Zdroje financování ochrany životního prostředí Ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí Právo životního prostředí II (MP904Zk) Podzim 2017 Mgr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M. • Nástroje přímé regulace • Ekonomické nástroje (nepřímé) • Dobrovolné nástroje • Přímé aktivity státu na ochranu ŽP PŘÍSTUPY K REGULACI ZNEČIŠŤOVÁNÍ • Všeobecné nástroje prevence • Limity znečišťování • Požadované technologie • Administrativní nástroje (souhlasy, povolení, stanoviska) • Zákazy/příkazy (povinnosti subjektů) • Plošné mechanismy ochrany • Kontrola, donucení, sankce • Pravidla pro odstraňování protiprávních stavů NÁSTROJE PŘÍMÉ REGULACE • Cíl – podporovat ekonomické chování za účelem zlepšení kvality ŽP • Funkce: – motivační – zdrojová a kompenzační – zajišťovací – internalizace externalit EKONOMICKÉ NÁSTROJE NÁSTROJE NEGATIVNÍ STIMULACE: • Poplatky za znečišťování životního prostředí • Poplatky za využívání přírodních zdrojů • Ostatní poplatky, zajišťovací nástroje, obchodovatelná emisní oprávnění NÁSTROJE POZITIVNÍ STIMULACE: • Dotace, subvence a granty poskytované z veřejných rozpočtů • Zvýhodněné půjčky, úvěry a garance NÁSTROJE SMÍŠENÉ STIMULACE: • Úlevy při placení poplatků • Daně EKONOMICKÉ NÁSTROJE Východiska zásada znečišťovatel platí § 31 zákona č. 17/1992 Sb. – „Za znečišťování životního prostředí, případně jeho složek a za hospodářské využívání přírodních zdrojů platí fyzické nebo právnické osoby daně, poplatky, odvody a další platby, stanoví-li tak zvláštní předpisy.“ doplněk administrativních nástrojů princip integrovaného přístupu k ochraně ŽP § 32 zákona č. 17/1992 Sb. – „Zvláštní předpisy stanoví, kdy mohou být právnické nebo fyzické osoby, které chrání životní prostředí nebo využívají přírodní zdroje v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, zvýhodněny úpravami daní a odvodů nebo poskytováním úvěrů a dotací.“ Širší souvislosti Ekonomické nástroje – působení tržních mechanismů Relevantní trh: Obec, stát, EU, globální trh Právní úprava trhu: ekonomická zátěž, hospodářská soutěž, státní podpora, omezující opatření - MEQR EU: Dannish bottles WTO/GATT: US-Mexico (Tuna I): alternativní, méně omezující možnosti, zejména participace na mezinárodní dohodě o spolupráci, která by koordinovala úsilí států o ochranu delfínů Širší souvislosti C-592/14 (European Federation for Cosmetic Ingredients): Unijní právo chrání evropský trh proti kosmetickým přípravkům obsahujícím přísady, které byly podrobeny zkouškám na zvířatech. Pokud byly tyto zkoušky provedeny mimo území Unie za účelem prodeje přípravku ve třetích zemích a výsledky těchto zkoušek byly použity k prokázání bezpečnosti přípravku, může být uvedení tohoto přípravku na unijní trh zakázáno. C-424/13 (Rozsudek Zuchtvieh-Export): Podmínky přepravy hospodářských zvířat se vztahují i na část cesty mimo Unii. Konkrétně to znamená, že u přepravy, která začíná na území Unie a pokračuje mimo toto území, musí organizátor cesty předložit knihu jízd, která je z pohledu podmínek této cesty realistická a umožňuje se domnívat, že ustanovení uvedeného nařízení budou dodržena včetně úseku cesty, který se uskuteční na území třetí země. EU: Koniec mentoli. To cios dla Polski Spotřební daň x zákaz: Unijní opatření, vnitrostátní opatření Světová zdravotnická organizace (WHO) prosazuje, aby celková daň (spotřební daň + daň z přidané hodnoty) tvořila ve všech zemích minimálně 70 procent maloobchodní ceny. Pak se údajně díky daním daří snižovat počet úmrtí kvůli onemocněním spojeným s kouřením. EU: Koniec mentoli. To cios dla Polski Spotřební daň x zákaz: Unijní opatření, vnitrostátní opatření Zdroj: ČT24 EU: Koniec mentoli. To cios dla Polski