PF_PPT pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB
Pracovní právo II.
Přednáška č. 13:
Kolektivní smlouva
Formy spoluúčasti zástupců zaměstnanců
Jaroslav Stránský
Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nKolektivní smlouva má dvojí povahu
§právní jednání,
§normativní akt.
nKolektivní smlouva má části:
§normativní,
§obligační.
nKolektivní smlouva může být uzavřena jako:
§podniková,
§vyššího stupně.
§
2
Kolektivní smlouva

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nKolektivní smlouvy patří mezi normativní smlouvy.
nNormativní účinky má pouze normativní část kolektivní smlouvy.
nJde o zvláštní prameny pracovního práva.
nKolektivní smlouva zakládá:
§vymahatelná práva.
§blíže neurčenému okruhu subjektů (všem zaměstnancům zaměstnavatele).
n
§
3
Kolektivní smlouva jako pramen práva

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nU kolektivní smlouvy se rozlišuje:
§platnost,
§závaznost,
§účinnost.
nPodmínkou platnosti je písemná forma a podpisy na téže listině (vzhledem k následku nepřihlížení v
případě nedodržení se spíše jedná o podmínky existence právního jednání).
nKolektivní smlouva má obsahovat zejména úpravu práv zaměstnanců, a dále práva a povinnosti
smluvních stran.
nK ujednáním, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva se nepřihlíží.
nPodniková kolektivní smlouva nesmí upravovat práva zaměstnanců v nižším rozsahu než kolektivní
smlouva vyššího stupně.
4
Kolektivní smlouva

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nV obligační části je kolektivní smlouva závazná pro smluvní strany.
nV normativní části je kolektivní smlouva závazná pro zaměstnavatele a zaměstnance, za které
kolektivní smlouvu uzavřela odborová organizace.
nZávaznost KSVS může být rozšířena na všechny zaměstnavatele s převažující činností v určitém
odvětví a jejich zaměstnance.
nK rozšíření může dojít při splnění podmínek stanovených v § 7 zákona o kolektivním vyjednáváním
rozhodnutím MPSV.
5
Závaznost kolektivní smlouvy

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nObdobí, po které je kolektivní smlouva závazná.
nKolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou.
nKolektivní smlouvu je možné vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data účinnosti. Výpovědní
doba činí nejméně 6 měsíců.
nKolektivní smlouvy bývají sjednávány i se zpětnou účinností.
nPři zániku odborové organizace skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem
následujícího kalendářního roku.
nPři přechodu práv a povinností na jiného zaměstnavatele zavazuje kolektivní smlouva nejdéle do
konce následujícího kalendářního roku.
§
6
Účinnost kolektivní smlouvy

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nPráva zaměstnanců může vedle kolektivní smlouvy upravit i vnitřní předpis zaměstnavatele vydaný
podle § 305 zákoníku práce.
nKolektivní smlouva nebo vnitřní předpis nejsou bez dalšího nadány rozdílnou právní silou.
nUpravuje-li smlouva nebo vnitřní předpis totéž právo zaměstnance v různém rozsahu, přísluší
zaměstnanci jen jedno takové právo, a sice to, které si sám určí.
§
7
Kolektivní smlouva a vnitřní předpisy

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nObligační část upravuje vzájemná práva a povinnosti smluvních stran:
§postup při zajištění informování, projednávání a spolurozhodování,
§pravidla komunikace,
§umožnění výkonu činnosti odborové organizace (konkretizace § 277 zákoníku práce),
§rozsah uvolnění odborových funkcionářů k výkonu činnosti apod.
§
§
8
Obsah kolektivních smluv

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nNormativní část kolektivní smlouvy upravuje především práva zaměstnanců jdoucí nad rámec zákona:
§mzdový nárůst, případně mzdové tarify,
§rozsah dovolené za kalendářní rok,
§zaměstnanecké benefity,
§odstupné,
§volno při překážkách v práci,
§cestovní náhrady atd.
§
§
§
9
Obsah kolektivních smluv

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nPouze v kolektivní smlouvě lze sjednat:
§52týdenní vyrovnávací období pro nerovnoměrné rozvržení a pro sledování celkového rozsahu práce
přesčas,
§mzdové tarify, které budou mít přednost před zaručenou mzdou,
nLze sjednat v kolektivní smlouvě (dohodě s odbory), případně ve vnitřním předpisu, pokud nepůsobí
odbory:
§odlišná pravidla pro sjednávání a opakování dob určitých,
§zavedení částečné nezaměstnanosti,
§zavedení konta pracovní doby.
§
§
10
Obsah kolektivních smluv

