ZJEDNODUŠENÝ REŽIM Zjednodušený režim dle § 129 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), představuje samostatný režim zadání veřejné zakázky, a stojí tak vedle podlimitního a nadlimitního režimu. Jedná se o zcela nový způsob zadávání veřejných zakázek, který nebyl předchozím zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách („ZVZ“), vůbec upraven. Jedná se o režim veřejné zakázky s nejnižší mírou regulace, který poskytuje zadavatelům u vybraných služeb velkou volnost při nastavení zadávacích podmínek, zejména pak možnost stanovit si vlastní zadávací podmínky s ohledem na specifika poptávaného plnění. Míra náročnosti a podrobnosti formulace zadávacích podmínek kladená na zadavatele ve zjednodušeném režimu je nižší než v zadávacích řízeních realizovaných v podlimitním nebo nadlimitním režimu. 1 Účel a použití zjednodušeného režimu Použití zjednodušeného režimu je omezeno na zadávání veřejných zakázek na služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ. Na rozdíl od podlimitního a nadlimitního režimu, zjednodušený režim není volně použitelný pro všechny druhy veřejných zakázek dle § 14 ZZVZ (tj. není použitelný pro veřejné zakázky na dodávky a stavební práce a na zakázky na služby neuvedené v příloze č. 4). Zjednodušený režim není dále možné aplikovat na veřejné zakázky z oblasti obrany a bezpečnosti. 2 Služby, které je možné zadávat ve zjednodušeném režimu Ve zjednodušeném režimu je možné zadávat sociální a jiné zvláštní služby, které jsou vymezeny v příloze č. 4 ZZVZ (včetně CPV kódů[1]). Do této oblasti jsou řazeny především služby, jejichž přeshraniční rozměr je s ohledem na jejich povahu omezen. Jedná se o služby v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací, ale rovněž o hotelové a restaurační služby, právní poradenství, záchranné, hasičské či vězeňské služby. Jednotlivé služby jsou v příloze č. 4 ZZVZ rozřazeny dle jejich předmětu do následujících kategorií: 1. Zdravotní péče, sociální péče a související služby; 2. Administrativa sociálních a vzdělávacích služeb, služeb zdravotní péče a kulturních služeb; 3. Povinné sociální zabezpečení; 4. Poskytování dávek; 5. Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům včetně služeb poskytovaných odbory, politickými organizacemi, sdruženími mládeže a jinými službami organizovanými na základě členství; 6. Služby náboženských organizací; 7. Hotelové a restaurační služby; 8. Právní služby nevyloučené podle § 29 písm. k) ZZVZ; 9. Jiné administrativní služby a služby pro vládní instituce; 10. Zajišťování služeb pro veřejnost; 11. Služby související s vězením, služby v oblasti veřejné bezpečnosti a záchranné služby nevyloučené podle § 29 písm. n) ZZVZ; 12. Vyhledávací a bezpečnostní služby; 13. Mezinárodní služby; 14. Poštovní služby; 15. Různé služby. Názvy jednotlivých kategorií služeb uvedené výše by měly sloužit spíše jako prvotní vodítko, zda daná služba spadá do přílohy č. 4. Pro posouzení, zda se jedná o sociální a jiné zvláštní služby dle přílohy č. 4, je rozhodující, zda je CPV kód dané služby přímo uveden v příloze č. 4. Pro podřazení služby pod přílohu č. 4 je zásadní správné určení CPV kódu služby. Seznam CPV kódů je dostupný na http://www.isvz.cz/ISVZ/Ciselniky/Strom.aspx?typ=1. 3 Volba režimu Zjednodušený režim lze charakterizovat jako režim s nejnižší mírou regulace. Zadavatel si může stanovit jednotlivá vlastní pravidla zadávacího řízení (i pravidla výslovně neupravená v ZZVZ), kdy je limitován pouze výslovnými omezeními v § 129 ZZVZ, která však nejsou příliš široká. Určení režimu provádí zadavatel při zahájení zadávacího řízení. Zda je postupováno ve zjednodušeném režimu, bude zřejmé z formuláře, který byl použit při zahájení zadávacího řízení. Pro zjednodušený režim jsou předepsány formuláře 21. 22. 23 (dle uveřejňovací vyhlášky 168/2016 Sb.). Obecně platí, že není v rozporu se zákonem, pokud se zadavatel dobrovolně podřídí přísnější právní úpravě. Zadavatel má tedy možnost zvolit si pro zadání veřejné zakázky na služby dle přílohy č. 4 přísnější režim, i když jsou naplněny podmínky pro použití zjednodušeného režimu. Při volbě režimu rozhoduje označení režimu ve formuláři, jímž se zahajuje zadávací řízení ve Věstníku veřejných zakázek, a označení režimu v zadávací dokumentaci. Například do nadlimitního režimu by se zadavatel dostal v případě, že by při zahájení zadávacího řízení použil formuláře pro nadlimitní režim [§ 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele („vyhláška o uveřejňování“)]. Zadavatel by tak měl věnovat zvýšenou pozornost volbě formuláře při zahájení zadávacího řízení, neboť může nastat situace, kdy zadavatel zvolí formulář nesprávný a podřídí se přísnějšímu režimu omylem. Pokud se zadavatel podřídí postupu v přísnějším režimu, zejména v nadlimitním režimu dle části čtvrté ZZVZ, nemůže se později dovolávat flexibilnější úpravy zjednodušeného režimu, neboť je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim (§ 24 ZZVZ). Se zadáváním služeb podle přílohy č. 4 v nadlimitním režimu zákon počítá, neboť v části čtvrté upravující nadlimitní režim stanoví, že pro kategorie 1 a 5 těchto služeb nesmí být ekonomická výhodnost stanovena pouze na základě nejnižší nabídkové ceny [§ 114 odst. 3 písm. b) bod 2 ZZVZ]. V případě, že byl zadavatelem k veřejné zakázce na služby podle přílohy č. 4 zvolen nadlimitní režim, uplatí se pro tuto veřejnou zakázku finanční limit pro služby zadávané ve zjednodušeném režimu dle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (viz níže). 4 Účel zjednodušeného režimu Zjednodušený režim má usnadnit zadávání veřejných zakázek na vybrané služby, jejichž zadávání bylo za účinnosti ZVZ problematické nebo nemuselo vést k dosažení požadovaného účelu v širším kontextu. Dosavadní právní úprava neumožňovala dostatečně akcentovat specifika především sociálních služeb, jež jsou povinně zajišťovány orgány veřejné správy na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (tzv. státem garantované sociální služby). V některých případech bylo dokonce pro některé zadavatele (především pro kraje a obce) fakticky nemožné veřejné zakázky na tyto služby zadat (povinnost obligatorního zrušení zadávacího řízení z důvodu obdržení pouze jedné nabídky po tzv. transparenční novele). Zjednodušený režim dále představuje jeden z nástrojů udržitelného zadávání veřejných zakázek. V případě sociálních služeb například nejenže podporuje sociální podnikání na straně dodavatelské, ale je i vhodným nástrojem pro zvyšování míry zapojení znevýhodněných osob (ať již zdravotně, či sociálně – nezaměstnaní, skupiny osob ohrožených na pracovním trhu, sociálně vyloučení apod.). 5 Výjimky Skutečnost, že služby vyjmenované v příloze č. 4 se podle § 129 ZZVZ mohou zadávat ve zjednodušeném režimu, nemá vliv na možnost využít některou z výjimek vyplývajících z jiných ustanovení ZZVZ a poptat takové služby mimo režim zákona. Lze uvažovat o tom, že dojde k naplnění důvodů pro využití obecné výjimky (§ 29 ZZVZ), výjimky pro podlimitní veřejné zakázky (§ 30 ZZVZ) nebo veřejné zakázky malého rozsahu (§ 31 ZZVZ), výjimky pro sektorové veřejné zakázky (§ 158 až § 160 ZZVZ) či koncese (§ 177 a § 178 ZZVZ). Jako příklad aplikace podlimitních výjimek ze ZZVZ lze uvést veřejnou zakázku zadávanou Českou republikou Vězeňské službě České republiky, jejímž předmětem bude poskytování služeb péče o vězně dle kategorie 11 přílohy č. 4. Takovou zakázku bude možné zadat bez realizace zadávacího řízení až do hodnoty služeb ve výši 20 478 000 Kč, tedy do výše limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby dle přílohy č. 4. Příkladem využití výjimky ze ZZVZ může být např. i koncese na provozování jídelen, která je službou podle přílohy č. 4 (kategorie 7). Bude-li předpokládaná hodnota této koncese např. 30 mil. Kč bez DPH, bude se jednat o koncesi, kterou zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení, a to na základě výjimky pro koncese malého rozsahu. Pro koncese na sociální a jiné zvláštní služby dle přílohy č. 4 je finanční limit určující nadlimitní koncesi 142 668 000 Kč bez DPH. Některé služby uvedené v příloze č. 4 jsou svým předmětem velice blízké službám řazeným mezi obecné výjimky z postupu podle ZZVZ. Jedná se například o právní služby (§ 29 písm. k) ZZVZ a kategorie 8 přílohy č. 4). Pokud tedy bude zadavatel poptávat např. právní služby zahrnující zastupování zadavatele v soudním řízení, bude oprávněn využit výjimku ze ZZVZ a nebude tedy povinen při uzavření smlouvy na poskytování těchto služeb postupovat v zadávacím řízení dle ZZVZ, i když se jedná o služby jinak zadávané ve zjednodušeném režimu. 6 Služby zadávané dle § 129 odst. 1 ZZVZ V praxi poměrně běžně nastává situace, kdy není možné poptávané plnění podřadit pod jeden konkrétní CPV kód a jednoduše určit režim zadání veřejné zakázky. Pokud veřejná zakázka zahrnuje jak sociální a jiné zvláštní služby, tak i služby v této příloze č. 4 neuvedené, bude možné postupovat ve zjednodušeném režimu v případě, že předpokládaná hodnota sociálních a jiných zvláštních služeb dle přílohy č. 4 bude vyšší, než hodnota ostatních služeb zahrnutých v předmětu veřejné zakázky. Při zadávání služeb dle přílohy č. 4 bude v praxi nastávat situace, kdy budou část předmětu veřejné zakázky tvořit služby, které zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení dle ZZVZ. Jedná se o tzv. smíšenou zakázku dle § 32 ZZVZ. Typickým příkladem jsou zakázky na právní služby, které jsou upraveny v kategorii 8 přílohy č. 4, přičemž některé druhy právních služeb současně spadají pod výjimku dle § 29 písm. k) ZZVZ. Zadavatel bude při zadání takových služeb postupovat dle § 32 ZZVZ v závislosti na tom, zda jsou zadávané služby objektivně oddělitelné či nikoliv. 