Pondělí 21. 11. úterý 22. 11.
 

Příklad 1

Vedoucí personálního oddělení odmítl vydat zaměstnanci, se kterým došlo k rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, potvrzení o zaměstnání, protože zaměstnanec odcizil zaměstnavateli motorovou pilu a elektrickou vrtačku, které mu byly v průběhu pracovního poměru svěřeny na základě písemného potvrzení. Sdělil zaměstnanci, že mu potvrzení o zaměstnání vydá ihned poté, co vrátí výše uvedené předměty. Zaměstnanec tvrdí, že mu v důsledku nedoložení potvrzení o předchozím zaměstnání, nebyl krajskou pobočkou Úřadu práce přiznán nárok na podporu v nezaměstnanosti.

1. Může se zaměstnanec domáhat náhrady škody vůči svému bývalému zaměstnavateli?
2. Jak by se situace změnila v případě, že by došlo k rozvázání pracovního poměru výpovědí dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce?

 

 

Příklad 2

Zaměstnankyně pracující jako zdravotní sestra na infekčním oddělení si před začátkem výkonu práce v šatně, která jí byla zaměstnavatelem určena, odložila věci. Po skončení směny zjistila, že jí chybí snubní prstýnek, hodinky, mobilní telefon a peněžitá hotovost ve výši 3 000 Kč. Celková škoda činí 18 000 Kč.  

1. Je zaměstnavatel povinen uhradit vzniklou škodu, pokud ano v jaké výši?

2. Změnila by se situace, kdyby bylo zjištěno, že uvedené věci odcizila jiná sestra pracující na témže oddělení?

3. V jaké lhůtě může zaměstnankyně, které vznikla škoda, uplatnit právo na náhradu škody vůči svému zaměstnavateli?

 

Příklad 3

Posuďte, zda se v jednotlivých případech může jednat o pracovní úraz:

1. Zaměstnanec pracující jako ošetřovatel hospodářských zvířat byl napaden rozzuřeným býkem, který mu zlomil žebra a způsobil otřes mozku.
2. Zaměstnanec ostrahy v obchodním domě byl napaden zákazníkem poté, co ho vyzval, aby mu ukázal obsah tašky. Utrpěl zlomeninu pravé ruky a tržnou ránu na čele.
3. Zaměstnanec pracující jako automechanik si v pracovní době opravoval svoji motorku.  Při práci si způsobil úraz oka.

Příklad 4

Zaměstnanci stavební firmy slavili během přestávky v práci na jídlo a oddech narození syna jednoho z nich. V průběhu směny v odpoledních hodinách spadl jeden ze zedníků z lešení a utrpěl zlomeninu ruky a otřes mozku.

1. Může se zaměstnavatel zprostit povinnosti nahradit škodu za pracovní úraz?

2. Pokud ano, za jakých podmínek?

 

Příklad 5

Zaměstnanec pracoval 5 let v uranových dolech Zbyšov, pak 10 let na šachtě Ludvík na Kladně. Poté pracoval v zoologické zahradě v Brně. Asi za rok po nástupu do zoologické zahrady se u něj projevily příznaky silikózy. Klinika nemocí z povolání konstatovala, že se jedná o nemoc z povolání.  

Který zaměstnavatel bude hradit škodu vzniklou nemocí z povolání a v jakém rozsahu?