Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1
MP313K Úvod do studia veřejné správy
Zkoumání veřejné správy.
Evropské aspekty a souvislosti
veřejné správy
2. přednáška 12.10. 2017
doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 2
Osnova přednášky a její cíl:
 Vědecké přístupy k veřejné správě, základy správní vědy
(historie studia veřejné správy; pojem, charakteristika a metody
správní vědy).
 Zkoumání veřejné správy v evropském kontextu (mezinárodní
vědecké sítě).
 Evropské aspekty a souvislosti veřejné správy (pojmy
europeizace; evropský správní prostor; role Rady Evropy a Evropské
unie; principy dobré správy)
 Cíl: cílem této přednášky je, aby studenti nazírali na veřejnou správu
jako předmět zkoumání, orientovali v historii vědeckého zkoumání
veřejné správy a byli seznámení se zkoumáním veřejné správy
v širším evropském kontextu. Kromě toho by dále studenti měli být
seznámení s evropskými aspekty a požadavky na veřejnou správu.
I.1 Administrativistika – Správní studia
Zahrnuje obory:
- věda(teorie) správního práva („VSP“)
- správní věda („SV“)
- správní politika
Správní věda:
 Centrální pojem (předmět zkoumání) = Veřejná správa
jako komplexní, multikriteriální společenský jev.
 Přístupy ke zkoumání veřejné správy
 Rozmanitost, členitost – možnost více přístupů
(sociologický, politologický, ekonomický, manažerský,
právní,…).
 Vývoj v čase, pružnost – více či méně dle potřeb
společnosti (státu).
Souvisí s plněním cílů, funkcí a úkolů veřejné správy ve
společnosti.
I.2 Vývoj zkoumání veřejné správy
Významný pro chápání veřejné správy v potřebných souvislostech.
Veřejná správa /na rozdíl od právy soukromé/ - znak trvalosti, kontinuity.
Současnost veřejné správy do značné míry ovlivněna předchozím vývojem.
+ zkušenosti („Historia magistra vitae“).
Tradice a základy současné naší veřejné správy
/hlavních historické etapy/:
 kameralistika, policejní věda (Francie, Prusko – 17. – 18.století) - vytváření
silného centralizovaného absolutistického státu = prakticistní přístupy.
 správní nauka (18. stol.- počátek 19. /Bonnin, L. von Stein/ = působení správy ve
společnosti.
 Evropa - období juristické (od poloviny 19. stol.- vytvářen právní stát, úloha
práva, zkoumání práva, rozpracována teorie správního práva
 /klasici – F.Weyr, J.Pražák, A.Merkl, J.Hoetzel, E.Hácha, J.Pošvář,../ (až k
právnímu normativismu).
Převládalo až do 2. světové války.
Mimo tento rámec - M.Weber (sociologie), H.Fayol (modely řízení).
Vývoj zkoumání veřejné správy
-pokr. 1
 USA – převládající manažerské přístupy – akcent na kvalitní
řízení, efektivnost (F.W.Taylor) - převzaté ze soukromé sféry,
 a také personální a etické aspekty – nestrannost, apolitičnost,
odbornost, (W.Wilson).
 Období po 2.světové válce – rozvoj správní vědy
(„Public Administration“), inspirace z USA do Evropy.
 Mnohost metod zkoumání a přístupů – různé směry zkoumající
odlišné aspekty veřejné správy:
(behaviorismus,Human Relations, Decision Making, systémový
přístup, kontingenční přístup, …)
Vývoj zkoumání veřejné správy
-pokr. 2
 metody hodnocení („evaluace“) : TQM, EFQM, CAF,
benchmarking, a další.
Tyto metody – původ v soukromém sektoru.
/Avšak: Limity využití manažerských metod – legalita,
veřejný zájem/ .
-------------------------
 specifický vývoj v „sovětském bloku“ = v centralizovaném
systému státní správy. – Obor „teorie socialistické státní
výstavby“.
Odraz, resp. projev moderních přístupů – zprostředkovaně, s
odlišnou terminologií: „teorie řízení“, „teorie organizace“.
Vznik oboru „Správní věda“.
 U nás po roce 1989 – otevřen prostor zkoumání.
I.3 Obory (předměty): - Správní věda („SV“)
- Věda správního práva („VSP“)
Předmět zkoumání:
SV = Veřejná správa jako komplexní
společenský systém
VSP = Správní právo jako systém právních
norem, zásad, principů (u VSP)
Pozn.1 : pojem „systémová metoda“ ( u obou odvětví)
Pozn.2 : „správněprávní“ a „správněvědní“ přístup.
