Seminář č. V. – Jednoduché a složité případy v právní praxi


Zadání příkladů:


I.         Přečtěte si úryvek z knihy R. Dworkina Law’s Empire (Ríša práva), jehož text naleznete
ve dvou souborech uložených v Učebních materiálech předmětu v ISu. Konkrétně se otázky týkají
zejména textu na s. 31-43 tohoto úryvku. Promyslete si odpovědi na následující otázky:


1)      V čem spočívá rozdíl mezi vnitřním a vnějším pohledem na právo? Jaké
mají silné a slabé stránky?

2)      Jak byste rozhodli v Elmerově případě a na základě jakých argumentů?

3)      Co soudíte o povaze právních případů „Percina tanasi“ a „McLoughlinová“?

4)      Jaké argumenty rekapituluje Dworkin ve prospěch "doslovné" interpretace?

II.        Přečtěte si úryvek z knihy Z. Kühna „Aplikace práva ve složitých případech. K úloze
právních principů v judikatuře. Praha: Karolinum, 2002, s. 45, kde autor uvádí klasické pojmové
znaky složitého případu v pojetí našeho právního myšlení:


„…ustanovení právních předpisů, která připouštějí různý výklad, ustanovení právních předpisů,
z nichž nevyplývá žádný jednoznačný výklad za použití standardních interpretačních pravidel,
popřípadě další případy, v nichž právní předpis dává soudci jistou míru uvážení, případy rozporu
aplikované právní normy v jejím apriorním významu s jinou právní normou, eventuálně případy napětí
mezi funkcionálním smyslem práva a doslovným významem textu (či dokonce případy napětí mezi
funkcionálním smyslem práva a jakýmkoliv možným výkladem textu právního předpisu, k němuž může
interpret dojít na základě standardních interpretačních argumentů).“[1]


            Co je podle Vašeho názoru zdrojem složitosti právního případu?



III.                   Otázky k judikátu č. 2 – nález ÚS sp. zn. Pl.ÚS 36/01 ze dne 25.06.2002,
odměna správce konkursní podstaty)


1)         Definujte dva stěžejní právní problémy případu.

2)         Vyhledejte v odůvodnění argumenty per analogiam. Byly podle Vašeho názoru naplněny
podmínky pro jejich užití (ceteris paribus, tj. obdobnost věcí)?

3)         Jak ÚS definoval nepravou mezeru v zákoně a jaké metody pro její vyplnění připouští?

4)         Jak ÚS vymezil odpovědnost zákonodárce za „opomenutí“?

5)         Zvolil ÚS subjektivní, či objektivní pojetí teleologie pro odůvodnění právního závěru o
protiústavnosti posuzovaného ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání?

6)         Jakou úlohu sehrál v odůvodnění teleologický argument reductionis ad absurdum?

7)         Najděte v odůvodnění další argumenty, o něž je tento teleologický úsudek opřen.


IV.                   Otázky k judikátu č. 2) – nález ÚS sp. zn. I. ÚS 367/03 (tzv. kauza Rejžek v.
Vondráčková)

1)      Jaká dvě základní práva se dostala v tomto případě do konfliktu?

2)      Lze uvedená práva vnímat jako „zásadně rovnocenná“?

3)      Co znamená „prozařování“ základních práv a svobod právním řádem a jakým způsobem se
projevuje v činnosti obecných soudů?

4)      V čem spočívá rozdíl mezi tvrzením skutečnosti a hodnotovým soudem a jak se tento rozdíl
promítá do posuzování případů v oblasti ochrany osobnosti?

5)      Jednalo se v případě stěžovatelových výroků o tvrzení skutečností, nebo o hodnotové soudy?

6)      Představuje tento případ easy case, nebo hard case? Proč?

V.        Přečtěte si usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013 č.
j. 1 As 21/2010 65, publ. pod č. 2838/2013 Sb. NSS, a přemýšlejte o následujících problémech:


1)         V jakém ustanovení Nejvyšší správní soud shledal mezeru?

2)         O jaký typ mezery šlo? Obecně jej charakterizujte.

3)         Diskutujte o podmínkách vyplnění takové mezery pomocí interpretace.

4)         Vymezte argumenty, které Nejvyšší správní soud použil k vyplnění mezery.

5)         Jaký je Váš názor na tento výklad?
________________________________

[1] Kühn, Z. Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha:
Karolinum, 2000, s. 45. Další literatura zejm. Tryzna, J. Právní principy a právní argumentace.
Praha: Auditorium, s. 220 – 266.