Základní okruhy ke zkoušce z Obecných právních dějin (2018/2019):



1.      Raně starověké státy, právo a právní památky

2.      Charakteristické znaky práva v období starověku

3.      Charakteristika vývojových etap středověkého státu

4.      Charakteristika práva v období středověku

5.      Vztah státu a církve ve středověku

6.      Podoby lenního systému ve středověké Evropě

7.      Recepce římského práva

8.      Charakteristika absolutistických monarchií

9.      Význam revolucí 16. – 19. století

10.  Právo v období absolutismu (srovnání s předcházejícím obdobím)

11.  Zrod moderního státu v 17. až 19. století – zdroje a charakteristika

12.  Srovnání moderního práva a práva feudálního

13.  Revoluce let 1848 až 1849, vývoj v jednotlivých zemích, celoevropský význam

14.  Versailleský mírový systém a jeho důsledky v meziválečném období

15.  Společnost národů a její role v meziválečném období

16.  Vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945

17.  Systém a prameny středověkého práva, významné právní památky

18.  Postavení osob (práva osob), věcná a závazková práva ve středověku

19.  Trestní právo ve středověku

20.  Změny v právu v době absolutistických monarchií

21.  Zrod moderního práva v 17. a 18. století – zdroje a charakteristika

22.  Pojetí a základní rysy přirozenoprávních kodifikací

23.  Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě

24.  Občanskoprávní kodifikace z přelomu 19. a 20. století (BGB, ZGB)

25.  Charakteristika anglické ústavy, její významné součásti

26.  Vznik Spojených států amerických a následný ústavní vývoj (do začátku 20. st.)

27.  Středověká Francie – stát, prameny a systém práva

28.  Periodizace vývoje Francie od konce napoleonských válek

29.  Francouzská revoluce její význam pro vývoj práva

30.  Ústavní vývoj Francie v letech 1789 – 1799

31.  Právo z doby francouzské revoluce a císařství, zejména napoleonské kodifikace

32.  Francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj)

33.  Politický a ústavní vývoj ve Francii ve 20. století

34.  Periodizace vývoje Německa od rozpadu římsko-německé říše do roku 1918

35.  „Translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše

36.  Středověká římsko-německá říše – stát, prameny a systém práva

37.  Integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států v první polovině 19. století

38.  Proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století

39.  Charakteristika státu a práva sjednoceného Německa

40.  Periodizace vývoje Německa od roku 1918 do konce 20. století

41.  Ústavní systém Výmarské republiky a SRN (společné znaky, rozdíly, východiska)

42.  Ústavní a politický vývoj v obou německých státech po roce 1945

43.  Ústavní systém SRN a NDR (analýza, srovnání, rozdíly)

44.  Výmarská republika – analýza ústavního systému

45.  Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu

46.  Právo v období Třetí říše – základní charakteristické rysy

47.  Proces uchopení moci nacisty (příčiny, legalita, důsledky)

48.  Proces sjednocení Itálie

49.  Politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století

50.  Ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie

51.  Charakteristika ruského státu a práva v období od 16. století do roku 1917

52.  Periodizace ruského ústavního a politického vývoje od revoluce 1917 do konce druhé světové
války

53.  Státoprávní změny z ruské revoluce roku 1917

54.  Charakteristika porevolučního sovětského práva, jeho systém, důvody vzniku nových odvětví

55.  Prameny sovětského práva po revoluci

56.  Kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo