Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. Právo jako společenský jev: PRÁVO 1.vnitrostátní, 2.mezinárodní a 3.evropské (EU) Masarykova univerzita Brno 2017 Právo jako společenský jev l právo = regulativní normativní systém l zajišťuje fungování společnosti lidí (státu) l základní funkce práva: vnitřní uspořádání systému (řád) l Právo je systém pravidel chování, která jsou stanovená a vynutitelná státem (státní mocí). l jiné normativní systémy 1. právo vnitrostátní (národní) Funkce práva ve státu V N I T R O S T Á T N Í (Č E S K É) P R Á V O : •pravidla určena: státu samotnému a jednotlivcům (subjektům) •SUBORDINAČNÍ CHARAKTER ------- • „společnost“ států: mezinárodní rozměr práva (mezinárodní společenství) • Evropská unie: ani stát, ani mezinárodní společenství Vnitrostátní právo jako systém - subordinační charakter Stát A Jednotlivec státu A vnitrostátní právo A Systém českého práva 1. horizontální uspořádání: –veřejné – soukromé – procesní –odvětví •2. vertikální uspořádání (právní síla): –ústavní pořádek (ústavní zákony, Listina) –zákony –nařízení vlády, vyhlášky ústředních orgánů –vyhlášky územních orgánů Prameny českého práva •právní normativní akt –ústavní zákon –zákon –vládní nařízení, vyhlášky –(mezinárodní smlouvy) •normativní smlouva (kolektivní smlouva) Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo 1 1 2 Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo soukromé mezinárodní právo (veřejné) Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo soukromé mezinárodní právo (veřejné) 2. Mezinárodní právo (veřejné) jako velmi specifický právní systém Pojem (definice) MP •souhrn pravidel právně závazných •i zde platí: pravidla stanovena a vynutitelná státy (modifikovaně) •pravidla upravující vztahy mezi státy a dalšími subjekty mezinárodních vztahů lstát – stát lstát – mez. org. lmez. org. – mez. org. l(stát – jiný subjekt MP) Mezinárodní právo vztahy mezi státy + podobnými subjekty mezinárodní společenství zásada svrchované rovnosti - suverenita koordinační charakter mezinárodního práva (nikoli subordinační!) NIKDO NENÍ NIKOMU PODŘÍZEN ! státy mezinárodní právo vytvářejí, mají ho respektovat a jeho respektování vynucují Zásada svrchované rovnosti •SVRCHOVANOST (SUVERENITA) lnezávislost na jiné moci uvnitř i vně lpřirozené vymezení ldobrovolné omezení (EU x kolonie) lúzemní výsost = výlučný výkon suverenity státu na svém území - výjimky •ROVNOST lrovná práva, výjimky Zvláštnosti mezinárodního práva - shrnutí Z k r á t k a : •Chybí analogie státu jakožto nadřazené moci. lStáty jsou v MP tvůrci a adresáti norem. •Zcela decentralizovaný systém bez mocenského centra. 3. Právo Evropské unie EU: ani mezinárodní společenství, ani stát MP: Mezinárodní společenství stejná úroveň Stát D Stát C Stát E Stát F Stát A Stát G Stát B Stát H Mezinárodní organizace (běžná) stejná úroveň Stát D Stát C Stát E Stát F Stát A Stát G Stát B Mezinárodní organizace Nadstátní organizace 2 úrovně Stát D Stát C Stat E Stát F Stát A Stát G Stát B Nadstátní organizace Evropská unie Stát A Jednotlivec státu A právo EU právo EU vnitrostátní právo A Evropská unie Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B právo EU právo EU právo EU právo EU vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo mezinárodní právo soukromé Funkce práva v EU •základní funkce práva: vnitřní uspořádání systému (řád) •EU je samostatný systém –vlastní orgány s vlastní pravomocí –vlastní aktivity –finanční nezávislost PROTO MUSÍ MÍT VLASTNÍ REGULACI (PRAVIDLA) UVNITŘ I NAVENEK = PRÁVO EU –předpisy (právo) – není to ani mezinárodní, ani vnitrostátní –vlastní soudy Funkce práva v EU - 2 Vlastní funkce práva EU: •1. výstavba EU (institucionální struktura) •2. vztah k členským státům (pravomoci) •3. úprava vlastní činnosti (jednotlivé oblasti integrace a spolupráce) Přehled vývoje ES a EU (zjednodušené) 1952 vznik ESUO (nadstátní organizace) 1958 vznik EHS, EURATOM (nadstátní organizace) 1993 vznik EU jako pouhého zastřešení tří Společenství, EHS přejmenováno na ES, ostatní beze změny 2002 zánik ESUO 2009 přeměna ES na EU nové kvality (nadstátní organizace), EURATOM beze zm. Vývoj základních smluvních dokumentů ES a EU - 1 1. Pařížská smlouva (o zřízení ESUO) (1951/1952), 2.-3. Římské smlouvy (o zřízení EHS a Euratomu) (1957/1958), 4. Úmluva o společných orgánech (Slučovací smlouva) (1965/1967), ------------ stagnace ------------ 5. Jednotný evropský akt (1986/1987), 6. Maastrichtská smlouva o Evropské unii (1992/1993) ……. Vývoj základních smluvních dokumentů ES a EU - 2 7. Amsterdamská smlouva (1997/1999), 8. Smlouva z Nice (2000/2003), 9. Smlouva o ústavě pro Evropu (Ústava EU)- podeps. 2004, nevstoupila v platnost, 10. Lisabonská smlouva (2007/2009). K tomuto výčtu je ještě třeba doplnit smlouvy rozpočtové a smlouvy o přístupu nových členů (ČR: 2003/2004). Letopočty: přijetí (podpis) dokumentu / vstup v platnost Shrnutí – základní dokumenty EU v současnosti 1.Smlouva o EU (Maastricht) 2.Smlouva o fungování EU (býv. EHS) 3. 3.Smlouva o EURATOMu Lisabonská smlouva: jen nástroj ke změně 1. a 2. E U jednotlivec (osoba) členský stát podřízen EU podřízen členskému státu a EU Prameny práva EU •primární právo: –mezinárodní smlouvy („zřizovací“) mezi členskými státy •Smlouva o EU •Smlouva o fungování EU •sekundární právo: –nařízení –směrnice –rozhodnutí •mezinárodní smlouvy uzavírané EU, judikatura ESD E U jednotlivec (osoba) členský stát implementace směrnice prameny sekundárního práva v jednotlivých vztazích Orgány tvořící sekundární právo EU Komise Rada Evropský parlament