Principy směnečných vztahů
Účastníci směnky
   Náležitosti směnky
•
•
•
•Josef Kotásek
•Masarykova Univerzita
•

Banálnost vlastní směnky
}Účastníci
}Výstavce (emitent) – přímý dlužník
}Remitent
}
}
}
}
http://www.kotlar.cz/obrazky/zdroj/5676.jpg

Ukázka vlastní směnky
}www.vasekancelar.cz
Výsledek obrázku pro směnka

Zdroj: vasekancelar.cz

Poukázka jako archetyp cizí směnky
}§ 1939 OZ: “Poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a
poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne
poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku”.
}
}Poukazatel (asignatář) – výstavce (trasant)
}Poukazník (asignant) – remitent (první věřitel)
}Poukázáný (asignát) – směnečník (trasát)
}
}Vztah mezi poukazatel a poukazníkem je valutový.
}Vztah mezi poukazatelem a poukázaným je krycí.

Triáda cizí směnky
}Účastníci (valutové a krycí vztahy)
}Výstavce (trasant)
}Remitent
}Směnečník
}
}
}
}
http://www.vasekancelar.cz/abios2/i2/7841-388.jpg

Systematika účastníků směnky
}Výstavce
}Remitent
}Aval (směnečný rukojmí, avalista)
}Indosant
}Indosatář
}Domiciliát
}Čestný příjemce
}Směnečník
}
}
}

Systematika účastníků směnky
}Vždy:  Výstavce
}Vždy: Remitent
}Vždy u cizí směnky: směnečník
}Někdy:  Aval (směnečný rukojmí, avalista)
}U ordresměnky: Indosant
}U ordresměnky: Indosatář
}Někdy: Domiciliát
}Zapomenut: Čestný příjemce
}
}
}

Postavení výstavce vlastní směnky
}Přímý dlužník: čl. I § 78 + čl. I § 28
}
}§ 28
}(1) Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti.
}(2) Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze
směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49.
•
}§ 48
}(1) Majitel může postihem žádat:
}1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány;
}2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti;
}3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty;
}4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.
}

Postavení výstavce cizí směnky
}Nepřímý dlužník (postižní, postihový, regresní)
}
}Čl. I § 9
}Výstavce odpovídá za přijetí a zaplacení směnky.
}Svou odpovědnost za přijetí může výstavce vyloučit; každá doložka, kterou vyloučí svou odpovědnost
za zaplacení, platí za nenapsanou.
}
}
}

Příklad cizí směnky
}V Praze, 28. 2. 2018
}Místo a den vystavení (měsíc slovy)
}
}Za tuto směnku zaplaťte dne 4. 12. 2019 Karlovi Remiášovi částku padesát tisíc korun.
}
}Směnečník : Jan Smělý
}Olomouc
}
}Místo splatnosti: Brno Jan Vystavil
} (podpis)
}
}

Redukce účastníků základní cizí směnky
}Směnka cizí na vlastní řad výstavce (čl. I § 3 odst. 1 ZSŠ)
}Zastřená směnka vlastní (čl. I § 3 odst. 2 ZSŠ)
}Totální redukce účastníků
}
}

Směnka cizí na vlastní řad výstavce
}Totožnost věřitele a výstavce
}Nezapomenout na čl. I § 9
}Exonerační rubopis není spása
}
}

Příklad cizí směnky na vlastní řad výstavce
}V Praze, 28. 2. 2018
}Místo a den vystavení (měsíc slovy)
}
}Za tuto směnku zaplaťte dne 4. 12. 2019 na řad můj vlastní částku padesát tisíc korun.
}
}Směnečník : Jan Smělý
}Olomouc
}
}Místo splatnosti: Brno Jan Vystavil
} (podpis)
}
}

Příklad cizí směnky na vlastní řad výstavce
}V Praze, 28. 2. 2018
}Místo a den vystavení (měsíc slovy)
}
}Za tuto směnku zaplaťte dne 4. 12. 2019 na řad Jana Vystavila, r.č. 11221122/1122 částku padesát
tisíc korun českých.
}
}Směnečník : Jan Smělý
}Olomouc
}
}Místo splatnosti: Brno Jan Vystavil
} r.č. 11221122/1122 (podpis)
}
}

Zastřená směnka vlastní
}Totožnost výstavce a směnečníka
}Bez podpisu směnečníka („duplicitního“) není přímý dlužník
}
}
}
}
}
http://qpress.de/wp-content/uploads/2011/08/Euro-Bond-0017-Revolver.jpg

Příklad zastřené směnky vlastní
}V Praze, 28. 2. 2018
}Místo a den vystavení (měsíc slovy)
}
}Za tuto směnku zaplaťte dne 4. 12. 2019 na řad Pavla Remiáše částku padesát tisíc korun českých.
}
}Směnečník : Jan Vystavil, r.č. 11221122/1122
}Olomouc
}
}Místo splatnosti: Brno Jan Vystavil
} r.č. 11221122/1122(podpis)
}
}

Naivní představy o výkladu
}VS v Praze v rozsudku ze dne 17. 2. 1999, sp. zn. 9 Cmo 504/1998: „směnka je vysoce formální cenný
papír, který s ohledem na svou převoditelnost musí být naprosto určitý a nevyvolávající jakoukoliv
pochybnost o právech a povinnostech s ním spojených“.

