Správní právo I

Odpovědný subjekt a uplatnění nároku

Za škodu způsobenou při výkonu moci veřejné podle zákona o odpovědnosti za škodu odpovídá stát, byla-li způsobena při výkonu státní správy, a to jeho orgány nebo právnickými či fyzickými osobami, na něž byl výkon státní správy přenesen, popř. jejich orgány – typicky tedy stát odpovídá za škodu způsobenou územním samosprávným celkem při výkonu přenesené působnosti. Za škodu způsobenou územním samosprávným celkem (obcí, krajem či hlavním městem Prahou) při výkonu samostatné působnosti, tedy samosprávy, odpovídá územní samosprávný celek samotný.

Stát ani územní samosprávný celek neodpovídá za škodu, která vznikla excesem úřední, resp. vykonávající osoby, tedy postupem, který se zjevně odchýlil od plnění jejích pracovních či obdobných či služebních povinností. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2699/2010.
Vznikla-li škoda, pro kterou je založena odpovědnost státu nebo územního samosprávného celku, je třeba uplatnit nárok na její uhrazení, a to u toho, kdo ve věcech náhrady škody jménem odpovědného subjektu jedná.

Odpovídá-li za škodu stát, je třeba uplatnit nárok
- u Ministerstva spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem,
- u ústředního orgánu státní správy (dle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstvem a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky), došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu,
- u Ministerstva financí v ostatních případech, kdy není možno určit resortní příslušnost, zejména proto, že se jedná o orgány stojící mimo oblast veřejné správy – typicky o Ústavní soud či orgány moci zákonodárné (MATES, P., SEVERA, J. Odpovědnost státu za výkon veřejné moci. Praha : Leges, 2014, s. 135).
- u České národní banky nebo u Nejvyššího kontrolního úřadu, došlo-li ke vzniku škodu v souvislosti s jejich vlastní činností, resp. při specifické činnosti dotýkající se postavení České národní banky (srov. § 6 odst. 4 zákona o odpovědnosti za škodu).
Daný úřad pak bude jednat za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Odpovídá-li za škodu obec, kraj nebo hlavní město Praha, tedy územní samosprávný celek, tedy jde-li o škodu způsobenou při výkonu územní samosprávy, je třeba ji uplatňovat přímo u dané obce, kraje či hlavního města Prahy.
Uplatnění nároku u odpovědného subjektu, resp. jeho určeného orgánu, je nezbytným předpokladem pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Toho se lze domáhat, až po šesti měsících od uplatnění nároku u odpovědného subjektu, a to pochopitelně (jen) za podmínky, že nárok poškozeného nebyl plně uspokojen.

Příslušným k podání žaloby je (dle § 84 a § 85 občanského soudního řádu) okresní soud
- v jehož obvodu má sídlo orgán jednající za stát, typicky tedy některý z obvodních soudů v Praze, jedná-li se o škodu, za níž odpovídá stát,
- v jehož obvodu má své území obec, jedná-li se o škodu, za níž odpovídá obec, a konečně
- v jehož obvodu mají sídlo orgány vyššího územního samosprávného celku (kraje nebo Hlavního města Prahy), odpovídá-li za škodu vyšší územní samosprávný celek.

Vedle toho je (dle § 87 písm. b) občanského soudního řádu) místně příslušný též okresní soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy (škody). Volba soudu je pochopitelně na žalobci, tedy na poškozeném. Po dlouhou dobu bylo soudní řízení ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem osvobozeno od soudního poplatku, od 30. 9. 2017 (v důsledku novely provedené zákonem č. 296/2017 Sb.) je však zpoplatněno 2.000 Kč.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše