Základní (tedy povinná) literatura

• TÝČ, Vladimír. Základy práva EU pro ekonomy. 6. vydání, 2010, Praha: Leges (aleph info, ke koupi)
• TOMÁŠEK, Michal; TÝČ, Vladimír a kol. Právo Evropské unie. Praha: Leges, 2013 (Ke koupi zde.) Mimochodem, není potřeba celá. Ale to jistě víte, na přednáškách to bylo panem profesorem upřesňováno. Avšak klidně ji přečtěte celou. Je docela zajímavá a pěkně se čte. 
• SEHNÁLEK, David Komentář k vybrané judikatuře Soudního dvora EU. 1.vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2013. 209 s. Učebnice - č.495. ISBN 978-80-210-6183-5.
• Nejde sice o literaturu, ale samozřejmostí jsou též texty základních dokumentů (Smlouva o EU a o fungování EU, Smlouva o přístupu ČR) (nejlépe Základy evropského práva, základní dokumenty, Sagit, Ostrava, řada ÚZ č. 1025)

Další specializovanou, českou i zahraniční, literaturu naleznete v knihovně, studovně a také na internetu v elektronických databázích dostupných přes naši fakultu (viz web knihovny). V případě zájmu (nutno projevit navenek) doporučí potřebnou literaturu také vyučující.

Co naopak nepatří mezi doporučenou, ba ani povolenou literaturu ke studiu práva EU

• nejrůznější soubory tzv. vypracovaných otázek, výtahy z povinné a doporučené literatury či soubory právních vět z rozsudků Soudního dvora 
• powerpointové prezentace a jiné podkladové materiály k přednáškám
• internetové zdroje proměnlivé až nespolehlivé kvality, jako jsou: wikipedia, nejrůznější informační a zpravodajské kanály či diskuzní fóra pro laiky

Pozn.: Je na každém studentovi, aby sám, dle svého nejlepšího vědomí a svědomí zhodnotil, zda jím používaná literatura či jiné prameny spadají do zapovězené kategorie studijních materiálů, a aby v případě jejich použití byl připraven nést následky v podobě adekvátního hodnocení svých dosavadních studijních výsledků. U zkoušky jde zpravidla velmi dobře poznat, co bylo výchozím zdrojem vědomostí.