Vztah správní vědy („SV“) a vědy správního práva
(„VSP“)-pokr.
Společný cíl obou disciplin:
= zvýšení efektivnosti veřejné správy.
Ovšem odlišnými, „svými“ způsoby:
VSP = náměty, návrhy pro legislativu (de lege ferenda)
(+ inspirace pro judikaturu),
SV = doporučení pro správní praxi, včetně ústřední (pro koncepce,
reformy, racionalizaci, i vlastní činnost).
Pozn.: Pojem „efektivnost veřejné správy“ = společenská
efektivnost (= míra, způsob a náklady naplňování cílů a úkolů VS)
II.1 Aktuální VÝVOJ zkoumání veřejné správy
(trendy ve správní vědě, mezinárodní vědecké sítě)
úloha :
 - národních vzdělávacích a výzkumných institucí (Francie – ENA,
Německo – Institut správních věd ve Speyeru, atd…),
(V ČR – Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra)
 - mezinárodních a nadnárodních organizací (podporujících demokracii, ochranu
lidských práv, ekonomický rozvoj, efektivní řízení):
-, Rada Evropy, OECD, EU, OSN.
 + vědeckých institucí: - IIAS / EGPA Brusel,
- EIPA - Maastricht, - EUI ve Florencii.
- NISPACee – Bratislava – síť institutů a škol VS v rámci Stř. a Vých.Evropy.
(+ síť institucí pro veřejnou správu „UNPAN“ /OSN/).
 Odborné konference ( např. každoroční – EGPA – „European Group for Public
Administration“). - inspirace, prezentace výsledků, výměna zkušeností, rozvoj věd o
VS.
 Publikace (knihy, časopisy, sborníky, webové stránky).
II.2 EGPA – „European Group for Public
Administration“.
 Konference srpen 2017 v Miláně.
 Permanent Study Groups ( ilustrace oblastí, hledisek zkoumání VS)
• PSG I: E-Government
• PSG II: Performance in the Public Sector
• PSG III: Public Personnel Policies
• PSG IV: Local Governance and Democracy
• PSG V: Regional and Local Government
• PSG VI: Governance of Public Sector Organizations
• PSG VII: Quality and Integrity of Governance
• PSG VIII: Civil Society, Citizens and Government
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 11
Další Permanent Study Groups:
 PSG IX: Teaching Public Administration
 PSG X: Law and Public Administration
 PSG XI: Strategic Management in Government
 PSG XII: Public Sector Financial Management
 PSG XIII: Public Policy
 PSG XIV: EU Administration and Multi Level Governance
 PSG XV: Public Administration, Technology and Innovation
 PSG XVI: Public and Nonprofit Marketing
 PSG XVII: Sociology of the State: Reforms and Resilience
 PSG XVIII: Justice and Court Administration
 PSG XIX: Public Network Policy and Management
 PSG XX: Welfare State Governance & Professionalism
 PSG XXI: Policy Design and Evaluation
 PSG XXII: XXII Behavioral Public Administration.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 12
III.1 Evropský správní prostor
- vývoj správních systémů a právních úprav v evropských zemích,
- určité společné znaky (tradice, hodnoty, principy, a také
organizační systémy), i když lze identifikovat 3 hlavní modely:
francouzský, německý /a rakouský/, a anglický.
- vývoj institucionalizace (Rada Evropy, ES/EU),
- proces evropeizace správního práva (pojmy, principy, záruky,
postupy, přezkum), viz např. aktuálně – GDPR.
- vytváření „Evropského správního prostoru“.
Evropský správní prostor
Trojí pojetí:
 a) prostor EU (členských států EU), vymezený komunitárním, resp.
unijním právem,
 b) společný správní prostor vytvářený na bázi mezivládní spolupráce
(smlouvy, dohody) tj. administrativní spolupráce států (nejen EU),
veřejnoprávních korporací i nevládních organizací.
 c) prostor veřejné správy evropských demokratických států,
založený na společném, sdíleném hodnotovém základě (včetně
respektu k základním právům jednotlivce), a projevený ve
společných obecných principech, na bázi tzv. ius commune
(zejména na bázi Rady Evropy).
Vliv soudní judikatury – SD EU, ESLP.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 14
Evropský správní prostor :
 Pilíře „Evropského správního prostoru“:
• právní stát,
• předvídatelnost a spolehlivost,
• otevřenost a transparentnost,
• odpovědnost,
• efektivnost.
