Právní záruky zákonnosti ve veřejné správě •souhrn právních prostředků určených k zabezpečení dodržování a zákonné realizace práva pro případ jeho porušení. • •vztahují jak na vlastní činnost veřejné správy, tak na chování subjektů, které jsou adresáty práv a povinnosti správně právního charakteru, tedy směřují jako dovnitř veřejné správy, tak i navenek. Systém PZ •kontrola veřejné správy - dovnitř/navenek •právo na informace ve veřejné správě - dovnitř •zrušení, změna a sistace vadných právních aktů - dovnitř •uplatňování odpovědnosti za porušení právních povinností - navenek •přímé donucení ke splnění právní povinnosti - navenek • Systematika správního práva •SP organizační („KDO“) – organizace, postavení, pravomoc a působnost •SP hmotné („CO“) – normy upravující P+Po, úprava jednotlivých oblastí a úseků veřejné správy (ztotožňováno se zvláštní částí) •SP procesní („JAK“) – úprava procesních postupů ve veřejné správě, někdy zaměňováno se správním řízením •SP trestní – stanovuje následky za porušení právních norem, správně právní odpovědnost, oprávnění veřejné správy trestat • Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 3 Pojmy •Správně právní odpovědnost (využívají jiná odvětví, než SP – FP, PŽP, SocZab)* odpovědnost za porušení norem správního práva (jinými odvětvími – TP, OP) •SP trestní (soubor norem) upravuje správně právní odpovědnost; stanovuje následky (tj. odpovědnost) za porušení právních norem (správní delikt) v oblasti veřejné správy; je realizováno tzv. správními orgány •správně právní odpovědnost je odpovědností za SPRÁVNÍ DELIKTY (předpokladem je správní delikt), •oprávnění veřejné správy (správních orgánů) trestat – odrazem je SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ • Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 4 Správně právní odpovědnost •SPRÁVNÍ DELIKT – stav do 30. 6. 2017: 1.Přestupky (pojmenované a výslovně označené) § 2 zákona č. 200/1990 Sb. 2.Tzv. jiné správní delikty (než přestupky) a)Disciplinární delikty b)Pořádkové delikty c)(Jiné) správní delikty fyzických osob d)Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (smíšené správní delikty) • Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 5 Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 6 Reforma správního trestání •Příčina: roztříštěnost právní úpravy, není návaznost, rezortismus, nedostatečnost právní úpravy, absence vzájemných vztahů v oblasti správního trestání •Řešení: v otázkách výslovně neupravených – vzájemná inspirace („půjčování“ institutů) prostřednictvím analogie (ve prospěch pachatele) •Aplikace LZPS, EÚLP (č. 209/1992 Sb. – „trestní obvinění“ a tzv. kritéria Engel) – nejen soudní přezkum, ale i kvalita rozhodovacího procesu (spravedlivý proces) • Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 7 Reforma správního trestání 1.Přestupky (pojmenované a výslovně označené) § 5 zákona č. 250/2016 Sb. 2.Tzv. jiné správní delikty (než přestupky) a)Disciplinární (kázeňské, kárné) delikty b)Pořádkové delikty • •Přestupek je – původní přestupek, původní jiný správní delikt a smíšený správní delikt •Užší pojetí přestupku podle 200/1990 Sb. •Širší pojetí přestupku podle 250/2016 Sb. • 8 Disciplinární a pořádkové delikty •(veřejné) disciplinární (kárné, kázeňské) delikty •FO, která je součástí organizačního uskupení (člen, příslušník, státní zaměstnanec, student VŠ, …), v němž jsou uplatňována vnitřní pravidla •Sankcionování za porušení vnitřních předpisů • • • Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 9 Disciplinární a pořádkové delikty •Advokáti (č. 85/1996 Sb., postup podle TŘ), notáři (x soudní exekutoři – NSS) •Lékaři, lékárníci, stomatologové, veterinární lékaři •Daňoví poradci, auditoři, patentoví zástupci, … •Studenti VŠ •Vojáci z povolání (221/1999 Sb.) + „jednání mající znaky přestupku“ (osobní výluka z dopadu přestupků, ale … ) •Příslušníci bezpečnostních sborů (361/2003 Sb.) + „jednání mající znaky přestupku“ (osobní výluka z dopadu přestupků, ale …) •Státní úředníci v režimu tzv. státní služby (234/2014 Sb.) • •Jednání mající