Formulář pro recenze příspěvků do časopisu
Název příspěvku: xxx
Jméno autora se s ohledem na požadované anonymní řízení neuvádí.
Rozsah normostran: xx NS
Jméno a příjmení recenzenta, pracoviště: xxx
(Jméno recenzenta se s ohledem na požadované anonymní řízení autorům nesděluje, posudek
je anonymizován.)
A. Téma příspěvku / Originalita*
ojedinělé a novátorské
x v převážné míře originální
částečně originální s prvky kompilace
malá originalita, kompilace
B. Obsah*
vynikající
x velmi dobrý
dostatečný
problematický
C. Odborná úroveň*
x vynikající
velmi dobrá
dostatečná
nedostatečná
D. Formální úroveň (mimo jazykovou a stylistickou úroveň)*
x formálně bezvadný příspěvek
vyhovující po drobnějších korekturách
nutná zásadní korektura
E. Jazyková a stylistická úroveň*
x dobrá
vyhovující po drobnějších úpravách
nutné zásadní úpravy
F. Závěrečné stanovisko k publikaci*
x silně doporučuji k publikaci
doporučuji k publikaci
doporučuji k publikaci s výhradami
nedoporučuji ku publikaci
* Označte prosím příslušné hodnocení pomocí „x“. Doplňte dále slovní hodnocení buď přímo
u příslušné rubriky (modré pole) nebo níže. Formulář zašlete redakci v elektronické podobě.
Zaslané recenze budou archivovány.
G. Místo pro další poznámky recenzenta
Článek je bezesporu hodnotný, propracovaný a užitečný, mj. úvodním připomenutím
opomíjených alternativních pohledů na zajištění sociálních standardů, které nemusejí nutně
souviset jen se „základností“ sociálních práv. Našel jsem snad jen tři nebo čtyři překlepy
(vypadlé slovo či písmeno, Mirek Topolánek). Zde se omezuji jen na pár okrajových
poznámek.
1. Vyžaduje status sociálních práv jako subjektivních nutně jejich ústavní regulaci?
Připouštím, že pro článek o ústavním přezkumu to nemá význam, ale zdá se mi, že subjektivní
práva by mohla být založena i zákonem, přičemž zákonodárce by byl při nakládání s nimi
ovlivňován zřeteli primárně politickými (volby), a nikoliv právními.
2. Na různou ochotu ústavních soudů V4 vstupovat do oblasti hospodářských a
sociálních práv upozorňoval už před řádkou let R. Procházka v knize „Mission
Accomplished“.
3. Měl jsem dojem, že právě JAR za příklad příliš deferenčního přístupu nesloužívá, a to
díky velkorysému nakládání s lidskou důstojností právě v oblasti sociálních práv a sociální
politiky.
4. Nevím, zda by vyjádření vlastního postoje k prvnímu a třetímu kroku testu na str. 6 a 7
nestálo za malé rozvedení. Proč první a třetí nevadí, druhý vadí. Vyplývá to z dalšího textu,
možná by to však mohlo být vypíchnuto už tady (?).
5. Myslím, že z kombinace č. 4/4 a čl. 41 Listiny vyplývá i příkaz přijmout prováděcí
zákon (str. 9).
6. K pozn. 31: Nespadá právo na vodu spíše do práv třetí (čtvrté) generace? Problémem
nejspíše nebývá, že by státy bránily v přístupu k vodě, nýbrž to, že ji v dostatečné míře a
kvalitě nezajišťují.
7. Pozn. 35 se překrývá s pozn. 22.
8. K pozn. 43: Nedomnívám se samozřejmě, že sociální práva jsou bezvýznamná, různé
generace základních práv snad přece jen sledují různé účely: život, svobodu, materiální
standard. V dosahování některých účelů by měl být ponechán větší prostor jednotlivci, v
jiných potřebuje silnější garanci ze strany veřejné moci. Má-li ovšem zůstat jednajícím
subjektem, a nikoliv jen objektem péče.
9. Finanční argument není patrně rozhodující, avšak přesto je rozdíl mezi financováním
záruk základních práv v širokém smyslu (tisk volebních lístků, vydržování policie aj.) a
realizací práv finančními transfery.
10. Pokud by se ÚS chopil rovnosti jako nástroje přezkumu sociálních práv, padnou tu
omezení, protože bude na něm, jaké si zvolí srovnávané skupiny a parametry a co vše kvůli
tomu zruší.