Realita…
}NS v rozsudku ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 3106/2009 aproboval směnku, byť bylo její
místo platební v obci „Kostelec“ (bez dalšího upřesnění), kterých je v ČR více než deset.
}
}„Naprostá určitost“ je u řady směnek iluzorní.
}§ 2 odst. 3 OZ: Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí
vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Sadismus směnečné přísnosti
}Sporadické zmínky v judikatuře
}Nález ÚS 3660/11 ze dne 14. 3. 2012
}Rozsudek NS ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 29 Odo 628/2004
}
}O to silnější argumenty v literatuře
}
}Formální směnečná přísnost
}Materiální směnečná přísnost
}
AUTOCOLLANT-STICKER-INTERDIT-AUX-SADOMASO

KOTÁSEK, Josef. K výkladu směnečných doložek aneb opravdu "musí přísnost bejt"? In Pocta Petru
Hajnovi k 75. narozeninám. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. s. 151-159, 9 s.
ISBN 978-80-7357-510-6.

Objektivní výklad vždy?



Objektivní výklad vždy?
}
}Subjektivní interpretace „do převodu“?
}
}Co ale rektasměnky?
}
}Co aval?

Objektivní výklad není samoúčelný
}
}
Aus dem Grundsatz der formellen Wechselstrenge folgt, dass sich die Auslegung der Wechselurkunde im
Allgemeinen daran zu orientieren hat, wie sie von einem am Wechselbegebungsvertrag nicht
beteiligten Dritten nachvollzogen werden kann (8 Ob 78/03h; 8 Ob 18/09v). Dementsprechend sind für
die Auslegung einer Wechselerklärung außer der Wechselurkunde nur solche äußeren Umstände
heranzuziehen, die einem am Begebungsvertrag nicht beteiligten Dritten mutmaßlich bekannt sind oder
von ihm ohne Schwierigkeiten erkannt werden können. Bei der Auslegung muss der Zusammenhang der
ganzen Wechselurkunde und der erkennbare Zweck der Wechselerklärung berücksichtigt werden, sofern
der Wortlaut und die Form eine eindeutige Auslegung gestatten (Baumbach/Hefermehl/Casper,
Einleitung WG Rz 63 ff). Stehen sich allerdings die Parteien des Wechselbegebungsvertrags im
Prozess gegenüber, so kann zur Auslegung auch auf außerhalb der Urkunde liegende Umstände
zurückgegriffen werden, aus denen sich der Parteiwille in Bezug auf die Wechselverpflichtung ergibt
(RIS-Justiz RS0082501; 8 Ob 18/09v; vgl auch RIS-Justiz RS0082498). OGH 2013 - 8Ob101/13f

Preference platnosti?
}Princip dovozován judikatorně – srov. zejména rozsudek NS ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 28 Cdo
3233/2006, nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, resp. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 19. září 2007, sp. zn. 2 Afs 173/2006. }Ustanovení § 574 NOZ: na
právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. }Směnka není právním
jednáním sama o sobě, přesto nejsou důvody, proč odmítnout preferovat platnosti

Předpoklady aplikace podpůrných ustanovení
}Předpokladem aplikace podpůrných ustanovení (čl. I § 2) je skutečná absence příslušných údajů na
směnce, a nikoliv jejich nekorektnost, rozpornost či neurčitost }Vědomě se prohřešuje NS v
rozhodnutí ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4497/2009 – aprobrace směnky se splatností „v České
republice“

Derogace pravidla contra proferentem
}VS Olomouci ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 9 Cmo 60/2006, konstatuje u směnky s vadně vymezeným
platebním místem, že je bez významu „zda chybějící označení obce (města), v němž mělo být na směnku
placeno, lze přičítat k tíži výstavci směnky, který ji měl dle tvrzení žalobce vyplňovat, nebo
žalobci. Podstatné je pouze to, jaký je výsledný obsah listiny žalovaným emitované“.

Fakultativní pravdivost údajů
}u šeků se s „nepravdou“ výslovně počítá, srov. čl. II § 28 odst. 2, resp. § 29 odst. 4), totéž
platí pro jiné místo vystavení }slovNS v rozhodnutí ze dne 12. 12. 2008, sp. zn. 1 Obo 151/2007,
dovodil neplatnost směnky, neboť v den vystavení směnky (2. 9. 2001) výstavce prokazatelně pobýval
v zahraničí a nemohl tedy v daný den směnku vystavit: „súd preto správne ustálil, že medzi
účastníkmi s ohľadom na zistené skutočnosti nemohol vzniknúť zmenkovoprávny vzťah z vlastnej
zmenky“

Fakultativní pravdivost údajů II
}NS v rozsudku ze dne 3. 11. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3071/2010 „je nemyslitelné, aby soud k námitce
dlužníka zkoumal, zda formálně označené datum vystavení odpovídá datu, kdy byla směnka skutečně
vystavena. Takové zkoumání, které nemá žádný význam z hlediska funkce směnky “ }„stačí, aby v tento
den skutečně být vystavena mohla (musí se tedy jednat o datum existující). Fiktivní (smyšlené)
datum vystavení tedy zásadně nečiní směnku neplatnou.“

Substrát směnky
}Jakýkoliv podklad, který je schopen
} relativně stabilně zachytit text,
}rozeznat rub a líc
}připojit přívěsek (alonž).
}
}Board of Inland Revenue v. Haddock (smyšlený případ)

Psací náčiní, druh písma
}slovo směnka bylo „napsané záměrně odlišně od ostatního textu jak typem, tak velikostí písma a
vzdáleností písmen, jen velkými písmeny a s grafickým záměrem nadpisu listiny“, a není proto
součástí vlastního textu.
}NS sp. zn. 29 Odo 430/2002: není podstatné, jakým typem či velikostí písma je slovo směnka do
vlastního textu listiny vepsáno (v daném případě účastníci zvolili dokonce pět typů písma), ale
rozhoduje, zda spolu s textem, do kterého je vepsáno, tvoří „souvislý a na sebe navazující text
nevzbuzující pochybnosti, že je jeho součástí“.

Přívěsek
}VS v Praze, rozsudek ze dne 14. 3. 1996, sp. zn. 5 Cmo 385/95, plyne, že „přívěsek je původně
samostatný list papíru dodatečně k dřívější směnečné listině pevně připojený. Jde o dvě nejprve
samostatné, ohraničené hmoty, následně pevně spojené, nikoliv jen přiřazené.“

Směnečné formuláře



Výhody a nevýhody formulářů
}Přehledné a standardizované schéma
}Dobrá orientaci v textu, prevence opomenutí některé podstatné náležitosti.
}Zhuštění údajů na poměrně malou plochu
}Vyžadovaná duplicita či větší podrobnost některých náležitostí také do určité míry brání
zfalšování textu či dopisování dalších doložek a prohlášení.

Formulář v. doplňovaný text
}NS sp. zn. 29 Cdo 945/2009, Směnka byla – alespoň v očích dlužníka – splatná „20. září 192001“
}NS: „…není místo pro úvahy prezentované dovolateli, podle nichž byla splatnost směnky určena 20.
dnem měsíce září roku 192001. Je totiž evidentní, že u údaje letopočtu nejde o případ, kdy by část
údaje letopočtu (19) byla předtištěna a další část (2001) dopsána, s tím, že teprve souhrn obou
údajů je rokem, v němž má být na směnku placeno. Závěr, podle něhož údajem roku není 192001, nýbrž
skutečně a jen 2001 přitom podporuje, jak správně uvedl odvolací soud, zásadní grafická odlišnost
textu formuláře a textu do formuláře vepsaného při vyhotovení směnky, nehledě na to, že obecně u
kteréhokoli účastníka směnečného vztahu nelze předpokládat, že by a to i vzhledem ke grafické
podobě údaje data splatnosti směnky mohl mít za to, že směnka bude splatná za více než 190 000
let).“
}

Formulář v. doplňovaný text
}VS v Praze v rozsudku ze dne 2. 4. 2007, sp. zn. 6 Cmo 395/2006, řešil zdánlivou kolizi mezi
předtištěným údajem „199_“ a později vepsaným datem splatnosti (listina byla emitována v podobě
blankosměnky). Podle Vrchního soudu „údaj 199 nemá žádnou souvislost s vepsaným datem splatnosti,
který je určen reálným kalendářním datem“. }§ 3–114 UCC (Contradictory terms of instrument) zní
takto: „If an instrument contains contradictory terms, typewritten terms prevail over printed
terms, handwritten terms prevail over both, and word prevail over numbers.“
}

Pozoruhodné chápání formulářů
}V posuzované směnce vyznačený údaj o datu jejího vystavení „dne 17. 10. října 2007“ je sice zjevně
„neobvyklý“, ale nevzbuzuje rozumné pochybnosti o tom, že směnka byla vystavena dne 17. října 2007.
}Číslovka „17.“ ve sporném zápisu nepochybně neoznačuje měsíc, ale den v příslušném měsíci.
Číslovka „10.“ označuje pořadové číslo měsíce v kalendářním roku. Měsíc je pak duplicitně vyjádřen
slovem „října“. Opačný závěr o tom, že číslovka „10.“ označuje den v příslušném měsíci, a není tedy
jasné, zda byla směnka vystavena „17.“ nebo „10.“ dne měsíce října, by odporoval běžnému způsobu
psaní dvou různých dat, neboť v takovém případě by dřívější datum bylo uvedeno na prvním místě.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3251/2012

Vyšší bere?
}Pre určitosť zmenečného príkazu sa vyžaduje vyjadriť i menu, v ktorej má byť zmenečná suma
zaplatená. Na predloženej cudzej zmenke zo dňa 13.09.2006 je predtlačená mena na formulári zmenky
„Kč“, pričom táto nie je prečiarknutá ani iným spôsobom upravená. Na zmenke je pri doplnenej sume
600.000 perom písaným písmom doplnená mena „Sk“. Zdôraznil, že na predmetnej zmenke sú uvedené dve
meny, a to Kč i Sk, preto je vyjadrenie meny na zmenke rozporné a z tohto dôvodu je zmenečný príkaz
neurčitý a zmenka je podľa čl. I § 2 ods. 1 zák. č. 191/1950 Zb. neplatná
}Rozsudok Krajského súdu v Trenčíne zo dna 28.8.2012, spis. značka 16CoZm/3/2012
}
}
}