C-358/14 (Polsko v. Parlament a Rada): Varování a odpudivé obrázky. Alkohol může potkat stejný osud jako tabák http://ekonomika .idnes.cz/varovani-a-odpudive-obrazky-mohou- byt-v-budoucnu-i-na-alkolholu-ps6- /eko_euro.aspx?c=A161012_094802_eko_euro_fih Ekonomizace ochrany ŽP TRAGEDY OF THE COMMONS Faktické možnosti: Zákaz obchodování x omezení x zatížení Nikdy srovnatelné dopady na zúčastněné státy. Ekonomizace ochrany ŽP https://en.wikipedia.org/wiki/Paris_Agreement Ekonomizace ochrany ŽP Širší souvislosti Širší souvislosti Širší souvislosti Table 1. Recorded DFNS Transactions by Country, Conservation Funds Generated, 1987-2010 (Millions US$) Country Three-party Swap Funding Non-US Bilateral and Multilateral Swap Funding US Bilateral Swap Funding Total Argentina $3.1 $3.1 Bangladesh $8.5 $8.5 Belize $9.0 $9.0 Bolivia $3.1 $9.6 $21.8 $34.5 Botswana $8.3 $8.3 Brazil $2.2 $2.2 Bulgaria $16.2 $16.2 Cameroon $25.0 $25.0 Chile $18.7 $18.7 Colombia $12.0 $51.6 $63.6 Costa Rica $42.9 $43.3 $26.0 $112.2 Dominican Republic $0.6 $0.6 Ecuador $7.4 $10.8 $18.2 Egypt $29.6 $29.6 El Salvador $6.0 $55.2 $61.2 Ghana $1.1 $1.1 Guatemala $1.4 $24.4 $25.8 Dominican Republic $0.6 $0.6 Ecuador $7.4 $10.8 $18.2 Egypt $29.6 $29.6 El Salvador $6.0 $55.2 $61.2 Ghana $1.1 $1.1 Guatemala $1.4 $24.4 $25.8 Guinea Bissau $0.4 $0.4 Honduras $21.4 $21.4 Indonesia $30.0 $30.0 Jamaica $0.4 $37.5 $37.9 Jordan $45.5 $45.5 Madagascar $30.9 $14.8 $45.8 Mexico $4.2 $0.0 $4.2 Nicaragua $2.7 $2.7 Nigeria $0.1 $0.1 Panama $20.9 $20.9 Paraguay $7.4 $7.4 Peru $12.2 $52.7 $58.4 $123.3 Philippines $29.1 $21.9 $8.3 $59.3 Poland $0.1 $141.0 $141.1 Syria $15.9 $15.9 Tanzania $18.7 $18.7 Tunisia $1.6 $1.6 Uruguay $7.0 $7.0 Vietnam $10.4 $10.4 Zambia $2.5 $2.5 Total by Swap Type $138.1 $499.6 $396.2 $1,033.9 Ekonomizace ochrany ŽP • Sedmý akční program přináší posun ekopolitického paradigmatu spočívající v tom, že je volně propojený s unijním rozpočtem a pevně propojený s dalším vývojem Unie. • Vázanost rozpočtu na env. cíle: Například investice do regionů směřuje od určitého stupně výrazněji k dosažení energetické soběstačnosti a podpory obnovitelných zdrojů (minimálně 20 % u regionů nad 75 % průměru unijního GDP). • Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost • Růstová strategie EU 2020 si klade za cíl vytvořit chytrou, zelenou a inkluzivní ekonomiku. Ekonomizace ochrany ŽP Snahy o přechod na oběhové hospodářství (circular economy) patrné zejména v regulaci nakládání s přírodními zdroji. Cílem oběhového hospodářství je omezení plýtvání, zvýšení produktivity zdrojů, vytvoření nových pracovních míst i zlepšení životního prostředí. Jako příklad lze uvést nakládání s odpady, jehož právní úprava přešla od pojetí odpadového hospodářství jako usměrňování proudů jednotlivých druhů odpadů přes regulaci založené na rozlišování materiálů napříč druhy odpadu až k pojetí odpadu coby významného zdroje pro další využití. V roce 2015 Evropská unie přijala Akční plán pro oběhové hospodářství, který obsahuje opatření, která pokrývají celý výrobní cyklus, a to od výroby a spotřeby k řízení odpadu a trhu s druhotnými suroviny. Akční plán doplňují legislativní návrhy zejména v oblasti nakládání s odpady. Ekonomizace ochrany ŽP • Environmentální průmysl EU: roční obrat více než 300 miliard EUR. • Zátěž z ochrany ŽP x nevyužité příležitosti • Důsledkem nejistoty ohledně možností provádění, směrů a časových rámců právní úpravy proto mohou být významné náklady, pokud jde o nevyužité příležitosti. • Plné provedení unijních právních předpisů o odpadech vytvoří podle odhadů 400 000 pracovních míst a jeho čisté náklady budou o 72 miliard eur ročně nižší než u alternativního scénáře, kdy