•1 C:\chose\chose\škola\_VŠ\PRF\Teorie práva\lady_justice.jpg 2 -formální druh sociální normy, která je výslovně stanovená a formulovaná Večeřa -právní norma součástí právního systému, existují normy individuální nebo generální, Weinberger - je objektivně existující obecně závazné pravidlo chování, jehož dodržování je zabezpečeno státem (státním donucením) Boguszak, Čapek - jazykový výraz příkazu, zákazu a dovolení Knapp - obecně závazná pravidla lidského chování, stanovená nebo uznaná státem (resp. mezinárodním společenstvím států), jejichž porušení stát sankcionuje (resp. státy vytvořené mezinárodní instituce, sankcionují) Gerloch •3 Pojem — —státem vydávané nebo uznané a jím chráněná obecně závazné /obecné/ pravidlo chování, zakládající práva nebo právní povinnosti pro účastníky společenských vztahů určitého druhu, které je státem vynutitelné. — •4 Základní rysy —státně - mocenský charakter — —obecné pravidlo /model, šablona,vzor/ — —abstraktní, obecný charakter pravidla — —východiskový prvek systému práva — —je státně - mocenský předpis — —je svým obsahem i konkrétní — — •5 Specializace práva - dělba práce mezi právními normami — —diferenciace /předmětná a funkční/ — —konkretizace /detailizace obsahu/relativně určité vymezení — —integrace /zobecňování, právní institut/ — •6 Definiční znaky norem —Materiální —Formální 1.Normativnost 2.Všeobecná /právní/ závaznost 3.Obecnost 4.Státní donucení /vynutitelnost/ 1.Pravomoc 2.Forma /určitost, písemnost/ — Normativnost - Regulativnost —Právní norma zpravidla upravuje preskriptivním způsobem, předepisuje chování svých adresátů, nepopisuje pouze deskriptivně vnější realitu ve smyslu zprávy o tom, „jak se věci mají“, ale jak „by se měly mít, aby…“ — = předepisuje určité chování 7 Všeobecná /právní/ závaznost —Má-li se někdo jednat způsobem popsaným v té či oné právní normě, je nutné, aby ho k tomu daná právní norma zavazovala. — —Jinak by z práva byla pouhá deklarace, přání, strašák do zelí, který by jen málokdo respektoval. — —Jde o závaznost „právní“. — 8 Obecnost —PN se vztahuje na všechny osoby spadající pod její působnost, působí tedy druhově, obecně, bezvýjimečně, nikoli individuálně. — —Obecnost vůči subjektu a předmětu — —Obecnost absolutní a relativní 9 Státní donucení — —Státní vynucení, odlišuje systém právních norem od jiných normativních systémů — —Jedná se o státní péči o dodržování PN — 10 •11 Právní normativní akt x právní předpis x právní norma —jeden předpis obsahuje více pr. norem —jedna norma je obsažena ve více předpisech —předpis obsahuje jednu pr. normu —předpis obsahuje nenormativní části — Modality lidského chování —1) z hlediska normotvůrce: — příkaz (souvztažnost se zákazem) — zákaz — dovolení (explicitní - implicitní) — —2) z hlediska subjektu: —oprávnění (výslovně x mlčky) —povinnost (vždy výslovně) 12 •13 Struktura právní normy — —1) Hypotéza - předpoklady, podmínky, příčiny, důvody dispozice, často právní skutečnosti — — 2) Dispozice - vlastní pravidlo chování — — 3) Sankce - nepříznivý následek — — Hypotéza — — stanovuje předpoklady, podmínky — —obsahuje adresáty normy, objekty, kterých se týká, časovou působnost a právní skutečnosti /často/ — 14 Hypotéza ¢ představuje předpoklady a podmínky k realizaci vlastního pravidla chování obsaženého v právní normě ¢ určuje ty podmínky, za nichž jsou subjekty povinny se chovat dle pravidla stanoveného normou ¢ obvykle určuje fakta, s nimiž je spjat vznik, změna či zánik právního vztahu ¢ ¢….jestliže — 15 —vlastní pravidlo chování normy — —z hlediska normotvůrce – příkaz, zákaz, dovolení —z hlediska adresáta – oprávnění, povinnost — —konstituující a nutný, obligatorní prvek PN —Nikdy nemůže resp. nesmí chybět – /v trestním právu splývá s hypotézou/ — — 16 Dispozice — — — 17 Sankce • —při porušení dispozice • —nepříznivé následky – újma, postih • —právní následek za nesoulad chování s vlastním pravidlem, tj. dispozicí právní normy — 18 „Logická“ struktura právní normy Ü H ð JESTLIŽE Ü D ð PAK Ü S ð JINAK •19 — — H —Jestliže právnická osoba prodá věc — — D — — ð pak musí být bez vad — — S — ð jinak musí poskytnout slevu •20 Jednotlivé typy struktury —1) jednočlenná è D — —2) dvoučlenná è H + D nebo D + S — —3) trojčlenná è H + D + S — —4) čtyřčlenná è H + D + D´ + S — —5) normové komplexy 1. •21 Dle strukturních prvků rozlišujeme: — —Podmíněné právní normy – obsahují hypotézu —Nepodmíněné právní normy - neobsahují H — —Perfektní právní normy – obsahují sankci —Imperfektní právní normy - neobsahují S — — — — •22 Příklad — H — Právní úkon — — D — musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, — — S — jinak je neplatný. Příklady struktury —nepodmíněné právní normy imperfektní —chybí hypotéza a sankce /D/ —Čl. 13 Ústavy ČR —Hlavním městem České republiky je Praha. 30 — —nepodmíněné právní normy perfektní —chybí hypotéza /D+S/ —Vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. — — 23 Příklad struktury —podmíněné právní normy imperfektní —chybí sankce /H +D/ —Pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů stát, je právnickou osobou. —podmíněné právní normy perfektní —nechybí nic /H+D+S/ — Byla-li ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem, musí věřitel oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu, že na plnění trvá; jestliže tak neučiní, smlouva se od počátku ruší. — 24 • Druhy hypotéz, dispozic, sankcí — —1) Dle obecnosti dikce , formulace —relativně abstraktní , „vágní“ — umožňuje dosažení širší obecnosti, výběr z širokého, předem neomezeného okruhu okolností — ¢zákonodárce jimi vytváří větší prostor pro uvážení soudu a dalších orgánů aplikujících právo ¢Výhoda: umožňují lepší přizpůsobení, pružnější regulace ¢Nevýhoda: nižší míra právní jistoty pro adresáty — použití tzv. neurčitých pojmů („dobré mravy,“ poctivý obchodní styk“, důvody zvláštního zřetele hodné , zájem nezletilého, zvyklosti soukromého života) 1) Dle obecnosti dikce formulace —relativně konkrétní, —relativně vysoká míra konkrétnosti — ¢formulace je velmi konkrétní, obsahuje např. číslovky ¢nevytváří prostor pro uvážení při aplikaci ¢Vyšší /vysoká/ míra právní jistoty pro adresáty norem — — 26 2) Dle alternativnosti nebo kumulativnosti formulace — —alternativní , —umožňuje výběr jedné z několika možností, forma disjunkce podmínek, postačuje naplní alespoň jedné z nich — — nejčastěji vyjadřovány spojkami „nebo“, „anebo“, „či“, stačí splnit jednu z nich — 27 2) Dle alternativnosti nebo kumulativnosti —Kumulativní — — nutnost splnit všechny podmínky a pravidla obsažené v dané právní normě, forma konjunkce — nejčastěji vyjadřovány spojkami „a“, „i“, „rovněž“, „jakož“, „jakož i“, (nebo) ve slučovacím významu — — 28 3) Dle úplnosti či neúplnosti ) Dle úplnosti či neúplnosti formulace ) Dle úplnosti či neúplnosti formulace —3)Dle úplnosti či neúplnosti formulace — —taxativní, úplné, enumerativní / x jednoznačné/ — obsahují úplný, doslovný výčet podmínek k naplnění normy , stanoví přesně podmínky realizace normy, přímo jmenuje situace, kdy bude norma aplikována, v jiných případech ji použít nelze. ¢ obsažený výčet je úplný - konečný a nelze jej výkladem rozšiřovat. Nedávají prostor pro uvážení. — — 29 3) Dle úplnosti formulace —demonstrativní, příkladné — často se vyskytují a používají obraty „například“, „podobně“ „zejména“, „jiné okolnosti“, „alespoň“ —stanoví obecně podmínky a dále