Státní rozpočet 1. Vytvořit 2- 3 skupiny (počet členů by měl být relativně stejný). 2. Každý člen si vylosuje pozici ministra, přičemž resort Ministerstva financí musí být obsazený. 3. Studenti si přečtou informace ke svému resortu a pokusí se vyřešit uvedený úkol. Studenti mohou předložený problém odmítnout jako irelevantní, v takovém případě si sami naleznou problém, který by v daném resortu měl být vyřešený. V případě, že v zadání chybí uvedená konkrétní částka na vyřešení daného problému, studenti tuto částku expertně odhadnou. 4. Každý ministr hledá prostředky nejprve ve svém resortu, pokud je nenalezne, pomohou mu v hledání zbývající členové vlády, příp. může žádat finanční prostředky na úkor jiného resortu či požádat ministra financí o speciální dotaci. Vždy je nutné jednotlivé návrhy odhlasovat v rámci celé vlády. Každý ministr má 1 hlas, včetně ministra financí. Ministr financí řídí zasedání a zaznamenává si návrhy své skupinky. Ministr financí je také odpovědný za prezentaci dotyčných návrhů. 4. Cílem je nalézt řešení jednotlivých problémů tak, aby nedocházelo ke zvyšování zadluženosti ČR! Ministerstvo financí Ministerstvo zvýšilo odhad příjmů a výdajů rozpočtu, schodek zůstal 1. září 2017 11:55, aktualizováno 11:58 Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v aktuálním návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy o 10,2 miliardy korun. Důvodem růstu je především lepší odhad daňových příjmů. Ty by měly být proti červnovému návrhu o deset miliard korun vyšší. Plánovaný schodek 50 miliard zůstává. Návrh obsahuje příjmy z EU a dalších finančních mechanismů na financování společných programů 70,2 miliardy korun. Materiál zároveň uvádí, že ve střednědobých výdajových rámcích počítá s 50miliardovým schodkem rozpočtu i v roce 2019 i 2020. „Ministerstvo financí předpokládá, že návrh státního rozpočtu ČR na rok 2018 a střednědobý výhled na léta 2019 a 2020 bude upraven podle výsledků jednání vlády ČR, včetně doladění vnitřní konzistence, vazeb a metodické správnosti rozpočtů kapitol a dalších příloh rozpočtové dokumentace,“ upozornilo MF v materiálu. Přebytek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 15,6 miliardy korun z červencových 25 miliard korun. Loni v srpnu skončil rozpočet s přebytkem 81,2 miliardy Kč. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo dnes ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun. Příjem peněz z EU klesl ke konci srpna meziročně o zhruba 84 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy unijních peněz. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci srpna se schodkem 3,1 miliardy korun a loni ke konci srpna ve schodku deset miliard korun, uvedlo MF. Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba desetinu na 168 miliard korun. Za posledních pět měsíců roste podle MF inkaso DPH dvojciferným tempem, a to přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je zhruba šest procent. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb (EET). Rostlo také inkaso hazardní daně, a to meziročně o 25 procent. Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o 2,3 miliardy na 100,4 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 66,7 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 0,8 miliardy Kč. Zdroj:https://ekonomika.idnes.cz/ministerstvo-rozpocet-odhad-schode-dbn-/eko doprava.aspx?c=A170901_115047_eko-doprava_bur Internetový útok na web Účtenkovky způsobili zahraniční hackeři 16. listopadu 2017 7:59, aktualizováno 15:16 První losování loterie k EET se uskutečnilo ve středu odpoledne z účtenek vystavených během října. Ministerstvo financí v něm rozdělilo zhruba 21.000 výher, první cenou je jeden milion korun. Lidé se podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce o svých výhrách mohli dozvědět také ze svých hráčských účtů, kam se výsledky dostávaly automaticky hned po slosování. Lidé bez hráčského účtu měli dostat informace o výhře po 19:00 e-mailem nebo textovou zprávou. Do říjnového slosování účtenkové loterie se zaregistrovalo zhruba 478.000 aktivních hráčů s 11,1 milionu účtenek. Slosování provedla Sazka prostřednictvím certifikovaného generátoru náhodných čísel, takzvaného RNG modulu. V rámci EET bylo v říjnu vydáno 376 milionů účtenek. Vedle první výhry v loterii získali účastníci automobil Ford Focus Kombi za zhruba 400 000 Kč. Jako třetí cena bylo 300 000 Kč, čtvrtá 200 000 Kč a pátá 100 000 korun. Dále ministerstvo financí rozdělilo 20 výher po 20 000 Kč, tisíc výher po jednom tisíci korun a 20 000 výher po stokoruně. Od 1. listopadu mohou soutěžící registrovat účtenky z listopadových nákupů do slosování, které bude 15. prosince. Bude se znovu hrát o 21 025 výher včetně automobilu. O jeho značce a typu rozhodne výběrové řízení. Zdroj:https://ekonomika.idnes.cz/uctenkovka-loterie-slosovani-vypadek-server-hackeri-utok-pno-/ekon omika.aspx?c=A171116_074157_ekonomika_ksu Úkol: 1. Souhlasíte s návrhem schodku státního rozpočtu i na další léta? Jak by bylo možné schodek eliminovat? 2. Souhlasíte s účtenkovou loterií? Pokud ano, kde a jak získáte finanční prostředky výplatu výher „účtenkovky“? Ministerstvo školství FAČR je bez dotací a dluží 25 milionů za ME fotbalistek do 17 let Fotbalová asociace ČR má kvůli pozastaveným dotacím od ministerstva školství dluh 25 milionů korun za nedávný evropský šampionát hráček do 17 let. Informoval o tom server Seznam.cz, podle generálního sekretáře FAČR Rudolfa Řepky je situace velmi vážná. Asociace podle Řepky dluží za dívčí šampionát desítkám dodavatelů. Jde o částky za propagaci turnaje, ubytování nebo pronájem stadionů, kde se šampionát konal a kde hráčky trénovaly. Mistrovství hostily v první polovině května Plzeň, Příbram, Domažlice a Přeštice. Asociace počítala, že tyto peníze dostane od ministerstva školství. Ministryně školství Kateřina Valachová ale pozastavila vyplácení dotací po zadržení předsedy FAČR Miroslava Pelty, který je vyšetřován kvůli podezření ze zneužití dotačního programu. „Bohužel tyto finance nepřichází a je opravdu ve hvězdách, jestli vůbec přijdou. Takže v tuto chvíli jsme opravdu, dá se říct, ve velmi vážné a složité situaci. Dokonce bych řekl, že až v beznadějné,“ citoval Řepku server Seznam.cz. FAČR věří, že dluh za mistrovství Evropy bude brzy vyřešen. „V současné chvíli teprve probíhá kompletní analýza květnového evropského šampionátu žen do 17 let, na jehož finančním pokrytí počítala samozřejmě fotbalová asociace s výrazným přispěním MŠMT ve výši kolem 25 milionů korun,“ uvedl pro ČTK tiskový mluvčí FAČR Michal Jurman. „Zmíněná částka zatím není kryta, FAČR se ale snaží dělat maximum pro to, aby svým veškerým závazkům, tedy i těm spojeným s pořadatelstvím ME žen do 17 let, v co možná nejbližší době dostála,“ doplnil mluvčí. Kvůli pozastaveným dotacím mají problémy i další svazy. Hokejbalisté očekávají tři miliony na nadcházející mistrovství světa v Pardubicích, lyžaři si podle Seznam.cz museli půjčit 14 milionů korun a problémům čelí také například rychlostní kanoisté. Zdroj: https://sport.lidovky.cz/facr-je-bez-dotaci-a-dluzi-25-milionu-za-me-fotbalistek-do-17-let-prl-/fot bal.aspx?c=A170524_140905_ln-sport-fotbal_atv Úkol: Kde a jak získáte finanční prostředky výplatu aktivit realizovaných FAČR? Ministerstvo dopravy Česko investuje do vodní dopravy 14 miliard. Lodě mají místo kamionů přes náplavky zásobovat obchody v Praze Klára Čeperová 25. 9. 2017 17:59 (aktualizováno: 26. 9. 2017 10:10) Koncepce pro vodní dopravu počítá také s tím, že prodlouží vltavskou a labskou vodní cestu na 338 kilometrů, nebo s opravou mostů v Praze, aby pod nimi mohly proplouvat objemnější lodě. I díky plavební komoře na Smíchově bude možné přesunout část pražské nákladní dopravy na Vltavu. Na 3,5 miliardy mají podle koncepce přijít lodní zdvihadla na Slapech a Orlíku. Česká republika v následujících šesti letech investuje do rozvoje vodní dopravy asi 14 miliard korun. "Vypadá to jako vysoké číslo. Nicméně jsou to všechno projekty, které sektor vodní dopravy potřebuje k tomu, aby se stabilizoval," říká mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský. Koncepci pro vodní dopravu do roku 2023, která s touto částkou počítá, v pondělí schválila vláda. Materiál počítá se stavbou kontroverzního děčínského jezu, lodních zdvihadel na slapské a orlické přehradě nebo s prodloužením vltavské a labské vodní cesty ze současných 315 na 338 kilometrů. Díky tomu by velké lodě dopluly na Labi až do Pardubic, na Vltavě by se dostaly až do přístavu v Radotíně. S plynulou vodní dopravou na Vltavě má pak pomoci i výstavba nové plavební komory na pražském Smíchově. Ta by měla přijít na 650 milionů. Na úpravy Vltavy v hlavním městě připadne 1,6 miliardy korun. Jde především o přestavby mostů, aby pod nimi mohly proplouvat větší lodě, včetně těch nákladních. S tím souvisí využívání vodní dopravy při zásobování center velkých měst, takzvaná citylogistika. "Lodě přivezou zboží na náplavky. Odtud se pak rozveze do obchodů. Využívat lze také plovoucí jeřáby, zařízení sloužící k odvozu stavební suti nebo plovoucích betonárky," popisuje koncept Lubomír Fojtů, ředitel ŘVC. Projekt má ulevit pražské kamionové dopravě přesunutím zásobování a dovozu materiálů na Vltavu. Podobný systém funguje třeba v Paříži nebo Bruselu. "Projekt je velmi komplexní. Kromě náplavek je třeba zajistit třeba sklady na okrajích Prahy - vhodný je Radotín - nebo čtyřkolky na rozvoz zboží od řeky do obchodů," upozorňuje Fojtů. Myslí si ale, že v Praze by citylogistika mohla fungovat do deseti let. Systém by se mohl pomoci třeba pražské Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Ta denně vyprodukuje na 200 tun kalů, které odváží nákladními vozidly. Čtyřmiliardový děčínský jez na Labi má zajistit stálou výšku hladiny řeky a zaručit obousměrný lodní provoz. Pro stavbu hodlá ředitelství vodních cest využít sklopná jezová pole, která by se při větším průtoku zaklopila do dna, nehrozily by tedy záplavy. Jez by byl vysoký asi čtyři a půl metru. V plánu je také výstavba vodní elektrárny. Čtvrtina nákladů má připadnout na ekologická opatření. Mezi nimi je například uměle vytvořené rameno řeky, kterým budou moci kolem jezu proplouvat ryby. Ekologové přesto se stavbou jezu nesouhlasí. "Narážíme na odpor nevládních organizací, které jsou ochotné přistoupit jen na bezjezovou variantu. Ta je levnější, ale méně efektivní, protože nezajišťuje celoroční provoz," popisuje Fojtů. S tím však nesouhlasí aktivista a ředitel společnosti Přátelé přírody Marian Páleník. "Nehádáme se o to, jak jez postavit, my bychom nejraději nestavěli na Labi nic. Naopak si myslíme, že kdyby vláda investovala do renaturalizace Labe, zvýšilo by to české přírodní bohatství a příjmy státního, obecních a krajských rozpočtů díky vyššímu turistickému ruchu," vysvětluje Páleník. Na 3,5 miliardy korun by pak měly přijít další úpravy Labe u Přelouče. Stejnou částku si pak vyžádá i výstavba zdvihadel rekreačních lodí na Orlíku a Slapech. Půl miliardy bude stát modernizace Baťova kanálu mezi Otrokovicemi a Rohatcem. Lodní nákladní doprava zaujímá pouze jedno procento všech nákladních přeprav v tuzemsku. Důvodem je nemožnost zaručit přesný termín dodání zboží. Může za to kolísání hladiny řek. Zajištění stálé výšky hladiny a rozšíření řek tak má pomoci konkurenceschopnosti vodní dopravy vůči železnici a silniční dopravě. Projekty budou podle ministerstva dopravy přínosné i pro osobní lodní dopravu. Díky úpravám výšky hladiny a šíře řek by mohly od roku 2023 proplouvat lodě s délkou 137 metrů a ponorem 2,2 metru přes německé hranice až do Mělníka. Dál do Pardubic by následně měly projet lodě dlouhé do 84 metrů s hloubkou ponoru 2,2 metru. Na Vltavě by největší plavidla doplula k Praze. K Radotínu by mohly pokračovat lodě do délky 110 metrů a 91 metrů dlouhá plavidla ke slapské přehradě. Zdroj: https://byznys.ihned.cz/c1-65893280-cesko-investuje-do-vodni-dopravy-14-miliard-lode-maji-misto-kam ionu-pres-naplavky-zasobovat-obchody-v-praze Úkol: Souhlasíte s návrhem? Pokud ano, kde a jak získáte finanční prostředky na investice? Ministerstvo zemědělství Stát chce, aby se zemědělci více chránili před pohromami. Rozdá 450 milionů na pojištění, nejvíc dostanou pěstitelé chmele či vína Kateřina Šefrová - redaktorka 14. 11. 2017 15:47 Zemědělci nejčastěji pojišťují obilniny nebo řepku. O podporu si letos řeklo přibližně 4800 farmářů nebo lesníků. Padesát procent dostávají pěstitelé speciálních plodin - třeba chmele, vinné révy, ovoce. Stát se snaží motivovat zemědělce a lesníky, aby svou úrodu, zvířata nebo malé stromky pojistili proti špatnému počasí. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRFL), který spadá pod ministerstvo zemědělství, jim až z poloviny přispěje na pojištění. Na ochranu úrody, zvířat nebo i lesních školek letos půjde 450 milionů korun, což je o tři miliony víc než loni. "Snažíme se motivovat všechny pěstitele a chovatele a co nejvíce ochránit jejich práci, která je mnohdy závislá na neovlivnitelných okolnostech, jako jsou například výkyvy počasí," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Systém funguje tak, že se zemědělec nebo lesník sám pojistí u některé z komerčních pojišťoven, a následně od státu dostane příspěvek. Nejméně peněz, tedy třetina, se vyplácí na lesní porosty. Naopak padesát procent dostávají pěstitelé speciálních plodin - třeba chmele, vinné révy, ovoce. Půlku stát vyplácí také chovatelům hospodářských zvířat. Nově také hradí padesát procent nákladů i velkým podnikům, které si chtějí pojistit lesní školky. "V porovnání s minulým rokem jsme letos navýšili procentní podporu u ostatních plodin z 37 na 40 % a u pojištění lesních školek z 30 na 50 procent," vyčísluje předseda představenstva PGRLF Zdeněk Nekula. Podle mluvčí PGRLF Neli Vesselinové byly velké podniky do programu přidány proto, aby měly všichni všichni rovné podmínky. Mezi největší školkaře patří například Wotan Forest ze skupiny Agrofert nebo Lesoškolky. Farmáři a lesníci se chrání před nepříznivými klimatickými jevy jako mráz, bouře, krupobití či silný déšť. O podporu ze strany PGRLF letos požádalo přibližně 4800 žadatelů. Pojistit chtějí hlavně obilniny nebo řepku. "Zájem o pojištění stále je a řekl bych, že se i zvyšuje. Vliv na to má stále platná státní dotace a dále každoročně se zhoršující počasí," říká Marek Bizoň, ředitel Agra pojišťovny. Ta například zemědělce od loňského roku pojišťuje i proti suchu. Zemědělci příspěvek státu vítají a například podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka je podpora dostačující. "Pořád je tady ale debata o vzniku fondu, který by pojistil těžko předvidatelná rizika, například nadměrné srážky nebo sucha," zdůrazňuje Stehlík. Vznik fondu proti neúrodě se táhne už roky. Jeho existenci sliboval Marian Jurečka před dvěma roky. "Aktuálně jsou rozpracovávány varianty fungování fondu. Zatím nebylo finálně rozhodnuto, jestli bude fond ustaven jako akciová společnost nebo jako samostatný fond," tvrdí jeho mluvčí Markéta Ježková. Tuzemští zemědělci ale nejsou jednotní v názoru, jestli chtějí vznik společného fondu na neúrodu. Ten má farmářům pomoci v případě, že jejich úrodu postihnou nadměrné srážky nebo sucha. Kvůli letošnímu počasí stát vyplatí až dvě miliardy korun. Loni v létě PGRLF se v průzkumu sedláků ptalo, jestli a za jakých podmínek by do společného fondu šli. "Asi polovina dotazovaných projevila zájem," upřesňuje mluvčí PGRLF Neli Vesselinová. V obecné rovině farmáři myšlenku přispívání na horší časy vítají. Je to podle nich lepší než čekat na státní peníze. Ti drobnější z nich však příliš nevěří, že peníze budou přerozdělovány spravedlivě. Naopak velké podniky se společného fondu nebojí. Agrární komora i Zemědělský svaz svým členům doporučily, aby do něj v případě vzniku vstoupili. "Sami jsme jej před lety iniciovali. Rámec byl již notifikován a budeme tedy po nové vládě a ministrovi požadovat jeho ustanovení a funkčnost," nastiňuje Felčárek z Agrární komory. Podle něj jde o způsob, jak minimalizovat požadavky zemědělců na stát v případě mimořádných škod. "Výplatu kompenzací by dostal ten kdo je zapojen, ideálně s povinnou účastí všech zemědělců," dodává. Podobný systém už mají v okolních zemích i jinde v Evropě. Na horší časy si farmáři přispívají třeba ve Francii nebo ve Španělsku. I v cizině se podle mluvčí PGRLF Vesselinové osvědčila povinná účast všech sedláků. Zdroj: https://byznys.ihned.cz/c1-65955600-stat-chce-aby-se-zemedelci-vice-chranili-pred-pohromami-rozda-4 50-milionu-na-pojisteni-nejvic-dostanou-pestitele-chmele-ci-vina Úkol: Souhlasíte s návrhem? Pokud ano, kde a jak získáte finanční prostředky na příspěvek na pojištění? Ministerstvo práce a sociálních věcí Lidé dostanou placené volno na péči o blízké Jan Prokeš - redaktor 17. 8. 2017 00:00 (aktualizováno 09:20) Zaměstnanec, který má vážně nemocného příbuzného, bude mít nárok až na tříměsíční placené volno. Firmy ho budou muset uvolnit téměř vždy. Jedinou výjimkou jsou závažné provozní důvody, to by však hrozilo, že se se svým zaměstnancem budou soudit. Novela by se odhadem týkala 30 tisíc lidí, na které je možné uplatnit nárok na dlouhodobé ošetřovné. Pokud zaměstnancům v Česku vážně onemocní například babička, budou mít nárok až na 90 dnů placeného volna. Firmy proti jejich uvolnění nebudou moct téměř nic dělat a budou muset vyřešit, jak pracovníka nahradit. Návrh novely ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které se podobným modelem inspirovalo v Rakousku, včera schválil Senát. Zákon začne platit devět měsíců po podpisu prezidenta. Během tříměsíčního volna by člen rodiny, který se o nemocného příbuzného stará, pobíral od státu 60 procent základu svého příjmu. U lidí s naprůměrnou mzdou by tento podíl postupně klesal. "Odhadujeme, že se navrhovaná novela bude týkat zhruba 30 tisíc lidí, na které bude možné uplatnit nárok na dlouhodobé ošetřovné," říká mluvčí ministerstva Petr Sulek. Společnost může s uvolněním zaměstnance nesouhlasit jen v případě vážných provozních důvodů. Původní návrh novely počítal s tím, že firmy musí pracovníka uvolnit vždy. Zavedení dlouhodobého ošetřovného kritizují hlavně zástupci Hospodářské komory. "Vláda přichází s návrhy, které dusí podnikatelské prostředí a mají potenciál významně zbrzdit trh práce," uvádí mluvčí komory Miroslav Diro. Nová dávka zvýší schodek veřejných financí nebo povede ke zvýšení daní a pojistných odvodů, jež jsou už nyní na velmi vysoké úrovni, míní. Ministerstvo odhaduje, že dávka dlouhodobého ošetřovného vyjde státní rozpočet ročně zhruba na 1,84 miliardy korun. O dalších přibližně 242 milionů by přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Stát naopak ušetří asi 900 milionů kvůli snížení nákladů na pobyt v zařízeních pečovatelské služby. Komoře se nelíbí ani to, že firmy přijdou ze dne na den o pracovníka, přičemž není jasné, jak dlouho bude volno na ošetřování příbuzného využívat. "Návrh vytváří nepředvídatelné a nestabilní prostředí pro zaměstnavatele i ostatní zaměstnance, kteří budou muset pracovníka na ošetřovatelské dovolené nahradit," myslí si Diro. Podmínkou dávky dlouhodobého ošetřovného je, že nemocný musí strávit alespoň týden v nemocnici. To vadí senátorce Daniele Filipiové (ODS), podle níž tato podmínka zbytečně zatíží nemocnice, které už nyní mají problém s nedostatkem personálu. Větší smysl by dávalo, uvádí Filipiová, aby o nároku rozhodovali praktičtí lékaři. To však odmítá MPSV − hrozilo by prý, že ošetřovatelské volno bude využíváno i v případech, kdy to není nezbytně nutné. Senátorce Filipiové rovněž vadilo, že by nemocní čerpali de facto dvě dávky současně. Kromě dlouhodobého ošetřovného, jež by bylo vypláceno příbuznému, který se o ně stará, by měli nárok také na příspěvek na péči.To by podle Hospodářské komory mohlo vést ke zneužívání dávky. "Pokud bude zaměstnanec pobírat kromě dlouhodobého ošetřovného také od nemocných osob peníze v podobě příspěvků na péči, může to pro něj v kombinaci s dalšími dávkami být velmi výhodná alternativa k práci," tvrdí mluvčí komory Diro. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy však bude souběh dávek minimální. Dlouhodobé ošetřovné by mělo sloužit především v době, než bude rozhodnuto o příspěvku na péči. "Navrhovali jsme, aby dlouhodobé ošetřovné bylo vypláceno dokonce půl roku, aby stát stihl rozhodnout o nároku na příspěvek na péči," uvedl Krása. Zaměstnanci mají v současnosti nárok i na klasické ošetřovné. To je vypláceno nejdéle 16 dnů a nárok na něj mají lidé, kteří se musí starat o nemocného člena domácnosti. Po tuto dobu dostávají také 60 procent hrubé mzdy. Zdroj: http://archiv.ihned.cz/c1-65847900-lide-dostanou-placene-volno-na-peci-o-blizke Úkol: Souhlasíte s návrhem? Pokud ano, kde a jak získáte finanční prostředky na ošetřovné? Ministerstvo kultury Stát zaplatí za odkup vepřína v Letech téměř půl miliardy. Cena je nepřiměřená, kritizuje Pilný ČTK, dap 23. 10. 2017 15:18 (aktualizováno 17:06) Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané hodnoty. Smlouvu o odkupu v pondělí odtajnila vláda. Koupi schválila už v srpnu. Smlouva s firmou AGPI, která vepřín provozuje, by měla být podepsána v nejbližší době, řekl po jednání vlády ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Ministr financí Ivan Pilný (ANO) schválenou částku kritizoval jako nepřiměřenou. "Já jsem velice rád, že se ta věc konečně vyřešila, protože to trvalo opravdu dlouho a už se s tím muselo něco udělat i na základě mezinárodních odezev. Ale předpokládal jsem, že ta cena bude respektovat soudní odhad, což se nestalo," řekl Pilný. Odhad se podle něj pohyboval kolem 200 milionů, proto v srpnu pro uzavření smlouvy nehlasoval. "Po dvaceti letech se podařilo vyrovnat se s touto zátěží minulosti a za to jsem velmi rád. Podle mého názoru je to korektně vyjednaná částka, která odpovídá všem parametrům," řekl Herman. Dohodnutá suma je podle něj vyšší než odhad i z toho důvodu, že zahrnuje i veřejný zájem na odkupu vepřína. Herman podotkl, že firma AGPI neměla důvod svůj areál prodávat a stát ji musel přesvědčit. "Odůvodnění, že jde o veřejný zájem, mi úplně nesedí, protože tady jde především o veřejné peníze. A já si myslím, že pan ministr kultury by je dokázal utratit jiným způsobem než dávat bonifikaci někomu, kdo si postavil prasečák na místě, kde nikdy stát neměl," oponoval Pilný. "Při každém obchodu jsou dvě strany a musí se hledat kompromis. Ten, kdo prodává, chce cenu co největší, ten, kdo kupuje, co nejmenší. Stát, respektive zaměstnanci ministerstva kultury byli při vyjednávání přísní a nakonec jsme se dohodli po delších jednáních na nějaké metodě a došli jsme k této ceně," řekl místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech. Podle Čecha by smlouva měla být podepsána příští týden, konkrétní datum zatím není. Chov, kde je ve 13 halách 13 000 prasat, začne firma příští týden utlumovat. Provoz bez zvířat a zaměstnanců předá AGPI státu na konci března 2018. Jestli chov obnoví jinde, zatím firma nerozhodla. O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovoří víc než dvě dekády, předchozí vlády problém odsouvaly. Česko za vepřín na romském pietním místě sklízelo kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. Po podpisu smlouvy musejí dát souhlas s prodejem areálu státu ještě akcionáři podniku na valné hromadě. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, letos ale souhlasila s finanční kompenzací. Pozemky pod budovami patří státu. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva kultury by po podpisu kupní smlouvy následovala demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho výstavba. Úprava areálu je záležitostí dalších let. Cena za vepřín se odhadovala na několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před několika měsíci uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů. Zeman je prý také proti likvidování prosperujícího podniku. Už dříve mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana v letském vepříně pracuje ale jen osm zaměstnanců. Zdroj: http://domaci.ihned.cz/c1-65925960-stat-zaplati-za-odkup-veprina-v-letech-temer-pul-miliardy-vlada- odtajnila-smlouvu-o-odkupu Ministerstvo spravedlnosti Úkol: Souhlasíte s návrhem? Pokud ano, kde a jak získáte finanční prostředky na výkup vepřína? Ministerstvo spravedlnosti Na elektronické náramky vybralo ministerstvo spravedlnosti stejnou firmu 21. července 2017 16:48 Ministerstvo spravedlnosti znovu posoudilo nabídky, které předložili zájemci o dodávku elektronických monitorovacích náramků pro vězně. Vybralo stejnou firmu, jakou zvolilo již dříve. K opětovnému prozkoumání nabídek ho přiměl antimonopolní úřad, podle něhož původní rozhodnutí nebylo dostatečně transparentní. Dodavatelem náramků včetně příslušné technologie se stane společnost SuperCom, která v tendru zvítězila s částkou 93 milionů korun. „Věřím, že zavedení tzv. náramků do praxe nyní nebude stát nic v cestě,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Dosud podpisu smlouvy s vítězem, vybraným již v únoru letošního roku (čtěte zde), bránily nejprve námitky neúspěšných uchazečů a poté správní řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ÚOHS svým rozhodnutím na počátku června zakázal podpis smlouvy s vítěznou firmou, protože se mu nelíbilo, jak ministerstvo posoudilo nabídnutou cenu (více zde). Podle úřadu zadavatel zkoumal jen některé součásti ceny. „Pro výši celkové nabídkové ceny byly podstatné i položky další, o které se zadavatel nezajímal, avšak bez jejichž odůvodnění nemohl uzavřít, že ze strany dodavatele došlo k odůvodnění existence mimořádně nízké nabídkové ceny,“ uvedl ředitel ÚOHS Petr Rafaj. Ministerstvo spravedlnosti, přesněji řečeno Probační a mediační služba (PMS), která má zakázku na starosti, proto nabídky znovu vyhodnotilo a lépe zdůvodnilo, proč zvolilo právě tu přeloženou SuperComem. „PMS vytvořila novou hodnotící komisi, zadala vypracování nezávislého expertního stanoviska a vyžádala si od uchazečů dodatečné informace potřebné pro nové posouzení nabídek,“ vysvětlila postup mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Podle ředitelky PMS Andrey Matouškové si komise nechala zpracovat stanovisko nezávislých expertů. „Nové posouzení odstranilo nejasnosti vytýkané zadavateli ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zároveň argumentačně posílilo rozhodnutí zadavatele o správnosti našeho výběru,“ sdělila Matoušková. Neúspěšní uchazeči mají nyní ještě patnáctidenní lhůtu na to, aby podali své případné námitky. Pokud žádné nepodají, bude moci ministerstvo konečně podepsat s vítěznou firmou smlouvu o dodání náramků. „V první fázi dodávky rezort justice získá za 15,6 milionu korun od vítězného dodavatele 280 náramků, příslušné vybavení a software řešení včetně spuštění provozu a zaškolení pracovníků,“ doplnila Schejbalová. V dalších šesti letech může firma dodat pro potřeby vězeňství či vazby až 2 500 náramků, podle aktuálních potřeb. Sloužit mají nejen pro odsouzené k trestu domácího vězení, ale také pro část obviněných, kteří by jinak mohli být stíhaní ve vazbě. Umožňuje to loni schválená novela trestního řádu (čtěte zde). Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/monitorovaci-naramky-pro-vezne-ministerstvo-vybralo-znovu-stejnou-firmu-1u3 -/domaci.aspx?c=A170721_160356_domaci_pku Úkol: Souhlasíte s návrhem? Pokud ano, kde a jak získáte finanční prostředky na nákup elektronických náramků? Ministerstvo životního prostředí Rozjíždí se další vlna kotlíkových dotací. Kraje v nich rozdělí 3,44 miliardy korun Petr Zenkner - redaktor 1. 11. 2017 00:00 (aktualizováno: 5. 11. 2017 09:04) Nejméně 35 tisíc kotlů na topení se v Česku vymění díky novým dotacím. Na další kolo jednoho z nejsledovanějších způsobů rozdělování veřejných peněz mají všechny kraje dohromady 3,44 miliardy korun. Lidem, kteří chtějí nahradit staré kotle na tuhá paliva, může nejvíce proplatit Moravskoslezský kraj, až 891 milionů korun. "Díky výměně starých neekologických kotlů se může ovzduší vyčistit až o desítky tisíc tun prachu a dalších škodlivých emisí," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Dotace mají snížit znečištění hlavně u takzvaných lokálních topenišť. Na ně připadá významné množství jedovatého benzoapyrenu a polétavého prachu přispívajících k rakovině. O peníze na nové kotle mohou žádat majitelé rodinných domů nebo činžovní domy s maximálně třemi byty. Netýká se to chat a jiných rekreačních zařízení. Na rozdíl od prvního kola už se z kotlíkových dotací neproplácí pořízení nových kotlů na uhlí, které při první výzvě v roce 2015 tvořily až devět procent vyměněných kotlů. Téměř třetina proplacených z nich spalovala dohromady uhlí a biomasu. Letos získávají větší podporu plynové kotle. Původně měly všechny kraje začít přijímat žádosti od úterý 31. října. Kvůli víkendové vichřici musel ale Liberecký kraj začátek přijímání žádostí odložit až na 30. listopadu. Jako jeden z posledních začal s dotacemi Ústecký kraj, který rozděluje téměř 162 milionů. Už předem si však žadatelé mohli na webu kraje vyplnit formulář, který teď stačí pouze odeslat. Na výměny kotlů je z evropských fondů k dispozici celkem devět miliard korun. Třetinu z nich kraje rozdělily už v roce 2015 při první etapě rozdílení dotací, vyměnilo se za ně 22 tisíc kotlů. Dalších více než sedm tisíc žádostí se ještě vyřizuje. Ministerstvo životního prostředí už chystá i start třetí vlny. "Plánujeme ji nejpozději na rok 2019, ale rádi bychom to stihli dříve, do konce roku 2018," řekl Brabec. Plány ministerstva počítají celkem s výměnou více než 80 tisíc starých kotlů na tuhá paliva do roku 2020. Lidé je mohou nahradit například kotli na uhlí a biomasu, plynovými kotli a tepelnými čerpadly. Počet zamítnutých žádostí se podle zástupců krajů pohybuje mezi jedním a třemi procenty. Nejčastější chybou, která může vyplacení dotace zabránit, je špatné vyfocení původního kotle, z něhož není jasné, že k výměně opravdu došlo. "Je třeba doložit existenci starého kotle v zapojeném stavu. Pokud už se mezitím kotel zlikvidoval, je to problém," uvedla Petra Brodová, která řídí oddělení strukturálních fondů v Moravskoslezském kraji. Podle odhadu Asociace podniků topenářské techniky se v Česku každý rok i bez dotací prodá asi 100 tisíc kotlů na tuhá paliva, plynových kotlů a tepelných čerpadel. "Ke zvýšení celkového objemu prodejů dotace nijak výrazně nepřispívají. Proměňují ale jejich strukturu. Mnohem větší zájem je o dražší kotle," vysvětlil Mojmír Krátký, výkonný ředitel asociace. Výrobci a prodejci kotlíkové dotace vítají, protože jim zvyšují tržby. Na druhé straně ale narušují přirozené sezonní prodeje, protože lidé nákup kotlů odkládají, aby využili dotaci, která může dosáhnout až 127 500 korun. Při nárůstu prodejů také chybí montéři, kteří musí kotle instalovat. Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-65935710-rozjizdi-se-dalsi-vlna-kotlikovych-dotaci-kraje-v-nich-rozdeli- 3-44-miliardy-korun Úkol: Souhlasíte s návrhem? Pokud ano, kde a jak získáte finanční prostředky na kotlíkové dotace? Ministerstvo obrany Neprávem stíhaný plukovník za rozkrádání v armádě se dočkal odškodnění. Soud mu nyní potvrdil 800 tisíc korun Marek Pokorný - redaktor 7. 11. 