NS sp. zn. 29 Cdo 1216/2014
} Jakkoli lze formální náležitosti směnky posuzovat výlučně dle výsledné podoby směnečné listiny se
zřetelem na zákonem předepsané náležitosti, a též se zřetelem na to, zda je daný údaj ze směnečné
listiny objektivně seznatelný, důvodem neplatnosti směnky může být pouze takový údaj, jenž bude
vzbuzovat rozumné pochybnosti o samotném obsahu dané formální náležitosti (posuzováno z pohledu
kteréhokoliv účastníka směnečného vztahu, tedy i třetí osoby, která se případně v budoucnu
účastníkem směnečného vztahu stane).
Závěr soudů nižších stupňů v projednávané věci, podle nichž sporná listina nemůže být platná jako
směnka vlastní, neboť datum jejího vystavení (kterým měl být 25. listopad 20009) předchází
vyznačenému datu splatnosti, nemůže obstát. Se zřetelem ke způsobu, jakým byl údaj o datu vystavení
směnky na listinu zapsán, jakož i ke grafické podobě tohoto údaje na sporné směnce totiž nelze mít
žádné pochybnosti o tom, že obsahem posuzovaného zápisu data vystavení sporné směnky je údaj
označující (jako den vystavení směnky) den 25. listopadu 2009, tedy den zjevně předcházející
splatnosti směnky (30. květnu 2010). Takový údaj je – bez zřetele k tomu, že k vyhotovení směnky
byl použit (ve vztahu k údaji letopočtu data vystavení) neupravený tiskopis směnečné listiny –
evidentně ze sporné listiny seznatelný, přičemž žádný účastník směnečného vztahu evidentně nemůže
mít rozumné pochybnosti o tom, kdy byla sporná směnka (podle zápisů na ní vyznačených) vystavena
(jinak řečeno, nemůže nabýt přesvědčení, že by snad k vystavení sporné směnky nemělo dojít v roce
2009, ale až v roce „20009“).
Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1216/2014, ze dne 24. 2. 2016
}
}
}
}
}
}

Rámečky….
}VS sp. zn. 8 Cmo 84/2010
}neplatnost směnky - část údajů, které tvoří povinný obsah směnky, je „vyčleněna do samostatných
rámečků tvořených nepřerušovanými čárami“. Celkové grafické členění listiny je podle obou instancí
„zbytečně nepřehledné a nelogické, způsobuje rozložení uvedených náležitostí směnky do jednotlivých
údajů, mezi nimiž chybí vzájemná vazba“.
}

Řádění osmého senátu
}VS sp. zn. 8 Cmo 337/2008: „grafické oddělení jednotlivých částí směnečného prohlášení
nepřerušovanými rámečky znamená, že písemný projev, vyjádřený slovy či číslicemi, které jsou
obsahem jednotlivých rámečků, netvoří s obsahem dalších rámečků souvislý text“.

Dobré úmysly na počátku
}VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 780/97: „je-li některý údaj na směnce v rámečku, může to znamenat jeho
vyloučení z textu listiny jen tehdy, musí-li být z grafické úpravy listiny každému zřejmé, že
rámeček má právě tento význam, a nikoliv význam jiný“. }VS Praha, sp. zn. 13 Cmo 6/2000 : „text
uvedený na stejné listině jako směnka, ale mimo kontinuální rámeček, nelze považovat za součást
směnky. Lze pouze dovodit, že se jedná o ujednání mezi stranami o tom, kdy je možné směnku použít“.

SRN a rámečky



Rámečky u NS
}Není problém: NS, sp. zn. 29 Cdo 722/2010
}
}

Rámečky u NS
}Je problém: NS, sp. zn. 29 Cdo 5250/2009
}
}

Rámečky u Ústavního soudu
}III. ÚS 3660/11 ze dne 14. 3. 2012
}Z podoby posuzované směnky je zřejmá celková vzájemná souvislost i logická návaznost jednotlivých
doložek směnečné listiny i přes řadu svislých a vodorovných čar rozdělených, obsahuje veškeré
náležitosti požadované zákonem a ze které beze sporu vyplývá výstavcův bezpodmínečný slib zaplatit
majiteli směnečné listiny v určitém místě a čase směnečnou sumu posuzované směnky“.

Konverze neplatné směnky?
}§ 575 nového obč. zák., do 31. 12. 2012 § 41a obč. zák. }V německé judikatuře se kladně k možnosti
konverze v poukázku postavil OLG Bamberg, rozsudek ze dne 16. 2. 1967 - 2 U 72/66. Listina, u které
nebude konverze možná (ať už z objektivních či subjektivních důvodů), může být dle okolností
alespoň důkazním prostředkem.

Katalog náležitostí čl. I § 1 a § 75
}Není taxativní již z podstaty
}Přípustnost fakultativních doložek
}Právně bezvýznamné
}Svým banálním obsahem:
}informační a evidenční doložky
}superfluum (pozitivní ordredoložka)
}Ex lege:
}úroky u jiných směnek než vistasměnek a lhůtních vistasměnek
}doložka, kterou by trasant vylučoval svou odpovědnost za zaplacení.
}
}

Aprobované modifikace textu
}domicil směnky (čl. I § 4)
}úročení směnky (čl. I § 5)
}rektadoložka (čl. I § 11)
}doložky vylučující odpovědnost trasanta za přijetí (čl. I § 9 odst. 1)
}předkládací doložky o přijetí směnky (čl. I § 22),
}modifikace pravidel o rozhodném kalendáři (čl. I § 37 odst. 4)
}vlastní kursová doložka (čl. I § 41 odst. 2)
}doložka zbavující protestační povinnosti (čl. I § 46)
}určení podpůrné adresy (čl. I § 55)
}číslování stejnopisů (čl. I § 64)
}jméno osoby, která má stejnopis zaslaný k přijetí (čl. I § 66)

