normal titulka Právní nástroje uplatnitelné v oblasti mezinárodněprávní ochrany dětí •Zdeněk Kapitán, Markéta Nováková •MVV7920K Právní klinika – Mezinárodněprávní ochrana dětí •Blok 2 normal Obecné systémové a otázky normal Struktura MPSaP •mezinárodní právo soukromé – soubor norem, které určují právní režim soukromoprávních poměrů s mezinárodním prvek •mezinárodní právo procesní – soubor právních norem, které upravují postupy při ochraně práva v soukromo-právních poměrech s mezinárodním prvek •MPSaP upravuje 1.mezinárodní pravomoc (příslušnost) orgánů 2.jakým právem se bude právní poměr řídit 3.zda a za jakých podmínek je rozhodnutí (listina) uznatelná na území jiného státu 4.zda a za jakých podmínek si státy poskytují právní pomoc normal MPSaP a plynutí času •z hlediska intertemporality se MPS chová jako hmotné právo a MPP jako procesní právo; důležitý je okamžik vzniku právního poměru •viz přechodná ustanovení obsažená v § 123 ZMPS normal České právo, je když… normal Aplikační přednost •v případě, že je otázka regulována současně právem EU, mezinárodním právem i vnitrostátním právem, pak se použije v zásadě pořadí přednosti: 1.právo EU 2.mezinárodní právo 3.vnitrostátní právo •výjimky z uvedeného pravidla stanoví většinou samy předpisy, o jejichž vztah se jedná; jednou z výjimek je aplikace zásady maximální výhodnosti (viz příklad vztahu práva EU a Schengenské smlouvy) •pro lepší pochopení vzpomeňte na schéma pracovně nazvané „Společenství vlastníků jednotek Světové společenství“ normal Řešení (výslovně neřešených) konfliktů mezinárodních smluv •nauka vypracovala pouze pravidla pro řešení konfliktu mezinárodních smluv •pravidla: nastane-li konflikt konvencí, pak se použije ta, která je lex specialis; za lex specialis se považuje –lex posterior –přímá metoda před kolizní –dvoustranná (méněstranná) před mnohostrannou (vícestrannou) –efektivnější před méně efektivní •použitelnost i pro vztah unijních nástrojů a mezinárodních smluv •příměr s hromádkou předpisů (viz dále), příklady … normal Mezinárodní pravomoc (příslušnost) normal Terminologie •mezinárodní pravomocí se rozumí soubor podmínek, za kterých mohou orgány určitého státu poskytovat právní ochranu soukromoprávním poměrům s mezinárodním prvkem •mezinárodní příslušnost = (pracovně a prakticky) synonymum mezinárodní pravomoci; kritériem pro to, který z termínů používat, je terminologie použitelného předpisu (ZMPS – pravomoc, mezinárodní smlouvy Haagské konference MPS a předpisy EU – příslušnost normal Obecné poznámky •mezinárodní pravomoc (příslušnost) je jednou ze základních podmínek řízení; vady v ní: a)se promítají do samotného řízení existenčně b)mají vliv i na uznatelnost rozhodnutí: -v rámci Evropského justičního prostoru stále větší omezování (princip vzájemné důvěry) -mimo Evropský justiční prostor mohou vést až k odepření uznání •(podrobnosti v samostatném výkladu o uznání) •neuznatelnost rozhodnutí v cizině však sama o sobě není vadou podmínek řízení normal Mezinárodní pravomoc (příslušnost) ve věcech péče soudu o nezletilé •rodičovská (z)odpovědnost •výživné •osvojení •ostatní otázky a výjimky •v těchto oblastech má MPS svá významná specifika… • normal Systém ZMPS •ustanovení ZMPS o mezinárodní pravomoci jsou dekoncentrována a)společná úprava v obecné části b)zvláštní úprava pro jednotlivé skupiny institutů ve zvláštní části •postupné prosazování kritéria obvyklého bydliště a ústup