Veřejné finance a fiskální právo
 Fiskální politika
•Eva Tomášková
•eva.tomaskova@law.muni.cz
•Katedra finančního práva a národního hospodářství

Typy fiskální politiky
lExpanzivní
lpřímé nástroje: zvýšení vládních výdajů
lnepřímé nástroje: snížení daní
lvýsledek: rozpočtový schodek
l
lRestriktivní
lpřímé nástroje: snížení vládních výdajů
lnepřímé nástroje: zvýšení daní
lvýsledek: rozpočtový přebytek

Fiskální opatření
lAutomatické stabilizátory
lpůsobí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění
lnemají žádné nulové vnitřní zpoždění
l
lDiskrétní opatření
lopatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových
daní
lmají časová zpoždění

Veřejný rozpočet
lvyrovnaný
lpřebytkový
lschodkový
l
lProhlubování deficitu:
lPříjmy Výdaje
lstagnují rostou
lrostou pomaleji než výdaje rostou rychleji než příjmy
lklesají rostou
lklesají rychleji než výdaje klesají pomaleji než příjmy

Členění deficitu
dle veřejných financí
lStrukturální
lstrukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika
fungovala na hladině potenciálního produktu
l
lCyklický
lcyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem
l
lCelkový deficit
l= - (hotovostní příjmy – hotovostní výdaje – úroky z veřejného dluhu)

Členění deficitu
lU st. rozpočtu je důležité, zda deficit je:
lplánovaný (aktivní)
lneplánovaný (pasivní)
lkrátkodobý
lvýsledný deficit ročního hospodaření
lstřednědobý a dlouhodobý deficit

J



Příčiny
rozpočtového deficitu
lEndogenní  faktory
lexpanzivní charakter fiskální politiky
lčasové rozložení výdajového šoku
lčasové rozložení daňového zatížení na více generací
lvládní populismus
l
lExogenní faktory
ltempo ekonomického růstu
ldeprese ve světě
lrůst cen základních surovin
lvývoj úrokové míry
lúrok z veřejného dluhu
lmimořádné události

Důsledky deficitu
státního rozpočtu
lkrátké období - pozitivní
leliminace vlivu exogenních faktorů
lfinancování efektivních veřejných výdajových programů
lv krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích
l
ldlouhodobé období - negativní
lrůst veřejného dluhu
lvyvolává inflační tlaky
l
l

Deficity státního rozpočtu v ČR (mld. Kč)
•Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz


Výsledky ankety:
Deficit státního rozpočtu
•Pramen: http://denik.obce.cz/go/ankety/anketa.asp?id=1

Plánované a skutečné saldo SR
•Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz


Saldo státních rozpočtů vybraných zemí jako % HDP
•http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=teina200&plugin=1


Přebytek v roce 2016
l1. ekonomický růst
l2. čerpání dotací z EU
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/styles/scale_1180/public/1781863-cistapozice.p
ng?itok=RssxMiQA
•Zdroj:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1860610-cesko-v-pololeti-ziskalo-z-eu-o-666-miliardy-kor
un-vice-nez-zaplatilo

Financování deficitu
státního rozpočtu
lDluhové financování
lemisí st. dluhopisů
lvnitřní dluh
lvnější dluh
lPeněžní financování
lpůjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí
lmonetizace dluhu – tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby
lZe státních aktiv

J



Krytí deficitu
lKrátkodobé řešení deficitu:
lmimorozpočtovými nenávratnými zdroji
lz rezerv
lpoužitím návratných finančních prostředků
l
lDlouhodobé řešení deficitu:
lze státních finančních aktiv
lzvýšením daní
l

J



Veřejný dluh
lVeřejný dluh je souhrn závazků:
lstátu
ljednotlivých článků územní samosprávy
lveřejných fondů
lveřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou
lveřejných podniků

Veřejný dluh v ČR
lV roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho:
lVnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky)
lVnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč.
l
l90. léta - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je plně
sekuritizován vnitřní dluh.
l
lEmitování střednědobých státních dluhopisů s dobou splatnosti 15, 10 a 11 let a úrokem cca 7 %.
l
lVětšinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti.
l
lPodíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, podle prognózy vývoje
deficitu st. rozpočtu se tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší.

Vývoj státního dluhu
•Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz


Úroky státního dluhu
•Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz


Důsledky veřejného dluhu
lRozpočtové
lplacení úroků z veřejného dluhu zatěžuje veřejné výdaje
lvysoké úrokové náklady  vedou v mnoha případech ke vzniku deficitu v dalším období
l
lRedistribuční
lu vnitřního dluhu je zpravidla nominální hodnota emitovaných státních cenných papírů na krytí
dluhu příliš vysoká, nemohou ji nakupovat domácnosti. Prostřednictvím úroků z veřejného dluhu je
přerozdělována část finančních prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch bohatých subjektů.
l
lFiskální
ldochází k fiskální nerovnováze – zvyšováním podílu dluhu na HDP – zužuje se prostor pro působení
stabilizační politiky
l
lZměna struktury portfolia
lz portfolia soukromého sektoru se vytlačují ostatní aktiva
l
lInflace
l
lPřestoupení konvergenčního kritéria
lpodíl veřejného dluhu na HDP nižší než 60 %.

Řešení dluhového problému
lvyužít vlivu pozitivních exogenních faktorů
lvyšší tempo eko. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu
linflace
lzahraniční pomoci
l
lvyužít vlivu aktivních vládních opatření
lpřebytek státního rozpočtu
lmimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu
lmonetárním řešením
lodmítnutí existujícího dluhu, případně úroku
l
l

Řízení státního dluhu
lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-st
atniho-dluhu

Emise střednědobých a dlouhodobých SD
l § 3 Organizace primárního prodeje
l
l (1) SD se prodávají na primárním trhu zejména formou aukce pro přímé účastníky aukcí (dále jen
"PÚ") nebo formou přímého prodeje vybraným PÚ nebo administrátorovi emise.
l
l (2) Ostatní zájemci z řad právnických i fyzických osob, tuzemců i cizozemců (dále jen "klienti")
se mohou primárního trhu SD zúčastnit nepřímo prostřednictvím PÚ tak, že PÚ zahrnou jejich
požadavek do své objednávky.
l
l (3) ČNB se souhlasem emitenta stanoví aukční limit (§ 13 Pravidel - Aukční limit), který je pro
PÚ závazný. ČNB je se souhlasem emitenta oprávněna tento limit v případě jednotlivé aukce změnit
nebo i zrušit.
l
l (4) Aukce pro PÚ organizuje ČNB. Aukčním místem je ČNB.
l
l
l Zdroj: ČNB - Pravidla pro primární prodej střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů
organizovaný Českou národní bankou

Státní dluhopisy dle typu instrumentu
lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/podle-typu-instrumen
tu/2017/statni-dluhopisy-podle-typu-instrumentu-27809

Státní dluhopisy dle typu držitele
lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/podle-typu-drzitele/
2017/statni-dluhopisy-podle-typu-drzitele-za-29972

Úvěry EIB v ČR
lOd roku 1992 do 31. 12. 2010 uzavřela EIB v ČR úvěrové smlouvy v celkové hodnotě cca 12 284 mil.
EUR, tj. cca 307 mld. CZK (při kurzu 25 CZK/EUR), z toho přibližně:
l
l
lÚvěry na plnění funkcí státu ve výši cca 4 450 mil. EUR, a to v členění:
lpřímé úvěry státu ve výši cca 3 329 mil. EUR (1 185 mil. EUR + 61 mld. CZK)
lúvěry ČMZRB (dříve KoB) se státní zárukou ve výši 950 mil. EUR
lúvěry SŽDC se státní zárukou ve výši 560 mil. EUR
l
l
lPřímé úvěry státu
l1 185 mil. EUR + 61 mld. CZK
l
l
l
l Zdroj: Ministerstvo financí

Úvěry EIB krajům a municipalitám
l
lÚvěry krajům a municipalitám ve výši cca 1 719 mil. EUR, z toho:
lPardubický kraj 73,6 mil. EUR (30 mil. EUR a 1 200 mil. CZK),
lMoravskoslezský kraj 1 100 mil. CZK (37 mil. EUR),
lJihomoravský kraj 116 mil. EUR,
lZlínský kraj 132 mil. EUR,
lOlomoucký kraj 137 mil. EUR,
lJihočeský kraj 35,5 mil. EUR
lkraj Vysočina 17,5 mil. EUR
lhl. m. Praha 650 mil. EUR,
lPlzeň 92 mil. EUR,
lBrno 84,5 mil. EUR,
lÚstí nad Labem 34 mil. EUR
lOstrava 119 mil. EUR
lOlomouc 38,5 mil. EUR
l

J



Úroky ze státního dluhu
•http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/naklady-statniho-dlu
hu

Účinné řešení dluhového problému zamezují
lnepopulárnost většiny opatření
lomezený časový horizont vlády
lpolitické tlaky
l
l
lFiskální iluze obyvatelstva

Vládní dluh zemí EU v % HDP
lhttp://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=teina225&plugin=1


Tempo růstu
veřejného dluhu
lKaždý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 180 000 Kč!
l
lhttp://www.verejnydluh.cz/
l
l
l

J



Koncepce reformy
veřejných financí
lHlavní cíl:
lsnižovat podíl schodku veřejných rozpočtů na HDP při dosahování sociální soudržnosti a kvality
veřejných služeb
l
lsnížení deficitu státního rozpočtu
lReforma neusiluje o únosný cílový deficit 1 – 2 % HDP.
lNeexistuje definice konečného cíle.
l
l

Dílčí cíle reformy
veřejných financí
lReforma zdravotního a sociálního zabezpečení
lReforma veřejného sektoru
lSnížení pracovníků ve veřejném sektoru
lReforma daní
lStabilizovat daňové kvóty, zjednodušit daně, zefektivnit opatření proti daňovým únikům
lMístní poplatky (daně) – především rozšíření okruhu obecních daní, např. daň z reklamy, posílit
pravomoce obcí u daně z nemovitostí
l

Dosažení cílů
lz 1/3 růstem rozpočtových příjmů
lDPH,
lspotřební daně,
lpojistné
l
lze 2/3 poklesem rozpočtových výdajů
lplaty ve veřejném sektoru,
lsnížení nemocenských dávek,
lvýdajové škrty
l

Současný stav
lPouze změny v právní úpravě, které neposkytují systémové řešení
lNedostatečné růstové impulsy
lnedostatečná revize daní a daňových formulářů
lMandatorní výdaje – sporadické škrty
lPřetrvává nárůst veřejného dluhu
l
l