Na veřejného ochránce práv se obrátili manželé M. (dále jen „stěžovatelé“). Na pozemku, který
sousedí s jejich pozemkem, byla v minulosti louka. Přes ní protékal vodní tok, jenž dále pokračoval
na pozemky stěžovatelů. V 90. letech sousední pozemek změnil majitele. Noví vlastníci začali na
louce chovat dobytek (skot). Postupně začali po louce jezdit s traktorem, pro potřeby dobytka pak
vystavěli stáje. V důsledku takového chování se louka „proměnila“ v rozbahněný terén, který sousedé
postupně zpevňovali, přičemž vodu z louky (pastvy) odváděli do vodního toku. Odváděná voda byla
značně znečištěná, především močůvkou, a v takové podobě tekla na pozemek stěžovatelů.

Mimo to si sousedé postavili na svém pozemku žumpu (bezodtokovou jímku), jejímž používáním
docházelo k zatékání do sklepa stěžovatelů. Předmětnou jímku následně sousedé využili v rámci
výstavby tříkomorového septiku k odvádění odpadních vod ze svého domu.

V roce 2000 se stěžovatelé obrátili na stavební úřad, který provedl u sousedů kontrolní prohlídku.
Během ní zjistil, že veškeré stavby, které spadají do jeho působnosti, byly postaveny bez
jakéhokoli povolení či jiného opatření stavebního úřadu. Zahájil tedy se stavebníky (sousedy
stěžovatelů) řízení o odstranění staveb. Současně sousedům zakázal, aby své nepovolené stavby
užívali.

Stavební úřad však do dnešní doby řízení o odstranění staveb nedokončil a ve věci již po 11 měsíců
neučinil žádný úkon. Dle sdělení stěžovatelů sousedé přes zákaz užívání stavby stájí dále užívají
k ustájení dobytka.