Místní a časové pořadí náležitostí
Autorství textu
}NS v rozsudku ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 1047/2005 }„předpisy směnečného práva nestanoví
(a to ani pokud jde o vytváření samotné směnky výstavcem, ale ani pokud jde o připojování
jednotlivých doložek na směnku jinými osobami), pořadí, v jakém mají být jednotlivé části
prohlášení vyznačovány“.
}„Autorství“ textu je nerozhodné

Označení za směnku (směnečná klauzule
}Lokalizace směnečné klauzule v textu
}Jazyk směnky
}Způsoby označení za směnku (složeniny apod.)
}Nepřípustná synonyma typu „trata“, „poukázka“
}
}
}
}Použití označení „blankosměnka“ místo označení „směnka“ v textu listiny nemá za následek
neplatnost směnky z důvodu absence náležitosti vyžadované odkazovaným ustanovením směnečného
zákona.
}
} Rozsudek Nejvyššího soudu z 24. 2. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4535/2014
}
}
}
}
}
}
}

Jazyk směnky
}Benevolence zahraniční judikatury a literatury:
}
}„At Oct 14, 1963 pay this Bill of exchange to the order auf eigene Siebzehntausend Deutsche Mark“,
}
}Platná směnka - přestože je směnečná doložka na vlastní řad částečně vyjádřena v němčině a ve
stejném jazyku bylo uvedeno i datum vystavení.
}
}Postačí, když směnka má text platebního příkazu a směnečné klauzule ve shodném jazyku
}
}
Podle Baumbach/Hefermehl: Weschselgesetz und Scheckgesetz, 1997, s. 113, s. 106)
}
}
}
}
}
}

Jazyk směnky
}Relativně přísné nároky i u NS
}
}Jakkoli zde sporné směnky obsahují u číselného vyjádření směnečné sumy údaj měny směnečné sumy
„CHF“ (který odpovídá ČSN ISO 4217 kódy pro měny a fondy, vydané v prosinci 2002, jež je českou
verzí mezinárodní normy ISO 4217:2001) – kód pro frank švýcarský, „druhý“ údaj měny směnečné sumy,
nacházející se u slovního vyjádření směnečné sumy, znějící „swiss franks“ je důvodem neplatnosti
obou směnek. Není totiž pochyb o tom, že u sporných směnek, vystavených v českém jazyce, zmíněný
údaj měny odporuje požadavku jazykové jednoty směnky.
}
 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 29 Cdo 427/2009
}
}
}
}
}

Platební příkaz – VS v Praze jako přísný češtinář
}
}Listina obsahující text "za tuto směnku zaplatíte dne 2. ledna 2005, komu: M. D. 92.800,- Kč" není
platná jako směnka cizí, neboť neobsahuje bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu.
}
}Vrchní soud v Praze 29 Cdo 802/2010
}
}Jinak ale NS…

Platební příkaz – zdravý rozum na NS
}V poměrech projednávané věci je pak podle přesvědčení Nejvyššího soudu z použité formulace „za
tuto směnku zaplatíte (…) 92.800,- Kč …“ zřejmé, že směnka platební příkaz obsahuje. Uvedené
výstavcovo prohlášení (bez zřetele k tomu, zda je gramaticky správné) z obsahového hlediska
odpovídá požadavkům ustanovení čl. I. § 1 bodu 2 směnečného zákona a v daných souvislostech jej
nelze chápat jinak, než jako vyjádření příkazu výstavce, aby označený směnečník zaplatil (za
směnku) stanovenou částku.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 802/2010

Slib/příkaz prostý podmínek
}Bezpodmínečný platební slib či příkaz
}Podmínky a jejich dopad na platnost směnek
}Co nelze považovat za podmínku
}Vyjádření směnečné sumy
}Jako platné obstojí za určitých podmínek i směnky s obecným údajem měny (např. „koruny“ – srov. §
41 SŠZ)
}
}
}
}
}
}

Směnečná suma
}Kolize údajů a jejich řešení
}
}§ 6
}(1) Je-li směnečná suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma
vyjádřená slovy.
}(2) Je-li směnečná suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-li se tyto údaje,
platí suma nejmenší.
}---
}Nevztahuje se ale na kolizi měn!
}
}
}
}
}
}
}

Problémy se slovním vyjádřením?
}Bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu patří mezi podstatné náležitosti vlastní
směnky, přičemž případný rozpor mezi více údaji vyjadřujícími směnečnou sumu nemá za následek
neplatnost směnky; v takovém případě se pro určení peněžité sumy, kterou se výstavce zavázal
majiteli směnky zaplatit, použijí pravidla obsažená v ustanovení čl. I. § 6 směnečného zákona.
}V poměrech projednávané věci je z obsahu směnky patrno, že směnečná suma je na ní vyjádřena jednak
čísly „52.865,- Kč“, jednak slovy „padesátdvatisíce osmsetšedesátpět“, umístěnými na směnce mezi
předtištěnými údaji „slovy“ a „korun českých“ a napsanými tak, že druhý slovní údaj je umístěn pod
prvním (nikoli vedle něj). Takové vyjádření směnečné sumy ovšem prostor pro úvahy o rozpornosti
použitých údajů (a nutnosti aplikace ustanovení čl. I. § 6 směnečného zákona) podle přesvědčení
Nejvyššího soudu neotvírá. Odvolacímu soudu je nutné přisvědčit, že v situaci, kdy obě části slovní
podoby směnečné sumy jsou umístěny před údajem označujícím měnu, v níž má být zaplacena, přičemž
současně oba slovní údaje při jejich souvislém čtení odpovídají částce udané čísly, nelze dospět k
jinému závěru, než že směnka zní na jedinou (čísly a slovy shodně vyjádřenou) směnečnou sumu
52.865,- Kč.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 176/2009, ze dne 26. 10. 2010
}
}
}
}
}
}