znaky přestupku – možný postih za toto jednání a v jeho důsledku „souběžný“ postih za kárný/kázeňský/disciplinární delikt • Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 10 Disciplinární a pořádkové delikty •Pořádkový delikt •Zaviněné porušení procesních povinností či maření a ztěžování průběhu (nejen) správního řízení •FO •Donucovací prostředek •příklad - Pořádková pokuta - § 62 spr. ř. • 11 Systematika právní úpravy •Zákon č. 250/2016 Sb. – základní hmotněprávní úprava - lex generalis •Zákon č. 251/2016 Sb., obsahuje některé skutkové podstaty přestupků, které nebylo lze přesunout do zvláštní zákona k povinnosti, která má být porušena (lex specialis 1) •Zvláštní zákony – skutkové podstaty jednotlivých přestupků + mohou vyloučit či modifikovat obecná ustanovení z lex generalis – např. ohledně sankcí nebo prekluzivní lhůty pro zánik odpovědnosti (lex specialis 2) • •Procesní úprava: správní řád - Zákon č. 250/2016 Sb. – zvláštní zákony 12 Zákon č. 250/2016 Sb. •Působnost časová (§ 2) • jakého zákona se má použít, jestliže v mezidobí od spáchání přestupku (skutku naplňujícího znaky přestupku) do rozhodnutí o něm došlo ke změnám právní úpravy, které mají vliv na posuzovaný případ? •Působnost územní (§ 3) •Na jaké území se vztahuje působnost zákona – vztah k tomu, na jakém území byl spáchán přestupek •Působnost osobní (§ 4) •jakých osob se zákon týká • 13 Pojem přestupek •§ 5 a přestupek •Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. (x předchozí právní úprava: Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.) •Pozitivní a negativní vymezení přestupku •Formálně – materiální (společenská škodlivost) pojetí •NSS sp. zn. 5 As 104/2008: Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek • Přestupkem podle zákona 250/2016 Sb. může být skutek spáchaný •A) jen na území České republiky •B) kdekoliv, naplní-li skutkovou podstatu •C) kdekoliv, šlo-li o přestupek proti občanskému soužití, a nebyl v cizině projednán •D) kdekoliv, šlo-li o přestupek spáchaný mladistvím Zákon č. 250/2016 Sb. •Působnost územní: •přestupek byl spáchán na území ČR • jednal-li pachatel zcela nebo zčásti na území ČR • (následek kdekoliv) – zásada teritoriality •přestupek spáchaný v cizině • pokud porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti na území ČR - zásada teritoriality •přestupek byl spáchán v cizině •FO – občan ČR, apatrida s TP v ČR •PO nebo podnikající FO se sídlem nebo výkonem činnost anebo nemovitým majetkem v ČR, •za podmínek § 3 odst. 3 – zásada personality • • Přestupkem podle zákona 250/2016 Sb. nikdy nemůže být skutek spáchaný •A) Právnickou osobou •B) Soudcem •C) Poslancem •D) Prezidentem Zákon č. 250/2016 Sb. •Působnost osobní: •Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle jiného zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat. •Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt (Čl. 56 odst. 1 Ústavy ). •Soudce Ústavního soudu nelze stíhat pro přestupek (§ 4 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.) – návrh na zrušení ustanovení § 4 odst. 2 a § 133 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. – navrhovatel sám Ústavní soud (předseda kárného senátu Ústavního soudu) - Pl. ÚS 29/16. •V případě soudců obecných soudů zrušeno zákonem č. 314/2008 Sb. (novela zákona o soudech a soudcích). • • • • • Zákon č. 250/2016 Sb. •Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle jiných zákonů. • •Čl. 27 odst. 3 Ústavy Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. • •Členové Parlamentu volí, zda jejich protiprávní jednání bude projednáno jako přestupek správním orgánem nebo jako disciplinární delikt mandátovým a imunitním výborem příslušné komory parlamentu – důsledky pro soudní ochranu – viz dále Zákon č. 250/2016 Sb. •Pl. ÚS 17/14 ze 13. 1. 