Subjekty a objekty práva
František Kasl
Teorie a metoda práva ICT
Přehled
 Subjekt práva
 Adresát normy x recipient normy
 Adresát
 osoby
 právní osobnost + svéprávnost
 fyzická osoba
 právnická osoba
 deliktní způsobilost + procesní způsobilost
 orgán veřejné moci
 Virtuální identita
 Objekt práva
 Primární
 dare / facere / omittere / pati
 Sekundární
 věci / hodnoty
 Informace vs. data
2
Úvodní upozornění - terminologie
 různé přístupy ke koncepci této části teorie práva
 různé pojmy
 Objekt práva x předmět práva
 sporná vymezení
 postavení státu jako subjektu práva
 primární a sekundární objekt vs. objekt, který není nezbytně přítomný
 ústava a listina
 občan vs. každý vs. občan EU, PO
 změna soukromoprávní úpravy = změna terminologie
 právní úkon => právní jednání
 právní subjektivita osob
 způsobilost k právům a povinnostem => právní osobnost
 způsobilost k právnímu jednání => svéprávnost
 PO jedná (quasifikce) => PO je zastoupena (fikce)
 právo vs. věc => právo je věc
3
Subjekt práva
 právní vztah
 společenský vztah dvou nebo více subjektů práva
 subjekt + objekt + obsah (PaP)
 absolutní = erga omnes (určitý S – neurčitý S)
 relativní (určitý S – určitý S)
 právotvorný subjekt
 na daném území v daném čase
 Ústava => zákonodárná moc
 stát skrze parlament / ÚSC (104/3 Ú)
 adresát právní normy
 = právní pohled, včetně fikce
 recipient právní normy
 = sociologický pohled, skutečný příjemce jehož volní chování je regulováno
 pouze člověk – regulace lidského chování
4
Subjekt jako adresát právní normy
 definován právem – nadán právní subjektivitou
způsobilost mít subjektivní práva a povinnosti, tj.
způsobilost stát se účastníkem právních vztahů
 A) subjekt, který je povinen se právem řídit při svém
chování = osoby
 B) subjekt, který je podle zákona oprávněn právo
aplikovat = orgán veřejné moci
5
Osoby
 právní osobnost (dříve způsobilost k právům a povinnostem)
 svéprávnost (dříve způsobilost k právnímu jednání)
 fyzické osoby
 právnické osoby
 korporace (sdružení osob + účel)
 fundace (sdružení majetku + účel)
 + stát / veřejnoprávní korporace v soukromoprávních vztazích
 + ústavní právo – občan/každý/lidé (+občan EU/+PO)
 obecnost právní normy x uložení specifických povinností
6
Fyzické osoby
 právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát,
a to ani zčásti
 právní osobnost
 vznik - narozením
 právní osobnost nenarozeného dítěte
 zánik - smrtí
 + důkaz smrti / prohlášení za mrtvého
 svéprávnost
 plná svéprávnost (18)
 nezletilý – přiměřenost rozumové a volní vyspělosti
 + přiznání plné svéprávnosti (emancipace / sňatek)
 omezení svéprávnosti (x již nelze zbavit)
7
Právnické osoby
 teorie fikce = umělý právní koncept
 právní osobnost
 vznik – zápis do veřejného rejstříku
 zakladatelské právní jednání
 zánik – výmaz / skončení likvidace
 nesvéprávná
 zástupce právnické osoby
 korporace (sdružení osob + účel)
 fundace (sdružení majetku + účel)
 +ústav (účel - užitečná činnost rovnocenně dostupná)
 soukromoprávní x veřejnoprávní (ÚSC), stát
8
Deliktní způsobilost a procesní způsobilost
9
 Deliktní způsobilost
 osoba nadána právní odpovědností za protiprávní jednání
(soukromoprávní delikt / trestný čin / správní delikt / přestupek /
disciplinární delikt)
 FO – věk + duševní stav (příčetnost)
 PO – soukromoprávní = ano / trestní = ZTOPO / správní = ano)
 Procesní způsobilost
 samostatné procesní právní jednání (podání)
 v zásadě vázána na svéprávnost (= FO – ano x PO – ne)
Orgán veřejné moci
 rozhodování o právech a povinnostech osob v rámci zákonem
stanovené pravomoci a působnosti
 pravomoc
 souhrn práv a povinností (úkolů) orgánů veřejné moci
 působnost
 okruh, v němž je realizována jeho pravomoc
 vymezena věcně, teritoriálně, personálně, časově
 + enumerativnost veřejnoprávních pretenzí
 omezení pravomoci a působnosti zákonem
 + státní x samosprávní
 (dle odpovědnosti)
 mimo stanovenou pravomoc a působnost vystupují obvykle
jako právnické osoby
10
Virtuální identita
11
 činitel ovlivňující a vytvářející kyberprostor
 znak = reálná osoba může mít více virtuálních identit +
virtuální identita nemusí odpovídat znaky reálné osobě
 osobní vs. sociální identita
 forma - avatar
 často bývá jediným spojením mezi reálnou a virtuální osobností
 reálná vs. fiktivní virtuální identita
 anonymita / odpovědnost
 proměna v čase
 identifikace vs. prezentace osoby v kyberprostoru
 „second life“ / na člověku nezávisláVI
Virtuální identita
12
 FO/PO/OVM – reprezentovány svou identitou
 v kyberprostoru vystupují nepřímo skrze virtuální identitu
 problematika provázání reálné a virtuální identity
 A) soukromoprávní ujednání
 mezi provozovatelem el.služby a uživatelem (registrace)
 internetový obchod / internetová aukce / internetová služba
 X verifikace údajů?
 B) pozitivní právní úprava
 právní normou jednoznačně stanovené svázání subjektu aVI
 X problémy při zneužití (důkazy)/ ztráta anonymity a soukromí
 elektronický podpis / datová schránka – eIDAS
 C) alternativní přístupy
 biometrie – co víme (heslo) x co vlastníme (certifikát) x co jsme
 +možnost virtuální identity s právní subjektivitou?
 algoritmus nezávislý na člověku na pomezí FO a PO?
 BLAHETA, David. Právní aspekty virtuální identity. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 2012. str. 9-15 a 24-35.
 Dostupné z: http://is.muni.cz/th/257198/pravf_m/
Objekt práva
 objekt = předmět
 smysl práva je v regulaci lidské činnosti = jak se k sobě
mají lidé v různých situacích chovat
 Primární objekt
 = lidské chování
 nezbytný prvek
 Sekundární objekt
 = objekt daného chování
 není nezbytným prvkem
13
Primární objekt
 konání = facere
 dání něčeho (dare)
 předání kupované věci
 předání darované věci
 jiné konání v užším slova smyslu (facere)
 doprava věci
 oprava věci
 nekonání = non facere
 opominutí (omittere)
 svoboda volby = účast či neúčast / podání či nepodání
 strpění něčeho (pati)
 umožnit zásad do svého práva – přístup na pozemek / zásah do
soukromí
14
Sekundární objekt
 Věc
 vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí
 hmotné x nehmotné
 ovladatelná přírodní síla / právo
 Hodnota
 život / zdraví / svoboda / čest / důstojnost
 soukromí
 + výsledek tvůrčí činnosti
 + živé zvíře
 + lidské tělo ani jeho části
 X informace vs. data
15
Soukromí
16
 potřeba diskrétnosti a intimity ve vztahu k určitým aspektům našeho
života je přirozenou potřebou člověka posilovanou životem ve
společnosti
 vytváří prostor pro vývoj naší jedinečné identity a pro uvědomění si
sama sebe ve své přirozenosti
 prostor pro pluralitu názorů, vlastní soukromý postoj či politický
disent
 častá propojenost s jinými složkami + s ochranou osobních údajů
 prostorově či obsahově určená intimní sféra, kde je jedinec chráněn
před neoprávněným či bezdůvodným vstupem či zásahem jiných +
právo na informační sebeurčení
 čl. 8 EÚLP, čl. 6 LZP EU, čl. 7,10 a 13 LZPS, zdůrazněno § 86 NOZ
 mnohovýznamový institut
 součást i právo na rodinný život
 také důvěrnost komunikace
Informace vs. data jako objekt
17
 Právo = informační systém
 informace = jeho jádro
 Fenomén virtualizace informačních procesů
 => kyberprostor
 Informace
 přírodním fenomén, který kvůli své podstatě nesnese právní objektivizaci
 není statický jev
 = lze z pohledu člověka popsat jen dynamicky v čase jako změna systému, tj.
zvýšení nebo naopak snížení míry jeho organizace
 může být účelem právního vztahu, nikoli však už nástrojem jeho dosažení
 právní pojetí informace jako sekundárního objektu je nefunkční
Informace vs. data jako objekt
18
 Data
 údaje, které mohou být informacemi
 spojení dat, okolností jejich výskytu a času
 statická kategorie - mohou mít povahu věci – absolutního práva
 autorská práva (autor má absolutní práva k dílu)
 vlastnického pojetí osobního údaje (souhlas se zpracováním)
 X ve většině případů nedává smysl práva považovat za věci
 výjimky
 fyzická kontrola = data pevně spojená s nosičem
 silné šifrování = reálná kontrola skrze dešifrovací postup
 data mohou fungovat jako sekundární objekt
 POLČÁK, Radim. Informace a data v právu. Revue pro právo a technologie, Masarykova univerzita, 2016, roč. 7, č. 13,
s. 67-91. ISSN 1804-5383.
 Dostupné z: https://journals.muni.cz/revue/article/view/4946