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
Oprávnění zástupců zaměstnanců
nV souvislosti s uplatňováním oprávnění zástupců zaměstnanců vůči zaměstnavateli se hovoří o
spoluúčasti zaměstnanců.
nZástupci zaměstnanců mají vůči zaměstnavateli právo na:
§informování,
§projednání,
§spolurozhodování,
§kolektivní vyjednávání,
§kontrolu.
nZástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů se mohou podílet na tvorbě právních předpisů.
11

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
Informování a projednání
nPrávní úprava vychází ze směrnice 2002/14/EC.
nCíle úpravy informování a projednávání:
§zvýšení ochrany práv zaměstnanců prostřednictvím získání důležitých informací,
§zvýšení konkurenceschopnosti a přizpůsobivosti zaměstnavatelů.
nPrávo na informace a projednání mají samotní zaměstnanci. Pokud působí zástupců zaměstnanců, plní
zaměstnavatel svou povinnost jejich prostřednictvím.
nProjednáním je jednání za účelem dosažení shody.
nObsah informování a projednávání: § 279, 280, 286 zákoníku práce.
nZaměstnavatel musí s odborovou organizací projednávat i některé záležitosti týkající se
jednotlivých zaměstnanců (např. výpověď, náhrada škody).
n
12

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
Informování a projednání
n§ 278 odst. 2 zákoníku práce:
nInformováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav
oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout
informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je zaměstnanci mohli posoudit, popřípadě
se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.
n§ 278 odst. 3 zákoníku práce:
nProjednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, výměna stanovisek a vysvětlení s
cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a
vhodným způsobem, aby zaměstnanci mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a
zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Zaměstnanci mají při projednání
právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.
13

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
Přístup k nadnárodním informacím
nPrávní úprava vychází ze směrnice 2009/38/EC.
nPovinnost zajistit přístup k nadnárodním informacím mají zaměstnavatelé a skupiny zaměstnavatelů s
působností na území členských států:
§zaměstnávají alespoň 1000 zaměstnanců v členských státech a
§alespoň ve dvou členských státech po 150 zaměstnancích.
nPřístup k nadnárodním informacím musí být zajištěn prostřednictvím:
§evropské rady zaměstnanců, nebo
§jiného postupu.
n
n
n
14

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
nZaměstnavatel může učinit určité rozhodnutí nebo právně jednat jen se souhlasem zástupce
zaměstnanců.
nV některých případech jde o podmínku platnosti právního jednání.
nPříklady práva na spolurozhodování:
§vážné důvody pro opakování pracovních poměrů na dobu určitou ( 39 odst. 4 zákoníku práce)
§rozvázání pracovního poměru odborového funkcionáře (§ 61 zákoníku práce)
§prodloužení vyrovnávacího období až na 52 týdnů [§ 78 odst. 1 písm. m), § 85 odst. 4, § 93 odst. 4
zákoníku práce]
§zavedení konta pracovní doby (§ 86 odst. 1 zákoníku práce)
§organizování prověrek BOZP (§ 108 odst. 5 zákoníku práce)
§částečná nezaměstnanost (§ 209 odst. 2 zákoníku práce)
§rozvrh čerpání dovolené (§ 217 odst. 1 zákoníku práce)
§hromadné čerpání dovolené (§ 220 zákoníku práce)
§vydání pracovního řádu (§ 306  odst. 4 zákoníku práce)
n
n
15
Právo na spolurozhodování

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
Právo kontroly
nOdborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP u zaměstnavatelů, u kterých
působí.
nZaměstnavatel musí vůči odborové organizaci dodržovat povinnosti podle § 322 odst. 1 zákoníku
práce.
nNáklady vzniklé výkonem kontroly nad BOZP hradí stát.
16

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
Další práva odborové organizace
nOdborové organizace dbají o dodržování pracovněprávních předpisů.
nOdborové organizace mají právo na účast při kontrole prováděné orgány inspekce práce.
nZaměstnanec má právo podat vůči zaměstnavateli stížnost a trvat na jejím projednání s odborovou
organizací.
nOdborové (i zaměstnavatelské) organizace mají právo na účast v legislativním procesu (projednání
návrhů právních předpisů podle § 320 zákoníku práce).
17

www.law.muni.cz
PF_PPT2 PF_PPT_nahled
Shrnutí
nNormativní část kolektivní smlouvy má povahu pramene práva (vztahuje se na všechny zaměstnance
zaměstnavatele).
nRozeznáváme platnost, účinnost a závaznost (může být rozšířena v případě KSVS) kolektivní smlouvy.
nJe třeba rozlišovat mezi obsahem
§práva na informování,
§práva na projednání,
§práva na spolurozhodování.
nVztahy mezi odbory a zaměstnavatelem má standardně ovládat princip kooperace a nikoli konfrontace,
která se má odehrát v zásadě jen v oblasti kolektivního vyjednávání.
18