Základní okruhy ke zkoušce z Obecných právních dějin (2017/2018): 1. Raně starověké státy, právo a právní památky 2. Charakteristické znaky práva v období starověku 3. Charakteristika vývojových etap středověkého státu 4. Charakteristika práva v období středověku 5. Charakteristické rysy států raného středověku 6. Vztah státu a církve ve středověku 7. Podoby lenního systému ve středověké Evropě 8. Charakteristické rysy středověkých stavovských států 9. Recepce římského práva 10. Charakteristika absolutistických monarchií 11. Význam revolucí 16. – 19. století 12. Právo v období absolutismu (srovnání s předcházejícím obdobím) 13. Zrod moderního státu v 17. až 19. století – zdroje a charakteristika 14. Srovnání moderního práva a práva feudálního 15. Revoluce let 1848 až 1849, vývoj v jednotlivých zemích, celoevropský význam 16. Versailleský mírový systém a jeho důsledky v meziválečném období 17. Společnost národů a její role v meziválečném období 18. Vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945 19. Systém a prameny středověkého práva, významné právní památky 20. Postavení osob (práva osob), věcná a závazková práva ve středověku 21. Trestní právo ve středověku 22. Změny v právu v době absolutistických monarchií 23. Zrod moderního práva v 17. a 18. století – zdroje a charakteristika 24. Pojetí a základní rysy přirozenoprávních kodifikací 25. Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě 26. Občanskoprávní kodifikace z přelomu 19. a 20. století (BGB, ZGB) 27. Charakteristika anglické ústavy, její významné součásti 28. Vznik Spojených států amerických a následný ústavní vývoj (do začátku 20. st.) 29. Středověká Francie – stát, prameny a systém práva 30. Periodizace vývoje Francie od konce napoleonských válek 31. Francouzská revoluce její význam pro vývoj práva 32. Ústavní vývoj Francie v letech 1789 – 1799 33. Právo z doby francouzské revoluce a císařství, zejména napoleonské kodifikace 34. Francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj) 35. Politický a ústavní vývoj ve Francii ve 20. století 36. Periodizace vývoje Německa od rozpadu římsko-německé říše do roku 1918 37. „Translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše 38. Středověká římsko-německá říše – stát, prameny a systém práva 39. Integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států v první polovině 19. století 40. Proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století 41. Charakteristika státu a práva sjednoceného Německa 42. Periodizace vývoje Německa od roku 1918 do konce 20. století 43. Ústavní systém Výmarské republiky a SRN (společné znaky, rozdíly, východiska) 44. Ústavní a politický vývoj v obou německých státech po roce 1945 45. Ústavní systém SRN a NDR (analýza, srovnání, rozdíly) 46. Výmarská republika – analýza ústavního systému 47. Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu 48. Právo v období Třetí říše – základní charakteristické rysy 49. Proces uchopení moci nacisty (příčiny, legalita, důsledky) 50. Proces sjednocení Itálie 51. Politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století 52. Ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie 53. Charakteristika ruského státu a práva v období od 16. století do roku 1917 54. Periodizace ruského ústavního a politického vývoje od revoluce 1917 do konce druhé světové války 55. Ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety 56. Charakteristika sovětského práva, jeho systém, důvody vzniku nových odvětví 57. Prameny sovětského práva po revoluci 58. Kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo