Realizace veřejné správy, správní akty (mimo individuálních) a jiné formy realizace, s důrazem na diskreční pravomoc veřejné správy:

• problém vázanosti, resp. volnosti v rozhodování veřejné správy

• neurčité pojmy

• správní uvážení, správní uvážení jako projev pravomoci správního orgánu

• meze a limity správního uvážení, hlediska (principy) ovládající správní uvážení, specifika přezkumu správního uvážení

Doporučené studijní materiály k tématu: 

• MATES, Pavel. Správní uvážení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 120 s. ISBN 9788073804244. S. 80–109 (kapitola 3).

• SKULOVÁ, Soňa. K procesu otvírání "černé skříňky" správního uvážení v soudním přezkumu. In: HORÁK, Petr et al. (eds.). Dny práva – 2008 – Days of Law [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 1625–1627. ISBN 9788021047334. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/files/pdf/sprava/skulova.pdf 

Judikatura:

• Usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 23. března 2005, č. j. 6 A 25/2002 – 42.
• Rozsudek NSS ze dne 22. května 2008, č. j. 5 As 9/2008 – 106.
• Usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. dubna 2010, č. j. 1 As 9/2008 – 133.
• Rozsudek NSS ze dne 28. ledna 2015, č. j. 1 Azs 200/2014 –27.

Zkuste si promyslet odpovědi na níže zadané otázky, které se vztahují k oběma modelovým situacím (na zadané otázky odpovězte jak ve vztahu k prvnímu, tak ve vztahu k druhému příkladu). Pro řešení není nutné znát zvláštní úpravu – nebudeme se zabývat podrobnostmi zvláštní úpravy a specifikami jednotlivých řízení, ale obecnějšími aspekty správního uvážení.

Příklad I:

Pan E. S., veřejně činná osoba, havaroval se svým vozidlem ve městě Praha, přičemž poškodil jak vozidlo, tak místní komunikaci. Policie ČR při šetření zjistila celou řadu porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterých se řidič dopustil. Policie šetření předčasně ukončila, aniž by byly přešetřeny veškeré okolnosti případu, a věc vyřešila dle přestupkového zákona domluvou na místě. Řidiči tedy nebyla uložena žádná pokuta, i když v obdobných případech policie obyčejně přistupuje k přísnějším sankcím. Na následné dotazy médií směřující na nerovnost veřejně činné osoby před zákonem policie odpověděla, že zákon neporušila, neboť postupovala v jeho mezích a vzhledem k tomu, že se jednalo o první porušení zákona dotčenou osobou a že si pan S. způsobil škodu zejména na svém vozidle, přistoupila k zákonné možnosti řešit přestupek domluvou.

Příklad II:

Pan John S., britský občan pobývající na území ČR půl roka, byl policií po páté v průběhu jednoho měsíce přichycen při krádeži alkoholu. Hodnota ukradeného zboží se vždy pohybovala ve výši do 2 000 Kč. Po zjištění, že se jedná o cizího státního příslušníka, s ním orgány cizinecké policie zahájily při poslední krádeži řízení za účelem správního vyhoštění, a to z důvodu závažného narušení veřejného pořádku (§ 119 odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců), kdy lze dobu, po kterou nelze umožnit vstup na území, stanovit až na 10 let. Johnovi S. byla v prvostupňovém rozhodnutí doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, stanovena na 3 roky. V odvolání se hájil, že správní orgán nijak svoje rozhodnutí nezdůvodnil, doba byla zjevně nepřiměřená a neodpovídala době, kterou správní orgán uložil v obdobných řízeních, vedených s dvěma spolupachateli Johna S. (tam přistoupil k stanovení doby na 1 rok).

Otázky:

1. Identifikujte, zda, případně kde, má správní orgán v uvedených případech diskreční pravomoc.
2. Identifikujte neurčitý právní pojem/pojmy (pokud jsou v zadání obsaženy). Jak bude správní orgán posuzovat, zda byl jejich obsah naplněn?
3. Postupoval dle Vašeho názoru správní orgán správně? V případě, že ne, v čem spočívalo pochybení?
4. Jakým způsobem je správní orgán při uplatnění správního uvážení v daném případě limitován?
5. Lze správní uvážení v daném případě soudně přezkoumat? V případě, že ano, jaké aspekty může správní soud přezkoumat?