Jedná se o kontrolu prováděnou z iniciativy občanů ve smyslu zaručeného ústavního práva zakotveného v čl. 18 Listiny základních práv a svobod. Dřívější úprava stížností byla zakotvena ve vládní vyhlášce č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností. Dnešní právní úprava je obsažena v § 175 správního řádu.  Uvedené ustanovení umožňuje, aby podávat stížnosti ve spojení s řízením, resp. postupy prováděnými podle správního řádu. Stížností se lze bránit proti nevhodnému chování úředních osob, či proti postupu správního orgánu v situaci, kdy správní řád jiný opravný prostředek neposkytuje. Je nutné zdůraznit, že podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu. Stížnost lze podat písemně i ústní, přičemž platí, že ústní stížnost by měla být ihned vyřešena, případně je o ní nutné provést záznam. Zákonná lhůta pro vyřízení stížnosti je 60denní. V této lhůtě musí být stěžovatel o vyřízení vyrozuměn. Shledá-li správní orgán stížnost důvodnou či částečně, musí bezodkladně učinit opatření k nápravě. V případě, že je shledána stížnost důvodná či částečně důvodná, pak o jejím vyřízení správní orgán stěžovatele vyrozumí jen tehdy, pokud o to požádá. Proti způsoby vyřízení stížnosti, není opravný prostředek, je možné toliko podat stížnost u nadřízeného orgánu.

Zdroj: PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s. ISBN 978-80-7239-281-0.

• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2010, č. j. 4 Aps 2/2010 – 44.
  • „Podání stížnosti podle § 175 správního řádu z roku 2004 není podmínkou přípustnosti žaloby ve věci ochrany před nezákonným zásahem (§ 85 s.ř.s.).“
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2009, č. j. 5 As 38/2009 – 88.
  • „Stížnost podle § 175 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je procesním prostředkem určeným pro případy, kdy správní orgán vede konkrétní správní řízení, v němž hrozí účastníkovi takového řízení či jiné osobě újma, a zákon přitom neposkytuje jiný prostředek ochrany.“