k jeho provedení nedojde. Charakteristika, funkce a dělení konkrétních ekonomických nástrojů v ochraně životního prostředí Charakteristika • opatření finanční povahy • hlavním účelem je a) motivační působení na chování regulovaných subjektů, nebo b) zajištění (akumulace) prostředků k realizaci opatření na ochranu ŽP • zpravidla nástroje nepřímé regulace • možnost volby chování • řazeny i nástroje přímé regulace: povinné zajištění nebo fondy • účelem není trestat chování lidí • váží se k právně dovolenému jednání • nelze zpochybnit ekonomické dopady sankcí • nejde o náhradu škody (viz NS ČR , sp. zn. 25 Cdo 769/2006) Funkce ekonomických nástrojů • motivační • ekologické chování i ekonomicky výhodné, tj. minimálně ve výši nákladů na odstranění znečištění • internalizační • zahrnutí negativních externalit do rozhodování subjektů • akumulační • fiskální - prostředky nejsou určeny na opatření k ochraně ŽP • kompenzační • nahrazení újmy na životním prostředí • zajišťovací Druhy ekonomických nástrojů - rozdělení • podle hlavní funkce • podle způsobu působení • pozitivní/negativní • podle oblasti působení • tradičně ovzduší, voda, odpady; méně v oblasti přírody • podle formy (viz dále) • výčet ekonomických nástrojů • OECD: http://www2.oecd.org/ecoinst/queries/Default.aspx# • množství vybraných prostředků: viz Statistické ročenky ŽP ČR: http://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi_publikace Formy ekonomických nástrojů I Platební • za poškozování ŽP (emisní) • např. za znečišťování ovzduší, vypouštění odpadních vod – zpravidla průmyslově • za využívání přírodních zdrojů • např. za odběr vody či zábor půdy • platby za veřejné služby • (např. za komunální odpad), pokud mají veřejnoprávní povahu • soukromoprávní povahu mají cenové úhrady • platba za správu vodních toků • za nakládání s látkami nebo výrobky ohrožující ŽP • látky poškozující ozónovou vrstvu a F-plyny • ekologické daně – neekvivalentní • tzv. energetické daně (zákon č. 261/2007 Sb.) - spotřební daň z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu • ekologická daňová reforma Formy ekonomických nástrojů II Trhy s obchodovatelnými kvótami/limity • obchoduje se s právem, které je povolené zákonem nebo ISA • v ČR/EU systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Environmentální pojištění • u činností se zvýšeným rizikem neočekávaných událostí vážně poškozujících ŽP • jeden ze zajišťovacích institutů • jaderná škoda (navíc záruka státu) • havárie způsobená chemickými látkami – dnes zákon č. 224/2015 Sb. • finanční rezervy či rezervní fondy • rezerva pro rekultivaci skládky či pro sanaci následků těžby Zálohové systémy • vratné zálohované obaly • rozsah dle nařízení vlády 111/2002 Sb. – zejména pivní láhve • společné znaky má také povinnost zpětného odběru některých výrobků Výdaje z veřejných rozpočtů • SFŽP, územní rozpočty, evropské zdroje, vlastní činnost státu a ÚSC Poplatky za poškozování ŽP (emise) Poplatek za vypouštění odpadních vod (1966) • do povrchových vod • až „průmyslové“ množství – od 100 000 m3; odklad a prominutí • příjem SFŽP • do podzemních vod • za ekvivalentního obyvatele ročně – neplatí se u bydlení a rekreace • příjem obce Poplatky za znečišťování ovzduší (1967) • za tunu TZL, SO2, NOX, VOC • velké zdroje a poplatky až od 50 000 Kč ročně • do 2021 se postupně zvyšují – výsledek politické dohody • od 2017 pro SFŽP jen 65 %, kraj 25 %, státní rozpočet 10 % (účelová vázanost) Poplatky za poškozování ŽP (emise) II Poplatek za uložení odpadu na skládku (1992) • základní složka - za běžný odpad • příjem obcí, na jejichž území se skládka nachází • považováno za nespravedlivé → návrhy de lege ferenda • riziková složka – za uložení