občanství •kromě prorogace (volby sudiště) je třeba, aby existovala objektivizovatelná vazba právního poměru na Českou republiku (spojení s uznatelností rozhodnutí) • normal Systém nařízení Brusel IIa •základní pravidlo – obvyklé bydliště – čl. 8 •zachování příslušnosti pro styk – čl. 9 •zvláštní pravidla pro únosové právo – čl. 10 a 11 •„pokračování“ příslušnosti – čl. 12 •propojená řízení („rozvod“ a rodičovská zodpovědnost) •prorogace sudiště •příslušnost založená na přítomnosti dítěte – čl. 13 •zbytková příslušnost – čl. 14; zbytková příslušnost je jednak prostředkem ochrany před diskriminací (viz SDEU ve věci C-6807 Lopéz v. Lopéz Lizazo), ale hlavně prevencí denegatio iustitiae • normal Forum non conveniens? •jedná se o výhradu „lepšího soudu“ v systému common law – soud „odkáže“ strany na sudiště, které je s ohledem na zájmy stran a předmět sporu vhodnější a sám řízení přeruší či zastaví •úprava postoupení věci k projednání vhodněji umístěnému soudu (čl. 15): a)přerušení řízení a výzva stran, aby podaly návrh k soudu jiného členského státu b)žádost soudu jiného členského státu, aby převzal příslušnost •v podmínkách nařízení Brusel IIa se očekává pozitivní úkon alespoň jedné ze stran • normal Systém haagské úmluvy 1996 •obdobné uvažování jako nařízení Brusel IIa • normal Mezinárodní příslušnost ve věcech výživného •ZMPS -odkaz na ENV -nutno zohlednit ještě vztah ENV a mezinárodních smluv ve vztahu k nečlenským státům Evropské unie -podpůrně je český soud pravomocný za podmínek, které stanoví § 56 •ENV -alternativně obvyklé bydliště odpůrce, oprávněného a „propojená“ řízení – čl. 3 -omezená volba sudiště – čl. 4 -příslušnost založená na účasti v řízení – čl. 5 -vazba na Lugano II a forum necessitatis – čl. 6 a 7 •dvoustranné smlouvy – dle pravidel v nich uvedených normal Předběžná opatření soudu státu, který není státem obvyklého bydliště •mezinárodní příslušnost pro ně se posuzuje samostatně; právní řády zpravidla připouštějí předběžná opatření bez ohledu •předběžná opatření nezakládají principiálně litispendenci (SDEU ve věcech Purrucker I a II) •nařízení Brusel IIa – čl. 20; -základní kritérium je naléhavost předběžného opatření, -podpůrná kritéria – omezení na majetek a osoby na území daného státu, přípustnost podle vlastního práva •praxe: snaha zneužívat občanství a/nebo trvalého pobytu •v zásadě nelze akceptovat mezinárodní příslušnost pro předběžná opatření k úpravě styku, natož svěření do péče (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ve věci 30 Cdo 2855/2005 a SDEU ve věci Detiček) • normal Metodologie normal „Hromádka předpisů“ •tvoří ji typologicky: a)ZMPS b)dvoustranné mezinárodní smlouvy c)mnohostranné mezinárodní smlouvy d)unijní předpisy •utřídění dle pravidel řešení vztahu a konfliktu pramenů normal Pro praktickou práci… •konsolidovaná znění předpisů práva Evropské unie – viz hledání na Eur-lex; praktická ukázka •vyhledávání aktuálního stavu smluvních států mezinárodních smluv – viz hledání na www.hcch.net a http://conventions.coe.int/; praktická ukázka •viz i „opus“ Ministerstva spravedlnosti – materiál „Mezinárodní soudní spolupráce v civilních věcech Informace k jednotlivým státům“ aktuální verze je dostupná na extranetu Ministerstva spravedlnosti http://extranet01.servis.justice.cz/extranet.aspx?j=33&o=23&k=3444&d=32175 normal Pravidla •ZMPS je otloukánek a platí pro něj subsidiarita – tj. použije se jen