7 Finanční limity pro použití zjednodušeného režimu Použití zjednodušeného režimu není odvislé od finančních limitů a je tedy možné v něm zadávat jak podlimitní, tak nadlimitní veřejné zakázky. Podstatný je pro použití zjednodušeného režimu charakter služeb, tedy jejich podřazení pod přílohu č. 4. Finanční limit oddělující tyto typy veřejných zakázek je stanoven v § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (nařízení o limitech). Finanční limity pro veřejné zakázky dle přílohy č. 4 jsou v nařízení o limitech stanoveny odlišně od ostatních veřejných zakázek na služby. Tato odlišně stanovená hranice je podstatná zejména pro posouzení, zda nejsou v konkrétním případě naplněny podmínky pro zadání veřejné zakázky na základě některé z podlimitních výjimek mimo režim ZZVZ. Finanční limity pro veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu dle § 3 odst. 4 nařízení o limitech jsou následující: · Veřejné zakázky: 20 478 000 Kč bez DPH; · Sektorové veřejné zakázky: 27 305 000 Kč bez DPH; a · Koncese na služby: 142 668 000 Kč bez DPH. O nadlimitní veřejnou zakázku se bude jednat v případě, že předpokládaná hodnota služeb bude rovna nebo přesáhne finanční limity stanovené výše. Výše finančních limitů stanovených v nařízení o limitech odpovídají finančním limitům pro sociální a jiné zvláštní služby vymezené ve směrnicích EU.[2] POZN.: ZZVZ nově upravuje i postupy pro zadávání koncesí, které byly v rámci předchozí právní úpravy regulovány samostatným zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Dle ZZVZ představuje koncese jeden z druhů veřejných zakázek (§ 2 odst. 2 ZZVZ). Koncese vykazují určitá specifika, mezi něž patří zejména odlišná forma protiplnění poskytnutých dodavatelům (zadavatel umožňuje dodavateli brát z poskytnutého plnění tzv. užitky). ZZVZ upravuje koncese na služby a na stavební práce (koncesní smlouvu nelze uzavřít na dodávky). Jedinou odlišností mezi zadáváním podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu uvedenou v ZZVZ je rozdílný rozsah uveřejňovacích povinností, kdy se podlimitní veřejná zakázka uveřejňuje pouze ve Věstníku veřejných zakázek, kdežto nadlimitní veřejná zakázka se uveřejňuje i v Úředním věstníku Evropské unie. 8 Výhody a případná rizika zjednodušeného režimu Zjednodušený režim je v ZZVZ upraven v jediném ustanovení (§ 129 ZZVZ) a představuje tak zadávací režim s nejnižší mírou regulace. Zjednodušený režim je tak nejflexibilnější z režimů zadávání veřejných zakázek dle ZZVZ, kdy umožňuje zadavatelům stanovit si vlastní zadávací podmínky, a to včetně pravidel v ZZVZ výslovně neupravených, vždy však za současného dodržení velmi úzce stanovených limitů v § 129 ZZVZ. Ve zjednodušeném režimu je míra náročnosti kladená na zadavatele při zpracování zadávacích podmínek nižší, oproti postupu v nadlimitním režimu. Výhody - možnost nastavit vlastní zadávací podmínky a pravidla průběhu zadávacího řízení; - možnost zohlednit specifika poptávaných služeb – zejm. v rámci hodnocení; - usnadnění realizace zadávacího řízení na veřejné zakázky, jejichž zadání bylo doposud problematické (např. zakázky na sociální služby); - možnost měnit zadávací podmínky v průběhu zadávacího řízení; - možnost jednat s uchazeči o zadávacích podmínkách. Rizika - riziko, že zadávací podmínky budou stanoveny netransparentně, nepřiměřeně a diskriminačně, a s tím spojené riziko námitek proti zadávacím podmínkám; - riziko námitek účastníků zadávacího řízení v souvislosti se změnami a přizpůsobováním zadávacích podmínek v rámci jednání „na míru“ jednomu dodavateli. 9 Postup ve zjednodušeném režimu Krok 1: Volba druhu zadávacího řízení Určení druhu zadávacího řízení ve zjednodušeném režimu činí zadavatel při zahájení zadávacího řízení. Upozorňujeme, že je vždy nutné rozlišovat „volbu druhu“ zadávacího řízení a „volbu režimu“ zadání zakázky. Volba druhu zadávacího řízení probíhá až poté, co si zadavatel určil režim veřejné zakázky. Naopak skutečnost, že si zadavatel zvolí jeden z druhů zadávacích řízení, které jsou upraveny v části čtvrté ZZVZ vztahující se k nadlimitnímu režimu (např. užší řízení), automaticky neznamená, že si zadavatel volbou užšího řízení zvolil i nadlimitní režim. Zadavatel si zvolí druh zadávacího řízení v oznámení o zahájení zadávacího řízení a označí jej v zadávací dokumentaci. Pro zadání služby uvedené v příloze č. 4 lze zvolit jako druh (a bude často nejvhodnější) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu dle § 3 písm. i) ZZVZ. Pravidla pro průběh zadávacího řízení si pak zadavatel určuje zcela sám (za dodržení pouze marginálních omezení uvedených v § 129 ZZVZ), musí tak učinit dostatečně srozumitelně a transparentně. Přípustná je však i volba kteréhokoliv druhu zadávacího řízení dle § 3 ZZVZ. Ve zjednodušeném režimu může zadavatel zahájit např. otevřené řízení, a to tak, že ve formuláři, kterým zadávací řízení zahajuje, uvede, že se jedná o otevřené řízení. V zadávacím řízení pak zadavatel postupuje podle obecné úpravy pro otevřené řízení (§ 56 a násl. ZZVZ), a protože je veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném režimu, může být využito i flexibilnější úpravy podle § 129 ZZVZ. Zadavatel tak může například stanovit jiná kritéria kvalifikace, než kritéria vymezená v části čtvrté ZZVZ. Zjednodušený režim tak představuje speciální úpravu proti části čtvrté (nadlimitní režim) a de facto i části třetí (podlimitní režim). To však neznamená, že zadavatel může postupovat např. v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by pro to byly splněny zákonné požadavky. Krok 2: Nastavení podmínek zadávacího řízení Zadavatel v návaznosti na volbu druhu zadávacího řízení stanoví zadávací podmínky veřejné zakázky. Pro zadávací podmínky a zadávací dokumentaci ve zjednodušeném režimu platí jednak základní ustanovení dle části druhé, zejména § 36 – 37 ZZVZ, jednak obdobně ustanovení §§ 96 až 99 ZZVZ pro nadlimitní režim. Není vyloučeno, aby zadavatel při formulaci zadávacích podmínek využil i další pravidla z nadlimitního režimu (například použil ustanovení upravující kvalifikaci, posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, hodnocení nabídek). Zadavatel může pravidla zadávacího řízení popsat vlastními slovy nebo v zadávací dokumentaci odkázat na určitá ustanovení zákona či jejich skupinu. Ať již zadavatel zvolí postup v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu a vymezí vlastní podmínky zadávacího řízení, či bude postupovat obdobně v jiném druhu zadávacího řízení (např. otevřené řízení dle § 56 a násl. ZZVZ) a bude částečně modifikovat postup v tomto zadávacím řízení, zadavatel je vždy povinen dodržet následující části ZZVZ a pravidla: · Část první – Obecná ustanovení – zadavatel je i při zadávání zakázek ve zjednodušeném režimu povinen dodržet základní principy zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ) – zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace; · Část druhá – Základní ustanovení o zadávacích řízeních (§§ 33 až 51 ZZVZ) – tato ustanovení upravují obecná pravidla společná pro všechny druhy zadávacích řízení. Jsou zde zakotveny zásadní úkony a fáze, které musí zadavatel v rámci zadávání zakázky ve zjednodušeném režimu plně respektovat. Jedná se zejména o stanovení základních požadavků na zadávací podmínky (§ 36 ZZVZ) a podmínky účasti v zadávacím řízení (§ 37) ZZVZ), určení pravidel průběhu zadávacího řízení (§ 39 ZZVZ), účasti a vyloučení účastníků zadávacího řízení (§§ 47 a 48 ZZVZ), ukončení zadávacího řízení (§ 51 ZZVZ). Zjednodušený režim jako nejflexibilnější z režimů zadání veřejné zakázky umožňuje zadavatelům stanovit si vlastní zadávací podmínky, a to zejména proto, aby bylo možné co nejvíce zohlednit specifika zadavatelem poptávaných služeb. Zákon dále stanoví obdobně použití některých pravidel pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky, která jsou stanovena pro nadlimitní režim. Zadavatel je tak povinen při přípravě zadávací dokumentace a vymezení zadávacích podmínek postupovat podle § 96 až 99 ZZVZ (dostupnost zadávací dokumentace, prohlídka místa plnění, vysvětlení zadávací dokumentace, změny a doplnění zadávací dokumentace). I když se ve zjednodušeném režimu přímo nepoužije ustanovení § 89 odst. 5 ZZVZ, neznamená to, že by zadavatel mohl formulovat své požadavky cestou diskriminačních odkazů na konkrétního dodavatele nebo výrobky. Zadavatel je i ve zjednodušeném režimu povinen respektovat zásady zadávání veřejných zakázek a § 36 odst. 1 ZZVZ, dle něhož nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Aplikace těchto ustanovení by však měla být méně přísná, než v nadlimitním režimu. Mohly by být připuštěny např. i odkazy, které jsou v nadlimitním režimu nepřijatelné, pokud by byly použity z důvodu zjednodušení předmětu plnění, či při paušálním umožnění rovnocenných řešení. Zadavatel je zejména oprávněn nastavit si vlastní podmínky týkající se: · nastavení kvalifikace – zadavatel může při nastavení kvalifikace zvolit