Funkce insolvenčního práva - odstranění hospodářsky neúspěšných subjektů z trhu kolektivním postupem chránícím zájem všech věřitelů - efektivní naložení s majetkem dlužníka bez ohledu na nesourodé nároky věřitelů rychlost a efektivita insolvenčního řízení zlepšuje podmínky na trhu pro všechny investory Základní problémy 1) obrana proti neopodstatněným námitkám úpadců, kteří se takto snaží zachovat si co nejdéle možnost disponovat s majetkem – minimalizace ztrát věřitelů 2) efektivní obrana proti neoprávněným insolvenčním návrhům, které ničí soutěžní pozici postiženého dlužníka Nutnost najít metodu, která dovolí posoudit znaky úpadku a sníží dopady obou problémů na minimum Zákonné znaky úpadku 1) platební neschopnost: dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b)peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Vyvratitelná domněnka: má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. 2) předlužení: O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Ekonomické příčiny úpadku 1) platební neschopnost: - produkce není schopna přinést dostatečný zisk – nejzávažnější problém, nutno jít do podstaty podnikání, popř. opustit trh, - chyby a nedostatky v řízení inkasa a pohledávek, lze napravit snížením zásob, restrukturalizací úvěrů, zlepšením inkasa pohledávek, - vysoké nároky na hotovost při obsluze cizích zdrojů financování 2) předlužení: stav, kdy majetkové hodnoty obsažené v podniku nepokrývají pohledávky věřitelů. Na rozdíl od definice právní, je nutné z ekonomického hlediska za určitou formu předlužení považovat již překročení určité míry zadlužení, kdy hrozí riziko, že hodnoty obsažené v závodě budou velmi rychle nižší než hodnota závazku. Přijatelná míra zadlužení se ovšem bude lišit podle jednotlivých odvětví a oborů podnikání a její překročení představuje stav značně vysokého rizika z hlediska finanční stability. Schopnost dalšího fungování dlužníkova podnikání (going concern) - Nutnost vzít v úvahu i další faktory kromě platební schopnosti a existence majetku, např. produkt a jeho konkurenceschopnost, dodavatelsko – odběratelské vztahy, personální zabezpečení produkce, - představují tzv. nefinanční faktory, v důsledku jejich absence by s největší pravděpodobností došlo k omezení schopnosti dalšího fungování a existence závodu podnikatele. Schopnost dalšího fungování závodu je pro hodnocení platební schopnosti a předlužení klíčová. Jestliže tato schopnost absentuje, pak úvahy o možném odvrácení či vyvrácení platební neschopnosti a předlužení téměř nepřicházejí v úvahu. Osvědčení úpadku - Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí - § 136 odst. 1 IZ. - Výrok má deklaratorní povahu – konstatuje se zjištěný skutkový stav, - je nutno posoudit ekonomickou situaci závodu podnikatele, aby výrok soudu měl reálný ekonomický obsah, - soudům chybí systematické nástroje a metodika posouzení ekonomického obsahu, ze kterých by jasně vyplynula ekonomická podstata stavu závodu. Opatření usměrňující rozhodování soudů lze najít v jedné části novelizace insolvenčního zákona. Novelizované znění insolvenčního zákona Zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Částka Sbírky: 21/2017 Platnost: 3. 3. 2017 Účinnost: 1. 7. 2017 Vybrané části novelizace § 3 odst. 3 insolvenčního zákona Má se za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, - jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků („mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo - pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků. Vybrané části novelizace § 3 odst. 3 insolvenčního zákona Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestaveny v souladu s požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis, auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. § 131 odst. 2 insolvenčního zákona Při projednání insolvenčního návrhu podaného věřitelem se k výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity přihlíží pouze tehdy, předloží-li dlužník oba dokumenty insolvenčnímu soudu nejpozději do 14 dní od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. Tuto lhůtu může insolvenční soud na žádost dlužníka z důvodů zvláštního zřetele hodných přiměřeně prodloužit. Novelizované znění insolvenčního zákona Prováděcí předpis: Vyhl. č. 190/2017 Sb., o platební neschopnosti podnikatele Částka Sbírky: 69/2017 Platnost: 30. 6. 2017 Účinnost: 1. 7. 2017 Vybrané části vyhlášky Výkaz likvidity Ve výkazu stavu likvidity se uvede velikost mezery krytí za účelem posouzení, zda taková mezera krytí dosahuje desetiny výše splatných peněžitých závazků dlužníka. Majetek Závazky Krátkodobý finanční majetek Peníze v pokladně Peníze na účtech Ostatní krátkodobý finanční majetek (cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu EU a zemí OECD) tj. souhrn disponibilních prostředků dlužníka veškeré peněžité dluhy dlužníka splatné k datu posouzení likvidity, zejména krátkodobé závazky tj. souhrn splatných peněžitých závazků - Výkaz stavu likvidity se sestavuje k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž bylo zahájeno insolvenční řízení - Dlužník sestaví za účelem sestavení výkazu stavu likvidity mezitímní účetní závěrku k datu posouzení likvidity Vybrané části vyhlášky Výhled vývoje likvidity - představuje krátkodobý plán vývoje oběžných aktiv, krátkodobých závazků a peněžních toků dlužníka. Jeho účelem je posouzení schopnosti dlužníka splnit jeho splatné závazky v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, - výhled vývoje likvidity obsahuje pro období, na které se sestavuje, přehled předpokládaných nákladů a výnosů dlužníka, přehled předpokládaných příjmů a výdajů dlužníka a přehled předpokládaného vývoje vybraných položek rozvahy dlužníka, včetně odhadovaného výkazu stavu likvidity k poslednímu dni tohoto období. - výhled vývoje likvidity se sestavuje na období 8 týdnů od data posouzení likvidity. Vybrané části vyhlášky Výhled vývoje likvidity - zdroj údajů: očekávané doby inkasa pohledávek dlužníka existujících k datu posouzení likvidity, očekávané výnosy podložené reálnými zakázkami, očekávané splatnosti pohledávek z těchto zakázek, očekávané náklady a platby závazků odpovídající těmto nákladům - věrohodnost údajů: výhled vývoje likvidity je věrohodný, je-li postaven na reálných předpokladech. Předpoklady lze považovat za reálné, zejména jestliže očekávané prodeje a tržby vycházejí z již uzavřených smluv nebo smluv, jejichž uzavření se jeví jako vysoce pravděpodobné, očekávané náklady na produkci vycházejí z podložených a odůvodněných kalkulací, očekávané inkaso stávajících pohledávek není ohroženo platební neschopností nebo odepřením plnění ze strany dlužníkových odběratelů a doba splatnosti závazků činí 15 dnů nebo jestliže je delší doba splatnosti závazků podložena písemnou smlouvou. Vybrané části vyhlášky Zpracovatelem, který sestavuje výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity, může být a) statutární auditor nebo auditorská společnost, b) znalec zapsaný do seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti pro obor ekonomika, odvětví účetní evidence nebo znalecký ústav nebo c) osoba, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací, a výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity zpracovává prostřednictvím osob auditora nebo zapsaného znalce. Výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity se sestavuje podle údajů a podkladů poskytnutých dlužníkem. Položky výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity mají stejný obsah jako shodně označené položky rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.