanoví právních norem. Nutný tedy
také výklad systematický, resp. i teleologický.
PŘÍKLAD:PŘÍKLAD:
Problém termínu „může“. Někdy znamená možnost
(tedy uvážení), někdy povinnost (tzv. norma
kompetenční) správního orgánu jednat určitým
způsobem.
PŘÍKLAD:
JDE O UVÁŽENÍ, NEBO ROZHODNUTÍ VÁZANÉ ?
Z.č.111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění:
§ 73 odst. 1
Jmenování profesorem
Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho,
kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo
uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74.
Nebo z jiné oblasti :
VOLNOST, VÁZANOST, NEBO SNAD LIBOVŮLE ?
NSS č. 905 Sb. NSS, č.j. 4 Aps 3/2005-35:
Pravomoc prezidenta republiky jmenovat soudce [čl. 63 odst. 1 písm.
i) Ústavy] je výrazem jeho postavení v rámci moci výkonné jako
„správního úřadu“ sui generis.„správního úřadu“ sui generis.
II. Na jmenování soudcem není právní nárok. Funkce soudce je ovšem
veřejnou funkcí a justiční čekatel nejmenovaný prezidentem republiky do
funkce soudce je oprávněn dovolávat se práva na rovné podmínky
přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím [čl. 21 odst. 4 Listiny
základních práv a svobod, čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o
občanských a politických právech]. Ve spojení s tím je oprávněn
dovolávat se toho, aby nebyl na tomto právu diskriminován (čl. 1, čl. 3
odst. 1 Listiny), stejně jako je oprávněn i k tomu, dovolávat se práva na
projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny), a to i
když sám návrh na projednání věci podat nemohl.
III. Právo na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejnýmIII. Právo na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejným
funkcím (v daném případě na přístup k funkci soudce), jakož i právo na
projednání věci bez zbytečných průtahů, ve spojení s právem nebýt
diskriminován, není s ohledem na znění čl. 36 Listiny, a to i ve spojení se
zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ze soudního
přezkoumání vyloučeno. Akty či úkony prezidenta republiky při výkonu
jeho pravomoci jmenovat soudce jsou ve spojení s uvedenými právy
přezkoumatelné ve správním soudnictví.
PROBLÉM IDENTIFIKACE SU:
Zásada legality vyžaduje:Zásada legality vyžaduje:
Správní orgán musí přesně vědět, kdy má svěřeno
uvážení, a kdy nikoliv.
= znát povahu své pravomoci ( = vázaná nebo volná)
A také obsah a rozsah své pravomoci.A také obsah a rozsah své pravomoci.
Z pohledu dotčených osob jde o naplnění principu
předvídatelnosti, resp. právní jistoty.
JAK ZAJISTIT LEGALITU SPRÁVNÍHO UVÁŽENÍ,
RESP. DISKREČNÍ PRAVOMOCI ?
METODY:METODY:
stanovení limitů (mezí) – ROZSAHU SU
stanovení hledisek (kritérií) – OBSAHU, KVALITY SU
přezkum respektování hledisek ad 1) a 2)
(v rámci veřejné správy - viz pojem „zákonnost“a „správnost“ rozhodnutí a
postupů, a také soudní - § 78 odst. 1 druhá věta) .
MEZE (LIMITY) SPRÁVNÍHO UVÁŽENÍ:
určují prostor pro volnou úvahu.určují prostor pro volnou úvahu.
Stanovení mezí zdá se relativně snadné.
Zároveň meze znamenají vymezení (krajních
hodnot) pravomoci správního orgánu. (angl.
„scope“) = souvislost s hledisky (obsahem
pravomoci)
Zároveň jde o limitní hodnoty rozsahu a intenzityZároveň jde o limitní hodnoty rozsahu a intenzity
zásahu do práv a zájmů jednotlivců.
Možné rozvolnění mezí – neurčitými pojmy („je-li
narušen veřejný pořádek…“).
PROTO:
limity by měly být dostatečně určitě zákonem
stanovenystanoveny
(viz ústavní požadavek stanovení mezí a způsobu
výkonu státní moci zákonem / čl. 2 odst. 3 Ústavy/).
ESLP: Silver et al. V. Spojené království, 1983:
„Zákon, který svěřuje diskreční pravomoc, musí
stanovit rozsah takové diskrece“…stanovit rozsah takové diskrece“…
K MEZÍM - LIMITŮM:
Zákon musí stanovit také:
okolnosti a podmínky, za kterých můžeokolnosti a podmínky, za kterých může
činnost úřadu zasahovat do oblasti chráněných
práv. (ESLP: Silver et al., 1983, Malone, 1984)
Konkretizace mezí:
prováděcím předpisem, interní směrnicí - za splnění
podmínky naplnění principu předvídatelnosti.podmínky naplnění principu předvídatelnosti.
(K tomu NSS – poskytnutí interní směrnice v režimu
z.č.106/99 Sb.)
KONTROLA MEZÍ - LIMITŮ:
Meze (a způsob, či intenzita) jsou relativně
snadněji kontrolovatelné.snadněji kontrolovatelné.
V našich zemích tradičně podrobeny soudní
kognici, jako součásti kontroly zákonnosti.
„Nevybočení“ z mezí podle „staré“ úpravy, resp.
„nepřekročení“ mezí podle platné úpravy s.ř.s.„nepřekročení“ mezí podle platné úpravy s.ř.s.
(Srov. § 245 odst. 2 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění platném do 31.12.2002, a §§ 78 odst. 1 zákona č. 150/200278 odst. 1 zákona č. 150/2002
Sb., soudní řád správní)Sb., soudní řád správní)
PROBLÉM TZV. „ABSOLUTNÍHO VOLNÉHO UVÁŽENÍ“
„Každá pravomoc má právní limity, a to bez ohledu
na to, jak široce je formulován zákon, který jina to, jak široce je formulován zákon, který ji
zakládá.“
„Tam, kde panuje vláda práva, nemůže existovat
neomezená diskreční pravomoc.“ (Wade)
TEDY:
Uvedené případy spadají do rámce správního
uvážení, jsou jeho variantou (minimálně jsouuvážení, jsou jeho variantou (minimálně jsou
případem „úvahy jednání“) – SE VŠEMI NÁROKY
kladenými na SU.
Jinak by šlo o libovůli (až event. zvůli).
PROTO TAKÉ:
Pojem „zneužití správního uvážení“
znamená porušení legality (porušení zásady - § 2
odst. 2 s.ř. – zneužití /účelu/ pravomoci správníhoodst. 2 s.ř. – zneužití /účelu/ pravomoci správního
orgánu).
podléhá soudnímu přezkoumání (§ 78 odst. 1
s.ř.s.):
důvod pro zrušení rozhodnutí SO pro nezákonnost.
již četná judikatura NSS, dle níž je představovánojiž četná judikatura NSS, dle níž je představováno
porušením základních zásad (principů).
HLEDISKA ( KRITÉRIA) PRO APLIKACI SPRÁVNÍHO UVÁŽENÍ:
Východiska:
Hodnoty (zejména ústavně založené a chráněné), nebo vyjádřené
ve formě správních politik,
konkretizované příslušnými zákony jako veřejné zájmy.konkretizované příslušnými zákony jako veřejné zájmy.
(Srov. povinnost správního orgánu řešit věc v souladu „s veřejným
zájmem“ /2 odst. 4 s.ř./, respektovat „účel pravomoci svěřené mu
/správnímu orgánu/ zákonem“ /§ 2 odst. 2 s.ř./).
Obecné principy právní, resp. principy správního práva.
Pro SO koncentrovaně vyjádřené ve formě:Pro SO koncentrovaně vyjádřené ve formě:
„Základních zásad činnosti správních orgánů“ (viz níže),
+ další zásady (i nezařazené /např. řádného odůvodnění,
transparentnosti/, či nepsané /neminem laedere, in dubio pro
reo,…/).
HLEDISKA ( KRITÉRIA) PRO APLIKACI SPRÁVNÍHO
UVÁŽENÍ – POKR.:
Dále také:
Principy dobré správy (jež jsou právní i neprávní povahy)
Srov. „desatero“ veřejného ochránce práv, nebo vydané
Evropským ombudsmanem – Kodex dobré správní praxe
(2001), také čl. 41 LZPEU ( „právo na dobrou správu“), a také
doporučení Výboru ministrů Rady Evropy /2007/7 o dobré
správě.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V souhrnu jde o strukturu určující obsahovou stránku
správního uvážení, a to vždy v rámci jeho právních limitů (mezí).
URČITÉ KATALOGY PRINCIPŮ A ZÁSAD:
Základní zásady činnosti správních orgánů (§§ 2-8 SŘ) – pro
SU zejména § 2 (proporcionalita, předvídatelnost - legitimní očekávání,
zákaz zneužití správního uvážení, resp. pravomoci, jednání ve veřejném
zájmu, ochrana práv nabytých v dobré víře), § 4 (zásada dobré správy,
vstřícnosti), § 5 ( smírné řešení rozporů).vstřícnosti), § 5 ( smírné řešení rozporů).
působnost zásad obecná – při výkonu veřejné správy
( § 177 odst. 1 správního řádu),
Doporučení VM RE č. (2007)7 o dobré veřejné správě,
Pro správní uvážení – Doporučení VM RE (80)2.
+ „ombudsmanské“ principy (viz shora).+ „ombudsmanské“ principy (viz shora).
Závěr:
V prostoru vymezeném jak po stránce hranic (limitů), tak co
do závazných hledisek se rozhodování s volnou úvahou musí
pohybovat.
DĚKUJI ZA POZORNOST.