Rozpočet obce JUDr. Ivana Pařízková Rozpočet = „věcí veřejnou a záležitostí nás všech“ •Rozpočtová pravidla a související právní předpisy upravující hospodaření, majetek a vnitřní strukturu rozpočtů ÚSC a základní pojmy rozpočet a střednědobý výhled v nové terminologii •Obsah rozpočtu a obsah střednědobého výhledu •Rozpočtový proces - vypracování a schvalování rozpočtu a střednědobého výhledu v orgánech obce, rozpočtové provizorium - než je schválen rozpočet •Rozpočtová skladba, základní přehled a hlediska třídění •Rozpočet a rozpis rozpočtu •Změny rozpočtu - rozpočtová opatření •Kdo schvaluje a provádí rozpočtová opatření obce •Převod kompetencí ze zastupitelstva na radu •Závěrečný účet •Správní delikty a obrana proti nim • 2 TOK PENĚZ MCj02380290000[1] •Příjmy Výdaje •Veř.peněžní •fond •ÚSC •Daně •Poplatky •Veřejné •statky •Poplatník •Plátce 3 HOSPODAŘENÍ ÚSC právní úprava z.č. 250/2000 Sb., + dílčí novely (29) I. Obecná ustanovení II. Finanční hospodaření ÚSC III. Rozpočtový proces IV. Organizace ÚSC V. Hospodaření svazku obcí VI. Přechodná a závěrečná ustanovení 4 Čl. 8 Úst: „Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.“ Stát přenechává část výkonu moci jiné veřejnoprávní entitě a ponechává si nad jejím výkonem dozorová a kontrolní oprávnění (decentralizovaná státní správa). Čl. 105 - Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon = z. o obcích a krajích, hl.m.P. Čl. 101 odst. 3 Úst: „Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.“ Ekonomická autonomie obcí ve vztahu k ústavněprávní úpravě 5 Prameny právní úpravy, aneb které zákony musíme ještě respektovat • • • • • • Z .č. 128/2000 Sb., o obcích , vzpzd. • Z. č. 129/2000 Sb., o krajích, vzpzd. • Z. č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, vzpzd. • Z. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole • ve veřejné správě, vzpzd. • Z. č. 255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád), vzpzd. • Z. č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení • výnosu některých daní územním rozpočtům • 6 A ještě několik dalších pramenů právní úpravy • •Z. č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření ÚSC, vzpzd. •Z. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vzpzd. •Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ust…….ZÚ •Z. č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění •Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, vzpzd. •Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zák. o FK ve VS • 7 •Z. č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti •Z. č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí •Z. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje •Z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník •Vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury pro vypracování návrhu zákona o SR a návrhu SV SR a lhůtách pro jejich předkládání •Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění SR, roup. StF, rozpočtů ÚSC, roz. DoSvO a roz. RegRR • •8 Rozpočtová pravidla - zákon upravuje: • vtvorbu, vpostavení, vobsah, vfunkci rozpočtů ÚSC-obcí+krajů, vstanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky ÚSC, vzřizování nebo zakládání PO a OS, popřípadě obch. společnosti, vzřizování ústavů, vzřizování školských právnických osob podle zvláštního právního předpisu, vzřizovaní veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona. • • • 9 Zákonem se řídí: Ø Ø ØObce ØKraje ØDobrovolné svazky obcí ØStatutární města ØMěstské části a obvody ØHlavní město Praha ØPříspěvkové organizace v oblasti školství ØRegionální rady regionů soudržnosti • 10 Základní pojmy pro hospodaření üRozpočet - finanční plán, jímž se řídí financování činností ÚSC a svazku obcí, üRozpočtový rok=kalendářní rok üStřednědobý výhled – je nástrojem ÚSC sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství 11 Pojem rozpočet •BUDGET=anglické slovo, vzniklo ze starofrancouzského boulgette •V nejširším pojetí-přehled příjmů a vydání soukromého nebo veřejného hospodářství pro určité období rozpočtové období •Definici nelze jednoznačně stanovit a to z důvodu, že rozpočet ve společnosti hraje roli hospodářskou a státoprávní •Nejčastěji je posuzován ze stránky hospodářské • 12 Rozpočet ze stránky hospodářské •Číselný plán pro určité, časově omezené období, jehož náplní jsou PŘÍJMY a VÝDAJE •Z historického pohledu lze rozpočet chápat jako produkt historického vývoje společnosti a její ekonomiky •Vztah příjmů a výdajů pro určité období – • časový úsek, jedná se o takový vztah, který vychází z počáteční situace(stavu) P+V a z cílové vize P+V 13 STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED vychází: dříve rozpočtový výhled üUzavřených smluvních vztahů üPřijatých závazků üU dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. üSestavuje se na období 2-5 let, následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet 14 Obsahem střednědobého výhledu jsou: • vSouhrnné základní údaje o příjmech a výdajích • vDlouhodobé závazky a pohledávky a uvedou se jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. • vFinanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů • RV- je povinný (dříve fakultativní)!!! 