tehdy, pokud není k dispozici „nic jiného“ •u mezinárodních smluv a unijních předpisů je třeba si hlídat rozsah věcné působnosti •pravidla konfliktu (s výjimkami): –pravidla o mezinárodní příslušnosti v unijních nařízeních nahrazují pravidla v ZMPS –mezi členskými státy EU vylučují unijní předpisy (pozor na Dánsko) existující mezinárodní smlouvy –ve vztahu k nečlenským státům EU se používají mezinárodní smlouvy, existují-li normal Metodologie v krocích 1.Kvalifikace vztahu pro účely procesní 2.Nalezení orgánu s pravomocí pro rozhodnutí 3.Kvalifikace vztahu pro účely nalezení rozhod-ného práva 4.Nalezení a aplikace kolizní normy (včetně interpretace) 5.Nalezení práva rozhodného 6.Hodnocení účinků použití práva rozhodného 7.Možnost vznést výhradu veřejného pořádku 8.Nalezení náhradního práva rozhodného •Srov. i § 20 ZMPS normal Příklad metodologické práce s nařízením Brusel IIa •časová působnost – pro právní poměry vzniklé od 1. 5. 2004 •místní působnost – „vnitřní extrateritorialita“ EU (mimo DK) •vztah k jiným nástrojům – specialita (čl. 59 a násl.) •věcná působnost 1.pozitivní: rozvod, rozluka, neplatnost manželství a rodičovská zodpovědnost 2.negativní: rodičovství, adopce, jméno a příjmení, určení zletilosti, vyživné, část správy jmění, dědictví, opatření přijatá v důsledku trestných činů dětí •působnost „MPS“: 1.mezinárodní příslušnost – ano 2.právo rozhodné – ne 3.uznání a výkon – ano 4.právní pomoc – ano (omezeně) normal Příklad metodologické práce s haagskou úmluvou 1996 •časová působnost – pro právní poměry vzniklé od 1. 1. 2002 •místní působnost – mezi smluvními státy •vztah k jiným nástrojům – subsidiarita (čl. 52) •věcná působnost 1.pozitivní: rodičovská zodpovědnost 2.negativní: rodičovství, adopce, jméno a příjmení, určení svéprávnosti, výživné, část správy jmění, dědictví, sociální za-bezpečení, veřejná opatření v oblasti vzdělání a zdravotnictví, opatření přijatá v důsledku trestných činů dětí, azyl •působnost „MPS“: 1.mezinárodní příslušnost – ano 2.právo rozhodné – ano 3.uznání a výkon – ano 4.právní pomoc – ano (omezeně) normal Mezinárodní adopční právo normal Systémové poznámky •mezinárodní adopční právo ponechává poměrně velký prostor národním právním řádům, proto nezasahuje do otázek určením mezinárodní pravomoci (příslušnosti), určování práva rozhodného a uznání a výkonu rozhodnutí •hlavní zaměření je na věcnou stránku adopcí, zejména unifikaci základních podmínek (to činí zejména evropská úmluva o osvojení) osvojení v právních řádech smluvních států •páteřním dokumentem je haagská adopční úmluva, která mezi smluvními státy reguluje společnou proceduru zprostředkování mezinárodního osvojení a záruky legálnosti tohoto procesu normal Typologie mezinárodních adopcí A.adopce do ciziny – vždy je vázána na souhlas ÚMPOD B.adopce z ciziny –1. haagské adopce – adopce do/ze smluvních států haagské Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení –2. adopce podle dvoustranných mezinárodních smluv –3. mimohaagské (mimosmluvní) adopce – adopce ze zemí, s nimiž nemáme žádnou společnou mezinárodně-právní regulaci; rizika •neregulovaná kvalita žadatelů •problém právní volnosti dětí •problém se zdravotním stavem dětí •problém s uznáním cizozemských rozhodnutí normal Případy k rozebrání I •nerespektování haagské adopční úmluvy –případ 1 – pětileté dítě v péči třetí osoby – prastrýce (pokrevně příbuzného) a pratety střídavě žijících v České republice a v Německu; podán návrh na nezrušitelné osvojení –případ 2 – devítiměsíční dítě v péči třetí osoby – české státní občanky a amerického státního občana; před 31. 