nebezpečného odpadu • příjem SFŽP • budou se dále zvyšovat – očekáván zákaz skládkování Poplatek za radioaktivní odpad • odvádí se na jaderný účet – z něj financována činnost SÚRAO • z výrobu elektřiny v JE, za odevzdání malého množství radioaktivního odpadu • pokrývá náklady na bezpečné uložení radioaktivního odpadu Poplatky za využití přírodních zdrojů Poplatek za odběr podzemní vody (1980) • průmyslové množství – 500 m3 za měsíc • příjmem SFŽP a kraje (výstavba a obnova vodohospodářské infrastruktury; zejména na území obce, kde se voda odebírá) Poplatky za zábor půdy • odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (1966) • výrazné zvýšení v roce 2011 • novela č. 41/2015 Sb. – osvobození, snížení, rozpočtové určení • poplatek za odnětí pozemku určeného k plnění funkcí lesa (1996) • poplatek za průzkumné území • poplatek z dobývacího prostoru • chybí prováděcí předpis, který by zohlednil environmentální hlediska • dotčeného území – jednotná nejnižší taxa • připravována novela horního zákona týkající se zejména úhrad Vývoj odvodů/cen: 2010 – 2013 – 2014 - 2015 Orná půda na Šumavě Půda pro továrnu v Solnici Poplatky za využití přírodních zdrojů II Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů • není zohledněn žádný ekologický aspekt → spíše „cena“ za nerost (ve vlastnictví státu) • 25 % příjmem státu (účelová vázanost), 75 % obce Poplatek za vstup a vjezd do národního parku • chybí detailní zákonné vymezení → nelze uplatnit • dříve vybírán v KRNAP • nepřímo regulováno placenými tzv. průvodci divočinou • http://www.npsumava.cz/cz/1081/sekce/pruvodci-divocinou- 2014/ • vstupné do „soukromých“ rezervací Poplatek za kácení dřevin • chybí prováděcí zákon → nelze uplatnit • nelze zavést ani vyhláškou obce (nález Pl. ÚS 63/04) • pouze náhradní výsadba; nevyužitý potenciál Poplatky za vybrané látky a výrobky Látky poškozující ozónovou vrstvu • zákon č. 73/2012 Sb. – hlavním opatřením je omezení jejich výroby a znovuzískávání • halony a freony (vysoký potenciál poškozovat ozónovou vrstvu) • zpoplatněno uvedení na trh, dovoz, použití pro vlastní potřebu – • za kilogram látky Platby za veřejné služby Platba k úhradě správy vodních toků (1962) • podle odběru povrchové vody • soukromoprávní platba vybíraná správci Povodí – stanovuje cenu Platby za provoz systému k likvidaci komunálního odpadu • různé způsoby zpoplatnění – platí nepodnikající fyzické osoby • paušální platby/podle množství odpadů (PAYT) – příjmem obce • podnikající osoby nakládají s odpady na základě smluv Poplatek za psa • „nemá jiný význam než snižovat či vyrovnávat negativní důsledky spojené s chovem psů“ [1545/2008 Sb. NSS] Trhy s obchodovatelnými kvótami Obchoduje se s právem, které je upravené zákonem nebo ISA • „povolenkou jiná majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého“ [§ 2 písm. t) zákona č. 383/2012 Sb.] Systémy obchodování: uzavřený, otevřený, hybridní • odstraňování znečištění tam, kde je to nejlevnější • postupné zpřísňování (omezování) kvót • více využíváno v zahraničí Systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů • mezinárodně mezi státy • EU ETS – mezi vybranými provozovateli (přenesení odpovědnosti i na ně) • http://www.eex.com/en/ Trhy s obchodovatelnými kvótami https://www.youtube.com/watch?v=5YCftIlYLyw Trhy s obchodovatelnými kvótami https://www.youtube.com/watch?v=AFG18gcT3wM Česká republika získala na tento Program finanční prostředky zejména prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Se souhlasem vlády Fond použije pro posílení disponibilních zdrojů Programu zdroje z účtu na podporu sběru a zpracování autovraků dle § 37e odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dále Fond