15 PUBLICITA §3 odst. 3 a 4!!! •Obec zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. •Obec současně oznámí na úřední desce, kde je návrh střednědobého výhledu rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do schválení střednědobého výhledu rozpočtu. Připomínky k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu mohou občané územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. •Územní samosprávný celek zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení nového střednědobého výhledu rozpočtu. 16 Rozpočet obce •Při zpracování ročního rozpočtu se vychází ze střednědobého výhledu rozpočtu. •Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný • Vyrovnaný P = V • •Přebytkový rozpočet •Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech •nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. 17 Rozpočet obce • • Deficitní rozpočet • tzv. schodkový může být schválen jen v případě, že schodek bude možné uhradit • 1.Finančními prostředky z minulých let 2.Smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí, výnosem z prodeje vlastních komunálních dluhopisů • 18 Musí být splněna PODMÍNKA •Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být rozpočet územního samosprávného celku schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku je možné uhradit pouze schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. • 19 PODMÍNKA na základě zákona 23/2017 Sb. •Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. •Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. •Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. 20 Zůstatky v rozpočtu a jejich použití • ü ü ü • Kladné • - se převádí k použití v dalším roce ke krytí rozpočtových výdajů • - převádí do peněžních fondů • • Schodky •- se uhrazují z prostředků minulých let •- kryjí se z návratných zdrojů splatných v následujících letech • • 21 Peněžní fondy ÚSC: • • • Účelové (ke konkrétnímu účelu) • Neúčelové (bez účelového určení) • • ZDROJE – přebytky z minulých let, nevyužité P, • - převody prostředků během roku do účelových • peněžních fondů ??? • 22 Obsah rozpočtu obce Ø ØPříjmy ØVýdaje ØOstatní peněžní operace ØTvorba a použití peněžních fondů Ø • 23 Operace mimo rozpočet: Některé operace se mohou uskutečňovat mimo rozpočet: ØCizí prostředky peněžní prostředky, které byly obci, svěřeny jinými FO x PO, a to do doby, než dojde k jejich vrácení, případně k jejich vyúčtování. Takovými prostředky mohou být přijaté kauce (jistoty) na nájem apod. Cizí prostředky nejsou vedeny jako příjem rozpočtu. ØSdružené prostředky Obce zpravidla sdružují peněžní prostředky za účelem společného získávání majetku nebo poskytování služeb. Sdružené prostředky jsou obvykle vedeny na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se převádějí do dalších let. Vedle využití smlouvy o společnosti mohou obce zakládat také dobrovolné svazky obcí ØPodnikatelské činnosti 24 Principy příjmů rozpočtu ÚSC a) a) a) a) a) a)Finanční autonomie b)Princip zdaňovací pravomoci c)Zásluhovosti d)Solidarity e)Stability MCj02971410000[1] 25 PŘÍJMY rozpočtů obcí Ø Øpříjmy z vlastního majetku a majetkových práv, Øpříjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti, Øpříjmy z hospodářské činnosti právnických osob, která organizaci zřídila nebo založila, • 26 Ø Ø Øpříjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy - správních poplatky z této činnosti, Øpříjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce, Øvýnosy z místních poplatků 27 • Øvýnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona (DP, DPH, DzNV), Ødotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, Ø dotace z rozpočtu kraje, Ø • 28 Ø Ø Ø Øpřijaté peněžité dary a příspěvky, Ø jiné příjmy, podle zvláštních zákonů • 29 Další finanční prostředky: 1. 1. 1. 1. 1.poskytnuté prostřednictvím Národního fondu 2.návratných zdrojů (půjčka, úvěr, návratná FV) 3.ke krytí dočasného časového nesouladu mezi výdaji a příjmy může být použita návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. 4. 30 • • • • Návratná finanční výpomoc je bezúročná. • Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. • • •31 Výdaje rozpočtu obce • Ø závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených • jí zákony, Ø výdaje na vlastní činnost obce v samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, Ø výdaje spojené s výkonem státní správy 32 Øzávazky vyplývající pro obec, z uzavřených smluvních vztahů a ze smluvních vztahů vlastních organizací, Øzávazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, Øúhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, Øvýdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, Ø 33 Ø Ø Øvýdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, Øjiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. 34 Dotace a návratná finanční výpomoc - PROGRAM •poskytovatelem územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti •dotace - peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel •návratná finanční výpomoc - peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě 35 PROGRAM •Program pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí = souhrn věcných, časových a finančních podmínek podpory účelu určeného poskytovatelem v programu. •Dotace nebo návratná finanční výpomoc se poskytuje na účel určený poskytovatelem v programu (§ 10c), na jiný účel určený žadatelem v žádosti nebo na účel stanovený zvláštním právním předpisem (školský zákon, z. o sociálních službách). Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. •Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc lze poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy -„žádost“, popřípadě na základě povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu 36 Obsahové náležitosti Žádosti •jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště žadatele o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, je-li žadatel fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li žadatel právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, • požadovanou částku, • účel, na který žadatel chce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc použít, • dobu, v níž má být dosaženo účelu, u návratné finanční výpomoci i lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek, • odůvodnění žádosti, • je-li žadatel právnickou osobou, identifikaci osob zastupujících právnickou osobu s uvedením právního důvodu zastoupení, nebo osob s podílem v této právnické osobě, osob, v nichž má přímý podíl, a o výši tohoto podílu, • seznam případných příloh žádosti a den vyhotovení žádosti a podpis osoby zastupující žadatele, v případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc. •Nevyhoví-li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti – SDĚLENÍ. 37 Obsahové náležitosti V. SMLOUVY •Název, sídlo, identifikační číslo poskytovatele dotace nebo návratné finanční výpomoci, •jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou IČ, nebo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, •číslo bankovního účtu poskytovatele a příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, nebo způsob, jakým budou prostředky poskytnuty, •poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta (i možný zdroj krytí u prostředků SR, NF) •účel, na který jsou poskytované peněžní prostředky určeny, •dobu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, • u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek, • podmínky, které je příjemce povinen při použití peněžních prostředků splnit, případně další podmínky související s účelem, na nějž byly peněžní prostředky poskytnuty, které je příjemce povinen dodržet, •dobu pro předložení finančního vypořádání dotace nebo návratné finanční výpomoci a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo návratná finanční výpomoc vráceny, • je-li příjemcem dotace nebo návratné finanční výpomoci právnická osoba, povinnosti příjemce v případě přeměny nebo zrušení právnické osoby s likvidací, • den podpisu smlouvy smluvními stranami a jejich podpisy. 38 •Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace lze z podmínek stanovených v zákoně vymezit i podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. •Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace se pro stanovení nižšího odvodu uvede pevná částka, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod stanoven. Procento nebo procentní rozmezí se stanoví z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně. •Spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu MF- Kraje, DSvO, Hl.m.P., kraj-obce, Magistrát hl.m.P.-pro mě. části P. 39 Náležitosti programu •Poskytovatel zveřejní program na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty pro podání žádosti. Poskytovatel, kterým je svazek obcí, zveřejní program na úředních deskách členských – 30 dnů. Program se zveřejňuje nejméně po dobu 90 dnů ode dne zveřejnění. •Program obsahuje alespoň •a) účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty, podmínky pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vzor žádosti, případně obsah jejích příloh. •b) důvody podpory stanoveného účelu, •c) předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu na podporu stanoveného účelu, •d) maximální výši dotace nebo návratné finanční výpomoci v jednotlivém případě, nebo kritéria pro stanovení výše dotace, •e) okruh způsobilých žadatelů, kritéria pro hodnocení žádosti, •f) lhůtu pro podání žádosti, lhůtu pro rozhodnutí o žádosti • 40 Publicita smluv •Poskytovatel, s výjimkou svazku obcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k veřejnoprávní smlouvě bude dotace nebo návratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč, poskytovatel zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění. 41 Rozpočtový proces obcí Procesní část 42 Zásady a funkce tvorby rozpočtů • ZÁSADY 1)Plánovitosti 2)Jednotnosti 3)Neúčelovosti P 4)Účelovosti V 5)Úplnosti 6)Reálnosti 7)Včasnosti 8)Veřejnosti 9)Vyrovnanosti • • 43 FUNKCE 1)Fiskální 2)Alokační 3)Redistribuční Rozpočtový proces na úrovni obcí 3 etapy = 3 roky? 1. 