příkladné výčty podmínek, čímž tvoří škálu možností při posuzování, prostor pro uvážení pro soudy a další orgány veřejné moci aplikující právní normu. /Stanoví minimální podmínky — 30 •31 Druhy —4) Dle konkrétnosti spol. určení — —Určené — — Neurčené — — Druhy —5) Dle /vnějšího/vyjádření dispozice —Prosté —Popisné — —Jedná se v podstatě o vnější formu vyjádření popisu právních pravidel, zvolený zákonodárcem při formulaci ustanovení v normě obsažených v právních předpisech. — 32 6/Vnější vyjádření D ● Obecné dispozice — ● Kasuistické dispozice ● ● ● —Jde o vymezení dispozic obecnějšími či specifičtějšími, resp. až jednotlivými znaky — ● 33 34 TYPY HYPOTÉZ, DISPOZIC A SANKCÍ •Logická struktura • -1. hypotéza H • → určená – neurčená • • → 2. dispozice D • relativně abstraktní x relativně konkrétní demonstrativní x taxativní • alternativní x jednoznačné • prosté x popisné, obecné x kazuistické • • → 3. sankce S • absolutně určená relativně určená neurčená •35 DRUHY NOREM —I. Klasická struktura —II. Neklasická struktura —ad I. —1) dle prvků struktury právní normy —a) nepodmíněné perfektní —b) nepodmíněné imperfektní —c) podmíněné perfektní —d) podmíněné imperfektní — — — •36 — —2) podle způsobu vymezení pravidla chování / dle druhu modality/ —ZAVAZUJÍCÍ a) přikazující — b) zakazující (souvztažnost) —c) opravňující – permisivní — —d) doporučující —e) teleologické — 37 Přikazující x zakazující Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník § 2991 (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 38 3) podle stupně závaznosti PN či autonomie subjektů a)kogentní – kategorické - enumerativní (§461 a §479) ius kogens Norma reglementuje chování jejích adresátů bezvýhradně, přesně, nelze se od ní odchýlit b) dispozitivní (§507 a §545) ./. 39 Dispozitivní normy Norma má „subsidiární“ charakter („není-li dohodnuto jinak“) Norma vyjadřuje možnost chování, autonomii vůle (ponechává je na vůli účastníků) Má dvě dispozice, forma „smluvního práva“. Jednostranně dispozitivní normy (stanoví minimální či maximální hranici, kterou subjekty nemohou svou vůlí vyloučit) 40 Kogentní, nebo dispozitivní? Nový Občanský zákoník (§ 1 odst. 2 NOZ)  Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 41 4) podle obecnosti normy a) obecné – generální - abstraktní b) speciální 42 Předpisy. :Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích •43 — —5) podle použité legislativní techniky — —a) Taxativní (enumerativní, úplné) —b) Demonstrativní (příkladmé) — —c) Blanketové (zmocňující k podrobnější úpravě) —d) Odkazující (legislativní zkratka) — — •44 —6) podle právní síly —a) absolutně chápané v nejvyšší v vyšší v nižší — — —b)relativně chápané právní síly v primární /zákonné právní normativní akty/ v sekundární /podzákonné/ — — — 45 7/ Podle ostatních kritérií Materiální a procesní Definiční Operativní Deklaratorní Zmocňující Teritoriálního působení Dočasné (termínované) Obecné a speciální Autonomní a heteronomní •46 — — —1) kolizní normy —rozsah —navázání — — — 2) teleologické – cílové - finální normy — —zvláštní typ - technické normy — ad II.) Neklasická struktura právní normy 47 § 32(1)Způsobilost cizince být účastníkem řízení a jeho procesní způsobilost se řídí právním řádem státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt; stačí však, je-li způsobilý podle českého právního řádu. (2) Způsobilost zahraničních osob jiných než fyzických být účastníkem řízení a jejich procesní způsobilost se řídí právním řádem, podle něhož taková osoba vznikla; stačí však, je-li způsobilá podle českého právního řádu. Kolizní 48 ČSN 01 6910 ČSN 01 6910 Tato norma stanovuje obecná pravidla pro úpravu textů, které jsou zpracovávány pomocí textových procesorů, a zásady formálního uspořádání administrativních dokumentů, zvláště obchodní a úřední korespondence. Tato norma se uplatňuje pouze na texty nebo části textů psané v českém jazyce. ČSN 01 6910 ČSN 01 6910 Tato norma stanovuje obecná pravidla pro úpravu textů, které jsou zpracovávány pomocí textových procesorů, a zásady formálního uspořádání administrativních dokumentů, zvláště obchodní a úřední korespondence. Tato norma se uplatňuje pouze na texty nebo části textů psané v českém jazyce. Technické Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovým editorem ČSN 01 6910 ČLENÍCÍ (INTERPUNKČNÍ) ZNAMÉNKA Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník, otazník Všechna interpunkční znaménka se připojují k předcházejícímu slovu, zkratce, značce nebo číslu bez mezery. Za každé interpunkční znaménko však náleží mezera – kromě výjimek (např. kapitola 11.7). 34 •49 Působnost právních norem — — Je vyjádřením působení právních norem na chování lidí. Nepůsobí právní normy, ale představy o normách! V užším smyslu jde o působnost : — v Osobní působnost - okruh subjektů v Věcná působnost - okruh věcí v Teritoriální působnost - místo, teritorium v Časová působnost - působení v čase — •50 Osobní působnost právních norem q osobní působnost = vymezení okruhu subjektů, na něž právní norma dopadá —Varianty —/vše/obecná —zvláštní —výjimečná — obecně vymezená osobní působnost = okruh subjektů nacházejících se na území jurisdikce daného státu — specificky vymezená osobní působnost = zvláštní kategorie adresátů (musí být určena expresis verbis) 51 Imunita Je exempcí z trestní pravomoci, až osvobození jistých osob od trestního stíhání. Rozsah dán Ústavou a jednacím řádem. /President, poslanci/senátoři, soudci/. Indemnita Chrání před stíháním za výroky a projevy vůle při výkonu funkce. Čl. 27 posl + senátoři ( tzv. hmotněprávní imunita, trestný čin se nemohl stát) Trestněprávní imunita Za určitých podmínek chrání před zadržením a trestním stíháním. Tr. čin se stal ale je stíhatelný až vydáním. Přestupková imunita Omezuje možnosti dotyčnou osobu potrestat za přestupky. 52 Podle § 11 trestního řádu jde např. o: • milost nebo amnestie prezidenta republiky / forma abolice, agraciace/ • promlčení trestního stíhání (3-5,5-10,10-15, 20let) • diplomatická imunita • • nedostatek věku • nebyl dán nutný souhlas poškozeného 53 Diplomat Jako osoba pověřená jednat jménem svého státu , má privilegia – imunita a exteriotarita. Patří k nim velvyslanci, vyslanci, zástupci Svatého stolce. Ne konzulové, apoštolští nuciové řízeno dle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961. Exteritoriální území je zvláštním případem exteritoriality. Týká se analogicky především pozemků zastupitelských úřadů včetně zde se nacházejících nemovitostí, věcí a osob. Toto území samotné však zůstává integrální částí státního území hostující země. Další území mohou být dohodnuta smluvně: - ambasády -letní rezidence papeže Castel Dalgofo, papežské baziliky a další budovy Svatého stolce v Římě -pozemky a budovy OSN / New York, Ženeva, Vídeň/ -vrchol kopce Žuráň •54 Věcná působnost právních norem —= vymezení okruhu vztahů, na něž právní norma působí —stanovení věcné působnosti – nejčastěji přímo v právní normě, okruhem skutkových podstat —relativně obecně stanovená: —Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: — § 9 (1) Občanský zákoník upravuje osobní stav osob. — (2) Soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. — — •55 Teritoriální působnost — —Je vázána na určité teritorium, je rozlišitelná působnost: v všeobecná (celorepubliková) v v lokální (krajská, obecní) — v výjimečná —(zastupitelské úřady – ambasády apod. jsou vyňaty z teritoriální působnosti) — 56 Celý prostor diplomatického úřadu je chráněn před výkonnými orgány státu, kde se nacházejí. Území zůstává integrál. součástí státu, na němž se nachází. Zásah na ambasádě je možný jen se souhlasem velvyslance. Např. Castel Gandolfo, letní rezidence papeže papežské baziliky a další budovy Svatého stolce v Římě pozemky a budovy OSN v New Yorku, Ženevě a Vídni vrchol kopce Žuráň Mauzoleum jugoslávských vojínů ( olomouckém park Bezručovy sady) sídlo a jedna budova Maltézského řádu v Římě ambasády Exteritorialita •57 Časová působnost právních norem — — časová působnost = vymezení času, v němž je norma účinná —Je třeba rozlišovat mezi: — —schválením (podepsáním) předpisu--->nezměnitelnost — —publikací -----------------------------------> platnost — —doběhnutím legisvakační doby---------> účinnost — •58 Textové pole: Stanovení Stanovení —Stanovení legisvakační doby: —výslovným stanovením v posledním paragrafu předpisu —do 15 dnů od okamžiku publikace —splynutí platnosti a účinnosti — — Ukončení časové působnosti: —zrušení právní normy derogační klausulí —výslovné zrušení (derogace) —zrušení celého předpisu (abrogace) —zrušení části právního předpisu (obrogace) — 59 Formální zásady pro rušení norem Druhy derogačních klauzulí: — generální (obecné vymezení) — — taxativní (konečný výčet) — — generální s demonstrativním výčtem (obecné zrušení s příkladným výčtem) 60 Materiální zásady rušení norem a předpisů 1)Lex posterior derogat priori 2) 2) Lex posteror specialis derogat legi priori generali 3) Lex posterior generali non derogat legi priori speciali PŘEDPOKLAD použití Zákonodárce nestanoví výslovně něco jiného •61 • Působnost právní normy. • • •VĚCNÁ MÍSTNÍ ČASOVÁ OSOBNÍ • •-vymezuje věci, - teritorium - platnost - vymezuje subjekty, vztahy •-skutkové podstaty -státní občanství - účinnost • -státní území - derogace • - retroaktivita, • - přežívání starého zákona • • ↓ ↓ ↓ • • Právní normy: Rozlišování vždy: • 1. vnitrostátní - obecná • 2. mezinárodní - zvláštní • 3. evropské - speciální /výjimečná/ • • •62 1. Retroaktivita —Lex retro non agit — —pravá retroaktivita: —dřivější vznik a dosavadní existence právního vztahu se posuzují podle nové úpravy (právní předpis nabývá účinnosti před nabytím platnosti) —zvláštním typem je revizní retroaktivita — —nepravá retroaktivita: —obsah dříve existujícího právního vztahu se řídí novou úpravou — 63 Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 12. 7. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 3/94: „Pravá retroaktivita zahrnuje případy, kdy právní norma reglementuje i vznik právního vztahu a nároky z něho vzešlé před její účinností. Nepravá retroaktivita spočívá v tom, že právní vztahy hmotného i procesního práva, které vznikly za platnosti práva starého, se spravují zásadně tímto právem a to až do doby účinnosti práva nového; po jeho účinnosti se však řídí právem novým.“ Zakotvení 64 Zakotvení — : Listina základních práv a svobod — : Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod — —Čl. 40. (6) Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. — — — 65 Příklad dle OZ — — § 3072 —Zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho prohlášení o vydědění právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. — 66 67 Zvláštnost retroaktivních norem Mají : Delegační, Recepční resp. kolizní účinky •68 2. Přežívání starého zákona do doby účinnosti zákona nového —§ 3028 —(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Přežívání —3028(3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. . 69 —Děkuji za pozornost —J — 70 C:\chose\chose\škola\_VŠ\PRF\Teorie práva\lady_justice.jpg