1doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Obchodní závazky
Základy obchodního práva
doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D.
Katedra obchodního práva
Právnická fakulta MU, Brno
josef.silhan@law.muni.cz
Obchodní závazkové právo
 realizace obchodních transakcí
 návaznost na obecné závazkové právo – nezbytná znalost
 systém právní úpravy
 řada zákonných odchylek pro obchodní vztahy (B2B, B2G):
 např.: 1963, 1797, 558, 1732/2, 1757/2, 1754, 1751/3, 2158,
1972/2 atd.
 častější využití některých zákonných institutů – např. bankovní
záruka, finanční zajištění, směnka …
 speciální obchodní smluvní typy – např. obchodní zastoupení,
akreditiv, koupě závodu …
 speciální smluvní řešení – např. pozastávky, faktoring …
 obecně vyšší míra profesionality, sofistikovanější smluvní řešení
 hlavní okruhy: jak smlouvy uzavírat, jak je optimalizovat, jak
efektivně vymáhat, jaké jsou následky porušení
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Obchodní smlouva a závazek
 hranice smlouvy a hranice obsahu závazkového vztahu
 smlouva + zákon + DM + Z + ZPmS + poctivost (§ 6)
 + nepřímá smluvní ujednání; + rámcové smlouvy
 vznik závazků
 kontraktace
 výchozí postup – standardní z občanského práva, včetně
modifikovaného přijetí (§ 1740/3)
• v praxi často „objednávky“, potvrzení, „nabídky“, pro
forma faktury, zakázkové listy…
• častá provazba na rámcové smlouvy
• častá standardizace (formuláře a obch. podmínky –
inkorporace, rozpor; ale i vzory, doložky upravené ve VP)
 obchodní specifika (např. § 1732/2, 1757, 1744 …)
 forma smlouvy? forma dohody o změně? § 1758, 564, 582/2!
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
2doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Předsmluvní fáze – obchodní jednání
 postup a taktika vyjednávání
 ochrana informací
 culpa in contrahendo (zejm. § 1729)
 letter of intent, memorandum of
understanding
 smlouvy o spolupráci, procedurální
smlouvy: jaký obsah?
 pactum de contrahendo (§ 1785)
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Obsahové korektivy – i ochrana podnikatele?
 základní východisko = smluvní svoboda; ALE:
 ochrana slabší strany (např. § 630, 2898 …), adhezní smlouvy
(§ 1798-1801)
 limitem vždy dobré mravy, veřejný pořádek (§ 1, 547, 588)
 překvapivá ustanovení obchodních podmínek (§ 1753)
 speciální úprava (např. § 1972, 1964, 2051, 577 …), speciální
sektorová regulace (např. z. o významné tržní síle)
 podnikatel nemůže využít:
 ochranu před neúměrným zkrácením a lichvou (1797)
 ochranu směřující jen na spotřebitele (zejm. § 1813-1815 a
násl.) či nepodnikatele (např. § 2158-2174)
 různé úrovně ochrany!: B2B, B2nB, B2C ...
 ochrana proti nevýhodným ujednáním v OZ?: např. 1813,
1800/2, 1801, 433, 588
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Optimalizace obchodních smluv
3doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Smluvní řešení obchodních rizik
 posílení pozice věřitele; prevence problémů, alokace rizika
 reakce na možná rizika 
 riziko neschopnosti plnit - náhradní možnosti uspokojení
pohledávky (zajištění)
 riziko nedostatečné snahy o plnění - posílení motivace
dlužníka (utvrzení)
 další obchodní rizika a jejich smluvní řešení?
 změna vnějších okolností
 změna vlastních preferencí
 riziko vlastního pochybení
 …
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Zajištění a utvrzení – hlavní nástroje
 zajištění osobní:
 finanční záruka (zejména bankovní záruka), ručení,
směnečné rukojemství
 bezregresní faktoring; částečně i akreditiv
 věcné:
 zástavní právo, zajišťovací převod práva
 finanční zajištění (speciální zákon); + závdavek
 utvrzení: zejm. smluvní pokuta, uznání dluhu
 utvrzovací směnka
 důraznější motivační mechanismy: silnější sankce
(např. vyšší úroky z prodlení), zádržné (=pozastávka)
nebo naopak výhrada vlastnictví, možnost ukončení…
 + usnadnění vymahatelnosti práv: svolení k přímé
vykonatelnosti, rozhodce, jasné termíny, písemnost…
 preference samovykonatelných nástrojů – které to
jsou?
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Příklad ujednání: smluvní pokuta
 sankce pro případ porušení určité povinnosti (peněžité
nebo nepeněžité); peněžitá i nepeněžitá podoba sankce
Př.: „V případě prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny
je kupující povinen prodávajícímu uhradit smluvní pokutu ve
výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení.“
 nutno přesně specifikovat povinnosti (nikoliv výkon práva !)
 nutno určit výši nebo způsob určení výše
 jednorázová (např. 50 tis Kč)
 opakovaná (např. 0,1% denně z dlužné částky, 100 Kč
denně …)
 kombinace
 nutno dodržet přiměřenou výši pokuty; moderace (§2051)
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
4doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Najděte problémy a opravte:
1. „V případě porušení podstatných povinností dle této
smlouvy je kupující povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši
5 tisíc Kč za každý případ takového porušení.“
2. „Pro případ pozdní úhrady faktury sjednávají smluvní strany
smluvní pokutu ve výši „0,1% za každý započatý den
prodlení.“
3. „V případě, že kupující odstoupí od smlouvy, je povinen
uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 5 tisíc Kč.“
4. „V případě, že se kupující ocitne v prodlení a prodávající
využije své právo odstoupit od této smlouvy dle příslušného
článku této smlouvy, je prodávající oprávněn požadovat na
kupujícím smluvní pokutu ve výši 5 tisíc Kč.“
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Smluvní pokuta II
 nekompromisní přísnost – nezávislost na zavinění
 ze zákona nejsou žádné liberační důvody
 lze ale sjednat mírněji
 významný vliv na případnou náhradu škody (§ 2050)
 sjednaná pokuta = 100 tis
 vzniklá škoda = 300 tis
 jakou částku je možno souhrnně požadovat?
 možno smluvně libovolně upravit jinak
 zaplacení pokuty nemá vliv na povinnost splnit
utvrzený dluh (§ 2049)
 lze sjednat opačně
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Variabilita smluvní pokuty
náhrada škody
nedotčena
pouze škoda
převyšující
pokutu
náhrada škody
vyloučena
utvrzená
povinnost
nezaniká
utvrzená
povinnost
zaniká
paušalizační
pokuta
zprošťující pokuta
„vyplacení se“ z
povinnosti
„komplexní“
vypořádání
částečně
paušalizační
sankční
5doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Vliv změny okolností na obsah a trvání závazku
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
 př.: výrazné zvýšení výrobních nákladů; velmi vysoká
inflace; kolaps měny… je nutno i tak splnit závazek?
 § 1964: Změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té
míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze
stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit
dluh
 + § 2006: plnění není nemožné, pokud lze splnit
•za ztížených podmínek
•s většími náklady
•s pomocí jiné osoby
•po určené době
 ALE:
 lze řešit smluvně
 řada zákonných výjimek
Změna okolností
Smluvní řešení změny okolností
 automatické modifikační (adaptační) mechanismy
 dobře použitelné u kvantitativních veličin (náklady, ceny,
inflace, měny, úroky, daně…)
 měnové, inflační doložky
 cenové doložky, flexibilní tvorba ceny; fixní cena x neúplný či
nezávazný rozpočet, indexace cen, měření skutečných
nákladů
 flexibilní stanovení termínů
 ex post adaptace
 smluvně zakotvené změnové procesy – ad hoc reakce na
nastalé změny skrze úkony stran či rozhodnutí třetí osoby –
např. znalec, komise, „správce stavby“; nutno řešit i efektivní
proces vznášení nároků (claimů)
 renegociace (strany znovu vyjednají podmínky smlouvy), §
1765; možnost převzetí rizika změny okolností dle § 1765/2
 únikové (terminační) mechanismy
 odstoupení, výpověď, odstupné, remisorní smluvní pokuta
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
6doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
 smlouva o smlouvě budoucí (§ 1788/2)
 zánik závazku ex lege
 tzv. hardship (§ 1765-1767)
 povinnost renegociace
 možnost úpravy či zrušení soudem
 změny u dlouhodobých smluv (§ 2000)
 možnost zrušení soudem
 + speciální úprava smluvních typů: § 2057/2, §
2620/2, …
Zákonné řešení změny okolností
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Zánik závazků
Systematika úpravy: § 1908 – § 2009
 splnění (způsob, místo – donosnost/odnosnost, čas –
splatnost, dospělost); kvitance; vrácení dlužního úpisu
 dohoda
 započtení (vzájemné zúčtování pohledávek stejného druhu; i
jednostranným úkonem; zásadně jen splatné, ale …)
 odstoupení (= zrušení závazku od počátku); podst/nepodst
 výpověď
 odstupné (vyplacení se ze závazku)
 zánik fixního závazku prodlením
 splynutí
 prominutí dluhu
 následná nemožnost plnění
 smrt (pouze u závazků osobní povahy)
+ uplynutím doby (§ 603, 550), + prekluze (§ 654)
obchodní specifika ?
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
7doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Splatnost ceny v „obchodních“ vztazích
 vztahy B2B a B2G (vč. osob založených G) – zvláštní úprava
(úplatné dodávky zboží nebo služeb)
 B2B  2 pásma:
 30 dní od doručení faktury nebo zboží (služby) – podle
pozdějšího
• příp. 30 dní od ukončení kvalifikované kontrolní
přejímky (proces převzetí nebo ověření)
 více než 60 dní – jen není-li pro věřitele hrubě
nespravedlivá
 je-li dlužníkem veřejný zadavatel  3 pásma:
 30 dní
 30-60 dní – jen pokud odůvodněno povahou závazku
 více než 60 dní – nelze
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Odstoupení, výpověď, odstupné
 odstoupení – jednostranné ukončení závazku od počátku,
oboustranná povinnost si vzájemně vrátit poskytnutá plnění
 typicky jako reakce na porušení:
• podstatné porušení – lze odstoupit hned (nutno bezodkladu)
• nepodstatné porušení – až po dodatečné přiměřené lhůtě
– za odstoupení se považuje i oznámení lhůty s tím, že již nebude
prodloužena ! (§ 1978/2)
 při hrozícím podstatném porušení
 smluvně lze sjednat jakékoliv jiné důvody
 výpověď – jednostranné ukončení do budoucna, bez povinnosti
zpětně vracet
 typicky úniková cesta z dlouhodobých vztahů
 u smluv na dobu neurčitou lze vždy; jinak nutno sjednat
 odstupné – vyplacení se ze smlouvy
 vtah se ruší zaplacením sjednané částky; musí být sjednáno
 účinky jako u odstoupení (ale lze smluvně upravit jinak)
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Další způsoby zániku
 fixní závazek – zaniká okamžikem prodlení
 smlouva s termínem plnění tak důležitým, že při jeho
nedodržení už pro věřitele nemá žádný význam
 smrt – jen u závazků osobní povahy
 obvykle se dluhy i pohledávky dědí
 jen pokud vázáno na osobu dlužníka či věřitele, tak
zanikají
 nemožnost plnění – pokud nelze jakkoliv splnit
 pouze pokud skutečně nemožné! – ne pokud jen obtížné,
drahé, pomalé
 pokud lze pomocí třetí osoby, není nemožné
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
8doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Uplynutí doby x prekluze x promlčení
 uplynutí doby – závazky na dobu určitou
 prekluze – zánik při neuplatnění práva v dané lhůtě
 právo zanikne uplynutím doby, za podmínky, že není
v této lhůtě uplatněno
 promlčení – pouhé oslabení práva – podmíněnost
nároku
 právo vs. nárok
 nejde o zánik, ale o ztrátu vymahatelnosti
 promlčením právo nezaniká, jen se nárok stává
podmíněným (neuplatněním námitky)
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Promlčení
 obecná doba = 3 roky od okamžiku, kdy mohlo být uplatněno
 lze smluvně prodloužit i zkrátit (1 – 10 let), ne vůči slabší straně
 stavení běhu po dobu soudního (rozhodčího) řízení; přetržení
 co s promlčenou pohledávkou?
 lze splnit – i nezáměrně (dle dřívější splatnosti)
 uznání závazku možné i po promlčení
 možnost započíst – i promlčené pohledávky (i po uplatnění
námitky)
• pokud se staly způsobilé k započtení ještě před promlčením
• při obraně - pokud se vztahují k souvisejícím smlouvám
(§617/2)
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Porušení smlouvy a jeho následky
9doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Porušení smlouvy - typologie
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Peněžité závazky - následky prodlení
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
 vztah prodlení dlužníka a věřitele – (§ 1968)
zákonné důsledky – peněžitý závazek:
 úrok z prodlení (nyní 8% + reposazba) - § 1970; 351/2013 Sb.
• lze smluvit výši; lze ujednat i úroky z úroků (§ 1806)
• přiměřenost výše; otálení s vymáháním (§ 1805/2)
 + případná náhrada škody v částce převyšující úroky (§ 1971)
 + paušál nákladů spojených s uplatňováním pohledávky (1200 Kč)
v B2B a B2G dle nařízení 351/2013 Sb.
 odstoupení (podst.: § 1977 / nepodst.: § 1978/1 a 2! + 1979)
+ smluvní úprava:
 smluvní pokuta (ale § 2050)
 jiná úprava vzájemných vztahů sankcí, jiné podmínky odstoupení
 závdavek
 vyloučení náhrady škody?
 …
 rozdíly u nepeněžitého prodlení? : ……………
Následky prodlení (§ 1968 – 1976)
10doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Vadné splnění
Pojem „vada“
 vada = nesoulad poskytovaného plnění s plněním slíbeným (resp.
očekávaným); odchylka vlastností
 důvod odchylky není relevantní; koncepce objektivní (nezkoumá
se zavinění); vědomost význam mít ale může
 nejen přímá deskriptivní specifikace („CO“), ale i nepřímá funkční
specifikace („K ČEMU“ )
 př.: kapalina, beton, notebooky
 ne úplně každá odchylka je vadou
př.: milimetrové odchylky u staveb; sekundové odchylky počátku
plnění …
 přesné hodnoty vs. sjednaná tolerance (např. +- 5 %)
 zásada de minimis → implicitní tolerance
• i při přesných hodnotách vždy určité rozmezí
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
Odpovědnost za řádné plnění vs. záruka
 za co přesně se „odpovídá“?
 rozhodující časový prvek – vady v okamžiku přechodu
nebezpečí (např. převzetí)
 zákonná odpovědnost vs. záruční odpovědnost
 reklamační lhůta ≠ záruční doba !
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
11doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
 postup: zjistit (odhalit) vady – vytknout vady – uplatnit práva
 obecná reklamační lhůta: bez zbytečného odkladu poté, kdy lze
věc prohlédnout a vadu zjistit
 zjevné vady: lze odhalit při prohlídce (2104))  vytknout bez
zbytečného odkladu (2112)
 pozor na dílo - 2605/2 - sdělit „výhrady“ při převzetí !
 skryté vady: vytknout vždy bezodkladně, jakmile je možné je
odhalit (odbornost při odhalení vad – § 4 či § 5), nejpozději ale:
 kupní smlouva: do 2 let (§ 2112/1), § 2165 – 24 měsíců (B2nB)
• nemovitosti: jen objektivně do 5 let (§ 2129/2)
 dílo: § 2618 – do 2 let, stavba (§ 2629) – do 5 let
 jinak obecně: do 6 měsíců (1921)
 vady kryté zárukou – do záruční doby (zde záruční doba =
reklamační lhůta); § 1921/2 in fine!
 zvýhodněný režim dle § 2161/2 (B2nB) – projevení do 6 měsíců
od převzetí = má se za to, že vada existovala již při převzetí
Reklamace a reklamační lhůty
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
 § 1921/3, 2112/2: námitku opožděné reklamace nelze vznést, pokud
dodavatel o skutečnosti, která je příčinou vady věděl nebo musel
vědět !
 32 Odo 1387/2005: zhotovitel dodal vědomě vadné dílo, např.
použil materiál jiných vlastností, než určovala smlouva
 I.ÚS 1052/10 : Jestliže zhotovitel neprovede dílo v celém
sjednaném rozsahu a objednatel na tuto skutečnost poukáže, pak
je naprosto evidentní, že zhotovitel o příčinách nedodělku "musel
vědět“ (= „nemohl nevědět“)
 32 Cdo 2290/2014: vzhledem k tomu, co vyšlo v řízení najevo, soud
musí provést úvahu automaticky
 32 Cdo 1519/2012: Vědomost prodávajícího se neváže k vadám
zboží, nýbrž ke skutečnostem, jichž jsou vady důsledkem
 ale právo odstoupit – nevčasnou reklamací se ztrácí vždy (§2111)
 otázka: platí i pro smlouvu o dílo? (§ 2605/2 zjevné, § 2618, 2629
skryté vs. § 2615/2 – odkaz na kupní - btw. odkaz i na §2158 ?)
Prolomení zásady – vědomě vadné plnění
Původ vady ve sféře odběratele
 kupní smlouva: § 2102
 dílo: 2594 odst. 4
 původ vady:
 věc předaná k plnění (materiál, nástroje, návrhy,
vzorky, podklady, dokumenty)
 pokyn/příkaz od odběratele
 dodavatel má povinnost upozornit na nevhodnost (s
potřebnou/dostatečnou péčí)
 pokud odběratel na použití trvá - dodavatel neodpovídá
 pokud dodavatel nevhodnost vůbec nezjistí, nebo na ni
neupozorní – odpovídá
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
12doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Možnosti odběratele při vadném plnění
1. převzít, zaplatit a uplatnit práva z vad (2106-7)
 podstatné: oprava, sleva, odstoupení, nová věc
 nepodstatné: oprava nebo sleva …
 opravit sám a následně požadovat úhradu ? - sjednat
2. + uplatnit sjednanou smluvní pokutu ?
3. + zadržet část ceny ?
 „Do doby odstranění vad nemusí kupující platit část
kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho
právu na slevu.“ - § 2108 NOZ
 x smluvní zádržné
4. vůbec nepřevzít a nezaplatit ani korunu ?
 § 1910: obecně ano
 ale u smlouvy o dílo: …
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Povinnost převzetí vadného díla ?
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
 § 2628: „Objednatel nemá právo odmítnout převzetí
stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě
ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně
nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem
neomezují.“
 § 2604: „Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.“
 § 2605: „Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho
způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme
dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
 Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu
soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li
zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.
Vady a náhrada škody
 lze současně uplatnit náhradu škody ?
 ano, ale exkluzivita práv z vad dle § 1925: čeho
lze dosáhnout skrze práva z vad, nelze
dosáhnout jinak
•vs. následné vyvolané škody (vada jako
následek vs. vada jako příčina)
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
13doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Přehled - kdo nese náklady vad?
(A) zásadně dodavatel (zhotov., prodáv.) – jeho sféra rizika; § 1935
 § 1908/2 (řádně na své nebezpečí a náklad); 1914/2; 2100; 2161
(B) ledaže…
1. riziko od počátku přesunuto na odběratele:
 § 1917 (vada nápadná a zřejmá), § 1918 (přenechání věci jak
stojí a leží úhrnkem), § 1916/2 (smluvní vzdání se práv)
2. původ vady ve sféře odběratele
 přímo on sám způsobil: § 6/2; § 8; § 2170
 jde o jeho sféru rizika: § 2102+2594/4 (nevhodné pokyny či věci);
u staveb i § 2630/2 (projektant či dozor, kterého si sám vybral)
3. ztráta nároků jako sankce za neuplatnění vad včas
 § 1921/3 první věta, § 1924 druhá věta; § 2112; § 2618
4. vada vznikla po době přechodu nebezpečí
 ledaže příčinou je porušení povinností dodavatele, nebo
 ledaže převzata záruka (§ 1919)
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Náhrada škody
Předpoklady náhrady škody
(1) porušení právní povinnosti (jednání + protiprávnost),
(1a) není-li dán nějaký liberační důvod (§ 2913/2; + § 2918, §
2902 druhá věta)
(2) vznik škody (újmy); škoda skutečná + ušlý zisk
(3) příčinná souvislost (= kauzální podmíněnost vzniklé škody
konkrétním porušením)
(4) nepředvídatelnost vzniklé škody (v rámci ochranného účelu
smlouvy)
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
14doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
1. příčina na straně poškozeného (§ 2918): „Vznikla-li
škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností,
které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce
nahradit škodu se poměrně sníží.
 Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či
druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem,
škoda se nedělí. “
2. + § 2903: „poškozený nese ze svého, čemu mohl
zabránit.“
„Liberační důvody“
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
 § 2902: kdo porušil, nebo může a má vědět, že ji poruší,
 oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho
může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky
 Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo
na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit
Informační a minimalizační povinnost
Josef Šilhán, Právnická fakulta, MU
3. vnější překážka dle § 2913/2:
 brání plnění (ne pouze znesnadňuje); výjimky:
– vznikla až v době, kdy byl škůdce již v prodlení
– škůdce ji byl dle smlouvy povinen překonat
 mimořádná (převyšuje běžné náhody spojení s danou činností)
– ne všechny náhody jsou vyšší moc (něco „se prostě stává“)
• běžné nehody a zdržení, běžná krádež (?)
 nepředvídatelná (konkrétně; v době vzniku smlouvy)
 nepřekonatelná (s racionálně přiměřenými náklady)
 vzniklá nezávisle na jeho vůli (má vnější příčinu)
 nesmí vzniknout ze škůdcových osobních poměrů; osobní
sféra vlivu a kontroly - tzv. „vnitřní náhoda“ není liberační
důvod, i kdyby šlo o mimořádnost !
• nemoc, stávka zaměstnanců (vs. solidární politická stávka)
4. smluvní úprava
Liberační důvody II
15doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D., PrF MU
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Systém smluvních typů
Smluvní typy - výběr
 kupní smlouva (§ 2079)
 nemovitost (§ 2128)
 prodej zboží v obchodě (§ 2158) – zvýhodnění nepodnikatele
 smlouva o dílo (§ 2586) – zhotovitel/objednatel
 obstarání záležitostí jiného
 příkaz (§ 2430) – dnes mandátní smlouva; příkazník/příkazce
 komise (§ 2455), zprostředkování (§ 2445)
 přenechání užívání věci jinému
 zdarma bez ujednání doby i účelu - výprosa (§ 2189), půjčitel/výprosník
 dočasně - výpůjčka (§ 2193) - bezplatně, nájem (§ 2201) – úplatně
 pacht (§ 2332) – užívání i požívání; pachtýř/propachtovatel
 licence (§ 2358) – výkon práva duševního vlastnictví
 zápůjčka (§ 2390) – dnes „půjčka“; vydlužitel/zapůjčitel
 úvěr (§ 2395) – úvěrovaný/úvěrující
 akreditiv (§ 2682), inkaso (§ 2694)
 úschova (§ 2402), skladování (§ 2415)
 pojištění (§ 2758)
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU
Další smluvní typy - samostudium
Josef Šilhán, Právnická
fakulta, MU