na podporu energetických úspor ve veřejných budovách v rámci Programu použije prostředky z vládní rozpočtové rezervy odpovídající výnosům z dražeb povolenek zbývajících v rezervě pro nové účastníky (NER). Program je členěn do těchto základních oblastí podpory: A. Úspora energie na vytápění • Celkové zateplení • Dílčí zateplení B. Výstavba v pasivním energetickém standardu C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody • Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla • Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb • Instalace solárně-termických kolektorů D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření - některé kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem (maximálně jednou pro daný objekt i při využití více z uvedených kombinací) E. Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu F. Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru • Staré kotle na tuhá paliva v současnosti patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. • Ministerstvo životního prostředí proto s EU dojednalo jedinečnou a revoluční možnost pro české domácnosti vyměnit tyto kotle za nové ekologičtější. • Operační program Životní prostředí 2014-2020 navazuje na operační program Životní prostředí 2007-2013. Řídícím orgánem je Ministerstvo životního prostředí(MŽP). • Dle schválené alokace by mělo být vyměněno 85 000 kotlů. Zřejmě nejvyšší podíl peněz bude směrován do Moravskoslezského kraje (cca 1,1 mld Kč) a do Ústeckého kraje. Ekologické daně Od poplatků se liší svou neekvivalentností (neposkytnutím protiplnění) zdaněny nepříznivé dopady na životní prostředí • úlevy či osvobození za úspory energií, použití moderních technologií, věda a výzkum apod. dnes tzv. energetické daně • zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů • implementace Směrnice 2003/96/ES • spotřební daň z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu • cílem je snížení spotřeby energií a emisí CO2 • také spotřební daň z minerálních olejů (již od 1993) • platí konečný spotřebitel • osvobození u vybraných odvětví či z obnovitelného zdroje Další daně s vazbou na ŽP Osvobození u daně z nemovitosti • pozemky ve zvláště chráněných územích • pozemky veřejně přístupných parků • pozemky remízků a větrolamů na orné půdě • pozemky ochranného pásma vodního zdroje • stavby ČOV, MVE, VTE, třídění odpadů apod. Silniční daň (1993) • vozidla pro podnikání a nad 3,5 tuny k přepravě nákladů • osvobození pro přepravu osob, vozidel na ekologická paliva (elektřina, plyn, hybridní pohon) • příjem Státního fondu dopravní infrastruktury – použito na rozvoj dopravní infrastruktury a související projekty Mýtné? Ekologická daňová reforma Změna daňové soustavy - výnosově neutrální • snížení nákladů na práci v porovnání s užitím zdrojů a energií (nové daně) • podpora inovací a tím hospodářského růstu a zaměstnanosti Různé dopady na skupiny obyvatel • zdražení energií – více pocítí nízkopříjmové skupiny • zlevnění práce – nevyužijí nezaměstnaní a důchodci • zlepšení životního prostředí – spíše zlepší život nízkopříjmových skupin V ČR zatím pouze nultá (první) etapa • energetické daně – viz výše Zvažované nové či upravené daně • emisní daň z CO2 - změna systému poplatků za znečišťování • daň z pesticidů • daň z obalů – např. plastových tašek Zálohové systémy Pro osoby uvádějící věci na trh jsou povinné (přímá regulace) V ČR: • vratné zálohované obaly – šetří energii a primární suroviny • právo spotřebitele na výběr • rozsah dle nařízení vlády 111/2002 Sb. – zejména pivní láhve • uvažuje se o záloze na PET láhve – funguje již např. v Německu či ve Švédsku Zálohové systémy Povinnost zpětného odběru Zpětný odběr a využití odpadů z obalů Zpětný odběr a využití elektrozařízení • povinnost financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností má výrobce • zařízení do 13. 