 Veřejná správa jako služba občanům a veřejnosti.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 15
III.2 Principy dobré správy
„Dobrá správa“ (Good Administration, Good Governance)
- vs.
„Špatná správa“ - „maladministration“.
+ „Právo na dobrou správu“
Principy dobré správy
Působí k tomu, aby veřejná správa (správní orgány) fungovaly
správně a dobře,
plnily své cíle a úkoly, požívaly správných metod, a správných
forem činnosti ( a správným způsobem).
a to z pohledu veřejného zájmu i práv a zájmů občanů.
Principy dobré správy (povaha, úprava)
= požadavky, vodítka (standardy úrovně, kvality) pro správný výkon veřejné
správy, pro správnou správní praxi.
Obsahem: některé zásady povahy neprávní (etické), ale některé právní
povahy.
Pokusy o katalogy principů.
- např. Doporučení VM RE (2007)7,
- nebo materiál VOP z roku 2006 – „desatero“.
Určitým koncentrovaným vyjádřením – „Základní zásady činnosti správních
orgánů v platném správním řádu ( z.č.500/2004 Sb., § 2 – 8).
Rovněž – v úpravě povinností úředníků státních a územních samosprávných
celků v příslušných zákonech.
Principy dobré správy
Rozvinuly a uplatňují se:
v Evropském správním prostoru,
(= systémy veřejné správy členských zemí Rady Evropy, EU, a
samotné EU) .
Včleňovány do různých dokumentů, doporučení, smluv, právních
úprav,
- uplatňovány v judikatuře (ESLP, SD EU, ÚS, ale i NSS).
Principy dobré správy
- členění dle zaměření:
Některé z nich jsou povahy hodnotové /materiální, “obsahové“/ míří
ke spravedlnosti, ochraně práv, apod. Mnohdy usměrňují
obsah rozhodnutí.
/proporcionalita, předvídatelnost, ochrana veřejného zájmu,
transparentnost, nestrannost, objektivita/.
Některé - povahy spíše procedurální /“technické“, resp. etické/ - jak
postupovat, řešit procesní otázky, jak se chovat k adresátům –
klientům.
/včasnost, rychlost, otevřenost - transparentnost, procesní rovnost,
procesní ekonomie, ale také slušnost a zdvořilost…/
= blízké procesním zásadám.
Slouží naplnění zásad hodnotových, materiálních.
Principy dobré správy
základem pro
 naplnění „práva na dobrou správu“
 (čl. 41 Charty základních práv EU /Nice 2000/ ),
 ale používán již v judikatuře Soudu první instance a ESD =
nabývání právní závaznosti).
 naplňování ústavních principů právního státu v podmínkách veřejné
správy (Ústava ČR, Listina ZPS) = základ vztahů občan vs. veřejná
správa.
Principy dobré správy
slouží
 jako jedno z hlavních hledisek pro činnost Veřejného ochránce
práv (§ 1 z.č 346/1999 Sb.) – „porušení principů dobré správy“,
 řádnému výkonu veřejné správy, mj. dle „základních zásad
činnosti správních orgánů“ (§§ 2 – 8 správního řádu - z.č.
500/2004 Sb.).
Navozuje je zejména § 4 a § 8 - zásada „dobré správy“ a
spolupráce správních orgánů v zájmu dobré správy. Další zásady:
šetření práv a oprávněných zájmů, ochrana dobré víry (§ 2), pomoc
a poučení dotčeným osobám, uvědomění o úkonech ( + úprava
stížnosti mj. na chování úřední osoby),
 správnému výkladu a aplikaci právních předpisů správními orgány.
PDS slouží a napomáhají
- naplňování požadavků (idejí) spravedlnosti, racionálnosti
(rozumnosti) a efektivnosti /dobré/ veřejné správy
- eliminaci nebo snižování rizik spojených s nesprávným
výkonem veřejné správy („špatné správy“).
Neboli jsou vodítkem pro správní orgány v otázkách:
JAK ROZHODOVAT i JAK POSTUPOVAT.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 23
Prameny ke studiu:
 Průcha, P. Správní právo. Obecná část. 7. vydání, 2007, s. 71 – 83,
 Skulová, S., a kol.: Základy správní vědy, MU, 2014, str. 28-35, 90-
97.
 Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 9. vydání. C. H.
Beck, 2016, s. 549-559.
 Sládeček, V. Obecné správní právo, 3. vydání, Wolters Kluwer,
2012, s. 462 – 469.
 Kolektiv autorů, Evropská veřejná správa, UJAK, 2015, s. 128 – 135.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 24