Správní právo I

Judikatura

  • Nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94.
    • „Finanční hospodaření politických stran je citlivou otázkou. Česká republika dosud nezavedla povinnost stran zveřejňovat své účetní zprávy a učinit tak své finanční hospodářství pro veřejnost "průhlednějším". Novela zákona v ustanoveních, jež jsou tímto nálezem zrušena, se naopak pokusila podrobit finanční hospodaření stran intenzivní kontrole státního orgánu - Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontrola jejich financí a posuzování "hospodárnosti" a "účelnosti" použitých prostředků nesmí být věcí státních orgánů, příslušných pro kontrolu státního majetku. Zmocnění k tomu, aby v rozporu s obecným chápáním byl pro potřeby zákona o NKÚ za státní majetek považován i majetek politických stran a politických hnutí, je i formálně ústavně nepřijatelné, protože rozšiřuje obsahově čl. 97 odst. 1 Ústavy cestou obyčejného zákona, tj. obchází ústavu.“
  • Nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. Pl ÚS 15/10.
    • „Postavení soudců Nejvyššího soudu v rámci kárného řízení Nejvyššího kontrolního úřadu, jako orgánu rozhodujícího v obou stupních kárného řízení, vyplývá ze specifického poslání Nejvyššího kontrolního úřadu jako nezávislého kontrolního orgánu, jehož existence vychází přímo z Ústavy České republiky (čl. 97), a tím i ze specifické úpravy kárné odpovědnosti a kárného řízení před Nejvyšším kontrolním úřadem. Veřejný zájem na zachování autority a nestrannosti soudní moci je chráněn tím, že o odvolání proti rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu rozhoduje zvláštní senát Nejvyššího soudu, tedy vrcholná soudní instance, garantující nezávislost a nestrannost soudu.“
  • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 9 Aps 3/2008 – 125.
    • „Kontrolovanou osobou ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, je ta, kterou za takovou označí Nejvyšší kontrolní úřad v plánu kontrolní činnosti či v jeho doplněních. Plán kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je věcné a časové vymezení jednotlivých kontrolních akcí pro následující rozpočtový rok, jehož obsahem je předmět a cíl kontroly, určení kontrolovaných subjektů (tzv. kontrolovaných osob) a časového průběhu kontroly.“