1.Sestavení a schválení rozpočtu a publicita 2.Plnění a kontrola 3.Sestavení a schválení závěrečného účtu a publicita 4. 44 1. Etapa - Sestavení a zveřejnění rozpočtu OBCE •Územní samosprávný celek sestavuje rozpočet v návaznosti na svůj střednědobý výhled rozpočtu a na základě • •a) údajů z rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, •b) v případě obce též údajů z rozpočtu kraje, jímž rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. • •V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. • •45 1. Vypracování rozpočtu a střednědobého výhledu • • • •Návrh rozpočtu a jeho vypracování : ??? 1.Finanční výbor 2.Rada 3.Finanční komise 4.Zastupitelstvo • •Připomínky: •Občané, kontrolní výbor, zastupitelstvo 46 Zveřejnění rozpočtu a SV •na internetových stránkách - úplné znění návrhu •na úřední desce - užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby •nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva OBCE •OBEC současně oznámí na úřední desce, kde je návrh rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu!!! •Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušné OBCE uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. •47 Návrh rozpočtu a SV •Rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví MF vyhláškou.????? TOŤ otázkou •Orgány obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit •a) výkonné orgány obcí při hospodaření podle rozpočtu, •b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti OBCE při svém hospodaření, •c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí, •d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. •48 Schvalování rozpočtu obce a SV • o oVyvěšení - 15 dnů před schválením oSchválení – ZASTUPITELSTVO oRozpočtové provizorium-Pravidla rozpočtového provizoria-zastupitelstvo oRozpis ukazatelů NEPRODLENĚ po schválení rozpočtu-finanční výbor ??? oHospodaření a kontrola • 49 Rozpočtové provizorium-novinka •Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nesmí měsíční výdaje územního samosprávného celku stanovené v pravidlech rozpočtového provizoria překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Vyšší výdaje lze stanovit pouze v případě, že jejich zvýšení přímo souvisí se zvýšením financování výdajů stanovených jiným zákonem nebo v případě výdajů z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. • •Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. •Schválená pravidla rozpočtového provizoria se zveřejňují!!! •50 Zveřejnění rozpočtu, SV a vyvěšení •Obec zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok. • •51 2. etapa - Hospodaření a kontrola v • vPlnění sleduje finanční a kontrolní výbor ? vRada obce, kraje vFinanční komise • •Časové použití prostředků-jen pro fiskální rok, •Ostatní se převádějí • •KONTROLA- vnitřní • vnější • • 52 Vnitřní kontrola ü ü üFinanční výbor üKontrolní výbor üZastupitelstvo üRada üKontrola §15 RP ÚSC na základě z. 320/2001 Sb., o FK VS • 53 Vnější kontrola ü ü üObčané üÚFO-Orgány finanční správy üNKÚ üKraj- přezkoumávání hospodaření obce – z.č. 420/2004 Sb., nebo auditor • • ü 54 Změny rozpočtu •Organizační – organizace hospodaření •Metodické – změny právních předpisů •Věcné – objektivní skutečnosti ovlivňující plnění rozp. • •Změny pouze - ROZPOČTOVÝM OPATŘENÍM • •Přesun prostředků P+V •Nové prostředky-zvýšení rozpočtu •Vázání prostředků • •55 Publicita rozpočtového opatření •Schválené rozpočtové opatření se zveřejňuje na internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být (rozpočet) zpřístupněn až do schválení RO následujícího? •na následující rozpočtový rok? •PROBLÉM TRVÁNÍ ZVEŘEJNĚNÍ ? NÁVRH X SCHVÁLENÝ DOKUMENT? 56 PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ • • •Peněžité povahy •Nepeněžité povahy 57 Porušení rozpočtové kázně peněžité povahy •Neoprávněné použití x zadržení prostředků z rozpočtů ÚSC, hl.m. Praha, RRRS, svazku obcí •Porušení předpisů EU, veřejnoprávní smlouvy, rozhodnutí • •ODVOD za porušení rozpočtové kázně - na základě porušení podle § 22 RP ÚSC (odvody se liší)+penále 1 promile z částky odvodu za každý den • •O uložení odvodu a penále rozhodne: (odvody a penále mají administrativně finanční povahu ´= opatření k nápravě •U obce OÚ, u městské části hl.m. Prahy-úřad městské části •U hl.m. Praha Magistrát •U kraje KÚ •58 •Při správě odvodů a penále se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. • •Obec poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků. 