2015 •Rozhodnutí, jimiž parlamentní orgány rozhodují v disciplinárním řízení o přestupcích poslanců a senátorů, patří mezi ta rozhodnutí, která jsou výrazem autonomie Parlamentu jako zákonodárného sboru a jež nepodléhají kontrole Ústavního soudu. Jinými slovy řečeno, taková rozhodnutí nemohou být napadena ústavní stížností. •Orgány komor Parlamentu při výkonu disciplinární pravomoci nerozhodují v postavení orgánů veřejné správy a jejich rozhodnutí nepodléhají soudnímu přezkumu podle čl. 36 odst. 2 Listiny. V tomto úsudku se Ústavní soud ztotožňuje se závěry, vyslovenými v judikatuře správních soudů, které odmítají přezkum rozhodutí parlamentních orgánů vydaných při výkonu jejich disciplinární pravomoci v systému správního soudnictví. •srov. NSS 3 As 11/2012 ze 23. 5. 2012 •Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o odvolání proti usnesení mandátového a imunitního výboru o uložení sankce za disciplinární provinění spočívající v urážlivých projevech učiněných ve Sněmovně není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a je tak vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví • • • • 19 Zákon č. 250/2016 Sb. •Osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodního práva jsou především ty osoby, na něž se vztahují tzv. Vídeňské úmluvy o diplomatických a konzulárních stycích a další mezinárodní dokumenty a mezinárodní obyčejové právo. •Podle jiných zákonů se projedná (jako disciplinární/kázeňský delikt) jednání, které má znaky přestupku, dopustí-li se jej •a) příslušník bezpečnostního sboru (zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) •b) osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci (zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) •c) osoba během výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence (zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence) • 20 Po naplnění skutkové podstaty může být přestupkem jednání •A) rychlost 51 Km/h v obci •B) způsobení škody při odvracení přímo hrozícího útoku •C) způsobení škody se souhlasem poškozeného •D) způsobení škody použitím zbraně v mezích zákona Společenská škodlivost •sp. zn. 5 As 104/2008 NSS: Samotná skutečnost, že řidič vozidla v provozu na pozemní komunikaci sice překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou právním předpisem nebo dopravní značkou, nicméně rychlost jeho jízdy se hranici nejvyšší dovolené rychlosti blížila, sama o sobě nepostačuje pro závěr o tom, že nebyla naplněna materiální přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Měla by však vést správní orgán k tomu, aby na materiální stránku tohoto jednání zaměřil svou pozornost, neboť je třeba posoudit, zda zde nejsou další pro věc relevantní okolnosti, které by teprve ve svém souhrnu takový závěr odůvodňovaly. OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST •Případy, kdy jednání naplňující formální znaky přestupkem přesto (ze zákonných důvodů) není – patří k negativnímu vymezení přestupku: •Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, v případě: •Krajní nouze •Nutné obrany •Svolení poškozeného •Přípustného riziko •Oprávněné použití zbraně 23 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST •Nutná obrana (§ 25) • •jestliže se odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem •Útok musí bezprostředně hrozit nebo trvat. Jestliže byl útok ukončen nebo přerušen a nebezpečí již přímo nehrozí, nepřichází nutná obrana v úvahu. •nejde o nutnou obranu, byla-li tato obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku •obrana tak může být tak intenzivní, aby útok jistě a bez rizika pro napadeného odvrátila, tj. může být silnější než útok, avšak nesmí být zcela zjevně přehnaná (exces) 24 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST •Krajní nouze (§ 24) •jestliže se odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem •Nebezpečí musí hrozit přímo, bezprostředně. O případ krajní nouze by se nejednalo, pokud by nebezpečí již pominulo, nebo by hrozilo teprve v budoucnu, ale nikoli v bezprostřední budoucnosti •Nejde o krajní nouzi, jestliže (exces) •toto nebezpečí bylo možno za daných okolností odvrátit jinak ( požadavek subsidiarity) nebo •následek tímto odvracením způsobený je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, (požadavek proporcionality) anebo •byl-li ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet 25 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST •Svolení poškozeného (§ 26) •jestliže někdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny • •Svolení musí být dáno: •předem nebo současně s jednáním X jinak podmínka (§26/2) •dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně • •Vyloučen souhlas k ublížení na zdraví, ledaže jde svolení k lékařským zákrokům (v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe - lege artis) 26 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST •Přípustné riziko (§ 27) •Znaky: •v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, •v době rozhodování o dalším postupu, •v rámci zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, •společensky prospěšnou, •při níž dochází k ohrožení nebo porušení zájmu chráněného zákonem, •jestliže společensky prospěšného výsledku nelze dosáhnout jinak • •Meze přípustného rizika – viz § 27/2 • 27 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST •Oprávněné použití zbraně (28) •přestupek nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem • •Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky - § 51 •Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii - § 20 •Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě - § 5 •Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky - § 42 •… • 28 Příklad – Bujará oslava •Adam Gumák se svými kamarády na oslavě svých 15. narozenin hrál hru vadí – nevadí. Jelikož na oslavu Adamovi kamarádi přinesli alkohol a něco málo našel Adam také doma, brzy již byli všichni notně pod vlivem. Jedním z úkolů v rámci hry bylo také pozřít alespoň polovinu zarámované fotografie Adamovy matky, který Adam a kamarádi nejdříve rozmáčely v červeném víně. Adam však prohrál, protože se mu podařilo sníst pouze polovinu určené dávky. • 1)Skutková podstata jakého přestupku mohla být uvedeným jednáním naplněna? 2)Může být Adam z přestupku odpovědný? Za jaký podmínek? Hraje roli opilost? 3)Jaká sankce Adamovi hrozí a jaká by hrozila, kdyby se jednalo o oslavu jeho 30. narozenin? 4)Změnila by se situace, kdyby týden před oslavou narozenin přikázal zničit fotografii Adamovi jeho učitel tělocviku který je pro Adama přirozenou autoritou, a který chtěl fotografii nejdříve zničit sám z osobních důvodů? ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK •FO může být subjektem, resp. pachatelem přestupku pouze osoba: •odpovídajícího věku – den následující po 15. narozeninách(§ 18) •příčetná X duševní porucha v době spáchání přestupku neumožňující rozpoznat protiprávnost jednání nebo jednání ovládat X ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti (§ 19) •FO je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný (§ 13 odst. 1) •nepřímý pachatel - k provedení činu užita jiná fyzická osoba (§ 13/2), která však nebude moci být odpovědná za přestupek (nedostatek věku nebo pro nepříčetnost nebo proto, že jednala za okolnosti vylučující protiprávnost) - tzv. „živý nástroj“ + „nástrojem“ může být i PO, která není za přestupek sama odpovědná (§ 13/3) •Pachatelem další fyzické osoby (úmyslné jednání): •organizátor; návodce; pomocník 30 ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK •K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění – subjektivní stránka – formy zavinění: •úmysl – přímý, nepřímý •nedbalost – vědomá, nevědomá •postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění •Forma zavinění může mít význam při určení druhu správního trestu a jeho výměry (§ 37) • 31 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MLADISTVÝCH •Mladistvý •v době spáchání přestupku dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku •přihlíží k jeho osobnosti včetně jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, jakož i k jeho osobním poměrům tak, aby jeho další vývoj byl co nejméně ohrožen •u mladistvého se horní hranice snižuje na polovinu – nikdy však nesmí přesahovat 5 000 Kč; to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou. •zákaz činnosti max. na 1 rok + nelze uložit, jestliže by to bránilo přípravě na jeho povolání •Od uložení správního trestu lze též upustit za podmínky v § 59 32 ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK •PO je subjektem, resp. pachatelem přestupku, jestliže: •k naplnění znaků přestupku došlo jednáním FO, které je přičitatelné PO •byla porušena právní povinnost uložená PO (nebo organizační složce nebo jinému útvaru, který je součástí PO), a to: -při činnosti PO, -v přímé souvislosti s činností PO -nebo ku prospěchu PO nebo v jejím zájmu; Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 33 ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK •Osoby, jejichž jednání je přičitatelné PO: •statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, •jiný orgán PO nebo jeho člen, •zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení, •FO, která plní úkoly PO, •FO, kterou PO používá při své činnosti, •FO, která za PO jednala, jestliže PO výsledku takového jednání využila •Objektivní odpovědnost PO – možnost liberace 34 ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK •Podnikající FO je pachatelem (případ kdy jedná sama), jestliže: •k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a •byla porušena právní povinnost uložená FO/podnikající •= Podnikající FO je též pachatelem (jedná prostřednictvím), jestliže: •k naplnění znaků přestupku došlo jednáním FO, které je přičitatelné podnikající FO •byla porušena právní povinnost uložená FO/podnikající a to: -při podnikání FO, -v přímé souvislosti s podnikáním FO, nebo -ku prospěchu podnikající FO nebo v jejím zájmu • • • 35 ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK •Osoby, jejichž jednání je přičitatelné podnikající FO: •zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení, •fyzická osoba, která plní úkoly podnikající fyzické osoby, •fyzická osoba, kterou podnikající fyzická osoba používá při své činnosti, nebo •fyzická osoba, která za podnikající fyzickou osobu jednala, jestliže podnikající fyzická osoba výsledku takového jednání využila. •Obdobné použití právní úpravy odpovědnosti právnických osob, s výslovnými výjimkami, zohledňujícími odlišné povahy (podnikající) fyzické osoby a právnické osoby •Objektivní odpovědnost – možnost liberace •Odpovědnost nezaniká přestane-li FO podnikat (§ 23/2) • 36 37 Systematika právní úpravy •Zákon č. 250/2016 •ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 - § 4) •ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADY ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK (§ 5 - § 59) •HLAVA I - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO FYZICKOU OSOBU, PRÁVNICKOU OSOBU A PODNIKAJÍCÍ FYZICKOU OSOBU (§ 5 - § 12) •HLAVA II - ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK (§ 13 - § 19) •HLAVA III - ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK • (§ 20 - § 21) •HLAVA IV - ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK (§ 22 - § 23) •HLAVA V - OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST (§ 24 - § 28) •HLAVA VI - ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK A ODPOVĚDNOST PRÁVNÍHO NÁSTUPCE (§ 29 - § 34) •HLAVA VII - SPRÁVNÍ TRESTY A JEJICH UKLÁDÁNÍ (§ 35 - § 50) •HLAVA VIII - OCHRANNÁ OPATŘENÍ (§ 51 - § 54) •HLAVA IX - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MLADISTVÝCH (§ 55 - § 59) •ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH (§ 60 - § 102) •ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ • (§ 103 - § 112) 38 Systematika právní úpravy •Zákon č. 251/2016 •§ 1 - Předmět úpravy •§ 2 - Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy •§ 3 - Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy •§ 4 - Přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě •§ 5 - Přestupky proti veřejnému pořádku •§ 6 - Přestupek křivého vysvětlení •§ 7 - Přestupky proti občanskému soužití •§ 8 - Přestupky proti majetku •§ 9 - Přestupky na úseku podnikání •§ 10 - Přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě •§ 11 - Přestupek na úseku zdravotnictví •§ 12 - Evidence přestupků •§ 13 - Opakované spáchání přestupku •§ 14 - Účinnost