Trh práce, nezaměstnanost Národní hospodářství • Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz 2. Případová studie Trh práce, nezaměstnanost 1.Trh práce, poptávka po práci, nabídka práce 2.Nezaměstnanost (dle různých institucí), druhy nezaměstnanosti, Okunův zákon 3.Přirozená míra nezaměstnanosti, způsoby měření nezaměstnanosti 4.Situace na trhu práce v zemích EU, nezaměstnanost v ČR 5.Míra zaměstnanosti, nástroje ovlivňování trhu práce, politika zaměstnanosti 6.Rozdíl mezi dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností, délka a výše nedobrovolné nezaměstnanosti, příčiny nedobrovolné nezaměstnanosti 7. l Případová studie 1 lTrh práce lpatří k hlavním trhům výrobních faktorů, střetává se zde nabídka a poptávka práce, cenou práce je mzda lmá tendenci směřovat k rovnováze, nerovnováha je pouze dočasná a je vyrovnávána změnami mezd, produktivnější pracovníci jsou hodnoceni vyšší mzdou. l lPoptávka po práci lje vytvářená podniky lpoptávka jednoho podniku po práci - křivka udávající, jaké množství práce podnik najme v závislosti na její ceně lvzroste-li poptávka po práci, vzroste zaměstnanost i mzda, pokles poptávky působí opačně lpodnik bere v úvahu klesající mezní produkt (přírůstek produkce plynoucí z nájmu dodatečné jednotky práce) - s růstem počtu pracovníků bude mezní produkt postupně klesat. Podnik bude zvyšovat počet svých pracovníků tak dlouho, dokud jí budou další najatí pracovníci zvyšovat zisk, k čemuž bude docházet tak dlouho, dokud bude hodnota mezního produktu práce vyšší než jeho cena. l l Případová studie 1 lNabídka práce lje vytvářená domácnostmi lIndividuální nabídka práce vychází z poptávky jednotlivce po volném čase a mzda je jeho cenou. lPoptávku po volném čase ovlivňuje substituční a důchodový efekt, tyto působí proti sobě. lSubstituční efekt znamená, že s růstem mzdy nabízené množství práce roste: zvýšení mzdy zdražující volný čas vyvolá omezení jeho „nákupu“. lDůchodový efekt znamená, že s rostoucími mzdami nabízejí pracovníci méně práce, protože s větší mzdou se zvyšuje pracovníkova poptávka po statcích, včetně volného času. lpři vyšších mzdách si osoby mohou dovolit větší množství volného času, i když každá hodina volného času je stojí na ušlých mzdách více lVýše mzdy je rozhodující kritérium, na ní závisí, který z efektů převáží. l l l l Případová studie 1 lNabídka práce lPosun křivky nabídky práce - např. vliv přistěhovalectví nebo emigrace, podpory v nezaměstnanosti (déle vyplácená podpora snižuje nabídku práce). lpokles tržní nabídky práce vede k poklesu zaměstnanosti a růstu mezd, zvýšení nabídky působí opačně. l nabidka_prace.gif •W = mzdové sazby, L = množství nabízené práce •vzrostou-li mzdy nad bod C, dochází postupně ke snižování nabízené práce, neboť důchodový efekt převáží nad substitučním Případová studie 2 lNezaměstnanost lčást obyvatelstva není schopna nebo ochotna najít si zaměstnání ldle metodiky Mezinárodní organizace práce se za nezaměstnaného považuje osoba, která: lje starší patnácti let, laktivně hledá práci, lje připravena k nástupu do práce do 14 dnů. lZa vážný ekonomický problém je považována dlouhodobá nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok – ztráta pracovních návyků lObecná míra nezaměstnanosti lZpracovává ČSÚ dle výběrového šetření lRegistrovaná míra nezaměstnanosti lZpracovává Ministerstvo práce a sociálních věcí dle podkladů úřadů práce lDruhy nezaměstnanosti lFrikční – neznamená závažný problém pro ekonomiku lStrukturální (systémová) – řešením je rekvalifikace lCyklická – problém pro ekonomiku lSezónní lTechnologická Případová studie 2 lOkunův zákon lVypozorovaná korelace mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu HDP lPři růstu nezaměstnanosti nad její přirozenou úroveň úměrně klesá hrubý domácí produkt ljestliže nezaměstnanost vzroste o 1 % nad přirozenou míru dochází k poklesu reálného produktu vzhledem ke svému potencionálu o 2 - 3 %. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Okuns_law_charter_quarter.JPG Případová studie 3 lPřirozená míra nezaměstnanosti, lje nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu ljejí výše je pro každou ekonomiku jiná lnení zahrnuta cyklická nezaměstnanost lmíra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti). l lPříčiny nezaměstnanosti lzákon o minimální mzdě – vzniká přebytek nabídky nad poptávkou lodbory a kolektivní vyjednávání – mohou vést k propouštění lmzdová rigidita – opak flexibility, trhy se nepřizpůsobují vnějším změnám a šokům. lmzdová renta – zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, protože zaměstnanec je určitým způsobem důležitý pro podnik lnáhrada lidí za stroje - stroje jsou levnější a modernější Případová studie 3 lZpůsoby měření nezaměstnanosti lObecná míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy i zaměstnaným a nezaměstnaným) lu = U / (E + U) x 100, kde: lu – míra nezaměstnanosti lU – počet osob bez práce lE – počet zaměstnaných lL – celkový počet pracovních sil (E+U) l lRegistrovaná míra nezaměstnanosti je podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce a zaměstnanosti zjištěné výběrovým šetřením pracovních sil a neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. ldo zaměstnanosti se nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené Případová studie 4 Nezaměstnanost v EU Případová studie 4 l lNezaměstnanost v ČR lhttps://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes lhttps://www.czso.cz/csu/czso/zam_cr l Nezaměstnanost v ČR •Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí •Nezaměstnanost v ČR Případová studie 5 lMíra zaměstnanosti lUvádí se míra zaměstnanosti dané skupiny lpodíl zaměstnaných ku všem osobám z dané skupiny ludává, kolik % obyvatel pracuje l lMíra zaměstnanosti v EU lhttp://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=t2020_10&plugin=1 l lNástroje ovlivňování trhu práce lPasivní nástroje lhmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání formou podpory v nezaměstnanosti lvýdaje na pasivní politiku zaměstnanosti mají charakter transferů lAktivní nástroje lopatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti lzabezpečuje ministerstvo a úřady práce laktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu l l l Případová studie 5 lAktivní nástroje zaměstnanosti lrekvalifikace linvestiční pobídky lveřejně prospěšné práce lspolečensky účelná pracovní místa lpřeklenovací příspěvek lpříspěvek na dopravu zaměstnanců lpříspěvek na zapracování lpříspěvek při přechodu na nový podnikatelský program lporadenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce lpodpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením lcílené programy k řešení zaměstnanosti l lhttps://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/apz l Případová studie 5 lmožnost čerpat finanční prostředky z EU (zejména ze strukturálních fondů) lEvropský fond sociálního rozvoje lpodpora malého a středního podnikání linvestice do výroby určené k vytváření nových nebo stávajících pracovních míst linvestice do infrastruktury linvestice do vzdělání, zdraví a rozvoje místního potenciálu lvýzkum a rozvoj lochrana životního prostředí lEvropský sociální fond lintegrace nezaměstnaných (zejména dlouhodobě nezaměstnaných) do pracovního procesu lpomoc vstupu mladým lidem na pracovní trh lpodpora stejných příležitostí pro muže i ženy ladaptace pracovníků na průmyslové změny (podpora rekvalifikace) lstabilizace a růst zaměstnanosti lposílení systémů vzdělávání a další kvalifikace lposílení lidského potenciálu ve vědě, výzkumu a technologii. lEvropský zemědělský garanční a podpůrný fond lpodpora farmaření, cestovního ruchu a venkovské infrastruktury lFinanční nástroj na podporu rybolovu l l Případová studie 5 lPolitika zaměstnanosti lhttps://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest l Případová studie 6 lDobrovolná nezaměstnanost lnezaměstnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu, než