59 Porušení rozpočtové kázně nepeněžité povahy •Formální požadavky kladené na ÚSC při vytváření jednotlivých dokumentů – rozpočet, SV •Porušení povinností je rozděleno podle jednotlivých subjektů – ÚSC • (obec, kraj, RRRS…) •Podrobně upravuje § 22 odst. 1, 2, 3, 4 rozpočtových pravidel 60 Přestupky •ÚSC, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že •nezpracuje rozpočtový výhled, •nezveřejní program ( § 10c odst. 1 ), •nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci včetně dodatků, •nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, •neprovede změny schváleného rozpočtu •zpracuje rozpočet v rozporu s vyhl. o rozp. skladbě, •neprovede rozpis schváleného rozpočtu, •nevykonává kontrolu svého hospodaření podle KO ve VS •nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok. • • •61 •Přestupky, kterých se dopustila obec nebo DSvO, jehož členem není hl. m. Praha, projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. •Přestupky, kterých se dopustila mě. část hl. m. Prahy, projednává v přenesené působnosti Magistrát hl. m. Prahy. •Přestupky, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hl. m. Praha nebo DSvO, jehož členem je hl. m. Praha, projednává Ministerstvo financí. 62 •Za přestupek lze uložit pokutu do • 1 000 000 Kč. • •Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil. • 63 3 etapa - Závěrečný účet • • •Sestavuje: • • •Finanční výbor •Rada •Finanční komise •Zastupitelstvo • •Připomínky: •Občané, kontrolní výbor, zastupitelstvo • •Schvaluje : •zastupitelstvo 64 Závěrečný účet obce •Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření ÚSC a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. •V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu P a V v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření ÚSC nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob. •Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. •ÚSC a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis. •Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí. 65 • •ÚSC zveřejní návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva ÚSC. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zveřejnění musí trvat až do schválení závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. • Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením •a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo • b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme ÚSC a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků. 66 Závěrečný účet s výhradami •V souvislosti se zjištěnými nedostatky či chybami vznikla územnímu samosprávnému celku škoda. Předmětný požadavek pak spočívá v povinnosti vyvodit závěry vůči osobám, které takovou škodu způsobily. Uvedená povinnost je formulována velmi obecně a určení závěrů, které je třeba vyvodit, bude vždy záležet na konkrétních okolnostech případu. •V této souvislosti bude předně namístě se domáhat uhrazení vzniklé škody, což je obecnou povinností územních samosprávných celků (viz § 38 odst. 6 obecního zřízení, § 35 odst. 3 zák. o hl. m. Praze a § 17 odst. 6 krajského zřízení). Ve vztahu k zaměstnancům lze dále uvažovat (za podmínek stanovených zákoníkem práce) o ukončení pracovního poměru či o odvolání vedoucích pracovníků odpovědných za oblast rozpočtového hospodaření. V rovině politické odpovědnosti je možné - zpravidla v těch nejzávažnějších případech - přistoupit například k odvolání představitelů územních samosprávných celků volených zastupitelstvem. 67 •Územní samosprávný celek zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení závěrečného účtu za následující rozpočtový rok. • 68 ROZPOČTOVÁ SKLADBA ØJe závazný systém, podle kterého se člení P+V všech rozpočtů ØJasná, přehledná, jednoduchá, srovnatelná ØVyhláška 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, vzpzd. MCj00825150000[1] ROZPOČTOVÁ SKLADBA •Základní třídící klíč všech peněžních operací ve veřejných rozpočtech ČR •Třídění peněžních operací a to z hlediska druhu a funkce, popřípadě účelu – týká se třídění jak P+V Rozpočtová skladba •RS upravuje způsob třídění údajů všech peněžních operací veřejných rozpočtů a peněžních fondů státu, obcí, krajů, dobrovolných svazků obcí, org. složek a příspěvkových organizací státu a ÚSC • Třídění P+V rozpočtu se řídí zásadami: ØJednotnosti a závaznosti ØStability třídění rozpočtů ØSrozumitelnosti ØKompatibility-slučitelnosti Ø Třídění P+V SR podle rozpočtové skladby 1. 1.Odpovědnostní-kapitolní 2.Druhové 3.Odvětvové 4.Konsolidační 5.Zdrojové 6.Doplňkové 7.Programové 8.