Seminář č. V. – Jednoduché a složité případy v právní praxi Zadání příkladů: I. Přečtěte si úryvek z knihy R. Dworkina Law’s Empire (Ríša práva), jehož text naleznete ve dvou souborech uložených v Učebních materiálech předmětu v ISu. Konkrétně se otázky týkají zejména textu na s. 31-43 tohoto úryvku. Promyslete si odpovědi na následující otázky: 1) V čem spočívá rozdíl mezi vnitřním a vnějším pohledem na právo? Jaké mají silné a slabé stránky? 2) Jak byste rozhodli v Elmerově případě a na základě jakých argumentů? 3) Co soudíte o povaze právních případů „Percina tanasi“ a „McLoughlinová“? 4) Jaké argumenty rekapituluje Dworkin ve prospěch "doslovné" interpretace? II. Přečtěte si úryvek z knihy Z. Kühna „Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha: Karolinum, 2002, s. 45, kde autor uvádí klasické pojmové znaky složitého případu v pojetí našeho právního myšlení: „…ustanovení právních předpisů, která připouštějí různý výklad, ustanovení právních předpisů, z nichž nevyplývá žádný jednoznačný výklad za použití standardních interpretačních pravidel, popřípadě další případy, v nichž právní předpis dává soudci jistou míru uvážení, případy rozporu aplikované právní normy v jejím apriorním významu s jinou právní normou, eventuálně případy napětí mezi funkcionálním smyslem práva a doslovným významem textu (či dokonce případy napětí mezi funkcionálním smyslem práva a jakýmkoliv možným výkladem textu právního předpisu, k němuž může interpret dojít na základě standardních interpretačních argumentů).“[1] Co je podle Vašeho názoru zdrojem složitosti právního případu? III. Otázky k judikátu č. 1) – nález ÚS sp. zn. Pl.ÚS 36/01 ze dne 25.06.2002, odměna správce konkursní podstaty) 1) Definujte dva stěžejní právní problémy případu. 2) Vyhledejte v odůvodnění argumenty per analogiam. Byly podle Vašeho názoru naplněny podmínky pro jejich užití (ceteris paribus, tj. obdobnost věcí)? 3) Jak ÚS definoval nepravou mezeru v zákoně a jaké metody pro její vyplnění připouští? 4) Jak ÚS vymezil odpovědnost zákonodárce za „opomenutí“? 5) Zvolil ÚS subjektivní, či objektivní pojetí teleologie pro odůvodnění právního závěru o protiústavnosti posuzovaného ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání? 6) Jakou úlohu sehrál v odůvodnění teleologický argument reductionis ad absurdum? 7) Najděte v odůvodnění další argumenty, o něž je tento teleologický úsudek opřen. IV. Otázky k judikátu č. 2) – nález ÚS sp. zn. I. ÚS 367/03 (tzv. kauza Rejžek v. Vondráčková) 1) Jaká dvě základní práva se dostala v tomto případě do konfliktu? 2) Lze uvedená práva vnímat jako „zásadně rovnocenná“? 3) Co znamená „prozařování“ základních práv a svobod právním řádem a jakým způsobem se projevuje v činnosti obecných soudů? 4) V čem spočívá rozdíl mezi tvrzením skutečnosti a hodnotovým soudem a jak se tento rozdíl promítá do posuzování případů v oblasti ochrany osobnosti? 5) Jednalo se v případě stěžovatelových výroků o tvrzení skutečností, nebo o hodnotové soudy? 6) Představuje tento případ easy case, nebo hard case? Proč? V. Přečtěte si rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, č. j. 8 As 7/2008 – 116 (text rozsudku viz učební materiály) a přemýšlejte o následujících problémech: 1) O jaký institut jednoduchého práva se v dané věci jednalo? 2) Vymezte základní práva či svobody, která se v posuzované věci dostala či mohla dostat do kolize. 3) Jak NSS vyložil pojmy „oznámený účel shromáždění“ a „skutečný účel shromáždění“? 4) Definujte, kde spatřoval soud tzv. mezeru a o jaký typ mezery se jednalo. 5) Formulujte ratio decidendi tohoto rozsudku. 6) Jaký je Váš právní názor na problém zákazu předmětného shromáždění? ________________________________ [1] Kühn, Z. Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha: Karolinum, 2000, s. 45. Další literatura zejm. Tryzna, J. Právní principy a právní argumentace. Praha: Auditorium, s. 220 – 266.