2017 00:00 (aktualizováno 07:58) Soud po šesti letech očistil vysokého úředníka ministerstva obrany, obžalovaného z podílu na rozkrádání v armádě prostřednictvím černých fondů. Ten poté zažaloval stát za neoprávněné stíhání a požadoval odškodné 6,5 milionu korun - nebýt stíhání, stal by se již prý generálem. Městský soud v Praze mu nyní potvrdil celkem 800 tisíc korun odškodného, ještě předtím jej pak prezident do generálského stavu skutečně povýšil. Někdejší zástupce ředitele sekce rozvoje a plánování ministerstva obrany Ladislav Košner byl šest let stíhán pro rozkrádání v armádě, než jej soud očistil. Třeba tím generálem ještě budete, uvedla loni v dubnu soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Markéta Jirásková, když za nezákonné trestní stíhání místo požadovaných 6,5 milionu korun přiřkla plukovníku Ladislavu Košnerovi pouhých 125 tisíc korun. Tehdejší zástupce ředitele sekce rozvoje a plánování ministerstva obrany byl šest let stíhán pro rozkrádání v armádě, než jej soud očistil. Sumu, kterou požadoval, odůvodnil zejména tím, že mu stíhání zničilo kariéru a zabránilo v očekávaném kariérnímu postupu. Nebýt něj, byl by prý už generálem. Nakonec se dočkal: loni na podzim jej prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce brigádního generála. A Městský soud v Praze mu minulý týden za nezákonné stíhání přiznal dalších 675 tisíc. "Pouhé konstatování porušení práva nestačí. Za přiměřené jsme shledali odškodnění ve výši 800 tisíc korun," uvedl soudce Aleš Šťastný. Ministerstvo obrany mu již dříve doplatilo několik milionů dlužné mzdy, protože byl přeřazen na jiné místo za poloviční plat. Vše začalo v roce 2007, kdy policie obvinila trojici úředníků: kromě Košnera a jeho nadřízeného Ivo Zbořila to byl náčelník organizačního oddělení Petr Šmída. Nejméně šest let prý objednávali nejrůznější služby, například renovace tonerů, či propagační předměty, místo toho však odebírali potraviny, sportovní náčiní nebo dárky. Výjimkou nebyla horská kola, luxusní dovolené či zahradní traktor. "Tito lidé založili z výnosů trestné činnosti systém, ve kterém si někteří příslušníci armády pořizovali z veřejných prostředků zboží pro svou osobní spotřebu, dostávali nebo dávali jiným velmi drahé dárky typu dovolená v Tichomoří a podobně," reagovala tehdy ministryně obrany Vlasta Parkanová. Šmída se přiznal a hájil se, že vše bylo na pokyn nadřízených. A že veškeré načerno dodané zboží skončilo v armádě. Vše procházelo tak dlouho kvůli tomu, že objednávky služeb se nemusely dávat do evidence. V evidenci a účetnictví byl navíc takový nepořádek, že se až na výjimky nedohledalo skutečně odebrané zboží. Soud Šmídu a Zbořila v březnu 2013 odsoudil pro porušení povinností při správě cizího majetku. Oba dostali podmíněný trest, proti kterému se neodvolali. Košnera soud osvobodil − dopustil se "pouhé" nedbalosti, když podepsal to, že zkontroloval renovace tonerů za půl milionu korun. Sám Košner se hájil tím, že spoléhal na svůj odborný aparát. Košnerovi přitom pomohla i změna zákona. Podle nového trestního zákoníku je jeho čin ohodnocen jako lehčí nedbalost, která není trestná. Sám Košner se k případu už nechce vyjadřovat. "Nevím, proč bych se s vámi měl bavit," uvedl. Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-65942630-nepravem-stihany-plukovnik-dostal-vyssi-odskodne Úkol: Kde a jak získáte finanční prostředky na odškodnění? Ministerstvo vnitra Občankou se podepíšete i přihlásíte do systémů státu. Senát posunul čipy 19. července 2017 10:47 Senát ve středu schválil návrh nového zákona o elektronické identifikaci, který zakotví pravidla například pro používání občanských průkazů s čipem podle evropských směrnic. Lidé by se díky nim mohli podepisovat či přihlašovat se do systémů státní správy. Na fungování systému bude dohlížet ministerstvo vnitra, které bude udělovat akreditace poskytovatelům těchto služeb. Normu posoudí prezident. Průkazy s elektronickým čipem by měly lidem umožnit přihlášení do různých systémů státní správy a vyřizování některých záležitostí bez nutnosti návštěvy úřadu. Měly by být podle představ ministerstva vnitra povinným dokladem a kromě prokazování totožnosti osobně by měly být prostředkem pro elektronickou identifikaci. Dalším z cílů nových občanských průkazů je poskytnout držitelům elektronický podpis. Identifikace člověka bude nezbytná i pro ryze informační služby, například pro žádost o výpis z informačních systémů veřejné správy. Předlohu o postupném plošném zavedení občanských průkazů s elektronickým kontaktním čipem už byla přijata. Díky elektronické identifikaci bude možné doklady použít napříč státy EU, což umožní evropská směrnice, kterou musí do svých zákonů zakomponovat všechny členské státy. Výhodou využívání elektronické identifikace je podle ministerstva vnitra úspora času a peněz, dostupnost nebo rychlost. Doprovodnou novelu senátoři schválili tak, jak ji upravila Sněmovna. Státní ústav pro kontrolu léčiv tak dostane právo vstupovat do základních registrů, vznikne také národní koordinační centrum pro elektronické zdravotnictví a veřejný katalog služeb veřejné správy. Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/elektronicke-obcanky-s-cipem-senat-schvaleni-zakona-fyi-/domaci.aspx?c=A170 719_104426_domaci_hro Úkol: Souhlasíte s návrhem? Pokud ano, expertně odhadněte výši nákladů spojených s přechodem na občanky s čipy a pokuste se zamyslet, kde na to získáte finanční prostředky. Ministerstvo zdravotnictví Stát nezaplatí léčbu tisícům těžce nemocných. Léky jsou příliš nákladné 26. října 2017 10:38 Úředně má každý Čech právo na bezplatnou zdravotní péči. V praxi je však v systému díra. Moderní léky, jejichž účinnost je prokázaná, jsou podle pojišťoven často příliš nákladné. Tisíce těžce nemocných pacientů, jimž by prodloužily život, jsou tak odkázány na levnější, ale méně účinné alternativy. Nová vyhláška situaci ještě zhorší. Rakovina, cystická fibróza nebo revmatické onemocnění. Jen u největší pojišťovny VZP se nyní celkem 1 400 pacientů nedobere moderní léčby, přestože ji jejich lékař předepsal. Dalším stovkám lidí léčbu zamítnou ostatní pojišťovny. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra odmítla loni více než 200 žádostí lékařů o úhradu léků svému pacientovi. Úředně má každý Čech právo na bezplatnou zdravotní péči. V praxi je však v systému díra. Jde o moderní, ale drahé léky, které jsou v Evropě schválené a jejich účinnost je prokázaná. Protože ale nejnovější léky ještě nejsou v oficiálních cenících českých pojišťoven, musí lékaři o jejich úhradu žádat u každého pacienta zvlášť. Některým pacientům pojišťovny léčbu odmítají proplatit s argumentem, že pro ně existuje jiná alternativa. Ta je sice levnější, ale také méně účinná nebo má velké nežádoucí účinky. Výdaje na supermoderní léky jsou přitom jen zlomkem peněz ve zdravotnictví. Příští rok půjde do zdravotnictví rekordních 290 miliard korun, z toho na léčbu závažných onemocnění ve specializovaných centrech jen 16,5 miliardy. Za statistikou jsou konkrétní příběhy. Například matka dvou tříletých holčiček Pavla Dandová lék, kterým jí lékaři chtějí bránit život před rakovinou, dostala až potom, co na její situaci upozornila MF DNES. Původně chtěla prodat byt, aby 96 tisíc každé tři týdny mohla platit. „Laik a často ani lékaři sami netuší, že lidé mají oficiálně garantovanou bezplatnou péči, ale v situaci, kdy potřebují onkologickou péči a nechtějí se připravit o šanci na dobré vyhlídky léčby, si musí tuto péči hradit, a to v částkách, které jsou pro řadu pacientů neúnosné,“ upozorňuje přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva z Karlovy univerzity Jolana Těšinová. Příští rok se přitom situace některých pacientů podle zjištění MF DNES může ještě zhoršit. Dosluhující vedení ministerstva zdravotnictví totiž chystá novelu vyhlášky, která má přístup pacientů k moderní léčbě zpřísnit. Někteří z pacientů dnes dostávají takzvané vysoce inovativní léky (VILP), které pojišťovny proplácejí ve zvláštním režimu. „Ministerstvo chce definici těchto inovativních léčiv zúžit tak, že by 90 procent z této skupiny vypadlo a pojišťovny by je nehradily vůbec,“ upozorňuje farmakoekonom Tomáš Doležal. Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/pojistovna-leky-drahe-nakladne-neproplati-penize-lecba-nemocni-pacient-13w- /domaci.aspx?c=A171026_102359_domaci_ane Úkol: Pokuste se zamyslet, kde by bylo možné získat finanční prostředky na léky pro těžce nemocné. Ministerstvo průmyslu a obchodu Bilance za těžbu uranu na Českolipsku: stát zaplatí dalších 25 miliard 18. září 2017 12:48 Likvidace následků těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem na Českolipsku bude od začátku příštího roku do úplné nápravy území stát ještě 24,8 miliardy korun. Veškeré sanační technologie mají být odstaveny v roce 2037. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí vládě předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Kabinet materiál schválil, řekl mluvčí MPO František Kotrba. Od 90. let 20. století, kdy se v oblasti přestalo těžit, do konce minulého roku bylo podle dokumentu vydáno na sanaci ložiska 27,3 miliardy korun. Celkové výdaje na rekultivaci lokality tak mají činit více než 50 miliard korun. V následujících letech se změní forma, jakou bude stát peníze na řešení důsledků těžby dávat. Vláda už na začátku září rozhodla, že budou omezeny výdaje zo Fondu privatizace. Příjmy fondu, které jsou z 80 procent tvořeny dividendami společnosti ČEZ, totiž nestačí pokrýt jeho závazky. Ministerstvo financí proto navrhlo vyřadit z výdajů fondu platby, které přímo nesouvisí s procesem privatizace a které lze financovat z jiných zdrojů. Mezi ně patří mimo jiné právě dotace zasílané státnímu podniku Diamo k odstraňování následků těžby ve Stráži pod Ralskem. „Na základě tohoto zjištění jsme ve spolupráci s ministerstvem financí vypracovali nový návrh způsobu financování odstraňování negativních důsledků po chemické těžbě uranu, pro roky 2018 až 2022. Pro toto období je vyčleněna celková částka ve výši téměř 6,9 miliardy korun,“ uvedl v pondělí ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD). Výnosy z privatizace budou podle návrhu základním zdrojem financování naposledy v příštím roce, následně má být na tuto činnost vyčleněno více peněz z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu. V období let 2019 až 2022 má resort vydat zhruba 5,2 miliardy korun. Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Podle dřívějších informací tam bylo chemickou těžbou kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. V okolí někdejší těžby je přitom oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod. V minulosti v uranových dolech na Českolipsku pracovalo přes 6000 lidí. Fond privatizace jsou fakticky zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy od ČEZ. Například z loňského zisku firmy dostal stát letos dividendu 12,4 miliardy korun. Stát je majoritním akcionářem ČEZ, prostřednictvím resortu financí drží zhruba 70 procent akcií. Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/uran-tezba-sanace-ceska-lipa-dpr-/ekonomika.aspx?c=A170918_123243_ekonom ika_rts Úkol: Kde a jak získat finanční prostředky na likvidaci následků těžby uranu?