Úroky
}Čl. I § 5 ZSŠ
}Pouze vistasměnky a lhůtní vistasměnky
}Pokud ve směnce není jiného údaje, běží úrok ode dne vystavení směnky
}Za počátek běhů úroků může být ovšem určen i den pozdější
}
}
}
}
}
}

Trasát (směnečník) a údaje o něm
}Umístění v textu směnky
}
}„Je‑li na směnečném formuláři na obvyklém místě v levé dolní části líce směnky uvedeno označení
osoby, k níž zcela zřejmě směřuje směnečný příkaz, jde o směnečníka, i když tento údaj není
výslovně uvozen slovem směnečník“
¨ Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 1999,
¨sp. zn. 5 Cmo 657/98
}
}Výslovné nebo nepřímé označení
}Určení směnečníka akceptací?

Splatnost
}4 varianty
}Na viděnou (vistasměnky)
}Na určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnky)
}Na určitý čas po vystavení (datosměnky)
}V určitý konkrétní den (fixní, precizní směnky)
}
}Jiné varianty nepřípustné
}Kombinace vyloučeny
}Splátkové směnky výslovně zapovězeny

Splatnost „do…“
}„je-li doba splatnosti na směnce vyznačena způsobem, který požadavkům ustanovení čl. I. § 33 odst.
1 směnečného zákona neodpovídá, neznamená to, že by se k takovému údaji nepřihlíželo (a uplatnila
se zásada … podle [níž] o vlastní směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že je splatná na
viděnou), ale existence takového údaje na směnce by byla důvodem její neplatnosti.“
•
} „z formulace údaje splatnosti „do 30. června 2003“ [je] zcela zjevné, že směnka nebyla splatná
konkrétního dne, nýbrž že pro její splatnost bylo určeno časové období končící datem 30. června
2003; potud ve skutečnosti ponechává na vůli dlužníka, kterého dne v rámci období končícího dnem
30. června 2003 směnku zaplatí. Takto určený údaj splatnosti směnky pak bez jakýchkoli pochybností
způsobuje neplatnost směnky ve smyslu ustanovení čl. I. § 33 odst. 2 směnečného zákona.“
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3361/2010
}

Nešlo by to přeci jen?
}
}Vzhledem k umístění obou údajů na směnce a jejich zřetelné vzájemné vazbě (kdy údaje o splatnosti
směnky „na viděnou“ a o lhůtě „do 31. prosince 2009“ jsou součástí jedné a téže doložky, přičemž
vymezení lhůty navazuje na text určující, že směnka bude splatná při jejím předložení) totiž nelze
než dovodit, že smyslem uvedeného zápisu na směnce bylo (v souladu s ustanovením čl. I. § 34 odst.
1 směnečného zákona) prodloužit zákonnou lhůtu k předložení směnky k placení (od udaného dne
vystavení směnky) do 31. prosince 2009.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2015, sp. zn. 29 Cdo 894/2013
}
}

K platnost směnky se splatností s přesností vyšší než na dny
}Směnka se splatností stanovenou s přesností vyšší než na dny (tj. směnka splatná v určitou hodinu,
popř. jinak vymezenou část konkrétního dne), je bez dalšího směnkou neplatnou podle ustanovení čl.
I. § 33 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2162/2010
}
}

K platnost směnky se splatností s přesností vyšší než na dny
}Pokud na posuzované směnce vlastní je den splatnosti určen uvedením konkrétního data, přičemž v
dalším textu směnečného prohlášení v části, v níž je určeno platební místo směnky je navíc umístěn
časový údaj „9,00 – 16,00 hod.“, pak s přihlédnutím k umístění sporného časového údaje na směnce
vlastní, když ten netvoří ani součást doložky o splatnosti směnky, ale bezprostředně navazuje až na
údaj platebního místa, nelze mít pochybnosti o tom, že výše uvedeným způsobem je splatnost směnky
stanovena na určitý den, nikoli jen na jeho část, příp. na konkrétní hodinu.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 29 Cdo 803/2013

Den vystavení = den splatnosti
}Ustanovení § 33 směnečného zákona nevylučuje, aby byl dnem splatnosti den, kdy byla směnka
vystavena, resp. nestanoví, že by taková směnka (na rozdíl od směnky, která by byla splatná dříve,
než v den vystavení) byla neplatná.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 1047/2005

Místo placení
}Údaj platebního místa
}
}K naplnění požadavku určitosti údaje platebního místa přitom postačí, je-li platební místo na
směnce vyznačeno alespoň s přesností obce nebo města
} Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3964/2009
}
}
}Údaj místa, kde má být placeno, musí být na směnce vyznačen způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o
tom, kde má výstavce směnky vlastní povinnost plnit a majitel směnky právo plnění vyžadovat;
případná odchylka od „úředně zavedeného“ označení platebního místa (obce), nemající za následek
vznik takových pochybností, není významná a není důvodem neplatnosti směnky
}"Zkratka statutárního města Karlovy Vary ve znění ,K. Vary' je zkratkou ustálenou a je již spíše
notorietou.“
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3817/2012