která je na trhu práce lnezahrnuje se do statistik lvýše a průměrná délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti je tím větší, čím větší jsou podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky, z nichž mohou nezaměstnaní žít lzaměstnanost je vymezena úsečkou AE, část ekonomicky aktivního obyvatelstva by chtělo pracovat, ale pouze při vyšších reálných mzdových sazbách, což je znázorněno úsečkou EB. Tato úsečka znázorňuje dobrovolnou nezaměstnanost. l http://www.ecorp.euweb.cz/pics/macro/pruzne%20mzdy.png Případová studie 6 lNedobrovolná nezaměstnanost lpředstavuje situaci, při které pracovníci nemohou najít zaměstnání při stávající reálné mzdové sazbě lmzdy nejsou dokonale pružné, ale mají spíše tendenci reagovat na ekonomické šoky zpomaleně, tudíž se nemůže reálná mzdová sazba měnit dostatečně rychle, aby vyrovnala nabízené a poptávané množství práce a vzniká nedobrovolná nezaměstnanost. ljedná se o případ, kdy se reálná mzdová sazba z nějakého důvodu nachází nad úrovní rovnovážné mzdové sazby lCena práce je na úrovni W/P‘ a rovnovážná cena práce, která čistí trhy se nachází na úrovni W/P. V takovéto situaci je při vyšší reálné mzdové sazbě více pracovníků, kteří chtějí pracovat než kolik je pracovních příležitostí. Pracovníci, kteří jsou ochotní pracovat při W/P‘ se nacházejí v bodě F. Naopak pracovníci, které firmy chtějí najmout se nachází v bodě D. Existuje tedy nadbytek pracovníků. Úsečka CD představuje zaměstnané pracovníky, ale úsečka DF představuje nedobrovolně nezaměstnané pracovníky. l http://www.ecorp.euweb.cz/pics/macro/nepruzne%20mzdy.png Případová studie 6 lDélka nezaměstnanosti lDobrovolná lIndividuální lNedobrovolná lObtížně definovatelná lPříčiny nezaměstnanosti lDobrovolná lAlternativní příležitosti, podpora v nezaměstnanosti lNedobrovolná lPřekážky bránící poklesu mezd (odbory, minimální mzdy apod.) Ekonomické důsledky lfinanční problém pro nezaměstnaného lnezaměstnaný musí snížit svůj životní standard lmůže vést k sociálním a psychickým problémům l lfinanční problém pro stát lnezaměstnaný neodvádí daně, pojistné na sociální zabezpečení (nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotní pojištění lZtráta agregátního produktu lZnehodnocení lidského kapitálu lNáklady boje proti nezaměstnanosti lZvýšení kriminality lZtráta důstojnosti l Podpora v nezaměstnanosti lpodmínky pro získání: lv posledních 2 letech před zařazením do evidence přispívat alespoň po dobu 12 měsíců na důchodové pojištění lnepožívat starobní důchod lpísemně o podporu požádat l lNení-li nárok na podporu v nezaměstnanosti, může se zažádat o příspěvek na živobytí. Právní souvislosti lprávní předpisy upravující zaměstnanost: lprávo na práci: mezinárodní smlouvy, LZPS ČR lprávo na zaměstnání: č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti lprávo na zaměstnání je vůči státu, vykonávají ji úřady práce lzákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky lvyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Úkol lZjistěte podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti. lJaká jsou specifika přiznání podpory v nezaměstnanosti pro absolventy? Úkol 1.Nakreslit vlastní křivku nabídky práce (co je nutné vzít v úvahu, co porovnávat?) 2.Substituční a důchodový efekt zvýšení mzdy, jak se změní individuální nabídka práce – použijte příklad nabídky jednoho z vás 3.Rozdíl mezi nominálním a reálným zvýšením mzdy. Jak zjistíme reálné zvýšení mezd? Jak se změnily reálné mzdy, pokud nominální vzrostly o 30% a spotřebitelské ceny se zvýšily o 25%? l 3. Případová studie Rozpočty obcí lAnalyzovat rozpočet vybrané obce lJaká je struktura příjmů (běžné, kapitálové, dále pak daňové, vlastní příjmy, přijaté transfery…), jaké jsou stanoveny místní poplatky a v jaké výši lJaká je struktura výdajů (běžné, kapitálové…), nač jsou zejména vynakládány lVýsledek hospodaření obce (i v dlouhodobém horizontu) lDoporučení l Děkuji za Vaši pozornost. J Boring%20Presentation