12. 2013 podán návrh na nezrušitelné osvojení •respektování dvoustranných smluv –případ šestiletého chlapce, makedonského státního příslušníka v ústavním zařízení v České republice; požadavek na „vydání“ chlapce do Makedonie normal Případy k rozebrání II •podmínky uznatelnosti cizozemských rozhodnutí –úprava do 31. 12. 2013 – příklad osvojení z nehaagské země; dítě bylo osvojeno společně nesezdanými partnery za trvání manželství jednoho z nich – je takové rozhodnutí v souladu s českým veřejným pořádkem? –nově úprava v § 63 odst. 1 ZMPS (viz podrobněji dále); vznikají však nové problémy normal Nehaagská osvojení z ciziny •statistiky zvláštní matriky (…) •pokud se nejedná o haagské adopce, respektive adopce probíhající podle mezinárodních smluv, hrozí nebezpečí odepření uznání cizozemských rozhodnutí o osvojení s ohledem na hmotněprávní test českého práva (§ 63 odst. 1 ZMPS; viz existující rozhodnutí) •zejména k dosažení konsenzuálnější komunikace by bylo vhodné stanovit jasná pravidla podmínek adopcí z ciziny – například novelizací zákona o SPOD; vhodný se jeví tzv. italský model (předběžná kontrola schválení) normal Osvojení a páry osob stejného pohlaví •stanovisko Nejvyššího soudu: uznání takového rozhodnutí (veřejné listiny) je v rozporu s veřejným pořádkem České republiky •Evropská úmluva o osvojení ve spojení se současnou platnou právní úpravou společné osvojení osobami stejného pohlaví nepřipouští •změnu připouští revize Evropské úmluvy o osvojení (dosud nevstoupila pro Českou republiku v platnost) •rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově z října 2015, kterým bylo uznáno v České republice zahraniční osvojení osobami stejného pohlaví, rozhodnutí deklaruje, že toto uznání není v rozporu s veřejným pořádkem, zcela opomíjí regulaci v § 63 odst. 1 ZMPS normal Mezinárodní civilní únosové právo normal Prameny regulace (režimy) •mezinárodní úprava: 1.bezesmluvní reciprocita 2.haagská únosová úmluva 3.nařízení Brusel IIa a haagská únosová úmluva •vnitrostátní úprava návratového řízení (§§ 478 až 491 z. ř. s.) •povaha řízení – nesporné se zásadou vyšetřovací •zvláštní místní příslušnost (Brno) •meritorní rozhodnutí rozsudkem •omezení možnosti přerušit řízení •zvláštní pravidla pro zaslání repliky k žalobě •modifikovaná koncentrace řízení normal Důležité věcné principy •důvodů pro nenavrácení smí být využíváno výjimečně •procesní rovina a vztah k jiným řízením ve věcech péče soudu o nezletilé: –předmětem návratového řízení není rozhodování ve věcech péče o dítě a jeho výživy; soud tedy nezkoumá, který z rodičů nabízí lepší výchovné prostředí apod. –po zahájení návratového řízení nelze ve státě, ve kterém se dítě nachází, zahájit řízení o úpravě péče –zvláštní pravidla konkurence řízení upravují čl. 10 a 11 nařízení Brusel IIa normal Uznání a výkon rozhodnutí normal Základní pojmy •uznání – mocenskému aktu cizího státu se v tuzemsku přiznají účinky jako mocenskému aktu tuzemskému •vykonatelnost – způsobilost mocenského aktu být vynucen proti povinnému (je to vlastnost, potenciál mocenského aktu) •výkon – proces vynucení povinnosti uložené mocenským aktem i proti vůli povinného • normal Vývojové tendence •vzájemné uznávání rozhodnutí patřilo vždy k nejpod-statnějším oblastem unifikace; jde pravděpodobně o nejdů-ležitější krok k přeshraniční ochraně práva •v československém právu byla ve starém ZMPS velmi flexibilní procedura založená na neformálním uznávání a bez procedury prohlášení vykonatelnosti •haagské smluvní právo tendovalo k unifikaci důvodů odepření uznání a ponechání zbytku procedury na vnitrostátním právu •EHS (později ES a EU) tendovalo nejprve k unifikaci procesu uznání a prohlášení vykonatelnosti, posléze k dal-šímu zjednodušení procesu odstraněním prohlášení vykonatelnosti normal Výsledky srovnání •procedura v ZMPS byla a je flexibilní a jednoduchá •„bruselská“ procedura je složitější a náročnější na podklady (osvědčení o vykonatelnosti) •v oblasti výživného haagské úmluvy tradičně pouze upravily důvody odepření uznání rozhodnutí a zbytek procedury ponechaly vnitrostátnímu právu •proto na řízení, na která je použitelné nařízení Brusel I, prosazujeme použití haagský úmluv (princip maximální výhodnosti v čl. 71 nařízení Brusel I) normal Krok 1 – uznání •v majetkových věcech -není nutné vést samostatné řízení, pokud je vedeno, výrok zní na uznání -pokud není vedeno samostatné řízení, procesním důsledkem je nařízení výkonu •v ostatních věcech se vede samostatné řízení o uznání •použitelný právní předpis stanoví důvody pro odepření uznání – zpravidla veřejný pořádek, překážky v řízení, právo na spravedlivý proces •zpravidla je zakázán přezkum ve věci samé normal Uznání a nedostatky mezinárodní příslušnosti •historicky se jednalo o typický důvod „obstrukčního“ vyloučení uznatelnosti cizího rozhodnutí -samostatný důvod odepření [viz § 64 písm. a) starého ZMPS] -námitka rozporu s veřejným pořádkem •nastává postupný útlum -zavedení mezinárodní příslušnosti založení podílením se na řízení [čl. 24 Brusel I, čl. 5 ENV, viz i § 15 odst. 1 písm. a) ZMPS] -výluky nedostatků mezinárodní příslušnosti [čl. 35 odst. 3 Brusel I, čl. 24 Brusel IIa, čl. 24 písm. a) ENV] normal Krok 2 – prohlášení vykonatelnosti •ZMPS „v čisté podobě“ nezná •na prohlášení vykonatelnosti je postaveno nařízení Brusel IIa i HZÚ 1996; v případě, že mají být použity, obsahuje ZMPS adaptační ustanovení dodávající procesní pravidla pro vnitrostátní podmínky •právní nástroje navazující na nařízení Brusel I (evropský exekuční titul, evropský platební rozkaz, evropské řízení pro drobné nároky) se snažily o zjednodušení procesu právě odstraněním exequatur •ENV odstraňuje exequatur pro „nová“ rozhodnutí, pro dříve vydaná rozhodnutí je zachovává normal Krok 3 – výkon •spouští se výrokem o nařízení výkonu rozhodnutí odpovídajícím exekučním způsobem •podmínky se řídí pravidly vnitrostátního (procesního) práva normal Tzv. odebírání dětí v cizině •z rodin v cizině (GB, IRE, NOR) jsou odebírány v systému tamější sociálně-právní ochrany dětí z rodin českých občanů děti •odebírání dětí je věc regulace rodičovské (z)odpovědnosti, je tedy zcela věcí mezinárodně příslušného soudu, jaká opatření v souladu s právem rozhodným přijme •strategie ÚMPOD: 1.včas oznámit odebrání (jeho záměr) podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích 2.pokud dojde k odebrání: a)pracovat s biologickou rodinou, b)vrátit dítě do rodiny, nebo širší rodiny, c)umístit dítě do ČR postupem podle čl. 56 nařízení Brusel IIa, d)přenést mezinárodní příslušnost na české soudy podle čl. 15 nařízení Brusel IIa (příp. dle čl. 8 haagské úmluvy 1996) e) normal Děkujeme za pozornost.