i jiné kvalifikační požadavky a způsob jejich prokázání, než kritéria kvalifikace uvedená v části čtvrté ZZVZ. Z ustanovení § 129 odst. 6 ZZVZ lze dovodit, že zadavatel není · povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace. V případě, že zadavatel požadavky na kvalifikaci vymezí, bude se povinně řídit i ustanoveními § 76 (obnovení způsobilosti, tzv. self-cleaning), a §§ 81 až 88 ZZVZ (viz § 129 odst. 6), jež upravují prokazování kvalifikace; · nastavení hodnocení nabídek – zadavatel není povinen při hodnocení nabídek postupovat podle pravidel pro hodnocení vymezených ZZVZ v části čtvrté. Zadavatel může při hodnocení zohlednit celou škálu kritérií, zejména pak kritéria kvality, a to i nad rámec kritérií hodnocení kvality dle § 116 ZZVZ. Právě při hodnocení by zadavatel měl klást důraz na specifika poptávaných služeb a zohlednit své potřeby na zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele či kritéria udržitelnosti sociálních služeb. Právě mnohé · ze sociálních služeb mohou být realizovány za účasti dodavatelů z oblasti sociálního podnikání či za účasti osob znevýhodněných (ať již sociálně či zdravotně) a zapojení těchto osob do realizace veřejné zakázky může být akcentováno právě pomocí hodnotících kritérií. Často se tak z povahy věci bude jednat o nepočitatelná kritéria a zohlednění potřeb zadavatele, které je obtížnější předem vymezit a jejichž zadání v jiném režimu by tak bylo výrazně komplikovanější. Ve zjednodušeném režimu je tedy umožněno hodnotit například zkušenosti dodavatele s plněním obdobných zakázek, které budou doloženy referencemi. Zde je zcela jasný posun oproti nadlimitnímu režimu, kdy je hodnocení skutečností, které se vztahují k osobě dodavatele, v zásadě zakázáno (s výjimkou hodnocení kvality týmu podle § 116 odst. 2 písm. e) ZZVZ). Zákaz hodnotit na základě nejnižší nabídkové ceny pro veřejné zakázky na služby uvedené v kategorii 1 a 5 přílohy č. 4 ZZVZ, který je uložen v nadlimitním režimu [§ 114 odst. 3 písm. b) bod 2 ZZVZ], se ve zjednodušeném režimu nepoužije. Vzhledem k požadavku provést zadávací řízení s ohledem na specifika zadávaných služeb bude hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny méně časté. nastavení podmínek pro jednání s účastníky – s ohledem na zásadu transparentnosti bude nezbytné, aby zadavatel v zadávacích podmínkách alespoň v základním rozsahu stanovil, zda a v jaké fázi zadávacího řízení bude jednat s účastníky, a nastavil jednotlivé podmínky pro jednání. · Části desátá až třináctá – zásadní význam mají především ustanovení regulující formu komunikace mezi zadavatelem a dodavateli (§ 211 ZZVZ), změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a ukončení závazku (§§ 222 a 223 ZZVZ), archivaci dokumentace o zadávacím řízení (§ 216 ZZVZ), vyhotovení písemné zprávy (§ 217 ZZVZ), uveřejňování smlouvy na veřejnou zakázku a skutečně uhrazené ceny (§ 219 ZZVZ), případně ustanovení o prostředcích ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele (§ 241 a násl. ZZVZ). Zadavatel je ve zjednodušeném režimu oprávněn měnit zadávací podmínky i v průběhu zadávacího řízení, pokud takovou změnou nedojde k porušení základních zásad zadávacího řízení a pokud i po provedené úpravě budou zadávací podmínky splňovat podmínky pro aplikaci zjednodušeného režimu (např. že nedojde ke změně předmětu veřejné zakázky tak, že např. převáží hodnota služeb neuvedených v příloze č. 4). Rovněž se nesmí jednat o změnu, která by byla v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Např. změna, která by měla za následek změnu okruhu potenciálních dodavatelů a mohla tak ovlivnit výsledek zadávacího řízení, by odporovala zásadě rovného přístupu a diskriminace. Zadávací podmínky tak bude možné měnit především na základě výsledků jednání s uchazeči. Změnu zadávacích podmínek nebude nezbytné sdělovat shodným způsobem, jako byly oznámeny původní zadávací podmínky. Dostačujícím bude sdělení všem účastníkům zadávacího řízení, které dostojí základním zásadám zadávání veřejných zakázek. Krok 3: Zahájení zadávacího řízení Zadávací řízení ve zjednodušeném režimu zadavatel zpravidla zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení. Pokud se bude jednat o podlimitní veřejnou zakázku, bude oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňováno pouze ve Věstníku veřejných zakázek. Jak již bylo uvedeno shora, v případě nadlimitní veřejné zakázky má zadavatel povinnost odeslat oznámení o zahájení zadávacího řízení vedle Věstníku veřejných zakázek rovněž do Úředního věstníku Evropské unie. Tento způsob zahájení zadávacího řízení však není možný u koncesí zadávaných ve zjednodušeném režimu, neboť tyto se zahajují výlučně odesláním předběžného oznámení. Zadavatel je taktéž povinen uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele (k tomu viz níže). Pro veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby se použijí následující zvláštní formuláře[3]: Standardní formulář 21: „Sociální a jiné zvláštní služby – veřejné zakázky“ Formulář 21 bude používán pro veřejné zakázky, které by jinak (bez využití zjednodušeného režimu) byly zadávány podle části třetí či čtvrté ZZVZ. Standardní formulář 22: „Sociální a jiné zvláštní služby – veřejné služby“ Formulář 22 bude používán pro sektorové veřejné zakázky. Standardní formulář 21: „Sociální a jiné zvláštní služby – koncese“ Formulář 23 bude používán pro koncese. V oddílu IV.1.1 „Druh řízení“ pak zadavatel označí zvolený druh zadávacího řízení. Zadavatel je dle § 129 odst. 3 písm. a) ZZVZ taktéž oprávněn zahájit zadávací řízení ve zjednodušeném režimu předběžným oznámením. Na rozdíl od nadlimitního režimu (např. u užšího řízení) tak mohou předběžné oznámení pro zahájení zadávacího řízení použít všichni zadavatelé. U sektorových veřejných zakázek připadá v úvahu i zahájení zadávacího řízení oznámením o zavedení systému kvalifikace dle § 165 ZZVZ. V případě, že zadavatel zahájí zadávací řízení odesláním předběžného oznámení, použije standardní formulář dle § 12 vyhlášky o uveřejňování (formuláře 21 až 23). Je-li zadávací řízení zahajováno odesláním předběžného oznámení, je jeho povinný obsah oproti předběžnému oznámení, které neslouží k zahájení zadávacího řízení, rozšířen o informace upravující např. stanovení lhůty pro doručení vyjádření předběžného zájmu, či adresu, na kterou má být vyjádření zájmu zasláno. Předběžné oznámení je v takovém případě výzvou pro dodavatele, aby projevili předběžný zájem o veřejnou zakázku. V případě zahájení zadávacího řízení předběžným oznámením se tak dodavatel na základě § 47 odst. 1 písm. a) ZZVZ stává účastníkem zadávacího řízení již projevením předběžného zájmu. Krok 4: Průběh zadávacího řízení · Uveřejnění zadávací dokumentace – pravidla pro uveřejňování zadávací dokumentace jsou shodná jako v nadlimitním režimu. Zadávací dokumentace musí být na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek po celou lhůtu pro podání nabídek za podmínek stanovených § 96 ZZVZ. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nemusí být zadávací dokumentace na profilu zadavatele uveřejněna. · Vyjádření předběžného zájmu – v případě, že zadavatel zahájil zadávací řízení odesláním předběžného oznámení dle § 129 odst. 3 písm. a) ZZVZ, budou dodavatelé ve zjednodušeném režimu povinni vyjádřit svůj předběžný zájem písemně. Pokud by byl předběžný zájem dodavatelem vyjádřen jinak než písemně, nestal by se účastníkem zadávacího řízení (§ 129/ odst. 4). · Příjem nabídek – ZZVZ nestanoví minimální délku lhůty pro příjem nabídek ve zjednodušeném režimu, ani zadavateli výslovně nepředepisuje povinnost lhůtu pro podání nabídek stanovit. Nezbytnost stanovení lhůty pro podání nabídek však bude, zejména v případech, kdy zadavatel bude předpokládat účast širokého okruhu dodavatelů, vyplývat · ze zadávacích zásad dle § 6 ZZVZ, zejména zásady transparentnosti zadávacího řízení a požadavku na přiměřenost lhůt pro úkony dodavatelů dle § 36 odst. 5. Zadavatel musí při stanovení lhůty pro podání nabídek zohlednit zejména náročnost zpracování a podání nabídky, okruh uchazečů a stanovit délku lhůty tak, aby byla dodržena zásada rovného zacházení a nediskriminace. · Otevírání obálek – zadavatel není povinen realizovat otevírání obálek za účasti účastníků zadávacího řízení. S ohledem na nutnost dodržení základních principů zadávacího řízení dle § 6 ZZVZ a předepsané formy komunikace mezi zadavatelem a dodavateli dle § 211 ZZVZ lze doporučit, aby, pokud tomu nic nebrání, zadavatel umožnil účastníkům účast na otevírání obálek, případně o průběhu otevírání obálek pořídil písemný záznam (i s ohledem na § 216 odst.2, požadavek na doložení aktuální fáze zadávacího řízení). Na zjednodušený režim se taktéž vztahuje povinnost postupného přechodu (§ 279 odst. 2 ZZVZ – rok 2017/2018) k elektronické komunikaci. ZZVZ počítá s tím, že nabídky budou primárně podávány v elektronické podobě (§ 107 odst. 1 ZZVZ). V případě, že zadavatel v zadávacích podmínkách vymezí, že se nabídky podávají elektronicky, bude o jejich otevírání učiněn záznam v elektronické podobě. · Výběr vybraného dodavatele – zadavatel je dle § 39 odst. 2 ZZVZ oprávněn zvolit si způsob výběru dodavatele následujícími způsoby: · na základě posouzení splnění podmínek účasti; · na základě snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek; · na základě hodnocení nabídek. S