Správní právo I

Poskytování informací na žádost

Žadatelem o informaci může být každý, kdo je v příslušném rozsahu způsobilý k právním jednáním.
Žádost se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací – v takovém případě musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Musí z n ní být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu InfoZ. Údaje o žadateli vymezuje § 14 odst. 2 InfoZ.
Povinný orgán je povinen vyřídit žádost bez zbytečných průtahů (dle § 6 odst. 1 správního řádu), nejpozději ve lhůtě 15 dní. Uvedená lhůta může být prodloužena jen ze stanovených závažných důvodů (dle § 14 odst. 7 InfoZ), a to nejvýše o 10 dní; žadatel o tom musí být informován, a to před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Žádost o informaci lze vyřídit třemi způsoby – poskytnutím informace, odložením žádosti a odmítnutím žádosti. Zvláštním případem „vyřízení“ je pak nečinnost, tedy případ, když povinný subjekt ve stanovené lhůtě neprovede úkon, k jehož provedení je povinný.
Poskytnutí informace je realizováno faktickým úkonem spočívajícím v poskytnutí informace. Jelikož se žádosti vyhovuje, není účelné vydávat správní rozhodnutí, proti kterému by bylo možné brojit řádným opravným prostředkem.
(Meritorní) rozhodnutí o odmítnutí žádosti se ovšem vydává v případě, že povinný orgán informaci neposkytne, a to ze zákonem stanovených důvodů. Mezi ty patří zejména to, že se jedná o informaci, která se dle InfoZ neposkytuje, nebo že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, a žadatel ji, navzdory výzvě do 30 dnů ode dne doručení výzvy neupřesnil. Poskytnutí informace lze odmítnout i jen v části (typicky v části týkající se osobních údajů) a s ohledem na negativně vymezenou povinnost poskytovat informace je nezbytné tak učinit, je-li možné poskytnout alespoň část požadované informace, ovšem i o tom je třeba vydat rozhodnutí.
Specifickým postupem povinného orgánu je odložení žádosti, které se podobá procesnímu usnesení. Dochází k němu ve stanovených případech, a to, pokud
  • se požadované informace nevztahují k působnosti povinného; povinný subjekt je zároveň povinen o odložení žádosti informovat žadatele, a to do 7 dnů ode dne doručení žádosti, a s odůvodněním
  • žadatel navzdory výzvě o doplnění údajů o žadateli tyto do 30 dnů od jejího doručení nedoplnil, nebo
  • povinný subjekt za poskytnutí informace požaduje úhradu, kterou žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady nezaplatí;
v obou posledně uvedených případech zákon nestanovuje povinnost informovat žadatele, z čehož vyplývá, že postačí neformalizované odložení s pouhým poznamenáním do spisu.
Proti uvedeným postupům, jako i proti nečinnosti, se žadatel může bránit, a to podle povahy postupu buď odvoláním, resp. rozkladem – v případě, že bylo rozhodnuto o odmítnutí žádosti, anebo stížností, v případech ostatních. V odvolacím řízení se postupuje podle správního řádu, InfoZ však stanoví kratší lhůty pro postupy po podání odvolání (rozkladu). Není-li žadatel úspěšný, může brojit žalobou proti správnímu rozhodnutí, pro níž je kromě možnosti zrušit vadné rozhodnutí v tomto případě specifické oprávnění krajského soudu nařídit oprávněnému subjektu poskytnutí požadované informace.

Stížností, která je specifickým prostředkem obrany podle § 16a InfoZ, nikoli tedy postupem, na který podpůrně dopadají ustanovení o stížnosti dle § 175 správního řádu, se lze bránit proti
  • nedostatečnému vyřízení žádosti (způsobem uvedeným v § 6 InfoZ nebo částečným poskytnutím, aniž by zároveň bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí zbývající informace)
  • výši požadované úhrady za poskytnutí informace, resp. s výší odměny podle § 14a odst. 2
  • nečinnosti povinného spočívající v tom, že žadateli po uplynutí lhůty 15 dní ode dne přijetí žádosti nebyla poskytnuta požadovaná informace a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti; pochopitelně za podmínky, že z činnosti povinného není v uvedené lhůtě zřejmý zákonem předpokládaný důvod, postup, pro poskytnutí informace ve lhůtě delší (například prodloužení lhůty, výzva k doplnění žádosti či k úhradě).
Též proti rozhodnutí o stížnosti, splňuje-li podmínky podle § 65 odst. 1 soudního řádu správního, lze brojit správní žalobou.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše