SPRÁVA ŠKOLSTVÍ SE ZVLÁŠTNÍM ZAMĚŘENÍM NA VYSOKÉ ŠKOLY VERONIKA SMUTNÁ 返校3-_06.png 返校3-_06.png Ústavní základy Čl. 33 LZPS (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. (3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. 返校3-_06.png Ústavní základy Čl. 25 LZPS (2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též a) právo na vzdělání v jejich jazyku Čl. 26 LZPS (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. 返校3-_06.png Ústavní základy Čl. 15 LZPS (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. Čl. 17 LZPS (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. 返校3-_06.png Ústavní základy Bezplatnost Čl. 33 Listiny (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/94 Bezplatnost vzdělání omezuje toliko na roli státu nést náklady na zřizování škol a školských zařízení, na jejich provoz a údržbu a, především nevyžaduje platbu tzv. školného na základních a středních školách. 返校3-_06.png Prameny ÚSTAVA + LISTINA Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy •Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (zejm. čl. 13) •Úmluva o právech dítěte (zejm. čl. 28 a 29) •Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (zejm. Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 2) 返校3-_06.png Prameny Uznávání kvalifikace Regulovaná povolání... Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) Uznávání vzdělání (nostrifikace) - podle § 108 a násl. školského zákona - podle § 89 a násl. ZVŠ x - uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností (§ 68 ZVŠ) 返校3-_06.png Dvě oblasti „školství“ Regionální školství Vysoké školství Vysoké školství 返校3-_06.png Vnitrostátní prameny •Zákony (1 - 2 základní), zejm. zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) •vnitřní předpisy VŠ •vnitřní předpisy fakult 返校3-_06.png Zákony Vysoké školství •zákon o vysokých školách •zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) 返校3-_06.png Podzákonné předpisy •vyhláška MŠMT č. 343/2002 Sb. postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení na VŠ •nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství •nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství •vyhláška MŠMT č. 276/2016 Sb., o předávání údajů do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol •vyhláška MŠMT č. 277/2016 Sb., o předávání statistických údajů vysokými školami 返校3-_06.png Vnitřní předpisy vysokých škol a) statut veřejné vysoké školy, b) volební řád akademického senátu veřejné vysoké školy, c) jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, d) vnitřní mzdový předpis,7) e) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, f) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků, g) studijní a zkušební řád, h) stipendijní řád, i) disciplinární řád pro studenty, j) pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvis. činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, k) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy. 返校3-_06.png Základní pojmy a instituty Vysoké školství Vysoká škola Fakulta Akreditace, studijní program Studium Akademický pracovník (§ 70) Student Poplatek za studium, stipendium Disciplinární přestupek 返校3-_06.png Veřejná správa vysokého školství má rozměr jak samosprávy (s postavením vysokých škol jsou tradičně spojeny určité akademické svobody, resp. práva), tak také státní správy ústředním orgánem = MŠMT, které zejm. registruje vnitřní předpisy veřejných VŠ, rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu, vykonává dozor a uděluje akreditace (pozor na novelizaci) 返校3-_06.png Vysoká škola = instituce poskytující vysokoškolské vzdělání a stejně důrazně rozvíjející vědu, výzkum či uměleckou činnost § 1 stanoví, že VŠ jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti, mají výhradní právo •Přiznávat akademický titul •Konat habilitační řízení •Konat řízení ke jmenování profesorem •Používat akademické insignie a konat akademické obřady 返校3-_06.png Základní dělení dle zákona o VŠ na Veřejné Soukromé Státní Zákon dále rozlišuje mezi VŠ univerzitními a neuniverzitními, a to na základě realizovaných studijních programů VŠ neuniverzitní uskutečňuje bakalářský a může uskutečňovat také magisterský VŠ univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů 返校3-_06.png 19 Součást organizační složky státu / Organizační složka státu Státní rozpočet – obrana/vnitro S.r.o. / a.s. / o.p.s. Zejména vlastní hospodářská činnost Veřejná vysoká škola Státní rozpočet - školství Druhy vysokých škol 返校3-_06.png Veřejná správa vysokého školství má rozměr jak samosprávy (s postavením vysokých škol jsou tradičně spojeny určité akademické svobody, resp. práva), tak také státní správy ústředním orgánem = MŠMT, které zejm. registruje vnitřní předpisy veřejných VŠ, rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu, vykonává dozor a uděluje akreditace (pozor na novelizaci) 返校3-_06.png Veřejná vysoká škola Zřízena (zrušena, sloučena) výhradně zákonem (§ 5 ZoVŠ) Seznam v příloze č. 1 zákona o VŠ Organizaci, činnost a hospodaření upravují vnitřní předpisy VŠ (viz dále) Vztah veřejné VŠ ke státu (§ 6 ZoVŠ) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným (dle § 6 odst. 3 ZoVŠ, obecně podle ústavních východisek, zejm. čl. 2 odst. 3 Ústavy) 返校3-_06.png Soukromá vysoká škola Právnická osoba (…) je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí MŠMT udělilo státní souhlas (§ 39 ZoVŠ) Podmínky upravuje ZoVŠ Organizace a činnost také upravena vnitřními předpisy (platí obdobné jako v případě veřejných VŠ) Zejm. stanoví, které orgány podle ZoVŠ vykonávají působnost Financování Poplatky spojené se studiem stanoví soukromá VŠ ve svém vnitřním předpisu (§ 59, bez zákonných omezení) Možné i určité financování ze státního rozpočtu (§ 40 odst. 2-4) 返校3-_06.png Vysoká škola V souladu s demokratickými principy umožňují přístup k VŠ vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti. • Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programy vyplývá z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu. • Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje Akreditační úřad. 返校3-_06.png Akreditace studijního programu Je oprávněním realizační povahy •Přijímat uchazeče ke studiu •Konat výuku a zkoušky (vyučovat, ověřovat znalosti...) •Udělovat akademické tituly (tedy konat státní závěrečné zkoušky) •Konat rigorózní řízení Uděluje ji •Národní akreditační úřad pro vysoké školství •Vysoká škola „sama sobě“, pokud pro danou oblast a typ studijního programu získala institucionální akreditaci Institucionální akreditace je oprávnění VŠ samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programů v určené oblasti nebo v určených oblastech vzdělávání 返校3-_06.png Vysokoškolská samospráva Veřejná vysoká škola je samosprávná Þ v zákonem stanoveném rozsahu samostatně vykonává určité svěřené kompetence (§ 6 odst. 1), např. •rozhoduje o vnitřní organizaci, vč. určování počtu zaměstnanců a zaměření vědeckovýzkumné činnosti •rozhoduje vlastními samosprávnými orgány o vlastních členech •hospodaří a nakládá s vlastním majetkem, jakož i stanovuje výši poplatků spojených se studiem 返校3-_06.png Dozor státu nad vysokoškolskou samosprávou Stát (prostřednictvím MŠMT či NAÚ) zasahuje do činnosti VŠ jen v zákonem vymezených oblastech Financování (resp. „spoluřízení“ u státních VŠ), povolování vzniku soukromých VŠ Dozor nad normotvorbou Dozor nad zákonností a konkrétními povinnostmi VŠ Dozor nad kvalitou poskytovaného vzdělání => akreditace 返校3-_06.png Typy VŠ / součásti škol Vnitřní předpisy musí být v souladu Jen univerzitní (též částečně autonomní - § 24) I neuniverzitní 返校3-_06.png Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia Studijní programy: Bakalářský (§ 45) Magisterský (§ 46) Doktorský (§ 47, 47a) 返校3-_06.png Studium Začíná zápisem Končí •Úspěšně (pozor, od 1. 9. 2016 lze vyslovit neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce - § 47c a násl.) •Neúspěšně •Zanecháním •(Nedobrovolným) ukončením •Vyloučením •Za disciplinární přestupek •Za podvodné jednání při přijímacím řízení •Zánikem akreditace 返校3-_06.png Akademický pracovník, student Student = osoba zapsaná ke studiu ve studijním programu Akademický pracovník = zaměstnanec vysoké školy, který vykonává jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy. student.jpg 424567-chemical-experiment.jpg 返校3-_06.png Poplatek, stipendium 返校3-_06.png Disciplinární přestupek Disciplinární přestupek Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí. •podstatou se jedná o disciplinární delikt, ne o přestupek Lze za něj uložit a) napomenutí, b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení, c) vyloučení ze studia. 返校3-_06.png Orgány vysoké školy Orgány veřejných vysokých škol Samosprávné Akademický senát Rektor Vědecká (akad.) rada Disciplinární komise Rada pro vnitřní hodnocení Ostatní Kvestor Správní rada Státní vysoké školy - mají totožné orgány (s výjimkou správní rady) Soukromé vysoké školy - stanoví své orgány samy (vnitřními předpisy) 返校3-_06.png Orgány fakulty Orgány fakult veřejných vysokých škol Samosprávné Akademický senát Děkan Vědecká rada Disciplinární komise Ostatní Tajemník 返校3-_06.png Správní proces • Zvláštní proces (§ 50, § 68, § 69, § 69a) s podpůrnou použitelností správního řádu platí pro rozhodování o studentech a uchazečích • Nižší míra zvláštní úpravy pro nostrifikace a registraci vnitřních předpisů • Správní řád je vyloučen pro rozhodování o v habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem a také v řízení o poskytování příspěvku / dotace od MŠMT Děkuji za pozornost