Zákonné platební místo
}Cizí směnka
}Není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména směnečníkova je místem platebním a
zároveň místem směnečníkova bydliště.
}Vlastní směnka
}Není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem
výstavcova bydliště
}

Domicilát
}
}
}§ 4
}Směnku lze učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě
jiném
}
}

Neurčitost místa?
}Kostelec?
}
}K naplnění požadavku určitosti údaje platebního místa postačí, je-li platební místo na směnce
vyznačeno alespoň s přesností obce nebo města.
}Uvedením názvu obce je platební místo směnky nepochybně vymezeno dostatečně určitým způsobem, a to
bez zřetele k tomu, zda případně existuje více obcí stejného názvu. Výklad, podle něhož by v
případě výskytu více míst (obcí, měst) shodného názvu bylo zapotřebí – k naplnění požadavku
určitého vymezení platebního místa – uvést na směnce ještě další údaje odlišující místo, kde má být
směnka zaplacena od ostatních míst shodného názvu, nemá oporu ve směnečném zákoně a ve svých
důsledcích by vedl k tomu, že na účastníky směnečných vztahů by byly – ohledně jejich místních
znalostí – kladeny naprosto nepřiměřené a ničím neodůvodněné požadavky.
}
} Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3106/2009

Domiciliát
}Rozpor mezi platebním místem a domicilem - NEPLATNOST
}usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4644/2007, nebo z 2. 1. 2007, sp. zn.
29 Odo 996/2005)
}
}za neurčité však již NENÍ považováno určení platebního místa u osoby (např. banky), která má v
dané obci více provozoven
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3964/2007
}
}nebo v sídle prvního věřitele (remitenta), je-li takové sídlo na směnce uvedeno
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.8.2005, sp. zn. 29 Odo 1053/2004

Místo platební
}Ze shora uvedených judikatorních závěrů je zcela zjevné, že platební místo musí být vymezeno
místopisným údajem, a to minimálně s přesností obce nebo města. Promítnuto do poměrů projednávané
věci pak není pochyb o tom, že údaj „Česká spořitelna“ místopisným údajem není, když jde o název
(respektive jeho část), pod kterým je podnikatel (právnická osoba) zapsán do obchodního rejstříku.
Jelikož není pochyb o tom, že údaj „Česká spořitelna“ [byť vyznačený v řádku „splatno v“ (…),
„místo placení“] nelze považovat za určení platebního místa, nelze uvažovat ani o neurčitosti takto
„vymezeného“ platebního místa, jež by jinak byla důvodem neplatnosti směnky.
}Česká spořitelna nemůže být údajem místa (byť neurčitým) a je proto namístě na věc aplikovat
zákonné platební místo“.
}Rozsudek ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 29 Cdo 169/2013

Směnky lokalizované k věřiteli
}Spory jsou vedeny o přípustnost opisného určení místa platebního slovy „v sídle věřitele“, „v
sídle majitele“, „v sídle remitenta“ apod.
}
}„zaplatím za tuto směnku vlastní při předložení částku 54 544 Kč (slovy:
padesátčtyřitisícpětsetčtyřicetčtyři korun českých) společnosti E. L., s. r. o., sídlo věřitele je
místem platebním“.
}
}„je‑li na směnce určitě a srozumitelně vyznačeno sídlo věřitele a údaj o tom, že sídlo věřitele je
místem, kde má být placeno, neobstojí právní závěr, že směnka je pro neurčitost platebního místa
neplatná“.
}NS sp. zn. 29 Odo 1053/2004 a sp. zn. 29 Odo 232/2006
}
}

Více provozoven
}Z hlediska určitosti platebního místa přitom není významné, zda se v rámci směnkou vymezeného
platebního místa případně nachází více provozoven označené osoby, v nichž by mohla být směnka k
placení předložena. V takovém případě by totiž majitel mohl směnku k placení předložit podle své
volby v kterékoli z nich. Přitom na povinnost zaplatit směnku bez jakýchkoli pochybností nemůže mít
vliv ani skutečnost, že k datu její splatnosti v rámci vymezeného platebního místa provozovna
osoby, u níž má být placeno, neexistuje (byla v mezidobí zrušena); rozhodující totiž je, že i
nadále zůstává jednoznačně určené místo placení.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2352/2008
}

Splatnost v „České republice“ NEOBHAJITELNÉ ROZHODNUTÍ
}V projednávané věci podle názoru NS nelze odhlédnout od skutečnosti, že ač na směnce je místo
placení uvedeno neurčitě (Česká republika), obsahuje směnka určitý údaj o místě vystavení (N.) a na
směnce je uvedena dokonce přesná adresa výstavce. Přitom údaj místa placení není s údajem místa
vystavení v rozporu (N. se nacházejí v České republice, na okrese Plzeň-jih). Údaj místa vystavení
směnky je proto způsobilý upřesnit údaj o místě placení tak, aby majitel směnky věděl, ve kterém
místě má směnku v den splatnosti předložit k placení (srov. čl. I. § 87 odst. 1 směnečného zákona).
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4497/2009

Remitent a jeho identifikace
}Uvození slovy „na řad“, příp. „komu“ (reflektuje se různá forma)
}Identifikace remitenta (postačí jméno)
}Někdy ani to není nutné – směnka na vlastní řad výstavce
}
}Směnka cizí, obsahující označení remitenta pouze údajem „na vlastní řad“, je neplatná
}Rozsudek NS ze dne 26. 7. 2007, sp. zn. 29 Odo 262/2006)
}NEKOREKTNÍ ROZHODNUTÍ
}
}Doložka „nebo doručiteli“ uvedená v označení remitenta ve směnce způsobuje absolutní neplatnost
pro neurčitost. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 1997, sp. zn. 9 Cmo 240/97.
}

Údaj směnečníka ve vlastní směnce
}Údaj směnečníka však nepatří mezi podstatné obsahové náležitosti směnky vlastní (čl. I. § 75
směnečného zákona). Je-li tedy takový údaj na směnce vlastní přesto uveden, nutno na něj pohlížet
jako na údaj nadbytečný, který nic nemění na konstrukci směnky vlastní; v případě jinak bezvadného
obsahu se může i tak jednat o platnou směnku vlastní
}Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 260/2001
}
}Skutečnost, že výstavce byl označen termínem směnky cizí jako směnečník, tedy ten, kdo má platit,
nemůže být důvodem pro to, aby nebylo možné jej považovat za výstavce a popřípadě použít zákonnou
domněnku v § 76 odst. 1 směnečného zákona. Pokud směnka obsahuje slib za tuto směnku zaplatím.... a
jako směnečník (ten kdo má platit) je uveden žalovaný, nejsou o totožnosti výstavce žádné
pochybnosti, neboť navíc nečitelnost podpisu je vidimována notářským prohlášením na rubu směnky o
tom, že podpis výstavce je shodný s osobou v rubrice směnečníka.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. března 2003, sp. zn. 29 Odo 580/2002

Datum a místo vystavení směnky
}Datum vystavení směnky (tj. údaj dne, měsíce a roku, kdy byla směnka vystavena) lze na směnce
vyznačit libovolným způsobem (slovy, arabskými či římskými číslicemi, popř. i zažitými zkratkami),
vždy se však musí jednat o údaj určitý a pojmově možný.
}
V poměrech projednávané věci Nejvyšší soud nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že údajem „06.2./07“,
tj. číselným označením dne a měsíce (šestého února) a uvedením zkratky (posledních dvou číslic)
roku (2007), bylo určeno zcela konkrétní datum vystavení směnky.
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3106/2009

Datum a místo vystavení směnky
}Pouze ze skutečnosti, že směnka na 100 000 Kč měla být dle údajů na ní uvedených vystavena dne
11. 1. 2004, kdy s ohledem na tvrzenou zahraniční dovolenou žalobce být vystavena nemohla, nelze
zde proto automaticky dovodit, že by se muselo jednat o směnku neplatnou nebo falešnou.
}
}K platnosti směnky postačuje, aby datum vystavení směnky bylo dnem existujícím.
} Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3071/2010

Podpis výstavce
},,Pro přijetí závěru, že výstavce směnku podepsal, je nevýznamné, zda tak učinil způsobem, jež
odpovídá jeho běžnému podpisu; akceptace názoru opačného by totiž znamenala, že pouhá změna
rukopisu by měla za následek neplatnost směnky.„
}
}Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1685/2005

Podpis výstavce
}Popře-li žalovaný ve sporu o zaplacení vlastní směnky její pravost, leží důkazní břemeno ohledně
pravosti směnky (pravosti podpisu žalovaného na směnce) na žalobci, který směnku k důkazu předložil
a který ze skutečností v ní uvedených vyvozuje žalobou uplatněný nárok.
}Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.12.2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007
}
}S citovaným rozhodnutím soud prvního stupně zásadně nesouhlasí, poněvadž zcela ignoruje základní
principy sporného řízení, jmenovitě zásadu projednací, postavenou na principu dělení důkazního
břemene a naprosto pomíjí zvláštní povahu řízení ve sporech o zaplacení směnky v režimu ustanovení
§ 175 o.s.ř.
}Již z povahy věci je ve sporném řízení nepředstavitelné, aby ke skutečnostem, o nichž nese břemeno
tvrzení jedna procesní strana, leželo břemeno dokazování stran předmětu dokazování na druhé
procesní straně ve sporu. Takové rozdělení povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní k takovému
tvrzení by bylo naprostým logickým nesmyslem a odporovalo by i výše citovanému ustanovení
procesního řádu.
}Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2013, sp. Zn. 5 Cm 39/2012

Oprávnění k podpisu směnky podle § 430 OZ
}§ 430
}(1) Pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato
osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.
}
}(2) Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré
víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.

Deskriptivní v. normativní ambice rozhodování
}
}V případě ředitele akciové společnosti – středního průmyslového  podniku – který není statutárním
orgánem ani jeho členem, jde o osobu, u níž je obvyklé, aby za tuto osobu podepisovala směnky podle
§ 20 odst. 2 ObchZ § 15 ObchZ“ (VS v Praze, 5 Cmo 308/94)
}
}„Přijetí směnky ekonomickým náměstkem ředitele obchodní společnosti lze považovat ve smyslu § 15
ObchZ za obvyklý úkon“ (NS, 29 Cdo 2074/2000)
}
}
}
}
}

Komparace s německou úpravou
}
}Handlungsbevollmächtigter
}
} § 54 odst. 2 HGB : “ (2) Zur Veräußerung oder Belastung von Grundstücken, zur Eingehung von
Wechselverbindlichkeiten, zur Aufnahme von Darlehen und zur Prozeßführung ist der
Handlungsbevollmächtigte nur ermächtigt, wenn ihm eine solche Befugnis besonders erteilt ist.“
}
}
}
}
}