ohledem na skutečnost, že zadavatel není povinen uplatnit při zadávání zakázky ve zjednodušeném režimu veškerá pravidla pro nadlimitní režim dle části čtvrté ZZVZ, tedy i pravidla pro hodnocení nabídek, je zcela na vůli zadavatele, jak výběr dodavatele provede. Je však nezbytné, aby byly dodrženy zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ. · Posouzení splnění podmínek účasti – zadavatel je dle § 39 odst. 4 ZZVZ oprávněn posoudit splnění podmínek účasti v nabídkách účastníků zadávacího řízení (tj. včetně splnění kvalifikace) před, nebo až po hodnocení nabídek. Zadavatel však musí vždy posoudit splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení nabídky u vybraného dodavatele. Takový postup může značně zkrátit proces zadání veřejné zakázky. V rámci posouzení splnění podmínek účasti se ve zjednodušeném režimu automaticky neuplatní ustanovení § 113 ZZVZ upravující problematiku mimořádně nízké nabídkové ceny. V případě, že si zadavatel v zadávacích podmínkách použití § 113 ZZVZ nevyhradí, postupuje při posuzování nabídkové ceny podle obecných pravidel upravených v § 46 odst. 1 a § 48 odst. 4 ZZVZ. Zadavatel je tedy vždy oprávněn účastníka zadávacího řízení vyloučit, pokud jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla odůvodněna. Zadavatel je tak vždy povinen umožnit dodavateli nabídkovou cenu odůvodnit a až za předpokladu, že nebyla dostatečně odůvodněna, je oprávněn dodavatele vyloučit. * Oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele – ve zjednodušeném režimu není výslovně upraven způsob, jakým zadavatel informuje účastníky zadávacího řízení o výběru nejvhodnější nabídky. Dle § 129 odst. 9 ZZVZ postačí, pokud zadavatel účastníkům řízení výběr dodavatele (spolu s řádným odůvodněním) oznámí, např. na jednání. I v tomto případě se však uplatní pravidla pro komunikaci podle § 211 ZZVZ. Záznam o oznámení výběru je důležitý pro počátek běhu lhůty pro podání námitek proti výběru vybraného dodavatele (§ 242 odst. 1 ZZVZ). V oznámení rovněž nemusí být uvedeny všechny identifikační údaje vybraného dodavatele ve smyslu § 28 odst. 1 písm. g) ZZVZ. * !! * Naopak není explicitně připuštěno, aby si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, že oznámení výběru bude uvedeno na profilu zadavatele. O tomto by bylo možné uvažovat pouze v případě, že by si zadavatel ve zjednodušeném režimu zvolil postup ve zjednodušeném podlimitním řízení (§ 53 ZZVZ). · Ukončení zadávacího řízení – na zjednodušený režim se uplatní obecná pravidla o ukončení zadávacího řízení dle § 51 ZZVZ. Je možné shrnout, že zadávací řízení je ukončeno buď uzavřením smlouvy, nebo pokud nastanou skutečnosti specifikované v § 51 odst. 2 ZZVZ v případě zrušení zadávacího řízení. · Oznámení o výsledku zadávacího řízení – zadavatel je povinen na profilu zadavatele uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku a výši skutečně uhrazené ceny dle § 219 ZZVZ. Zadavatel je taktéž povinen uveřejnit výsledek zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek i v Úředním věstníku Evropské unie. Zadavatel je povinen odeslat formulář oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 30 dnů od uzavření smlouvy a v případě koncese do 48 dnů. Pro sdružené uveřejňování se lhůta pro oznámení výsledku zadávacího řízení počítá od konce čtvrtletí, ve kterém byla smlouva uzavřena. Vzorový příklad Postup ve zjednodušeném režimu lze doporučit veřejným zadavatelům například při zadání pečovatelských služeb dle § 40 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o služby dle kategorie 1 přílohy č. 4 ZZVZ – CPV: 85312100-0 – Pečovatelská služba. Zohlednění specifik zadávaných služeb přinese největší efekt v následujících oblastech: · Nastavení kvalifikačních požadavků – v § 129 odst. 6 ZZVZ je výslovně připuštěno, aby zadavatel nastavil i jiná kritéria kvalifikace než ta, jež jsou výslovně uvedena v části čtvrté ZZVZ. V daném případě si lze představit, že zadavatel vymezí především kritéria technické kvalifikace za účelem osvědčení, že dodavatelé disponují dostatečným počtem pracovníků s odpovídající kvalifikací a zkušenostmi pro realizaci zakázky (tyto osoby se musí osobně na plnění zakázky podílet). · Nastavení hodnotících kritérií – zjednodušený režim výslovně připouští, aby zadavatel hodnotil i kvalitativní složku poskytovaných služeb – např. jejich dostupnost, komplexnost (spektrum nabízených služeb) a návaznost. V rámci hodnocení kvality bude rovněž přípustné, aby byly hodnoceny i předchozí zkušenosti účastníků zadávacího řízení s poskytováním obdobných služeb, a to i zkušenosti, jež byly předmětem kvalifikace. Zadavatelé musí dbát na to, aby zvolená kritéria byla relevantní (musí hodnotit oblasti podstatné pro kvalitu služeb), zákonná (nesmí být v rozporu se zákonem, nesmí být diskriminační), selektivní (musí podporovat rozlišení nabídek mezi sebou), vyhodnotitelná a ověřitelná (zadavatel musí uvést, jaká hodnota bude považována za lepší a jak bude hodnocena a jakým způsobem mají dodavatelé dané skutečnosti doložit) a nezneužitelná (je vhodné, aby zadavatel stanovil mezní hodnotu, která bude v hodnocení zohledněna). Hodnocená kritéria bude taktéž nezbytné promítnout do smlouvy na plnění veřejné zakázky, aby byl zajištěn jejich faktický dopad na realizaci plnění. · Obchodní podmínky plnění veřejné zakázky – zadavatel může zakotvit další požadavky na kvalitu služeb, které nejsou vhodné jako kvalifikační předpoklady (pro jejich jedinečnou a tedy i potenciálně omezující povahu), ani pro hodnocení (např. zajištění pobočky poskytovatele služeb v kraji jako výhrada, nikoliv však podmínka pro předložení nabídky), jako obchodní podmínky plnění veřejné zakázky. Výhrada jednání s uchazeči v průběhu zadávacího řízení – zadavatel si může vyhradit, že bude s účastníky zadávacího řízení jednat o zadávacích podmínkách a jejich nabídkách. Vhodné je především jednání o bližší specifikaci předmětu zadavatelem poptávaných služeb - tj. zejména jaké služby jsou na trhu poskytovány a jaké jsou podmínky a možnosti jejich poskytování (doba poskytování služeb, frekvence, způsob zajištění osobního poskytování služeb v domácnostech, apod.). Zadavatelé mohou ještě před zahájením zadávacího řízení za účelem bližší specifikace předmětu služeb a možností jejich poskytování využít předběžné tržní konzultace (§ 33 ZZVZ), a to ve fázi přípravy zadávacích podmínek. Největší přínos jednání s uchazeči ve zjednodušeném režimu představuje možnost následného upřesnění a dodatečné změny zadavatelem již nastavených zadávacích podmínek. Relevantní právní úprava Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek § 2 – zadání veřejné zakázky § 3 – druhy zadávacích řízení § 6 – zásady zadávání veřejných zakázek § 24 - režim veřejné zakázky § 25 – nadlimitní veřejná zakázka § 26 – podlimitní veřejná zakázka § 29 – obecné výjimky § 32 – smíšená zakázka Část druhá – základní ustanovení § 53 – zjednodušený podlimitní režim § 96 – dostupnost zadávací dokumentace § 97 – prohlídka místa plnění § 98 – vysvětlení zadávací dokumentace § 99 – změna nebo doplnění zadávací dokumentace Část pátá (§ 129) – zjednodušený režim § 164 – zvláštní ustanovení pro zahájení zadávacího řízení § 174 – koncese Část desátá – Společná ustanovení, zejména: § 211 – komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem § 212 – uveřejňování formulářů § 219 – uveřejňování smlouvy a skutečně uhrazené ceny § 222 – změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku Část jedenáctá – Informační systém o veřejných zakázkách Část dvanáctá – Systém certifikovaných dodavatelů Část třináctá – Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek § 3 odst. 4 - veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu Vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele § 12 – formuláře pro uveřejnění informací k veřejným zakázkám ve zjednodušeném režimu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES Bod 28 recitálu Čl. 3 – Smíšené zakázky Čl. 4 písm. d) – Finanční limity Čl. 74 až 76 – Sociální a jiné zvláštní služby Příloha XIV – Služby podle článku 74 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Čl. 15 písm. c) – Finanční limity Čl. 91 až 93 – Sociální a jiné zvláštní služby Příloha XVII – Služby podle článku 91 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU o udělování koncesí Čl. 19 – Sociální a jiné zvláštní služby Čl. 31 – Oznámení o zahájení koncesního řízení Čl. 32 – Oznámení o výsledku koncesního řízení ________________________________ [1] Kód podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. Jednotný klasifikační systém (Common Procurement Vocabulary) byl zaveden Nařízením (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku EU pro veřejné zakázky. [2] Finanční limity dle zadávacích směrnic EU jsou následující: - 750 000 EUR pro veřejné zakázky dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES; - 1 000 000 EUR pro sektorové veřejné zakázky dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/25/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES; - 5 186 000 EUR pro koncese dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/23/EU ze dne 26. 2. 2014, o udělování koncesí. [3] Dle vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele a provádějícího nařízení Komise (EU) 2015/1986 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 842/2011.