8. 2005 – tzv. PHE poplatek (u velkých spotřebičů do srpna 2015 uváděn odděleně) • nového zařízení – vynaložené náklady se při prodeji nových elektrozařízení uvádějí odděleně podle volby výrobce • ve výsledku platí spotřebitel Poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků (2004) • při registraci či první přeregistraci vozidla - podle třídy EURO • příjmem SFŽP – použití zejména na podporu „zpracování“ autovraků Environmentální pojištění U činností se zvýšeným rizikem neočekávaných událostí vážně poškozujících ŽP Jeden ze zajišťovacích institutů • lze splnit rezervním fondem, rezervou, finanční jistinou • plní také uhrazovací a motivační funkci Povinné pojištění odpovědnosti za ztráty na ŽP • jaderná škoda (navíc záruka státu) • havárie způsobená chemickými látkami – zákon č. 224/2015 Sb. • ekologická újma podle hodnocení rizik • škoda na životním prostředí Antarktidy Rezervní fondy Povinné zajišťovací fondy • k zajištění provedení nákladných nápravných opatření • prostředky zůstávají ve vlastnictví „provozovatele“ – omezená • dispozice na vázaném účtu • pro rekultivace či sanace x pro případ havárie • jsou obligatorní – proto nástroje přímé regulace V ČR: • jaderný účet – viz výše, úložiště radioaktivního odpadu • rezerva pro rekultivaci skládky • rezerva pro sanaci následků těžby Výdaje na životní prostředí Výdaje na životní prostředí II Státní prostředky • jednotlivá ministerstva • veřejné fondy – např. SFŽP, SZIF – viz dále • kompenzace za ekonomickou újmu – např. z důvodu ochrany přírody či lesa (někdy chápáno jako ekonomický nástroj) Evropské zdroje Rozpočty územních samospráv • dominantní • dary a dotace schvaluje zastupitelstvo Soukromé zdroje Výdaje na životní prostředí Státní fond životního prostředí Zpravidla řazen mezi institucionální prostředky • subjekty práva – jiná státní organizace • zřízen zákonem č. 388/1991 Sb. Příjmy tvoří zejména platby, pokuty, dotace ze státního rozpočtu, jednotky přiděleného množství CO2 Též stimulační funkce – prostředky účelově vázány • podpora investičních a neinvestičních akcí osob souvisejících s ochranou a zlepšování ŽP • dotace, půjčka, subvence, převzetí závazku – není na ně právní nárok • výzkum vývoj v oblasti ŽP • osvěta a šíření informací o ŽP Státní fond životního prostředí Vlastní aktivity státu či ÚSC • výkon státní správy (čl. 7 Ústavy) • péče o státní lesy a zvláště chráněná území • pozemkové úpravy • údržba veřejné zeleně • odstraňování ekologických zátěží • provoz zvířecích útulků atd. Výhody a nevýhody ekonomických nástrojů Výhody • tržní konformita • nižší administrativní náklady v porovnání s administrativními nástroji • ekonomická efektivita • odstranění znečištění tam, kde to je nejlevnější • podpora inovací Nevýhody • nejistý výsledek (subjekty se mohou chovat jinak než bylo předpokládáno) • omezený věcný dopad (v zásadě neřeší havarijní stavy či akutní stavy, vyloučení používání nebezpečných látek, kdy nestačí nezávazná motivace) Rizika „kouzlo nechtěného“ • nezamýšlené důsledky – např. černé skládky vyschlé zdroje • změna chování znamená menší příjem z poplatků/daní „vytloukání klínu klínem“ • podpora biopaliv či FVE (zábor půdy) obtížné oceňování přírodních zdrojů i újmy na nich • pro naplnění motivační, internalizační i kompenzační funkce politické vlivy a lobby při rozhodování o systému nástrojů prostředky nepoužity na ochranu ŽP • účelová vázanost: žádná - sektorová (příroda) – konkrétní (dřeviny) • žádná: skládkovné (základní složka), úhrady z nerostů, část odvodů ze ZPF Děkuji za pozornost!