Účelové 9.Strukturní 10.Transferové MPj01777780000[1] 2016 Novela vyhlášky o RS rozšíření o §3a •Podrobnější a další třídění příjmů a výdajů • •Organizace mohou použít podrobnější nebo další třídění příjmů a výdajů. Podrobnějším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle hledisek stanovených v § 1a 2 na ještě nižší jednotky třídění, než jsou jednotky třídění stanovené v § 3. Dalším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle dalších hledisek než jen hledisek stanovených v § 1a a 2 vyhlášky 74 File:Modern-ftn-pen-cursive.jpg - Wikipedia 2. Druhové členění • Druhové členění se týká peněžních operací a třídí se jím všechny P+V podle „DRUHU“ • •Pořízení věci •Služeb •Prací •Výkonů •Práv • Druhové členění •Daňové příjmy •Nedaňové příjmy •Kapitálové příjmy •Přijaté transfery •Běžné výdaje •Kapitálové výdaje •Financování • 3.Odvětvové členění • Podle tohoto hlediska se P+V třídí na základě ODVĚTVÍ – druh činností ze kterých plynou P a vynakládají se V • 1.Zemědělství a lesní hospodářství 2.Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství 3.Služby pro obyvatelstvo 4.Sociální věci a politika zaměstnanosti 5.Bezpečnost státu a právní ochrana 6.Všeobecná veřejná správa a služby • 4. Konsolidační členění •Záznamová jednotka - Převody uvnitř peněžního fondu •Převody především uvnitř státního rozpočtu •Záznamová jednotka - Dotace přijaté z území jiného okresu •Dotace přijaté obcí od obce v jiném okrese téhož kraje •Splátky návratných finančních výpomocí, půjček a úvěrů přijaté obcí nebo krajem od obce v jiném kraji nebo od jiného kraje. • Rozpočtová skladba: • • • •Rozpočet obce se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. • •Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit 79 • • • •Organizace územních samosprávných celků- • - obcí 80 Organizace územních samosprávných celků - obcí •územní samosprávný celek obec může ve své pravomoci : •k plnění svých úkolů, zejména •k hospodářskému využívání svého majetku a •k zabezpečení veřejně prospěšných činností •81 Organizace ÚSC: • • •zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, • •zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, 82 Øzakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, Øzakládat Ústavy podle zvláštního zákona-NOZ (právnická osoba, která je zřízena za účelem provozování společensky nebo hospodářsky prospěšné činnosti Øzřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, Øzřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona PO předmětem činnosti = výzkum(z.č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu.. ) 83 •Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. •84 Organizační složky ÚSC: Ø Ø ØRozhodnutím zastupitelstva ØZřizovací listina ØHospodaří jménem zřizovatele ØNejsou účetní jednotkou • 85 Forma hospodaření OS: Ø Ø Ø Ønevyžadují velký počet zaměstnanců, Ønepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, Ønejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, Ønevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. 86 •Obec má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. • •Obec dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. •87 •OS má oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky. • • Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele •88 Příspěvkové organizace ÚSC: • ü Obec zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu! ü Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu ü Zřizovatel vede o všech jím zřízených příspěvkových organizacích evidenci 89 MAJETEK PO ÚSC •Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. • Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to •a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele, •b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, •c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo •d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. 90 Finanční hospodaření příspěvkových organizací •Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel. • Rozpočet příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na rozpočtový rok, jímž se řídí financování činnosti příspěvkové organizace. Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem. • Střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na nejméně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje předpokládané náklady a výnosy v jednotlivých letech. •91 Zveřejňování střednědobého výhledu rozpočtu a rozpočtu příspěvkové organizace • •Příspěvková organizace zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do schválení střednědobého výhledu rozpočtu. • Příspěvková organizace zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů ode dne jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do schválení nového střednědobého výhledu rozpočtu. • Příspěvková organizace zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu. • Příspěvková organizace zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů od jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok. 92 •Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. • •93 Příspěvková organizace dále hospodaří •a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, •b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. •Pokud se prostředky poskytnuté PO nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta. •Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. • Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. 94 Peněžní fondy příspěvkových organizací: v v v rezervní fond, v fond investic , v fond odměn, v fond kulturních a sociálních potřeb. •Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. 95 Rezervní fond • • Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary •Rezervní fond, s výjimkou účelově určených peněžních darů používá příspěvková organizace •a) k dalšímu rozvoji své činnosti, •b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, •c) k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, •d) k úhradě své ztráty za předchozí léta. 96 Fond investic •k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou • a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku • b) investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele, • c) investiční dotace ze státních fondů a jiných veřejných rozpočtů, • d) příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, • e) peněžní dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, • f) příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace, • g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. •Fond investic příspěvkové organizace se používá • a) na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, • b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, • c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, • d) k navýšení peněžních prostředků určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost. 97 Fond odměn • •Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy. • • Převod peněžních prostředků do fondu odměn schvaluje zřizovatel. • Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy. 98 Fond kulturních a sociálních potřeb • •Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. • Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. •Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. • Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 99 Další činnosti zabezpečované PO •Stravování a stravovací služby •Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace •Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi •Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi •Poskytování darů příspěvkovými organizacemi •Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb 100 Zřizování a zakládání právnických osob PO • •Příspěvková organizace nesmí •a) zřizovat nebo zakládat právnické osoby, •b) mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání. 101 Hospodaření svazku obcí • •Majetek • Vložený vlastní majetek jednotlivých členských obcí (podle stanov svazku obcí), ale majetek je pořád ve vlastnictví obce-svazek pouze hospodaří-vlastnictví nelze převést • •Finanční hospodaření SO -Rozpočet -Střednědobý výhled -Zveřejnění návrhu po dobu 15 dnů před schválením v jednotlivých obcích - • • 102 Příspěvkové organizace SO • • • •SO může zřizovat PO v oblasti školství (školy, školská zařízení) •Nejvyšší orgán svazku obcí rozhoduje o zřízení, změně, zrušení PO, •vydá zřizovací listinu •Dále platí vše jako u jiných PO dle z. č. 250/2000 Sb., RPÚR 103 Plnění závazků z Evropské dohody • • • • Poskytování finančních prostředků z rozpočtů ÚSC musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. 104 Závěrem •Primární funkcí veřejné správy obcí - je zabezpečování veřejných statků a služeb pro své občany a musí mít k tomu potřebné zdroje v rozpočtu – vlastní - získané •možnosti obce ovlivňovat vlastní zdroje jsou dostatečné pro realizaci práva obce na samosprávu? •Obce jako územní samosprávné celky zabezpečují různé veřejné statky, od základních škol, přes nemocnice, až po sběr odpadu nebo úpravu trávníků v městských parcích. K tomu, aby obce mohly plnit tyto funkce, potřebují mít zdroje finančního krytí. Aby obce mohli veřejné statky, jejichž zabezpečování je jim svěřeno, účelně poskytovat, plánovat a efektivně řídit, musí mít možnost ovlivňovat příjmovou stránku svých rozpočtů. 105 •Ústava zaručuje obcím právo na samosprávu, jehož obsahem je správa vlastních záležitostí včetně vydávání právních předpisů, vytváření vlastních orgánů, samostatné hospodaření, vlastní majetek a vlastní rozpočet. Právní úprava obsažená v Ústavě je poněkud strohá a chybí (na rozdíl např. od Ústavy Německa) zejména garance vlastního financování nebo alespoň garance rozpočtového určení daní. Právo na územní samosprávu je jako ústavní právo chráněno. Do činnosti územních samosprávných celků lze zasahovat jen způsobem stanoveným zákonem a jen vyžaduje-li to ochrana zákona. Ani tento zákonný zásah však nesmí narušit materiální podstatu a obsah ústavního práva obce na samosprávu. 106 Závěrem •právní řád je značně složitý, •právní úprava roztříštěná a bez rozsáhlých odborných znalostí je správa vlastních záležitostí obce prakticky nemožná. 107 Děkuji za pozornost. Pěkný zbytek dne, hezký večer a příště na shledanou! j0300840 108